Bořivoj Brdička: Průvodce vývojáře vzdělávacích technologií II.

čtvrtek 20. srpna 2015 ·

2. díl zprávy o dokumentu vytvořeném v gesci amerického federálního ministerstva školství s doporučením určeným vývojářům výukových aplikací vhodných pro použití ve školách.


Americký Průvodce vývojáře vzdělávacích technologií je dílem většího počtu spolupracujících odborníků z více asociací a výzkumných institucí (např. SRI International, Edsurge ad.) vzniklým pod vedením pracovníků specializovaného odboru amerického federálního ministerstva školství (Ed.gov) zabývajícího se vzdělávacími technologiemi, v jehož čele stojí Richard Culatta. Možná bude nejlepší, když si úvod přeložíme doslova:

Když začínáte vyvíjet aplikace a nástroje podporující vzdělávání, soustřeďte se na řešení problémů, které vaše budoucí uživatele nejvíce ovlivňují. Aplikace, které jen prostě automatizují tradiční výukové postupy, jsou méně smysluplné, než ty, které podporují mnohem efektivnější metody založené na nejnovějších výzkumech.“ [1] Proto Průvodce hned na začátku předkládá 10 nejvhodnějších oblastí, v nichž se mohou vzdělávací technologie uplatnit. Nově vznikající produkty samozřejmě mohou zahrnovat i více těchto oblastí najednou.

1. Zlepšování akademických znalostí a dovedností.

Hlavním výukovým cílem i nadále zůstává dosažení právě těch schopností, které popisují kurikulární dokumenty a standardy jednotlivých předmětů. Mají-li ale být nově vznikající aplikace přínosné, musí tuto látku předkládat žákům v netradiční formě – nejlépe takové, která umožňuje vlastní aktivní zapojení a spolupráci v projektově či badatelsky orientovaných aktivitách (např. prostřednictvím simulací nebo modelů).

2. Rozvoj schopností pro celoživotní učení.

Výzkumy stále jasněji ukazují, že velmi důležité jsou též nekognitivní a metakognitivní dovednosti. Úspěch v životě se nedostaví bez odhodlání, vytrvalosti a důvěry ve své vlastní schopnosti. Připomeňme si, že ve zjevném učení podle profesora Hattie je právě schopnost klást si vlastní dlouhodobé cíle tím vůbec nejdůležitějším indikátorem úspěchu. Vzdělávací prostředí může tyto kompetence podporovat. Podstatou je dovést žáka k důvěře ve schopnost zlepšovat se. Je třeba neodměňovat jen správné a nesprávné odpovědi, ale chápat chyby jako příležitost k poznávání a vysoce cenit dlouhodobou snahu o dosažení vlastnoručně nastavených cílů. Některé zde popisované vlastnosti se vyskytují u počítačových her. Je docela pravděpodobné, že ideální výukové prostředí budoucnosti bude herní prvky využívat.

3. Větší zapojení rodiny.

Vliv rodiny právě na ochotu a vůli žáků učit se, asi nemá ani cenu na tomto místě zdůrazňovat. Výukové aplikace mohou být velmi nápomocné, jestliže roli rodinných příslušníků podporují a vtahují je do výukové (školní) činnosti nejlépe tak, aby bylo možné sledovat dění (výsledky) i prostřednictvím mobilních zařízení.

4. Plánování budoucího studia.

Výzkumy jasně říkají, že z pohledu co nejmenší míry nezaměstnanosti je třeba, aby vysokou školu studovala co největší část populace. Zvláště pro děti ze znevýhodněného prostředí je ale velmi obtížné na takový cíl vůbec pomýšlet. V USA je navíc studium dost drahé. Proto zde Průvodce navrhuje, aby se vývojáři chopili příležitosti a vyvinuli aplikace mapující všechny možnosti včetně podpůrných programů poskytující pomoc při plánování studia.

5. Příprava efektivního hodnocení.

Bez toho, že víme, jakých výsledků žák ve výuce dosáhl, nejsme schopni pomáhat mu nasměrovat další studium. Učitelé tradičně věnují zkoušení a hodnocení prací spousty cenného času, který by jistě mohli využít lépe k přípravě výuky. Technologie mohou s hodnocením významně pomoci. Vzhledem k tomu, že se Spomocník tomuto tématu věnuje opakovaně, můžeme případné naše domácí vývojáře odkázat na několik článků, které s doporučením Průvodce korespondují: Nový pohled na schopnost technologií ověřovat výukové výsledky, Neviditelné hodnocení, Současný stav vývoje systémů adaptivního řízení výuky. Obecným doporučením je orientovat se spíše na ověřování nekognitivních (měkkých) dovedností (viz např. Deset doporučení pro školu 21.st. podle IDEO, Online spolupráce jako kompetence pro 21. století), protože to je zatím v plenkách. Hodnocení faktických znalostí existuje již dlouho a je již značně propracováno. Přímo zásadní je vždy přesně vědět, co z výukových cílů je (a co není) příslušnou aplikací (testem) hodnoceno.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz.

0 komentářů:

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.