Neziskové organizace se vyjádřily k seriálu České televize Třída 8. A

Osm neziskových organizací z celé České republiky se podepsalo pod otevřený dopis Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. V něm vyjádřily svůj nesouhlas se seriálem České televize Třída 8. A vysílaným v druhé polovině loňského roku. Ten dokumentoval působení tří nových učitelů v třídě tvořené převážně romskými žáky. Podle tvůrců dopisu mohl pořad u diváků utvrdit předsudky a stereotypy, které o romské menšině panují, a navíc poškodil práva protagonistů pořadu – žáků třídy 8. A.


Hlavním sdělením dopisu je skutečnost, že samotné „romství“ žáků je prezentováno jako problém a hlavní příčina jejich nedostatků ve škole. „Třída 8. A. je prezentována jako problematická, protože je téměř výhradně romská. Není přitom zřejmé, zda některé děti nemohou trpět například poruchou soustředění, na zřetel není bráno ani sociální zázemí jednotlivých dětí,“ píší organizace v dopise. Seriál tak posiluje stereotypní představu o nevzdělatelných Romech, která je v České republice hluboce zakořeněná a projevuje se například tolik kritizovanou segregací romských dětí do praktických škol. I přesto, že si pořad původně kladl za cíl vyvolat veřejnou debatu o situaci našeho školství a tématu segregace Romů, výsledný efekt byl, alespoň podle reakcí diváků na internetu, zcela opačný.

Pořad Třída 8. A zachycoval experiment, během nějž na výhradně romské základní škole půl roku vyučovala trojice nových učitelů. Všichni tři noví členové pedagogického sboru měli zkušenosti s výukou na různých typech výběrových škol. Jejich úkolem bylo děti motivovat k učení a vnést do výuky nové metody. Zdůrazněna přitom byla právě jejich praxe z výběrových škol. V osmi odvysílaných dílech pořadu však mohli diváci místo schopných pedagogů a motivovaných žáků vídat spíše pravý opak – bezradné vyučující a děti, které je mají tak říkajíc „na háku“. Autoři otevřeného dopisu zdůrazňují, že výuka znevýhodněných dětí má svá specifika a její úspěšné zvládnutí vyžaduje odlišné přístupy. „V úvodních dílech série se setkáváme s permanentním překvapením učitelů nad stavem věcí, které je mylně podáváno jako doklad extrémně špatné situace v romské třídě, než jako prostá konfrontace kantora zvyklého na výběrovou školu s podmínkami školy klasické, kde třídy nejsou složeny jen z nadprůměrných studentů, což s sebou přináší i podstatně větší nároky na učitele,“ poukazují.

Tvůrci otevřeného dopisu zároveň poukazují na etické problémy, které s natáčením podobných žánrů pořadu souvisejí. „K získání materiálu pro pořad byla využívána naivita teenagerů a do značné míry i jejich zákonných zástupců, kteří mohli věřit, že angažmá v televizním pořadu může nějakým způsobem zlepšit vyhlídky jejich dětí“ protagonisté pořadu však již pravděpodobně nedostali možnost vyjádřit se ke konečné podobě pořadu, ani se v průběhu natáčení rozhodnout, zda chtějí pokračovat. Za hranou etiky pak podle autorů otevřeného dopisu stojí medializace těhotenství jedné z žaček třídy. O něm se diváci pořadu na obrazovce dozvěděli i přesto, že dívka v předchozím záběru uvedla, že nechce, aby byla tato informace zveřejněna.

Tvorbu otevřeného dopisu iniciovala obecně prospěšná společnost In IUSTITIA a postupně se k textu připojilo dalších sedm organizací. Ty autory dokumentu vyzývají, aby se dětem ze seriálové třídy omluvili, a Radu pro rozhlasové a televizní vysílání žádají, aby nebyl problematický pořad už nikdy reprízován.