Podívejte se, co přináší aktuální týdenní přehled bEDUin.
Co přinesl týden 14.9. – 20.9. 2015
Témata týdne:
Výrok týdne:
„Nejdůležitějším úkolem v rozvoji českého školství je podpora inkluze a zajištění rovnosti přístupu ke vzdělání.“ Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka se během svého vystoupení na Fóru 2000 osobně zavázal k podpoře inkluze na českých školách (15. 9., Žofín, Praha).
Novinky (výběr ze zajímavých událostí)
- DEMOKRACIE A VZDĚLÁVÁNÍ: V JAKÉM POMĚRU SI STOJÍ V ČR?
Anders Schultz je koordinátorem Global Citizenship Program na kodaňském Rysensteen Gymnasiu. Vystoupil jako jeden z řečníků na Fóru 2000, jehož ústředním tématem letos bylo vzdělávání a demokracie. Jak obrovský význam má pro rozvoj demokracie právě vzdělávání, dokládá interview, které Anders a jeho kolegové – učitelé poskytli EDUinu, partnerovi Fóra. V Dánsku, na rozdíl od ČR, je politické zadání pro školy zcela jednoznačné: demokracie a její rozvoj je prioritou. Podle dánských učitelů to není jen priorita politická, podporu má i ze strany byznysu. Podstatné myšlenky z rozhovoru zachytil Bob Kartous v komentáři pro LN, v němž porovnává přístup dánské a české školy. V souvislosti se současnou vlnou xenofobie upozorňuje tentýž autor na to, že slovo „multikulturní“ je v dánských školách považováno za zcela samozřejmý fakt, na který je studenty potřeba připravit (Britské listy). O tom, zda vůbec české školství (a česká společnost) cítí potřebu vychovávat k demokracii, je komentář EDUin pro HN. O absurdní radosti velké části české společnosti z vlastní nesnášenlivosti a o kolizi tohoto postoje nejen s konceptem lidských hodnot, ale i s rámcovými vzdělávacími programy píše ve svém blogu Roman Král (EDUin).
- NEČEKANÝ KRITIK ČESKÉHO UČŇOVSKÉHO ŠKOLSTVÍ: TELEVIZNÍ KUCHAŘ
Televizní kuchaři patří v české společnosti pravděpodobně mezi nejvlivnější celebrity. Jeden z nich, Zdeněk Pohlreich, se nedávno a nečekaně velmi výrazným způsobem promítl i do diskuse o kvalitě vzdělávání na českých učilištích. Jeden z dílů pořadu Ano, šéfe! (Prima) se totiž odehrál na Středním odborném učilišti v Trmicích (předměstí Ústí nad Labem), konkrétně mezi učni – kuchaři. „Přijatelné prostředí, vcelku vstřícná „děcka“, co se většinou učí kuchařem druhý, pár z nich třetí rok. Takže v čem byl problém? No třeba v tom, že druháci a třeťáci neuměli rozeznat svíčkovou od vepřové pečeně, neuměli zapnout konvektomat (to je taková velká nerezová trouba), protože se mistři báli, že by si mohli ublížit. Z téhož důvodu je radši nepustili k tomu, aby nakrájeli maso (…).“ Takto shrnuje věrnou ilustraci současného českého učňovství Tomáš Feřtek ve své reakci na pořad (Respekt). iDNES.cz v reakci na pořad zdůrazňuje Pohlreichovu domněnku, že současná kvalita učňovství je minimálně v této oblasti zoufalá. Podobnou zkušenost z truhlářského učiliště zachycuje starší text Kateřiny Zvelebilové (EDUin).
- VZDĚLÁVÁNÍ CIZINCŮ V ČR: MALÁ ZKUŠENOST I OCHOTA
Vlna uprchlíků, která prochází Evropou, otevírá i otázku toho, jak jsou vzdělávací systémy připraveny na vzdělávání dětí z jiných kultur. Tuto otázku si vzal za stěžejní i poslední Kulatý stůl SKAV a EDUin (17. 9., ZŠ Vodičkova, Praha). Z diskuse vyplynulo, že český vzdělávací systém na takovou výzvu připraven není. Klíčové je vzdělávání v českém jazyce, k němuž ale školám chybí jak metodika, tak propracovaný způsob, jak děti s jazykovým handicapem testovat a začlenit. Ze zkušenosti škol, které s cizinci pracují, se samotná kulturní odlišnost jeví jako zástupný problém. Neexistuje doposud žádný program na výuku češtiny jako druhého jazyka. Záznam kulatého stolu přineseme na webu EDUin. MŠMT nicméně deklaruje záměr mnohonásobně navýšit financování v této oblasti (Novinky.cz). Profesionální pomoc s adaptací na vzdělávání cizinců přitom mohou české školy nalézt v programech nabízených organizací META (Společnost pro příležitosti mladých migrantů). Řada škol jejích služeb už využívá (např. ZŠ Curie, Praha), nicméně jde jen o malé procento škol, které cizince či děti s jiným mateřským jazykem vzdělávají. O nárůstu počtu cizinců na českých VŠ referuje iDNES.cz. Stojí za připomenutí, že dvě největší české univerzity, Karlova a Masarykova, deklarovaly otevřenost vůči uprchlíkům a snahu pomoci (Aktuálně.cz, Deník.cz).
- OČKOVÁNÍ JAKO PODMÍNKA K PŘIJETÍ DO MATEŘSKÉ ŠKOLY
Poslanci odmítli senátní návrh na změnu zákona o veřejném zdraví, který nadále předpokládá, že plná proočkovanost bude podmínkou přijetí do mateřské školy (ČT). Je zajímavé, že lékaři mezi politiky považují tuto podmínku za logickou a upozorňují, že očkování je civilizační obranou proti epidemiím. Vedle toho se objevují názory, že lidské zdraví spadá do práv a odpovědnosti jednotlivců (rodičů). Způsobem sobě vlastním vstoupil do diskuse o očkování nejčtenější deník v ČR Blesk, který v článku o rizicích a přínosech očkování odkazuje na články vyvolávající svými skandalizujícími titulky u čtenářů velmi protichůdné emoční reakce. Jde o ilustraci faktu, že toto téma je spíše než racionálně pojímáno pocitově.
Inspirace z (a do) praxe
Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)
- 22. 9., Poslanecká sněmovna, Praha – Škola v pohodě, kulatý stůl o vzdělávacích tématech.
- 22. 9., Skautský institut, Staroměstské nám.. 4, Praha – Vzdělávání učitelů jinak. Tentokrát s Ivanou Málkovou (Vši ve škole) o konceptu Vědomé pedagogiky.
- 22.– 26. 9., Telč – Edukace jako cesta ke zkvalitňování péče o kulturní dědictví. Dvoudenní konference.
0 komentářů:
Okomentovat