Co přinesl týden 21.9. – 27.9. 2015
Témata týdne:
- Ministerstvo školství řeší problém studentů speciální pedagogiky Univerzity Jana Amose Komenského, soukromé školy, které byla zrušena akreditace tohoto oboru. Ti uspořádali v sobotu 26. 9. demonstraci před budovou MŠMT a dožadovali se obnovení akreditace (Aktuálně.cz). Ministerstvo plánuje uznat těmto studentům kvalifikaci, pokud studium dokončí na jiné škole. Problém ale spočívá v tom, že zrušený program byl dvouletý magisterský, což koliduje s programy veřejných VŠ. Studenti tak budou muset dělat běžné přijímací zkoušky a pravděpodobně ne všechny předměty jim budou uznány.
- Karla Kubíčková učí děti uprchlíků česky. Učebnice si musela napsat sama (Aktuálně.cz).
- O tristním stavu jazykového vzdělávání cizinců hovořili i hosté Kulatého stolu SKAV a EDUin. Na absurdní skutečnost, že děti ve školách v podstatě pořád sedí, byť je sezení příčinou řady civilizačních chorob, upozorňuje Respekt.
- Břetislav Svozil, někdejší ředitel ZŠ Deblín, připravuje otevření školy s experimentální výukou Open School Space. Zajímavou souvislostí je, že na rozdíl od jiných projektů si tento bere za cíl poskytnout možnost vzdělávání i dětem ze sociálně slabého prostředí.
Výrok týdne:
„Za romského žáka/romskou žákyni považujeme člověka, který se za něj/ni sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) hlásil (a), a/nebo je za takového/takovou považován (a) významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých antropologických, kulturních nebo sociálních indikátorů.” Pozoruhodná definice z dopisu České školní inspekce ředitelům škol. Podle ní by měly školy identifikovat romské žáky. Dopisu si všiml Martin Rychlík a publikoval o něm text na serveru Česká pozice.Novinky (výběr ze zajímavých událostí)
- „VRTĚNÍ PSEM“ NA TÉMA PRAKTICKÉ ŠKOLY
MF Dnes vydala v úterý 22. 9. dva články redaktora Marka Přibila (v internetové podobě nejsou volně k dispozici, (server iDNES.cz vydal už jen značně upravenou verzi), v nichž se autor dopouští výrazné manipulace v souvislosti s údajným „rušením“ praktických škol. Redaktor Přibil insinuuje, že praktické školy budou zrušeny a že se do základních škol dostane 15 000 „lehce mentálně postižených dětí“. Ať už záměrně či nezáměrně, redaktor zcela zásadním způsobem manipuluje s fakty. K rušení praktických škol nedochází, mělo by dojít ke zrušení přílohy Rámcového vzdělávacího programu pro lehké mentální postižení. Zcela nejasný je zdroj, z nějž Přibil čerpá čísla, která v článku použil. Přibil svou zjevnou neinformovanost ilustruje používáním zastaralého termínu „zvláštní“ škola. Ministryně školství ještě ten den reagovala narychlo svolanou tiskovou konferencí, na níž vyvracela závěry článků MF Dnes. EDUin na manipulaci reagoval tiskovou zprávou, její rozšíření o další důležité souvislosti najdete v textu Kateřiny Lánské, který vydal server Manipulátoři.cz. Tomáš Feřtek se ve svém blogu pozastavuje nejen nad faktickou irelevancí článků MF Dnes, ale i nad faktem, že jde o mediální počin hodný „rádia Jerevan“ (Respekt). Na téma inkluze a její prospěšnosti reagoval v komentáři pro LN Bob Kartous. Za inkluzi se už dříve postavil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal (Deník.cz), stejně tak poradkyně ministryně školství Klára Laurenčíková (iDNES.cz). O tom, že ani větší počet dětí často umisťovaných do praktických škol (v tomto případě znevýhodněných) nemusí znamenat problém, pokud učitelé přizpůsobí svůj přístup, mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jana Straková.
- PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY NA SŠ BUDOU. A CO MINIMÁLNÍ HRANICE? MÁ MŠMT JASNO?
Zcela protichůdné informace na téma přijímacích zkoušek pro SŠ se šíří z ministerstva školství. Téma se mediálně znovu otevřelo poté, kdy vláda ve středu projednávala návrh na zavedení jednotných přijímaček. Vláda návrh schválila, jednotné přijímačky by měly platit od roku 2016/17, měly by být jednotné (oproti poslednímu návrhu z éry Marcela Chládka), měly by mít v přijímacím řízení váhu min. 50 % a podle dosavadních – nevyvrácených – informací z médií by neměla být stanovena žádná minimální hranice pro vstup do maturitních oborů (ČTK). EDUin reagoval tiskovou zprávou, v níž upozorňuje na skryté nebezpečí spočívající ve stanovování minimální hranice na základě doporučení zřizovatelů. Mezi tím se ale objevily další – nepotvrzené – zprávy o tom, že minimální hranice naopak stanovena bude. EDUin vyzývá tiskovou zprávou MŠMT, aby situaci vyjasnilo. Mezi tiskovými zprávami ministerstva je sice opakované upozornění, že paní ministryně navštíví Zlínský kraj, ale informace o podstatných souvislostech řízení školského systému chybí.
- VEDOU DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE KE KVALITATIVNÍMU POSUNU VZDĚLÁVÁNÍ?
Týdeník Respekt vydal článek, v němž autorka pracuje s daty studie Students, Computers and Learning: Making the Connections (OECD) o vztahu digitálních technologií a vzdělávání. Z nich jednak vyplývá, že míra zavádění digitálních technologií do výuky nesouvisí s výsledky v testech měřících výsledky vzdělávání a že země, které jsou technologicky napřed, nevykazují v tomto směru lepší výsledky oproti těm technologicky zaostalejším. Zároveň data ukazují, že digitální technologie nemají příliš dobrý vliv na snižování rozdílu v socioekonomickém postavení. Na zjištění reaguje jeden z mála českých odborníků na využívání digitálních technologií ve vzdělávání Bořivoj Brdička na serveru Spomocník.cz. Kritizuje zjednodušenou interpretaci, kterou nabídl šéf vzdělávání OECD Andreas Schleicher, podle níž technologie ve školách nepodporují lepší výsledky. Brdička namítá, že monitoring nezkoumá, jakým způsobem jsou technologie ve školách používány. Upozorňuje zároveň na závěr studie, v němž se konstatuje, že školy neumějí na digitální technologie adekvátně reagovat. O tom, jak by měly školy přistupovat k výuce v digitálním věku, píše na serveru Česká pozice Eduard Petiška.
- OTEVŘENÉ VZDĚLÁVACÍ ZDROJE, OBČANKÁŘI.CZ A SPOLEČENSKÉ STEREOTYPY
Sdružení učitelů občanské nauky a základů společenských věd reagovalo na xenofobní nálady české společnosti vytvořením pracovních listů vzdělávání o problematice uprchlictví pro základní školy. Občankáři.cz navíc podpořili kampaň za otevřené vzdělávací zdroje: pracovní listy jsou volně k dispozici českým učitelům pod licencí Creative Commons. Nezisková organizace stejného jména, která se snaží podporovat volný přístup k dílům na internetu, se o počinu českých učitelů zmiňuje na svém webu. Upozorňujeme na podobný volně přístupný vzdělávací zdroj, který lze velmi dobře aplikovat na téma xenofobie: Mapa společenských stereotypů vyvinutá centrem současného umění DOX ve spolupráci s EDUin.
Inspirace z (a do) praxe
JA Czech, Další ročník programu na podporu podnikavosti mladých.Historické dílny, Dialog mezi učiteli a studenty FF UK.
Rodiče vítáni, Konference se blíží!
Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)
29.9. – Diskuse s oponenty, EDUpoint, Staroměstské náměstí 4, Praha 1 – Téma: Zákon o pedagogických pracovnících a jeho dopady pro praxi, 17.00 – 19.0029.9. – EDUfórum, 23. setkání v Praze: Umění ve vzdělávání, Impact Hub Praha, 19.00 – 22.00
Průvodce světem vzdělávání bEDUin vám přináší pravidelné týdenní přehledy nejzajímavějších událostí z oblasti vzdělávání. Přináší rychlý přehled s krátkým komentářem, který vás udrží v obraze. V případě, že jej chcete získávat každé pondělí do své e-mailové schránky, stačí vyplnit e-mailovou adresu v pravém sloupci webu EDUin.cz.
18 komentářů:
Beduíni vytvářejí jinojazyčné gheto totálně ignorující odbornou diskusi v České škole?
Bylo by, prosím pěkně, možné zařídit jejich celoplošnou inkluzi (pokud možno disperzivního typu) mezi učitele a skutečné odborníky? Děkuji za odpověď :-))) J. Týř
Vy byste chtěl diskutovat? Tak pozor, pane Týři. Lidé, kteří chtějí provádět lysenkovské experimenty na postižených dětech (nic jiného zrušení přílohy LMP RVP ZV není), Vás budou v lepším případě ignorovat, v horším Vás onálepkují jako tmáře, rasistu nebo morální žumpu. Revizionisté a samozvanci ovšem nebudou mít v našem školství místo, to je snad pochopitelné.
Doufám, že ta poslední věta se ukáže jako pravdivá. Zatím ji jako pochopitelnou moc nevnímám. J. Týř
Beduínské zpravodajství považuji za jednostranné a v některých ohledech i za vykazující znaky určité demagogické propagandy..
Ano, chci diskutovat s lidmi, kteří jsou ochotni a schopni připustit, že i ten druhý může mít kus pravdy. Zpravodajství i diskuse mají být vyvážené. V případě neshody má nastoupit pokus o shodu a důkaz. Nikoli demagogie, personalizace, ideologické a jiné násilí.
Na opakující se demagogii typu “Praktické školy se neruší a přijímačky na střední školy jako síto pro učňáky?” jsem se zeptal, jak jsem se zeptal. Vím, že tomu, kdo se demagogii a propagandě rozhodněji postaví, hrozí osud z třetí věty. Ignorování a nálepkování se nebojím do té míry, abych neřekl, co si myslím.
Jiří Týř
Že se praktické školy neruší ještě neznamená, že tu není skrytý zájem je zlikvidovat. MŠMT si prostě počklá, až jim dojdou žáci: stačí "správně" instruovat PPP, aby nedávaly doporučení. Pár let si budeme na ZŠ hrát s podpůrnými opatřeními a pak už přechod na praktikcou školu ztratí smysl. MŠMT nechá praktické školy vyhladovět
Neuvážené inovace včera a dnes
Před téměř dvaceti léty, tuším v roce 1996, uvažovalo MŠMT o případném převzetí americké učebnice pro tzv. integrovanou výuku přírodních věd v základních školách. Je to výukový systém, ve kterém se společně vyučuje fyzika, chemie a přírodopis. Překlad té učebnice byl daný Jednotě českých matematiků a fyziků (JČMF) s žádostí o recenze a stanovisko.
Jako autor učebních pomůcek a autor metodické řady pokusů z elektroniky jsem tehdy dostal smlouvu na recenzi modulu Elektřina a magnetismus. Když jsem překlad té učebnice prostudoval zjistil jsem, že tzv. didaktická transformace vědy do učebního textu pro žáky vykazuje znaky přílišného zjednodušování, nepřesných a mnohdy i zavádějících formulací. Překlad jako takový byl pro naši úroveň přírodovědného vzdělávání nepoužitelný. Jeho přepracování do námi použitelné podoby by bylo příliš pracné a došlo by přitom k zásahu do práv autorů původní učebnice.
Tento názor jsem napsal do své recenze s tím, že využití daného textu v Česku nedoporučuji a pokud by k jeho využití došlo, nepřeji si být jako recenzent uváděn. Toto stanovisko bylo zřejmě ve shodě s ostatními recenzemi a MŠMT tehdy od výše citovaného záměru ustoupilo. Tehdy byli na MŠMT lidé s kritickým myšlením respektující odborná stanoviska k neuváženým inovacím.
Jak je to dnes?
Jiří Týř
30. září 2015 8:37
Spíše si myslím, že zrušením RVP ZV s přílohou LMP se tento proces inkluze nesmírně urychlí. Školy praktické budou převedeny do režimu RVP ZV. Automaticky pak budou školy zařazeny pod jiného zřizovatele a tím již nebude kraj. Obecní zastupitelstva se pak velmi rychle budou rozhodovat o tom, zda budou vedle sebe držet dvě identické školy. MŠMT školy vskutku rušit nemůže, ale obecní zastupitelstva ano. Tento scénář se zdá nejpravděpodobnější. A kraje tak před volbami přehodí problém na obce.
Myslím, že dopadne tak, jak píše pan Moudrý. Malé školy s malými třídami vyučující podle RVP ZV se brzy ukáží jako neproduktivní. Navíc nastane problém s financováním. V tom se moc nevyznám, ale vím že základní školy praktické mají jiné normativy na žáka, což se bude muset také nějak řešit.
To se jistě v některých případech stane. Pak je tu ovšem ta další možnost, jak zajistit soustředěnou péči o děti s LMP ve speciálních třídách běžné školy:
Například ve Velké Británii jsou už v mateřských školách zavedeny méně početné speciální třídy se speciálními pedagogy a asistenty pedagoga, a to na jedné chodbě hned vedle běžné třídy. Ve speciální třídě se učí speciálně, v běžné třídě se učí běžně. Přitom se cíleně dbá na dobrý vztah mezi oběma třídami. Učitelé ve fyzicky si blízkých speciálních a běžných třídách napomáhají vzniku a fungování kamarádství tím, že organizují partnerství mezi dětmi z běžné a speciální třídy. Když se dítě ze speciální třídy zlepší, přejde o jedny dveře do vedlejší běžné třídy s podporou svého kamaráda. V takové škole jsou děti, rodiče i učitelé šťastni, že takovou péči mají. Počítá se s tímto myslím dobře promyšleným a efektivním modelem inkluze v našeho tzv. společném vzdělávání?
Viz http://www.ceskaskola.cz/2015/09/jiri-tyr-vychova-nejsou-pestovanim.html
Doufám, že MŠMT na tom už usilovně pracuje a že tím pak budeme všichni příjemně překvapeni.
Jiří Týř
Pane kolego, ty školy jste viděl na vlastní oči?
Znám české ditě, které do takové školy v Británii chodí. Ten popis péče je naprosto autentický.
Že beduini neřeknou, jak to vypadá ve Finsku??? Neví to, nebo se bojí to říct? Nebo bude tvrdit, že inluzivné opatření nezadávají žádné finanční nároky na státní rozpočet?
Inkluze bude u nás vypadat takto:
škola v Česku / škola ve Finsku
žáci 520 / 662
učitelé 30 / 67
spec. ped. 0 / 8
asistenti 18 / 1
Kdo to u nás zaplatí. Když Finsko náš vzor, tak taky prachy jako ve Finsku. A tím myslím systém jako celek!!! Paní minitra si myslí, že jí na to bude miliarda a půl stačit? Možná €, ale ty půjdou na uprclíky.
ty školy jste viděl na vlastní oči?
Já takovou školu viděl na vlastním oči před pár lety v televizním zpravodajství. Jakýsi romský chlapec tam byl v roli premianta. Doopravdy jsem si tehdá myslel, že je to fejk. A hle!
Tak jen houšť, a větší kapky. Nebo klapky? Teď fakt nevím...
Teď jsem si přečetli ty 'uprclíky'.
Nic ve zlém. Pořád lepší než 'uprdlíky'.
Ty školy na vlastní oči jsem neviděl, ale je to tady:
https://is.muni.cz/th/262555/pedf_m/?id=262187
Početl jsem si a jen jsem si to spočítal, kolik mančaftu tu finskou inkluzi obhospodařuje. A dle autorky jsou stejně děti s MR opečovávány sólo a jen některé předměty mají společné.
Ale fotky jsou tam krásné. Tabule téměř přes celou stěnu a těch šuplíků a zásuveček po nima. Jak v lékárně. Nebo v lekárně???
PS: Omlouvám se předem tomu, kdo dal výše uvedený odkaz do nějaké jiné diskuse sem na tento web za to, že jsem jej použil pro obveselení ctěné diskutující společnosti bez jeho laskavého svolení.
(Nebo už blbnu z toho autorského zákona????????)
Nebo už blbnu z toho autorského zákona?
Za porušení autorského zákona se neomlouvá, za porušení autorského zákona se platí pokuty, v horším případě nezdravě sedí až do úplně smrtě.
Pane kolego, 1 dítě/ 1 škola je hodně malý vzorek.
Dobré vlastní tradice i dobré vzory odjinud by byly. Teď o to vytvořit z toho srozumitelný a funkční systém odpovídající veřejnému zájmu. A mít na to peníze. Tuším, že v listopadu právě k tomu bude ta ohlášená konference...
Okomentovat