Text má poskytnout ředitelům, pedagogům a dalším pedagogickým pracovníkům v základním školství na základě příkladů dobré praxe organizační pokyny a metodická doporučení, jak postupovat při přijímání, začleňování a vzdělávání malého počtu žáků-cizinců, s nimiž se škola setkává poprvé a má jen minimální zkušenosti s touto problematikou.
Spoluautorky: PhDr. Jitka Tůmová, Mgr. Jitka Altmanová
Zařazení a vzdělávání nově příchozího žáka-cizince
1. Nejprve je zapotřebí správně zařadit žáka-cizince do vyučovacího procesu a do konkrétního ročníku, a to na základě několika faktorů, jako je věk žáka-cizince, jeho dosavadní vzdělávání a znalost češtiny jako vyučovacího jazyka.
Metody uplatňované v předškolních zařízeních (učit se pamětí, činností, dramatizací a vykonáváním různých rolí, plněním úkolů ve skupině a jejich prezentováním ostatním) lze využívat co nejvíce u žáků-cizinců mladšího školního věku na 1. stupni základní školy (dále jen ZŠ). Jednoletý až dvouletý odklad povinné školní docházky s předchozím zařazením do mateřské školy pak nejen umožní nejmenším dětem-cizincům rychleji zvládnout základy českého jazyka a adaptovat se do školního prostředí, ale i velmi ulehčí práci učitelům základních škol při začleňování těchto dětí do primárního vzdělávání.
Za vhodné řešení lze považovat (na základě praktických zkušeností řady škol) také zařazení žáka-cizince do přípravných tříd, jež jsou podle zákona 561/2004 Sb. zřizovány při základních školách a jsou určeny dětem, kterým byl udělen odklad školní docházky, výjimečně i dětem pětiletým, a to na základě doporučení pedagogicko-psychologické poradny se souhlasem rodičů/zákonných zástupců a ředitele školy. Přípravné třídy spadají do systému předškolního vzdělávání, řídí se Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a jejich cílem je připravit děti se sociokulturním znevýhodněním k začlenění do hlavního vzdělávání.
Po absolvování přípravné třídy učitel vypracuje zprávu o průběhu předškolní přípravy dítěte, která obsahuje speciální vzdělávací potřeby a případně také doporučení pro individuální vzdělávací plán. Tato zpráva je předána rodičům/zákonným zástupcům dítěte a ZŠ, do níž dítě nastoupí.
Příklady dobré praxe potvrzují, že přicházejí-li do ZŠ žáci-cizinci ve věku do devíti let, mívají sice s přechodem na komunikaci ve vyučovacím jazyce ve škole potíže, ale dost brzy však tyto nedostatky mizí. Největší komunikační bariéry dané zejména neznalostí vyučovacího jazyka při vstupu do ZŠ mívají podle očekávání až starší žáci, tedy na 2. stupni ZŠ. U nich je podle praktických zkušeností třeba zhruba dvouletého pobytu v tomto školním prostředí, aby komunikovali vcelku bez potíží.
Při začleňování žáků-cizinců do ZŠ až ve starším školním věku je často důležitá i znalost komunikačního kódu společného žákovi a učiteli, neboť se ukazuje, že v současných podmínkách je prospěšné, když pedagog ovládá některý ze světových jazyků, např. angličtinu či ruštinu. Počáteční komunikace se pak může odehrávat právě v těchto jazycích.
Problémy při začleňování žáků-cizinců do výuky v základních školách jsou dány i několika dalšími faktory, např. délkou pobytu cizince v novém jazykovém prostředí, než začne navštěvovat základní školu, mateřským jazykem žáka-cizince, motivací žáka k učení se, odlišným sociokulturním vzorcem chování a někdy také jiným školským systémem. Zařazení žáka-cizince do konkrétní třídy je obvykle dáno kombinací výše uvedených faktorů. Velké rozdíly ve věku žáka-cizince od věku ostatních žáků ve třídě jsou však také nežádoucí a přinášejí problémy sociálního a biologického charakteru; proto se nedoporučuje vyšší věkový rozdíl než jednoletý (maximálně a jen ve výjimečných případech dvouletý). Za ideální lze však považovat zařazení do školní třídy podle odpovídajícího věku.
2. První den doprovodit žáka-cizince do školní třídy (nejlépe za doprovodu ředitele školy či jeho zástupce, event. třídního učitele nebo jiné zodpovědné osoby), přivítat ho a představit v konkrétní třídě, seznámit ho s ostatními spolužáky a dalšími vyučujícími. Dále je zapotřebí ho provést školou a ukázat mu všechna důležitá místa. Užitečné je poskytnout žákovi předem připravenou orientační mapku školy.
3. Předem připravit školní třídu na přijetí žáka-cizince, vhodně seznámit žáky ve třídě se sociokulturními odlišnostmi prostředí, ze kterého nový žák pochází.
Přítomnost cizince v třídním kolektivu s sebou přináší nejen své výhody, ale i rizika. Cizinec může obohatit vyučování o multikulturní aspekty. Přítomnost žáka-cizince tak představuje vhodný nástroj multikulturní výchovy (cizinec může svým spolužákům zprostředkovat poznání jiné kultury a tím je přimět k uvědomění si vlastního kulturního zakotvení). Současně skutečnost, že žák, jehož vyučovacím jazykem je jeho jazyk mateřský, přichází každodenně do styku s žákem-cizincem, u něj vyvolává pocit samozřejmosti určitých odlišností, a tak může působit jako prevence formování předsudků vůči cizincům.
Účast žáka-cizince v rozdílném vzdělávacím procesu však může vyvolat výskyt určitých sociopatologických jevů (projevy xenofobie, diskriminace, šikana apod.). Učitel by měl proto ve třídě vytvářet klima příznivé pro přijetí žáka-cizince. Kromě již výše v textu zmíněných opatření, která by ještě před příchodem žáka-cizince do třídy měla působit na jeho budoucí spolužáky (seznámení žáků, pro něž je vyučovací jazyk jejich jazykem mateřským, s předpokládanými odlišnostmi v chování cizinců apod.), by měl pedagog systematicky u všech svých žáků rozvíjet smysl pro toleranci, pro chápání kulturních specifik, předcházet vzniku předsudků a zažitých stereotypů vůči cizincům, které ostatní žáci mohou přebírat ze svého okolí, učit je řešit případné konflikty nenásilnou formou atd.
Rozvoji respektu k odlišnostem a prevenci případných rizik spojených s přítomností žáka-cizince v třídním kolektivu se může učitel věnovat zejména v průřezovém tématu Multikulturní výchova, event. i dalších.
Pedagog by se měl pokusit vhodným způsobem přiblížit ostatním žákům ve třídě náročnost situace, v níž se cizinec přicházející do jazykově a sociokulturně odlišného prostředí nachází.
4. Podle praktických zkušeností škol je vhodné zařadit žáka-cizince do skupiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, do níž lze podle § 16 školského zákona začlenit jak děti cizinců s udělenou mezinárodní ochranou formou azylu nebo doplňkové ochrany, tak také podle § 1 odst. 6, vyhlášky MŠMT č. 147/2011 Sb. s účinností od 1. 9. 2011 žáky znevýhodněné nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka.
Na základě žádosti rodičů/zákonných zástupců žáka-cizince a s písemným doporučením školského poradenského pracoviště lze využívat při vzdělávání žáka-cizince obdobně jako u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami speciálních pedagogických metod a postupů, poskytovat mu individuální podporu v rámci výuky a její přípravy, využívat poradenských služeb školy a školských poradenských zařízení a vytvořit pro něj individuální vzdělávací plán. Při práci s žákem-cizincem je vhodné využít i služby asistenta pedagoga – tuto pozici zřizuje ředitel školy se souhlasem krajského úřadu.
5. Běžnou výuku v multikulturní třídě je pak třeba organizovat speciálním způsobem, který v sobě spojuje metody běžně užívané v ZŠ s metodami uplatňovanými v ménětřídních školách a ve výuce žáků s poruchami učení. Typické formy a metody používané v ménětřídní škole je však třeba pro výuku češtiny jako druhého jazyka tvořivě adaptovat. Výchozí podmínky a předpoklady pro výuku v jazykově smíšené třídě se totiž obvykle po určitou dobu výrazně liší od těch, které dosavadní pedagogika a didaktika popisovala v souvislosti s výukou ve škole ménětřídní nebo v běžné třídě školy.
Učitel sice pracuje v zásadě se dvěma skupinami žáků, které se však výrazně liší svým vztahem k vyučovacímu jazyku jako komunikačnímu prostředku každodenní komunikace. Zejména pokud žák-cizinec nastoupí do primární školy později (tedy nikoli v 1. ročníku), buduje a rozvíjí mu učitel v jeho nemateřském vyučovacím jazyce i takové jazykové a komunikační kompetence, jež často odpovídají komunikační úrovni žáků v ročnících nižších, a někdy dokonce i dětí předškolního věku. Zároveň však s nimi probírá společně s ostatními žáky (a to výběrově) učivo toho ročníku, do něhož byl žák-cizinec zařazen. Ve školní praxi to znamená zorganizovat výuku ve vyučovací hodině tak, aby každá z těchto dvou skupin pracovala jak s učitelem, tak i samostatně, ale i společně, aby žádná nebyla diskriminována a aby byly naplněny výchovně-vzdělávací cíle dané pro příslušný ročník ZŠ podle ŠVP.
6. Ve škole s menším počtem žáků-cizinců nekumulovat v jedné školní třídě (pokud se nejedná o třídu pro jazykovou přípravu či třídu přípravnou) vyšší počet žáků-cizinců. Jako maximální počet se jeví 3–4 v jedné třídě proto, že žáci-cizinci se pak snadněji zapojují do společenství českých spolužáků. Jde však o maximální počet. Ideální je, pokud cizinec zůstane v třídním kolektivu sám a spolupracuje se svým českým spolužákem – „mentorem“. Tím může být jak úspěšný spolužák, jehož rodným jazykem je čeština, tak i spolužák cizího původu, který v ZŠ pobývá již delší dobu a češtinu jako vyučovací jazyk dobře ovládá.
7. Integrovat žáka-cizince do třídního a školního kolektivu, zabránit jejich společenské izolaci. V tomto směru je třeba soustředit se na to, aby žáci-cizinci neseděli spolu (nebo vzadu ve třídě, neboť často vytvářejí ve třídách „enklávy“ mimo přímý dosah učitele), aby byli průběžně zapojováni do výuky, do života třídy a školy (v tomto směru musí být pedagog připraven na hodinu tak, aby se vhodným způsobem – v rozsahu předpokládaných vědomostí – průběžně obracel na žáka-cizince, dával mu adekvátní úkoly přímo související s probíhající výukou a hodnotil jeho výstupy).
Je vhodné zapojovat žáka-cizince i do mimoškolní činnosti (zájmové kroužky, sportovní, kulturní a jiná činnost), v níž může prokázat své vlohy i bez aktivní znalosti vyučovacího jazyka a kde seznámení se s vyučovacím jazykem probíhá neinstitucionální formou.
8. Vybízet žáka-cizince ke spolupráci s ostatními žáky při školní i mimoškolní činnosti. Osvědčuje se patronát jednoho žáka nebo i více žáků českého původu nad žákem-cizincem při školní i mimoškolní činnosti. Výběru patronů je třeba věnovat mimořádnou pozornost, nemělo by jít automaticky o žáka s nejlepším prospěchem, spíše o žáka se schopností vcítit se do pozice spolužáka-cizince a ochotného spolupracovat s ním nad rámec výuky.
9. Podporovat toleranci žáků a učitelů ke specifickým rysům chování žáka-cizince, které souvisejí s náročností situace, v níž se žák-cizinec v důsledku malé nebo žádné znalosti vyučovacího jazyka a českých poměrů a zvyklostí nachází. Jistá neobratnost žáka-cizince ve vyjadřování a v chápání učiva pramení mimo jiné ze skutečnosti, že vzdělávací proces je pro něj veden v jeho druhém jazyce. Je třeba dbát na to, aby si ostatní jeho spolužáci uvědomovali, že mnozí z nich působí stejně neobratně v hodinách cizích jazyků.
10. Dát žáku-cizinci příležitost k pozitivní prezentaci, např. kulturními hodnotami svého etnika (písně, tance, zvyky, další specifika apod.), dát mu prostor pro rozvoj jeho tvořivosti a nadání, a to nejen v jazykových hodinách, ale i na 1. stupni např. v prvouce, vlastivědě, tělesné, výtvarné, hudební či pracovní výchově, na 2. stupni např. také ve výchovách, ale i v dějepisu, zeměpisu, chemii, fyzice aj. Tato prezentace vede nejen k růstu sebevědomí žáka-cizince, ale obohatí i ostatní žáky. Při výuce jsou předpoklady k tomu, aby žák-cizinec představil spolužákům svůj mateřský jazyk, řečové / komunikační zvyklosti a zemi, odkud pochází, předvedl některé projevy spojené s tamními obyčeji apod.
11. Získat a event. si prohloubit znalosti typologie jazyků a získat základní informace o mateřském jazyce nově příchozího žáka-cizince a těchto znalostí využívat při výuce. Typologická příbuznost vede v počátečním stadiu osvojování češtiny jako druhého jazyka k rychlejšímu pochopení jazykového systému, především jeho morfologické a syntaktické roviny, a ke snazšímu budování jazykové kompetence žáka-cizince jako základního předpokladu kompetence komunikační. Osvojování blízkého jazyka má však i svá lingvodidaktická specifika a překážky. Zatímco se porozumění psanému či mluvenému projevu u západních Slovanů většinou obejde bez potíží; těžkosti působí např. interlingvální (mezijazyková) homonyma, tzv. falešní přátelé.[1]
12. V ideálním případě by měl učitel zvládnout minimální základ školní komunikace s žákem-cizincem v jeho mateřském jazyce, a to např. základní slovní zásobu vztahující se ke školnímu prostředí jako třída, jídelna, tělocvična, žák, žákyně, učitel, učitelka, ředitel, ředitelka, sešit, učebnice, tužka, tabule, lavice, jít, psát, číst, říci, zeptat se, odpovědět apod., resp. osvojit si tyto a obdobné výrazy v jazyce žákovi známém.
Součástí jazykového minima pedagoga by mělo být i minimum frazeologické, neboť frazeologii lze ve výuce cizinců pojímat jako rozvoj a zdokonalování jazykové, v širším smyslu komunikační kompetence, porozumět jednoduchým frazémům a následně je využít ve své řečové činnosti ve výuce i mimo ni. Aby pedagog mohl být v tomto ohledu žáku-cizinci nápomocen, bylo by vhodné, aby uměl ovládat i základní frazémy v jazycích zemí, odkud žáci-cizinci nejčastěji do základní školy přicházejí.
13. Ve zvýšené míře pracovat s názornými pomůckami, zejména obrazovými, které jsou k dispozici pro výuku cizím jazykům (např. angličtině, němčině), dále s obrazovými encyklopediemi, fotografiemi, vlastními zvukovými nahrávkami, časopisy pro děti a mládež atd. Např. pro nově příchozího žáka-cizince je vhodné připravit soubor kartiček s obrázky[2] a jednoduchými českými slovy a slovními obraty, které mu napomohou se zorientovat v novém školním prostředí a začít komunikovat v oblasti jeho základních potřeb a pocitů (zda potřebuje jít na toaletu, má-li žízeň či hlad, chce-li podat tužku, pastelky, papír či jiné školní potřeby apod.). Obrázky mu usnadní počáteční školní komunikaci jak s ostatními spolužáky ve třídě, tak i s vyučujícími ve škole, neboť napomáhají vzájemnému porozumění a pochopení. Lze využít také nějakého dvojjazyčného překladového slovníku základních pojmů v češtině a mateřském (či zprostředkujícím) jazyce žáka-cizince.
Využívat při vyučování mimo jiné také pomůcek, které jsou k dispozici pro výuku žáků s poruchami učení, např. pro dyslektiky, dysgrafiky, a zkušeností speciálních pedagogů, logopedů. Tím přispívat k budování a rozvíjení jejich komunikační kompetence v nemateřském jazyce a rychlejší integraci.
14. K výuce vyučovacímu jazyku přistupovat z pozice cizince jako k výuce cizímu / druhému jazyku a využívat dostupných učebnic, cvičebnic a dalších pomůcek pro výuku žáků-cizinců v jiném vyučovacím jazyce než jejich mateřském.[3]
Podle složení skupiny může výuka probíhat buď přímou metodou (u jazykově smíšené skupiny žáků, zejména v první etapě osvojování češtiny), nebo metodou gramaticko-komunikační (u žáků původu slovanského či u žáků se znalostí slovanských jazyků, obvykle ruštiny, nebo se znalostí jiného zprostředkujícího jazyka). Za výše uvedených okolností musí učitel upravit pro skupinu žáků-cizinců mimo jiné také svůj postup výuky.
15. Navázat konkrétní spolupráci se školními poradenskými pracovišti (dále jen ŠPP), pedagogicko-psychologickými poradnami (dále jen PPP) a nestátními neziskovými organizacemi (dále jen NNO). Na některých základních školách v regionu jsou zřizována školní poradenská pracoviště, která slouží k poskytování poradenských a konzultačních služeb pro žáky-cizince, jejich zákonné zástupce a učitele.
Služby v ŠPP zajišťuje školní psycholog nebo školní speciální pedagog, výchovný poradce (kariérový poradce), školní metodik prevence a asistent speciálního pedagoga. Tyto služby koordinuje školní psycholog nebo speciální pedagog, který se společně s ostatními odbornými pracovníky, třídními učiteli a vedením škol podílí na zkvalitňování sociálního klimatu ve školách, posiluje průběžnou a dlouhodobou péči o neprospívající žáky, řeší problémy spojené se školní docházkou apod.
PPP je zakotvena ve vyhlášce 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Nabízí pedagogicko-psychologické a speciálně pedagogické poradenství žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti, jejich rodičům, učitelům, zajišťuje prevenci sociálně patologických jevů apod. Uskutečňuje se buď ambulantně na jejím vlastním pracovišti, nebo docházením zaměstnanců PPP za žáky-cizinci do škol.
NNO (např. Poradna pro integraci, Organizace pro pomoc uprchlíkům, Sdružení občanů zabývajících se emigranty, Poradna pro uprchlíky, Český helsinský výbor, Centrum pro integraci cizinců, Centrum pro otázky migrace) nabízejí uprchlíkům, osobám s mezinárodní ochranu formou azylu nebo doplňkové ochrany a cizincům s různým statusem pobytu poradenské činnosti z oblasti sociální, právní a psychologické, asistenci při jednání s institucemi, pomoc při hledání zaměstnání apod.
Ačkoli jsou tyto organizace zaměřeny zejména na mimoškolní záležitosti, mohou se na ni obrátit jak učitelé s žádostí o spolupráci, tak i rodiče žáků-cizinců.
Meta je sdružení směřující svou činnost k mladým migrantům a jejich vzdělávání[4] a poskytuje i služby pro učitele, výukové materiály a metodickou podporu. Inkluzivní škola[5] jako informační portál sdružení Meta je zaměřená na začleňování žáků-cizinců do českého vzdělávacího systému a nabízí zajímavá témata jak pro žáky, tak i pro jejich učitele.
S dotazy o potřebné informace a možnosti spolupráce s různými organizacemi při přijímání, začleňování a vzdělávání žáků-cizinců je vhodné se obracet přímo na jednotlivé krajské koordinátory v regionu prostřednictvím webového portálu www.cizinci.nidv.cz.
[1]Dostupné např. v e-learningovém kurzu s názvem Specifika výuky češtiny pro žáky-cizince na www.rvp.cz.
[2] Na webových stránkách věnovaných globálnímu čtení http://www.globalni-cteni.cz/clanek/obrazky-z-prvniho-cteni/ je k dispozici k volnému stažení řada obrázků a kartiček, které je možné při komunikaci s žákem-cizincem použít.
[4] Blíže viz na www.meta-os.cz.
ŠINDELÁŘOVÁ, Jaromíra. Zařazení a vzdělávání nově příchozího žáka-cizince do škol s minimálními zkušenostmi se žáky-cizinci. Metodický portál: Články [online]. 27. 08. 2015, [cit. 2015-08-27]. Dostupný z WWW: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/20221/ZARAZENI-A-VZDELAVANI-NOVE-PRICHOZIHO-ZAKA-CIZINCE-DO-SKOL-S-MINIMALNIMI-ZKUSENOSTMI-SE-ZAKY-CIZINCI.html. ISSN 1802-4785.
0 komentářů:
Okomentovat