Zdá se to zvláštní v zemi, kde je deset pedagogických fakult a další fakulty připravují studenty v učitelských oborech. A přesto – je to tak. V České republice je málo mladých učitelů.
Řada studentů, kteří nastupují na učitelské obory vnímá studium jen jako obecné vzdělání, které jim umožní později se rozhodnout pro další profesní dráhu. Jedno už ale po maturitě tito studenti vědí, nechtějí jít učit. Dokonce jsem se setkala s mladíkem, který studoval jazyky na pedagogické fakultě. Neměl ambici dostudovat, byla to jeho druhá vysoká škola. Chtěl se jenom dobře naučit cizí jazyk. Hodnotil to jako nejlevnější jazykovou školu. Moderní vybavení jazykových laboratoří a vysoce kvalifikovaní vyučující to garantovali.
Náborová stipendia, která v této souvislosti se nabízejí, mohou podpořit zájem studovat pedagogiku, ne zájem učit děti. Problém také neřeší kariérní řád. Ten v ideálním případě zlepší pozici dnešních vyučujících, ne zájem o učitelskou profesi.
Možná nás brzy Evropská komise upozorní, že je v základním školství v u nás také málo mužů. Skutečně 14 % učitelů je další vážný problém a jejich procento stále klesá. Nabízí se jednoduchá zkratka, která ukazuje na nízké platy učitelů.
Nepochybně učitelská prestiž vyžaduje posílit i její materiální vyjádření. Přesto není možné diskuzi bagatelizovat jenom poukazem na nízké platy. Vždyť ani učitelé jinde ve světě nepatří mezi nejlépe placená povolání. Dokonce ani v opěvovaném finském školství. I ve Finsku platy učitelů nepřesahují průměrné mzdy. Přesto školství láká řadu mladých lidí, takže si školy mohou mezi nimi vybírat. Učit děti je povolání, které dává životu smysl. Teď o prázdninách potkáte řadu mladých, kteří se dětem věnují na táborech nebo v zájmových kroužcích. Proč je tedy nepřitahuje učitelství? Jedním z důvodů může být samo naše školství. Nepředvídatelné a chaotické. Učitelé jsou často fackovací panáci rodičů, občas také ředitelů a bohužel někdy i dětí.
Dalším důvodem je způsob přípravy pedagogů. Mnoho let už víme, že v přípravě pedagogů jsou systémové chyby. Jsem přesvědčena, že tato chyba je ve financování pedagogických fakult a učitelských oborů. Současná praxe financování prostřednictvím koeficientů na studenta a obor vede k tomu, že fakulty jsou nucené k masové produkci. Navýšení rozpočtu pro učitelské obory by umožnilo snížit počet studentů (kteří jsou dnes pro pedagogické fakulty nutní k jejímu přežití) a vybrat si ty, kteří chtějí se v budoucnosti věnovat výuce dětí. Např. znovu zavést ústní přijímací zkoušku a zjišťovat, jaké mají pro pedagogickou práci předpoklady, jaký mají vztah k dětem a zda by v budoucnu chtěli skutečně učit. Fakulty by se pak mohly více věnovat těm studentům, kteří jsou pro učitelství disponovaní a vnitřně odhodlaní.
Není třeba hledat mimořádná opatření a náborové programy. Je nutné nebát se pojmenovat problém a ten řešit. Začít musíme u škol, které vychovávají učitele, to je klíč k úspěchu.
Anna Putnová, poslankyně TOP 09
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
12 komentářů:
a co s těmi starými? do kompostu?
jste li zde totalitní pamětníci doplňte/opravte mne ,před 89 bylo v čssr 5 univerzit,na každé pdf,přf.ff a kromě toho existovalo pár samostatných pd fakult:ostrava,nitra,banská b.,budějice,ústí?,plzeň? ...zapomněl jsem na nějakou?a kolik toho dobra máme dneska?
Na rozdíl od převážné většiny lidí je paní Putnová v pozici, ve které může popisované problémy řešit. Proto mi v jejím sdělení chybí to podstatné: Udělala jsem to a to... Bohužel když byla její strana ve vládě, veřejné výdaje na školství se drasticky snížily. A nic jiného, natož nějaká paní Putnovou zmiňovaná pozitivní změna, nenastalo.
Ano na našich školách o mladé kantory téměř nezavadíte, ale paní Putnová jaksi pozapomněla na jednu věc a to, že je to minimálně na dvou třetinách území naší republiky způsobeno tím, že je na školách nikdo nechce, protože pro ně není místo. Výrazný pokles počtu žáků (s výjimkou satelitních městeček kolem velkých měst) vedl k poklesu počtu učitelů na školách, starší odešli do důchodu a na jejich místo nebylo možné nikoho přijmout. Naše škola měla před deseti lety 300 žáků, dnes má s bídou 200 a nejmladší kantor na škole má 38 let. Škola v sousedním městě měla před 15 lety 800 žáků, dnes jich má 440. Navíc na mnoha školách bačuje kopa důchodců, které by mladí mohli nahradit, leč to by ředitelé museli mít páku, jak je do důchodu dostat. Taky jednoho důchodce máme, ale proti jedné škole v blízkosti, kde jich je šest, je to slabé kafe.
Jistě v severních a západních Čechách je situace jiná, tam místa pro kvalifikované kantory jsou, jenže je taky docela blízko do Prahy a do Německa.
Možná nás brzy Evropská komise upozorní, že je v základním školství v u nás také málo mužů. Skutečně 14 % učitelů je další vážný problém a jejich procento stále klesá. Nabízí se jednoduchá zkratka, která ukazuje na nízké platy učitelů... Jedním z důvodů může být samo naše školství. Nepředvídatelné a chaotické. Učitelé jsou často fackovací panáci rodičů, občas také ředitelů a bohužel někdy i dětí... Je nutné nebát se pojmenovat problém a ten řešit. Začít musíme u škol, které vychovávají učitele, to je klíč k úspěchu.
Pokud vím, tak v tom citovaném Finsku řešili před léty problém upadajícího školství komplexně a systémově. Mj. zkvalitnili průběžnou a soustavnou kontrolu dobrého organizování a úrovně výuky. Přitom tam, kde zjistili nedostatky, peníze škole neubrali, ale naopak je tam přidali na účinnou nápravu nedostatků. Finsko i další státy dávají do školské=ho rozpočtu mnohem větší procento z HDP než Česko. Není pravda, že platy učitelů jsou všude malé (viz např. platy učitelů v Německu).
To se u nás bohužel neděje a obávám se, že se k tomu ani neschyluje. Někteří např. docela vážně hovoří i o tom, že školy by měly financovány podle tzv. kvality zjišťované např. inspekčními testy. Zpětná vazba je / má být samozřejmou a průběžně uplatňovanou součástí výuky všech předmětů a součástí systému hodnocení a odměňování učitelů. Kariérní řád by měl podporovat kvalitu výuky u všech učitelů. O tom se nám myslím zatím může zatím jen zdát.
Inspektoři, kteří jsou dnes myslím z dost značné části především kontroloři ŠVP, ani samotné pedagogické fakulty systémovou nápravu nesrovnalostí v českém školství myslím nezajistí.
Má někdo z nás představu o kariérním řádu? Stačí si přečíst indikátory a budete naprosto zděšeni. Vznikne totiž 15% skupina "pedagogických lídrů" (trojkaři) a navíc vznikne uzavřený systém. Pokračovat v kariéře znamená počkat si třeba 20 let až umře ředitel, pedagogický lídr nebo "možná" odejdou do důchodu. Kariérní řád je prostě zmetek vyrobený za evropské peníze a tudíž nevratný.
Víme, že na MŠMT vznikly jakési pracovní skupiny, jedna z nich o kariérním řádu, víme, že se kariérní řád jaksi odkládá, víme, že si o kariérním řádu ministryně pokecala se svými poradci (kterých se samozřejmě většinou kariérní řád nedotkne), víme, že se paní ministryně právě čvachtá někde v Chorvatsku. To je vše. Co je nám všem do toho, že?
víme, že MŠMT právě spouští tříletý pilotní projekt zhruba pro 400 pedagogických lídrů, víme, že tito pedagogičtí lídři budou trojkaří. Víme, že v indikátorech je znalost jazyka na úrovni B2, víme, že ho velká část budoucí elity naprosto neovládá, víme, že kariérní řád nenaběhne v září 2015, ale až v září 2018. Víme, že už bude po volbách a bude jiný ministr školství. Může se stát, že to bude ministr z úplně jiného politického spektra. Ono se za ty tři roky klidně může stát, že peníze na kariérní řád uvolněny nebudou. Asi tak.
Já se obávám, že prachy nebudou vlastně nikdy. A ten šaškec stejně někdo uvede v život jen jako pilotní buzeraci. Vrchnost teď potřebuje nějaké trojkaře, aby měla lídry, aby měla výchovné poradce, aby měla panáčky v atestačních komisích...
docela vážně hovoří i o tom, že školy by měly financovány podle tzv. kvality
Ani nevím proč, možná z toho horka, ale napadlo mne, a není třeba z toho nic dovozovat, jak na ne zrovna dobrých školách zřejme ne právě dobří ředitelé odměňují zejména ty vynikající učitele. Teď na to dostanou přidáno ještě jeden a půl procenta mzdových prostředků.
To Vám Zdeňku řeknu, to bude ale na školách šrumec. Trojkaři fakticky nebudou ani moc učit a tomu přímo úměrně budou mít méně dozorů. Budou to další zástupci ředitele. Dvojkaři budou takoví poskoci a otroci. Něco na způsob zdravotních sester bez vyšší odborné nebo Bc. K tomu to směřuje.
Tak já se třeba na ty naše 'lídry' vyloženě těším.
Hlavně na ten rychlokvasný proces oddělování zrna od plev.
A až na chodbě potkám 'čtyřkaře' v hlubokém předklonu si omlátím čelo kolenama.
Okomentovat