Ivan Langr: Jak svázat samosprávám ruce? Novým školským zákonem

MŠMT plánuje další novelou školského zákona (již 40. v pořadí) změny v předškolním vzdělávání. Nejde jen o povinnou 10letou školní docházku, ale především spádové obvody MŠ, které opět svážou ruce samosprávám.


Ministerstvo školství chystá další velký zásah do pravomocí obecních samospráv. Připravená novela školského zákona (561/2004 Sb.), kterou chce projednat ve vládě ještě v září, totiž sváže od 1/1/2017 zejména velkým městům ruce v oblasti předškolního vzdělávání. Právě ve školství přitom legislativní změny nastávají prakticky permanentně: školský zákon od svého vzniku dostane již svou 40. verzi, takže novelizace kdejakého jeho paragrafu připadá v průměru na každý započatý kvartál. O jakémkoli alespoň střednědobém plánování školství na území města si tak můžeme nechat leda zdát. A to zvláště v situaci, kdy nová znění zákonů navíc zpravidla doprovázejí odkazy na neexistující prováděcí předpisy (vyhlášky, nařízení), na jejichž sepsání se pak čeká i několik dalších měsíců.

Mateřské školy, zřizované městem Liberec, jsou již léta těžce zkoušeny nedostatkem kapacit, a přestože dětí stále ubývá, i budoucnost se paradoxně zdá být chmurná. Jak už ve zkratce prolétlo médii, MŠMT chce novelou mj. zavést desetiletou povinnou školní docházku či garanci míst pro všechny děti od 4. roku věku. O čem se ale prakticky nemluví, nebo takticky mlčí, jsou chystané spádové obvody mateřských škol (= garance, že každé dítě, bydlící v obvodu, najde místo v konkrétní školce), jako je tomu u škol základních. Jestliže první dva kroky znamenají zvýšení tlaku na stále nedostatečné kapacity v mateřských školách, pak ten třetí je naprostou katastrofou zejména pro síť předškolních zařízení, v níž převažují malé rodinné školky se dvěma či třemi třídami. A takových je z libereckých 31 mateřinek hned 16. V takto postaveném systému je prakticky nemožné narýsovat optimální spádové obvody a řídit v nich povinnou školní docházku. Jinak řečeno, nezbude nám v blízké době asi nic jiného než síť výrazně upravit. A protože vývoj zákona sledujeme kontinuálně od jara, připravujeme se na to postupně již nyní. Návrh určitých změn představíme tento týden dvěma konzultačním týmům (experti, politici) a budeme žádat jejich připomínky.

Musím říci, že jako inkluzivně a sociálně orientovaný politik přitom některé ministerské ideje vítám (povinný poslední ročník předškolního vzdělávání nepochybně povede ke snížení znevýhodnění dětí, které dnes MŠ například ze sociálních důvodů nenavštěvují, garance míst pro čtyřleté, ale nikoli v daném spádu! zase může usnadnit slaďování rodičovských a profesních rolí), na pováženou však zůstává jak neustálé zasahování do pravomocí samospráv shora, tak především způsob, jakým MŠMT ke konkrétním legislativním návrhům došlo. K překopání systému předškolního vzdělávání totiž dochází na základě dat na okresní úrovni (přesněji na dostupnosti volných míst v mateřských školách v letech 2015 a 2016 v 77 českých a moravských okresech), což je ale naprosto mimo chápání. Každá samospráva má totiž zodpovědnost za školství v hranicích své obce/ města, takže uvažovat jakkoli nad tyto meze je zjevný nesmysl.

Například v rámci okresu Liberec (to není nic víc než geografická jednotka) je volných míst ve školkách dostatek (2015 – 403, 2016 – 662), naopak v rámci jediných logických jednotek (obce, města) pak v mnoha případech včetně Liberce desítky a stovky míst chybějí. Je to důsledek toho, že mnoho dětí z menších obcí končí v libereckých školkách, protože rodiče jezdí do krajského města třeba za prací, nebo proto, že naše mateřinky mají jako vzdělávací zařízení opravdu dobrou úroveň (potvrzeno mnohými kontrolami České školní inspekce). Opačná cesta, tedy zájem libereckých rodičů umisťovat své děti do školek v menších obcích, ale pochopitelně už nefunguje. Projde-li novela beze změny, budou moci obce bez vlastní školky navíc nově požádat krajský úřad i o vymezení spádu v sousední obci (podobně u základních škol), a to na celé dva roky dopředu. Že na to doplatí zase jen velká města, je nabíledni. Nikoho už nezajímá, že například provoz libereckých školek (vč. poměru na děti mimoměstské) hradí výhradně daňoví poplatníci liberečtí a že povinnost zabezpečit školní docházku svým dětem má ze zákona každá obec zvlášť.

Tento problém je nicméně analogický i jinde – v celém Česku jsou totiž jen tři okresy, v nichž v letech 2015 a 2016 nenajdeme volná místa v mateřských školách – Praha-východ, Praha-západ a Most. Trochu se obávám, že právě příklad pražských (středočeských) okresů může v budoucnu znamenat účelové směřování dotačních titulů na posílení kapacity hlavně do centra. Vskutku by mě v tuto chvíli zajímalo, jak jsou na tom s kapacitami v mateřských školách právě jednotlivá velká města a zda u nich novela školského zákona obstojí. Otázkou je, zda se tím zjišťováním bude - participaci navzdory - někdo na ministerstvu vůbec namáhat. Z mého pohledu každopádně platí: tam, kde je špatná vstupní analýza, nemůže být dobrý ani výsledek.

Ivan Langr, náměstek primátora Liberce pro školství, kulturu, sociální věci a cestovní ruch (Strana zelených/Změna pro Liberec)