Výuka informačních a komunikačních technologií s dotykovým zařízením jde přímo in medias res. Nabízí nepřeberné množství témat a přístupů, kterým se lze věnovat. V tomto materiálu se pokusíme o určitou panoramatizaci problematiky a v jednotlivých kapitolách se zkusíme stručně dotknout jednotlivých dílčích aspektů implementace ICT. Nepůjde nám tedy o popis jednotlivých témat do hloubky, ale spíše se pokusíme nabídnout určité inspiratorium.
Technické a technologické aspekty
Dotyková zařízení nabízejí možnosti v oblasti popisu nejrůznějších informatických témat, jako je diskuse nad strukturou a fungováním operačních systémů. Na příkladu Androidu nebo iOS, které jsou založené na Unixu, lze snadno ukázat základní rozdíly mezi Windows a touto koncepcí operačních systémů. Nabízí se pohled na repozitářový způsob instalace aplikací, řešení přístupových práv nebo téma bezpečnosti či otázka, proč není možné instalovat jednu aplikaci na více operačních systémů (bez provedení portace).
Velice zajímavé téma souvisí také s počítačovými sítěmi. Jak je možné, že můžeme telefonovat nebo plynule přenášet data při pohybu se zařízením? Jak se řeší připojení více zařízení k jednomu přístupovému bodu? Jak funguje tvorba hotspotu? Proč nemůže být jedno zařízení připojeno ke dvěma Wi-Fi současně? To jsou jen některé otázky, které jsou s prací s dotykovými zařízeními spojené a které jsou zajímavé především pro technicky orientované žáky. Pokud na ně jsou schopni najít s učitelem (nebo s dokumentací či webem) odpovědi, mohou v oblasti rozvoje technického myšlení a porozumění fungování sítí velice pomoci. Technický svět se tak pro ně stane oblastí, kterou lze relativně přesně poznávat a popisovat, nikoli abstraktním neproniknutelným tajemstvím.
Třetí téma, které se váže na sítě a přirozeně se nabízí, je problematika propojení zařízení s vizualizační technikou, tedy vyzkoušení (včetně teoretického popisu), jak funguje Chromecast či AppleTV, co to je mobile high-definition link (MHL), jaké jsou výhody a naopak limity každého jednotlivého propojení. Nabízí se také práce se senzory různých typů – od GPS po elektronický kompas, které je možné popsat z hlediska funkčnosti a u nichž lze především experimentovat s jejich možnostmi a přemýšlet nad možným využitím.
Programování a informatické myšlení
Zajímavou oblastí využití dotykových zařízení je výuka programování a témata, která souvisí s rozvojem informatického myšlení. Pomocí řady intuitivních nástrojů, jako je Intel SDK, lze velice snadno vyvíjet jednoduché aplikace jen se základní znalostí HTML značek. Dle mého soudu jde o oblast zajímavou v tom, že – na rozdíl od programování v C či Pascalu – je hned vidět hmatatelný výsledek a produkt. Jednoduché aplikace, jako je třeba interaktivní kniha, zvládne i začátečník poměrně snadno a rozvíjet dovednosti zde jde pěkně iterativně.
Tablet lze samozřejmě použít také přímo na programování či skriptování v běžných jazycích. Jen namátkou lze zmínit Pascal GUI či CppDroid pro Android. V takovém případě je dobré použít externí klávesnici, psát kód přímo z obrazovky je velice nepohodlné a nepraktické. Naopak velmi pěkné jsou různé výukové materiály, manuály a příručky, které jsou pro doteková zařízení k dispozici a mohou snadno posloužit pro výuku a také v okamžicích, kdy má člověk chvíli času a čeká třeba na tramvaj, nebo jako náhrada za klasické učebnice.
Existují i aplikace, které umožňují vývoj aplikací přímo v tabletu metodou „táhni a pusť“. U umělečtěji laděných tříd lze také pracovat s nástroji na tvorbu designu aplikací a prototypování, jako je POP ‒ Prototyping on Paper, Launch ‒ Simple Prototyping či Marvel ‒ Design and Build Apps. Prototypování je velice zajímavou oblastí a pro tablety navíc velice specifickou. Rozhodně tak doporučujeme věnovat jí patřičnou pozornost.
Kancelářské aplikace
Jedním z témat, které se na školách tradičně probírají (a dle RVP tam také patří) jsou kancelářské aplikace všeho druhu. Pro osobní potřebu je pro Android a iOS zdarma k dispozici kancelářský balík – Word, Excel a PowerPoint od Microsoftu, což řeší řadu praktických problémů s editací i prohlížením obsahu. Aplikace jsou navázané na Office 365 a nabídnou především širokou paletu funkcí. Jestliže člověk potřebuje mít kancelářský balík stále při ruce, lze jej rozhodně doporučit. Pokud by Microsoft Office z nějakého důvodu nevyhovoval, je možné sáhnout po KingSoftOffice.
Oba výše uvedené kancelářské balíky jsou koncipovány především jako náhrada za desktopovou verzi, ale zcela nerespektují specifika dotykových zařízení a jejich možnosti, které jsou typicky dány tím, že jsou neustále připojeny do nbsp;počítačových sítí. Například Google Dokumenty (Disk, Dokumenty, Tabulky, Prezentace) jsou koncipovány zcela jinak a akcentují téma sdílení a reálné online spolupráce. Množství funkcí zde ustupuje požadavkům, které mají uživatelé na dotykových zařízeních nejčastěji – rychlá editace, zapsání poznámek, tvorba komentářů, jednoduché formátování textu atp.
Do této oblasti ještě spadají nástroje na práci s poznámkami – žáci by bezpochyby měli znát a umět využívat OneNote či Evernote, případně Google Keep a analogické nástroje. Většinou na tabletu nepotřebujeme psát dlouhé texty, ale spíše si jen něco poznamenat, sdílet nebo číst. Tyto nástroje jsou z důvodu uživatelského komfortu mnohem příjemnější než velké kancelářské balíky. V rámci iOS lze doporučit ještě Smart Note.
Do tematického celku může patřit také problematika sdílení a online dostupnosti dokumentů prostřednictvím cloudových úložišť jako Dropbox, Google Disk (pro školy aktuálně velice výhodný), OneDrive, Xbox atp. Téma pak těsně navazuje na problematiku zálohování, bezpečnosti a především vede k ukázce paradigmatické změny, kterou od klasické kancelářské práce v případě tabletů vyžadujeme.
V rámci této oblasti lze také diskutovat problematiku připojení periferií, např. bezdrátové klávesnice pomocí Bluetooth, případně externího monitoru, čímž se vracíme k výše uvedenému tématu Chromecastu či MHL.
Editace obrázků a videa
Zajímavé téma, které je také ukotveno v RVP a má v dotykových zařízeních zcela jiný rozměr, je práce s fotografiemi (nebo obecně grafikou) a videem. Zatímco v případě klasického stolního počítače se soustředíme typicky na postprodukci s větším časovým odstupem, u dotykových zařízení se většinou snažíme o rychlou a jednoduchou úpravu a následné sdílení obsahu, ať již na sociálních sítích nebo třeba na webu. Místo na kvalitu a detail se zde klade důraz na rychlost a především globální úpravy dokumentu, neboť např. hledání jemné linie je prstem na obrazovce velice problematické.
V této části se zaměříme na tři oblasti aplikací – kreslení obrázků (a do obrázků), editaci fotografií a práci s videem.
Za zmínku stojí nástroje na kreslení. Ty ocení především výtvarně nadaní uživatelé, kteří si rádi malují. Pro Android je k dispozici například Painter Mobile či Sketch Guru či výborný SketchBook. Sílu těchto nástrojů pozná uživatel především při práci s dotykovým perem. Řada lidí ale ráda kreslí i prstem a při troše cviku a talentu lze dosáhnout dobrých výsledků. Samostatně lze zmínit Skitch, který umožňuje velice snadno kreslit do obrázkových souborů či map. Dobře se tak hodí pro rychlé označení důležitých míst nebo chyb v naskenovaném dokumentu.
Pro editaci fotografií lze doporučit Autodesk Pixlr, který je k dispozici zdarma jak pro Android, tak pro iOS. Nabízí možnost rychlé úpravy fotografií – od vyvážení barev a tonality přes ořez až po aplikaci filtrů a rámečků. Jde o velmi pohodlný nástroj, který provede jednodušší úpravy na vysoké úrovni. Případnou alternativou může být Photoshop Express či pro Android jednoduchý Foto Editor ‒ Photo Editor. Jak pro iOS, tak i pro Android jsou k dispozici také alternativní softwary pro fotoaparát, které nabídnou řadu pokročilých funkcí jako manuální nastavení snímku, automatické filtry nebo HDR.
Pokud jde o nástroje pro práci s videem, je nabídka také relativně bohatá. Zřejmě nejlepším nástrojem pro Android je KineMaster Pro, který je ale relativně drahý (40 dolarů na rok), výsledky jsou však skutečně velice pěkné. Levnější a jednodušší jsou Video Maker Pro Free nebo VidTrim, které jsou (alespoň v základní verzi) zdarma. Pro iOS lze doporučit ještě iMove (za 3 libry) a především robustní Pinnacle Studio (stojí 9 liber).
Správa obsahu
Poslední oblastí, které bychom se chtěli dotknout, je správa obsahu, tedy téma, které je navázané na digitální informační kurátorství a práci se zdroji obecně, tedy téma čteček RSS, sociální doporučování obsahu atp. Stručně se zmíníme také o nástrojích, které by měly být učitelům co možná nejbližší. Téma správy obsahu si ukážeme na čtyřech typologických aplikacích.
Flipboard je velice pěkný nástroj pro práci se zdroji různého druhu – pokud procházíme web, můžeme si jednotlivé stránky místo do běžných záložek ukládat sem. Aplikace umožňuje tvořit různé magazíny, do kterých tímto způsobem připojujeme obsah. Jednotlivé stránky je možné samozřejmě komentovat a takto dynamicky rostoucí magazíny sdílet, případně sledovat práci jiných autorů. Vše je uzpůsobené digitálnímu čtení a online magazíny jsou v tomto provedení velice pěkně čitelné i esteticky provedené.
Spotify slouží pro streamování hudby. Pomocí této služby je možné ve svém zařízení konzumovat díla moderních autorů i klasiků. Existuje v placené i bezplatné verzi a jistě jej ocení každý, kdo se o hudbu zajímá a rád ji poslouchá. Samozřejmostí jsou pokročilé funkce, jako je doporučování zajímavých skladeb na základě osobních preferencí a zkušeností, tematické playlisty atp.
Feedly je ukázkou RSS čtečky. Jestliže je vám tato forma práce s obsahem blízká, po některém z nástrojů pro práci s RSS rozhodně na tabletu sáhnout lze. Nabízí poměrně obsáhlé možnosti nastavení, takže záleží jen na uživateli, v jaké formě mu bude doručovaný obsah nejpříjemnější, zda v podobě prostého textu nebo v podání plném obrázků. Nechybí možnost jednoduchého sdílení zajímavého obsahu dalším uživatelům.
Scoop.it nabízí poměrně široké možnosti v oblasti digitálního kurátorství. Můžete snadno vytvářet sbírky materiálů (včetně komentářů a stanovení pořadí), které mají společné téma nebo cílovou skupinu, zvát si k nim spolupracovníky a takto vytvořené kolekce sdílet nebo nabízet žákům. Tabletová verze je pro mobilní zařízení řešená velice příjemně a poslouží jako jeden z nástrojů pro rozvoj schopnosti pracovat s informacemi.
Závěr
V materiálu jsme se pokusili ukázat základní oblasti, ve kterých lze dotyková zařízení ve výuce zajímavým a smysluplným způsobem využít. Témat i dílčích nástrojů by samozřejmě mohlo být více, ale zkušený uživatel si jistě najde vlastní cestu, přístup a oblíbené nástroje, které ve výuce využije. My jsme zvolili cestu jdoucí od technických témat k těm multimediálním a informačně obsahovým, avšak v žádném případě nejde o jediný možný postup.
Příspěvek byl napsán v rámci projektu INTERES. CZ.1.07/1.3.00/51.0035.
Převzato z RVP.cz.
ČERNÝ, Michal. Jak (a co) učit s dotykovým zařízením v ICT. Metodický portál: Články [online]. 13. 07. 2015, [cit. 2015-07-14]. Dostupný z WWW: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/g/20027/JAK-A-CO-UCIT-S-DOTYKOVYM-ZARIZENIM-V-ICT.html. ISSN 1802-4785.
0 komentářů:
Okomentovat