Asociace předškolního vzdělávání: Prohlášení k návrhu povinného předškolního ročníku v MŠ

V rámci diskuse připomínáme prohlášení Asociace předškolního vzdělávání, vycházejícího z dotazníkového šetření, které prezentovala na Kulatém stolu SKAV a EDUin 19. února 2015 na téma Povinný předškolní ročník ano či ne?

APV požádala své členky o vyjádření názoru na povinný poslední ročník v mateřské škole. Učitelky a ředitelky reagují:

• Od roku 2005 je uzákoněna bezplatná docházka dítěte do MŠ, pokud rodič požádá. Zřizovatel v tomto případě má povinnost dítě umístit. Více než 90 % rodičů této možnosti využívá. Stanovení povinnosti nebude mít příliš velký efekt. Pouhé vyhlášení povinnosti nepřivede do mateřských škol děti, které sem nechodí, protože je z nejrůznějších důvodů rodiče nezapsali.
• Proč by měl stát nutit rodiny, které jsou schopny se o dítě po výchovné i vzdělávací stránce dobře a kompetentně postarat, posílat své děti do nějaké vzdělávací instituce?
• Legislativní podmínky umožňují sociálně slabým rodičům prominutí „úplaty“ již nyní. Z hlediska finančního tedy žádné bariéry pro sociálně slabé rodiny neexistují.
• Obávají se nárůstu administrativy v souvislosti se zápisem dětí do MŠ, sledováním docházky a omlouváním dětí.
• Povinnost docházky ochudí děti o možnost pobývat častěji mimo školu s rodiči a prarodiči.
• Ohrožení spolupráce mezi rodiči a mateřskou školou:
  a) rodiče, kteří přivedou svoje děti z donucení, nebudou projevovat o spolupráci se školou velký zájem,
  b) oslabí pocit odpovědnosti u rodičů, kteří odpovědnost za vzdělání a výchovu dětí přenesou ještě více na školu.
• Členky APV chápou, že je potřebné a užitečné dosáhnout toho aby do mateřské školy docházely i děti ze sociálně slabého prostředí.

Za rizikové považují:

• Malou připravenost mateřských škol k integraci a inkluzi.
• Stanovení povinnosti bez kvalitní přípravy podpůrných opatření jako dostupnost MŠ ve všech lokalitách, možnost hradit potřebným dětem stravu ze sociálních fondů, snížení počtu dětí ve třídě a zaplacení asistentů pro děti ohrožené školním neúspěchem (cizinci, sociálně slabé rodiny).
• Učitelky vyjadřují obavy ze zvyšování tlaku na přesun z osobnostně orientovaného a individualizovaného přístupu zpět k učebně disciplinárnímu. Z pronikání školských metod učení, které jsme zaznamenali v 80. letech 20. století. Tyto tlaky prokazatelně zvyšovaly počty předškolních dětí s neurotickými obtížemi.
• Příprava dětí musí směřovat k připravenosti na vzdělávání s perspektivou celoživotního. Nesmí se zúžit na pouhou přípravu na docházku do 1. třídy.

Zdroj: Asociace předškolního vzdělávání