Otevřený dopis ministryni školství ve věci transparentnosti státních maturit

Další otevřený dopis ministryni školství ve věci transparentnosti, otevřený dopis šéfredaktora České školy zůstal bohužel již více než dva měsíce bez odpovědi.


V Praze dne 21. srpna 2015

Vážená paní ministryně,

obracím se na Vás kvůli problému provázejícímu společnou část maturitní zkoušky od jejího spuštění ve školním roce 2010/11. Věřím, že se kromě dalších potíží českého školství budete zabývat také odstraněním nedostatků v procedurách zkoušky. Zbytečně poškozují konkrétní maturanty, podkopávají důvěru mladých občanů a širší veřejnosti ve státní instituce a snižují prestiž maturity. Stát upírá svým občanům možnost samostatně posoudit, zda byly testové úlohy zadány korektně, zda maturitní testy vyhovují uznávaným standardům a zda mají srovnatelnou obtížnost jak navzájem, tak v dnes již pětileté časové řadě. Případně takové posouzení ztěžuje. Veřejnost k tomu nepotřebuje autoritativní stanoviska Cermatu a schvalovacích komisí, nýbrž objektivní informace. Ty jsou zatím nedostupné.

Proto Vám, veřejně, předkládám dva konstruktivní návrhy. Oba jsou podle mého názoru snadno a rychle proveditelné technicky. Jejich uskutečnění nevyžaduje změnu zákonů a vlastně téměř nic nestojí. Vrcholný politik, který se o ně zasadí, podpoří rozvoj otevřené občanské společnosti. Dá tím najevo svůj jasný politický názor, že veřejná správa má být co nejkvalitnější službou občanům.

Především navrhuji zpřístupnit anonymizovaná zdrojová data, tedy prvotní údaje o tom, jak jednotliví (anonymní) žáci řešili každou z úloh maturitních testů, případně jak hodnotitelé posoudili přítomnost hodnocených znaků v písemných pracích. A to současně se zpřístupněním maturitních protokolů. Podle druhého návrhu by měl Cermat zveřejňovat současně s klíčem správných řešení rovněž jejich odůvodnění. Zatím to nedělá, i když autoři úloh jistě dodávají autorská řešení a jejich odůvodnění společně se zadáními. Odůvodňování odpovědí je cestou ke skutečnému porozumění nejen ve výuce. Posun od interního odůvodňování k veřejnému přivede autora úlohy k více pohledům na zadání, k případnému doladění formulací a v důsledku rovněž k preciznímu výběru a řazení argumentů dokazujících, že „správná“ odpověď je skutečně správná a jiná taková neexistuje.

Anonymizace zdrojových dat spočívá v odstranění identifikátorů žáků a v nahrazení identifikátorů škol několika kódy širokých skupin oborů studia. V obou případech se jedná o technicky triviální operace. Jednoduché je rovněž umístění anonymizovaných zdrojových dat na internet, aby si je kdokoli mohl kdykoli stáhnout a zkoumat podle vlastního uvážení. Data byla koneckonců pořízena z prostředků státního rozpočtu a představují velmi hodnotný zdroj didaktických informací, k tomuto účelu zřejmě nevyužívaný: veřejnost k nim nemá přístup. Zpřístupnění nebrání ani zákony. Anonymizovaná zdrojová data neobsahují osobní údaje. Nové ustanovení školského zákona, paragraf 183c omezující přístup k některým informacím, se týká jen reakce povinné osoby na žádost podanou podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Daty disponuje MŠMT ČR, neboť je podle § 80 odst. 1 školského zákona správcem výsledků společné části maturitní zkoušky.

Během uplynulých čtyř let došlo v informovanosti o výsledcích společné části maturitní zkoušky k výraznému pokroku. Cermat dnes provozuje informační systém, který se velmi podobá tomu, jak Český statistický úřad informuje o výsledcích voleb. Ovšem se dvěma podstatnými nedostatky: maturitní systém je naplňován se zpožděním a obsahuje pouze agregovaná data, tedy například výsledky celých testů. Maturitní test však má složitější strukturu než hlasovací lístek pro volby třeba do Poslanecké sněmovny. Učitele, autory učebnic, pracovníky pedagogického výzkumu a občas i širokou veřejnost zajímají rovněž informace na úrovni jednotlivých úloh – nikoli celých testů.

Příkladem, kde chybějící informace způsobují problémy, je úloha 22 o papírové čepici z letošního testu Matematika, na jejíž správné řešení existují v odborné komunitě dva rozdílné názory. Ani odborná veřejnost ovšem neví, jak úlohu řešili žáci. Neví také, proč se vlastně autor úlohy domníval, že jeho řešení je jediné správné. Cermat a validační komise obvykle veřejně nezdůvodňují téměř nic – jejich rozhodnutí o kvalitě testových úloh, správných řešeních a způsobilosti testů jsou z velké části nepřezkoumatelná. Podle judikujícího usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu z 19. 8. 2014 bude v konečné instanci rozhodovat soud, který své rozhodnutí zdůvodnit musí. Než však k tomu případně dojde, vznikají vážné škody, jejichž výčtem jsem svůj dopis začal.

Sporné či jinak nekvalitní úlohy se ovšem v maturitních testech vyskytují opakovaně a i při sebepečlivější kontrole se to bude stávat rovněž v budoucnosti. Cesta k omezení negativních dopadů chyb, které se nepodaří odhalit včas, nevede přes popírání či bagatelizování nedostatků, přes utajování důležitých informací a úporné hájení nedostatečně podložených stanovisek. Vede přes výrazně vyšší transparentnost všech procedur, jež společnou část maturitní zkoušky provázejí. Proto je třeba zajistit, aby se veřejná diskuse o maturitních úlohách mohla opírat jak o podrobná data získaná během zkoušky, tak o autorská odůvodnění, korigovaná případně validační komisí. A to vzápětí po zpřístupnění maturitních protokolů.

Vážená paní ministryně, k prověření detailů obou návrhů máte nepochybně lepší možnosti než já. Nejspíš se přitom setkáte s námitkami, že to nejde. Podobně ovšem před pěti lety „nešlo“ umístit na internet znění testů a před čtyřmi „nešlo“ zveřejnit složení validačních komisí. Zcela také selhala tříletá strategie MŠMT ČR v soudních sporech s maturanty: názor Cermatu (a ministerstva školství) na správnost řešení testových úloh bude před soudem i nadále pouze názorem žalované strany. Ke svým návrhům se proto nad relevantními námitkami rád vrátím a pomůžu hledat průchodné řešení.

S pozdravem

RNDr. Oldřich Botlík, CSc.

Otevřený dopis ve formátu PDF