Úspěšnost maturantů se znovu snížila. V jarním termínu nezvládlo státní část zkoušky 24,3 procenta středoškoláků, kteří ji skládali poprvé. To je v porovnání s loňským rokem zhoršení o 2,1 procenta. Nejhůře dopadla němčina, u které alespoň v některé části zkoušky propadlo 26,3 procenta maturantů. U matematiky, kde se píše jen didaktický test, to bylo 24 procent středoškoláků. Důvody přiblížili ředitel Cermatu Jiří Zíka a šéfredaktor České školy Janek Wagner.
Celý článek na webu Českého rozhlasu
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
29 komentářů:
Tedy pardon, ale domnívám se, že otázka, k čemu maturita je, je spíš právě pro tu politickou reprezentaci. Pro odbornou veřejnost je spíš otázka, jak by ta maturita měla vypadat.
Pro mne je spíš otázkou, jestli je zhoršení o dvě procenta důvodem k případnému zděšení. Kdoví, jestli se po letech možného předstírání, že je národ dobře vzdělatelný, a nebo že je dobře vzděláván, nezačínáme čistě náhodou přibližovat pomalu ale přece k reálným možnostem populace. Třeba nás teprve čeká pravdě odpovídajících padesát procent.
Netřeba z moji vzpomínky cokoli vyvozovat, ale pamatuji si, že počátkem devadesátých let z jednatřiceti žáků mojí třídy v řádném termínu úspěšně ukončilo studium devatenáct žáků. To odpovídá neúspěšnosti třicet devět procent! Nemohu si vybavit, že bych byl tenkrát někým vyzván k podání nějakého vysvětlení.
Pravil pan Zíka, že problém bude patrně ležet v otevřených otázkách, kdy maturant musí odpověď vytvořit sám. Vzpomínám si, jak jsem kdysi v záchvatu jakéhosi předreformního inovativního třeštění zadal žákům úkol, aby formulovali pár otázek v rozsahu probíraného učiva, na které znají odpověď. To se teprvá děly věci.
Těch důvodů proč se výsledky maturit zhoršují, bude pravděpodobně víc.
1. V závislosti na snižujícím se počtu žáků v populačnímu ročníku se na maturitní obory dostávalo stále více slabších žáků.
2. Na školách s podivným výsledky v minulých letech stáli studentům a učitelům za zády inspektoři.
3. Každoročně se zvyšuje počet studentů, kteří maturitu v minulých letech nedali a pokoušejí se oni znovu.
Pane Pytlíku ona ta hranice 50 % není nikterak daleko. Připočteme-li k 24 % nezmaturovaných 12 % těch, kteří k maturitě nebyli vůbec připuštěni, jsme na 36 %.
Otázka, k čemu je vlastně maturita, je otázka zásadní. Ne pro politiky, ale pro maturanty především. Přetahování o podobu maturity je vedle toho okrajovost.
Formu a smysl maturity nelze oddělovat, ukazuje to i dnešní stav, kdy se cosi proklamuje, ale podoba maturity dosažení cíle znemožňuje.
Pro inspiraci připomenu shrnující materiál ASČ z počátku r. 2013 (Východiska a cíle maturitní zkoušky, http://www.ascestinaru.cz/vychodiska-a-cile-maturitni-zkousky/). Myšlenky v něm obsažené se často objevují i v diskusích na České škole. Dokonce tak často, že už i experti typu T. Feřteka "objevili", že je třeba změnit systém. Problém je, že v Česku jsme se stále ještě neodpoutali od pomýlených vizí samozvaných expertů a velká média dopřávají mnohem více místa názorům a "analýzám", jejichž základním znakem je, že pro stromy nevidí les.
(...)
Celkový stav a jeho příčiny
Po r. 1989 se možnost středoškolského studia otevřela pro většinu populace. Rozšíření vzdělávací nabídky však bylo mylně ztotožněno se samotným vzděláním a vyústilo ve změny, které s nárůstem kvantity přinesly značný pokles kvality. Přebujelá soustava škol poskytujících středoškolské vzdělání a kapitační způsob jejich financování (normativ na žáka) vedly mnohde k devalvaci úrovně výuky, přizpůsobující se úrovni žáků. Následně logicky upadla i prestiž maturitní zkoušky v očích odborné i laické veřejnosti, neboť o dosažení maturitního vysvědčení rozhodují často faktory více ekonomické než vzdělávací. Část žáků totiž sice získávala maturitní vysvědčení, avšak nikoli odpovídající vzdělání.
Tento stav je při současném poměru maturantů vůči celému populačnímu ročníku zákonitý, a v dosavadním systému neřešitelný. I kdyby se podařilo využít nejrůznějších rezerv, které současná výuka na středních školách má, není možné změnit míru studijních předpokladů celé populace.
Změňme maturitní strategii na středních školách
Je zřejmé, že na třetím stupni je třeba změnit celou maturitní strategii. Nejde přitom samozřejmě o „úřední“ určení počtu středoškoláků s maturitou! Na druhé straně základem fungování pedagogického systému by neměl být počet žáků ani úroveň nejslabších z nich. Optimem by tu měla být co nejvyšší vzdělanostní laťka, minimem (na středních školách) pak garantování nejnižší možné úrovně znalostí a dovedností, kterou je ještě možno označit za maturitní. Tu zajišťuje plnění didaktických cílů každého oboru, stanovených konsensem odborníků v závazných pedagogických dokumentech (pro střední školy s maturitou v RVP–ŠVP a Katalozích požadavků).
Současně by vzdělávací soustava měla zůstat dostatečně pružná, aby každý, kdo skutečně disponuje předpoklady k získání komplexního maturitního vzdělání, mohl v případě svého zájmu a odpovídajícího studijního úsilí toto vzdělání získat i dodatečně, například cestou nástavbového studia.
(...)
Cíle maturitní zkoušky (...):
– zajistit objektivní hodnocení žáka;
– vytvořit nástroje, díky nimž by žák mohl posoudit úroveň hodnocení vlastního výkonu a díky nimž by v případě potřeby mohlo být jeho hodnocení objektivně přezkoumáno;
– motivovat žáka k výkonu, který odpovídá jeho nadání a studijnímu úsilí;
– motivovat učitele k tomu, aby žáka vedl ve výuce i při vlastní maturitní zkoušce k výkonu co nejvíce se blížícímu kandidátovu maximu;
– zajistit naplnění minimálního maturitního standardu (vycházejícího z Katalogů požadavků k maturitní zkoušce), který by mj. žákovi zaručoval možnost ucházet se o studium na vyšším vzdělávacím stupni, zejména na vysoké škole;
– poskytnout vyučujícím přímou metodickou a obecně odbornou podporu, a příznivě tak ovlivňovat zkoušku i výchovně-vzdělávací proces;
– včas zachycovat signály týkající se problematických míst maturitní zkoušky, ale i výchovně-vzdělávacího procesu obecně;
– poskytnout budoucím zaměstnavatelům a vysokým školám objektivní a srovnatelnou informaci o předpokládaných a požadovaných dovednostech maturantů.
Především, zhoršení je o 2 procentní body (ne procenta!). V procentech to je zhoršení o 8,6 %. Inu, možná by si někteří měli udělat maturitu z matematiky, včetně ředitele Zíky. A 8,6 % je celkem dost, že?
A za druhé: Úplný souhlas s panem Sotolářem: Otázka, k čemu je vlastně maturita, je otázka zásadní.. A protože na ní nemáme odpověď, jsou a budou hádky nekonečné. Když nevím k čemu to je, těžko si vybrat mezi hráběmi a sekerou.
A za třetí, představa některých, že státní maturita může mít více než jednu hlavní funkci, je stejná jako s těmi nástroji. Má to sekat a hrabat zároveň, co to je?
Gaussova křivka inteligence je pádným důvodem k vysvětlení reality výsledků maturitní zkoušky. Nepodceňujme genetiku. Studentů málo a míst na SŠ přehršel. Z toho plyne to, že v zájmu přežití SŠ, při současném financování školství, jsou přijímáni na maturitní obory chlapci a děvčata s dosti nízkým IQ. A potom se nemůžeme divit výsledkům. Naše názory fakticky odporují současnému trendu - inkluzi.
Pane Šteffle,
vaše snaha ignorovat realitu a koneckonců i argumenty, které máte přímo před sebou, přesněji nad svým komentářem, je svým způsobem hodná obdivu, ale jinak vaše maturitní angažmá výrazně přispělo k dnešní maturitní mizérii. Neschopnost (možná záměrná) pochopit, že maturitu z češtiny nelze redukovat na test, a neschopnost přijmout, že nebude-li zkouška objektivní, nemůže ve svých výsledcích neselhat, vás může vést k myšlence, že nevíte, k čemu maturita je, ale to je pouze váš problém, takže ho prosím nevšeobecňujte.
Zhoršení výsledků? V testu z češtiny jsou "na vině" otevřené úlohy, což ukazuje, že část žáků prostě na maturitu nemá a že snižování maturitní laťky navzdory tvrzení nejrůznějších samozvaných expertů ke zvýšení úrovně vzdělanosti nepřispělo. Za dalšími "varovnými čísly" stojí podle mého názoru alespoň zčásti zvýšená aktivita inspekce, menší míra podvádění. Ovšem pokud by se hodnocení výkonů v některých částech maturit objektivizovalo, zhoršení výsledků by bylo mnohem výraznější. Překvapit by to mohlo tak nanejvýš šéfa byznyspodniku Scio a jemu podobné.
A to se ještě pohybujeme v možnostech povinné části státní maturity M nebo CJ.
S modelem ČJ - CJ - M by dozajista přišla pohroma. Procento neúspěšných se těžko odhaduje, ale matematiku by nedalo hodně přes 30%. Mám obavy, že někteří by matematiku nedali nikdy. I kdyby čert na koze jezdil.
A připočítáme-li další, kteří jsou schopni dát vcelku v pohodě matiku, ale na cizí jazyky jsou polena, tak se dostaneme na Pytlíkových 50 %. A pan Šteffl si bude mnout ruce, protože ať si říká a píše, co chce, jeho byznys je postaven právě na neschopnosti studentů připravit se na maturitu sami bez jeho přípravných maturitních balíčků.
Na maturitní obory jsou přijímáni žáci s nižším IQ? V mnoha případech jsou ale do této situace vmanipulováni systémem. Mají snad kosmetičky na výběr? Znovu se musím ptát po smyslu takové maturity.
Zdeňku,
ale to se ptej právě O. Štefflů a jim podobných, kteří ohledně počtu maturitních vysvědčení a vysokoškolských diplomů razili heslo "dohnat a předehnat" západní Evropu a teď se tváří, že za problémy s tím spojené může jeden model maturity.
Formu a smysl maturity nelze oddělovat? Právě proto nemluvme o formě, když není zjevný smysl. Jaký je rozdíl mezi maturitou za 16 a za 4? Źádný, nebo skoro žádný (pomineme-li třeba VUT, které bere jedničkáře z M). Známkování maturity je čím dál složitější, ale smysl nemá prakticky žádné. Jakou hodnotu má to lepší maturitní vysvědčení pro přijetí na VŠ nebo na trhu práce? Žádnou. Tak to alespoň zjednodušme na dal/nedal jako řidičák. Možná se kdysi "jen" popletl požadavek na středoškolské vzdělání s požadavkem na maturitu. Já tvrdím, že to není totéž. Důsledkem je pak prodej maturity bez středoškolského studia.
Eva Adamová řekl(a)... 9. srpna 2015 9:00
A pan Šteffl si bude mnout ruce, protože ať si říká a píše, co chce, jeho byznys je postaven právě na neschopnosti studentů připravit se na maturitu sami bez jeho přípravných maturitních balíčků.
Ano, pokud bude maturita z matematiky povinná, náš obrat vzroste dohaduji o 10 M. Což sice není zisk, ale jen obrat, ale rozhodně na tom neproděláme. Jak si ale čtenář jistě všiml, jsem přesto PROTI zavedení povinné maturity z matematiky. My totiž budeme mnohem raději dělat užitečnější věci, i když na nich nebudeme zdaleka tolik vydělávat. Bohužel tento stát a stav českého školství nám k tomu nedává moc příležitostí.
Zdeněk Sotolář řekl(a)... 9. srpna 2015 14:39
Tak to alespoň zjednodušme na dal/nedal jako řidičák.
Ano, říkám to již 9 let. Jiný cíl než kontrolu překonání minimální laťky státní centralizovaná zkouška mít nemůže. Kdyby se to nejmenovalo maturita, už jsme to dávno mohli mít. Bohužel většina lidí neumí oddělit termín od pojmu, a tak už jen když se řekne maturita, tak skoro každý už ví, jak by to mělo být. A právě to to být nemůže. Ceterum censeo: Minimální středoškolská zkouška.
jakou hodnotu může mít vysvědčení, které není objektivní? Buď pochopíme, že maturita toho má dost společného se skutečným vzděláním, nebo přijmeme za svůj čirý pragmatismus, kde je vzdělání odsunuto na vedlejší kolej. Se všemi důsledky. Opravdu nevím, co je na tom nejasného.
Takže potisící pro pětileté děti a O. Šteffla: Jeho minimální středoškolská zkouška, rozumějme cosi jako dnešní didaktický test, je pro otestování úrovně zvládnutí mateřského jazyka - v rovině psané a mluvené - nedostatečná. Důvody snad není nutné uvádět.
Ani když stupiditu opakujete x let a úspěšně jí zamořujete veřejný prostor, neznamená to, že přestane být stupiditou. Naštěstí se zdá, že alespoň tohle už rozumnější lidé pochopili.
Nefakčenkové, kteří se jen snaží prožít k maturitnímu vysvědčení. Po čtyři roky se plácají na čtyřkách, flákají docházku, co jen to jde. Vaše (naše) starost o ně je vnímána jako slabost a jsme jim ukradeni. Maturitní zkouška je až na konci toho všeho, tudíž je nutné změnit pravidla už na začátku, a nějaké ohledy, ty bych neřešil.
Že je pan Šteffl PROTI zavedení povinné maturity z matematiky?
Jen jestli ono to není jen tak na oko, bo čím je větší protisíla, tím větší bude i úsilí těch, kteří povinnou matematiku chtějí zavést. Že by zákon akce a reakce v praxi?
"Bohužel tento stát a stav českého školství nám k tomu nedává moc příležitostí."
Pokud se chcete ještě více angažovat, tak Vám dám námět. Co tak se vrhnout na změnu výuky nadaných žáků, myslím tím samozřejmě skutečně nadané žáky a ne tu snůšku, která se nachází na osmiletých gymnáziích. Přístup k nadaným žákům je totiž u nás v plenkách a upozaděn zájmem o žáky nevzdělavatelné.
Otázka, k čemu je vlastně maturita, je otázka zásadní. Ne pro politiky, ale pro maturanty především.
Zdeněk Sotolář napsal 8. srpna 2015 9:13
Že otázka pro maturanty? A k čemu by jim asi tak mohla být, ta maturita.
Chtěl bych poznat středoškoláka, který by se uvolil připravovat se na maturitu, kdyby ji po něm nikdo nikdy nechtěl. Snad nějaký ale hodně výstřední recesista...
Jaké chtěl/nechtěl? Určitě jste někdy viděli inzerát typu "požadujeme středoškolské vzdělání v oboru". Maturita je třešnička na dortu. Podstatné je, zda se absolvent něco za ty čtyři roky naučil. V oboru. Jestliže u maturity vypadne kosmetička, zdravotní sestra nebo ajťák na rozboru Boženy Němcové, tak je to pěkná kravina, i když bude maturita sebeobjektivnější. Objektivita maturity ještě zdaleka není smysl maturity.
Pokud se někdo čtyři roky fláká, má být vyhozen. Nechat flákače projít až k maturitě a tam je sejmout je čiré pokrytectví. Samozřejmě vyvěrající ze systému financování. Připustím na chvíli, že přísná státní maturita z češtiny nějak zpětně ovlivní výuku češtiny k lepšímu. Budiž. Ale určitě nezajistí lepší kosmetičky, zdravotní sestry nebo ajťáky.
A pokud si pan Šteffl mne ruce, tak právě nad takovou maturitou, kterou VŠ neberou vážně a nahrazují výsledky celého studia, maturity a zájem studenta o obor některým SCIOtestem.
Už delší dobu sem píšu o tom, že střední škola má mít ještě jeden možný výstup, který se zaměří na ověření toho, zda je žák připraven pro obor, který studuje. Můžeme mu říkat závěrečná zkouška nebo nižší úroveň maturity nebo úplně jinak, princip ale zůstává stejný. Maturita - jako základní předpoklad pro vstup na VŠ - by pak byla nadstavbou, pro toho, kdo chce a kdo se na ni cítí.
A opakuji: Financování na žáka a nesmyslná honba za formálním vzděláním jsou příčinou toho, že nezmění-li se přístup k středním školám, KAŽDÁ FORMA MATURITY BUDE NARÁŽET NA NEŘEŠITELNÉ PROBLÉMY. A jsou to právě "experti", kteří oportunisticky výše uvedenému přizvukují. Koneckonců vyhovuje to jejich byznysu, přičemž nemusí jít jen o testování.
A ještě k češtině: I potenciální nižší forma maturity se nemůže obejít bez písemné a ústní zkoušky. Ta písemná by úrovní měla odpovídat dnešní maturitě.
Jaké chtěl/nechtěl? Určitě jste někdy viděli inzerát typu "požadujeme středoškolské vzdělání v oboru".
Tak teď nevím. Byl jste to Vy, pane Sotoláři, kdo vyjádřil myšlenku, že otázka, k čemu maturita je, je pro maturanty. Nakonec, komplikovanost odpovědi nejspíš odpovídá dnešním možnostem maturantů. Maturita je mi k tomu, že ji po mně chtějí.
Ale jak naznačujete, je to spíš otázka pro zaměstnavatele. Proč maturitu po absolventech středních škol chtějí, o čem ta maturita vypovídá, nebo vypovídat má. A když se to vezme do důsledku, jestli ji vůbec někdo k něčemu potřebuje. Nevidím nějaký podstatný důvod k tomu, aby budoucí student vysoké školy musel být nutně absolventem školy střední. A aby žák střední školy musel úřed tím protrpět školu základní, a ten ještě i mateřskou. Ostatně, nejsem přesvědčem ani o tom, že aby člověk žil, musí se ponejprv narodit.
"Maturita je mi k tomu, že ji po mně chtějí." Oni. Jestlipak oni vůbec vědí, proč ji chtějí. Možná jen ze setrvačnosti. Co kdybychom všude škrtli slovo maturita a nahradili ho slovy absolvent střední školy? Požadujeme absolventa střední školy. K policii může absolvent střední školy. Na vysokou bereme pouze absolventy střední školy. Na dortech mám nejraději náplně, ty drží vše dohromady. Třešnička je mi ukradená.
Eva Adamová řekl(a)... 9. srpna 2015 18:22
"Že je pan Šteffl PROTI zavedení povinné maturity z matematiky?
Jen jestli ono to není jen tak na oko, bo čím je větší protisíla, tím větší bude i úsilí těch, kteří povinnou matematiku chtějí zavést. Že by zákon akce a reakce v praxi?"
Ano. A důkazem toho, že útok 11.záží zorganizovalo CIA, je to, že to tak vehementně popírají. Diskutovat s lidmi, kteří věří takovým spikleneckým teoriím, je marné.
Tak zkuste alespoň jednou odpovědět na to, co jsem vám už poxté napsal. Určitě je to lepší než poypsilonté opakovat, že Země je placatá.
Zdeňku,
potíž je, že na maturantech se ta náplň pozná hůř než na dortech.
Že by zákon akce a reakce byla spiklenecká teorie? To se mi nechce věřit!!!
"...potíž je, že na maturantech se ta náplň pozná hůř než na dortech."
Ale pozná se, pozná, jenže ne u maturity, ale na výšce anebo v praxi. Koneckonců už učitelé na SŠ velmi dobře vědí, jakou náplň má který student.
Okomentovat