Pro školy půjde o dvojí sprint: počet podpořených projektů je limitován alokací finančních prostředků na tuto výzvu, tzn., že žádosti v limitu 50 tisíc až 1 milion Kč budou uspokojovány postupně až do jejího vyčerpání. Pro určení pořadí projektů není rozhodující datum a čas doručení projektové žádosti v listinné podobě, ale datum a čas poslední finalizace projektové žádosti v aplikaci Benefit7 před jejím odevzdáním na MŠMT. Doba trvání individuálních projektů ve Výzvě 57 jsou šibeniční 4 měsíce: zahájení realizace projektu je možné nejdříve od 1. 9. 2015, ale všechny projekty musí být ukončeny nejpozději do 31. 12. 2015.
Šablony klíčových aktivit:
1. Rozvoj technických dovedností žáků na druhém stupni základní školy (204 112 Kč)
Cílem klíčové aktivity je rozvoj technického vzdělávání na základních školách formou vytváření žákovských výrobků. K tomu přispívá tato aktivita využitím vybavení školní dílny. Podstatou šablony vybavení dílny školy, vytváření žákovských 15 výrobků na základě plánu rozvoje technických dovedností a následné vyhodnocení a to vykázáním prostřednictvím připraveného formuláře.
Do vytváření žákovských výrobků se aktivně zapojí minimálně 15 žáků druhého stupně ZŠ podporovaných učitelem. Žáky vede kvalifikovaný učitel, který vyučuje některý z tematických okruhů vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Učitel vybere takové typy výrobků, které mohou žáci dokončit za dobu trvání projektu, včetně zadání práce, seznámení s materiálem a zpracování žákovského portfolia.
Pro práci budou žákům poskytnuty pracovní listy s nákresem výrobku a popisem postupu práce. V průběhu práce bude podporován rozvoj klíčových (měkkých) kompetencí žáků. Z postupu práce na výrobku bude průběžně pořizován fotografický záznam. Z průběhu realizace zpracuje každý žák žákovské portfolio, které bude obsahovat sebehodnocení žáka a formativní hodnocení ze strany učitele.
Pro realizaci aktivity bude sloužit potřebné vybavení školní dílny nářadím pro žáky a pedagoga. Aktivitu lze realizovat v povinných i povinně volitelných předmětech, nebo formou projektového dne.
Do vytváření žákovských výrobků se aktivně zapojí minimálně 15 žáků druhého stupně ZŠ podporovaných učitelem. Žáky vede kvalifikovaný učitel, který vyučuje některý z tematických okruhů vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Učitel vybere takové typy výrobků, které mohou žáci dokončit za dobu trvání projektu, včetně zadání práce, seznámení s materiálem a zpracování žákovského portfolia.
Pro práci budou žákům poskytnuty pracovní listy s nákresem výrobku a popisem postupu práce. V průběhu práce bude podporován rozvoj klíčových (měkkých) kompetencí žáků. Z postupu práce na výrobku bude průběžně pořizován fotografický záznam. Z průběhu realizace zpracuje každý žák žákovské portfolio, které bude obsahovat sebehodnocení žáka a formativní hodnocení ze strany učitele.
Pro realizaci aktivity bude sloužit potřebné vybavení školní dílny nářadím pro žáky a pedagoga. Aktivitu lze realizovat v povinných i povinně volitelných předmětech, nebo formou projektového dne.
2. Rozvoj profesních dovedností učitelů pro výuku zaměřenou na zlepšování technických dovedností žáků základní školy (8 369 Kč)
Cílem klíčové aktivity je rozvoj dovedností a zkušeností učitelů ZŠ pro zlepšování technických dovedností žáků základní školy. Podstatou realizace je vzdělávání učitelů ZŠ v práci s technickými materiály, zaměřené na rozvoj technických dovedností žáků ZŠ v polytechnické výchově. Výstupem realizace šablony je osvědčení o absolvování vzdělávacího kurzu a záznam v profesním portfoliu učitele.3. Individualizovaný rozvoj ústních komunikačních dovedností učitelů v anglickém/německém/francouzském jazyce formou blended learningu (6 544 Kč)
Cílem klíčové aktivity je podpora rozvoje individuálních ústních komunikačních dovedností učitelů v oblasti anglického/německého/francouzského jazyka na základních a středních školách formou řízené, kombinované a individualizované výuky (blended learning) na základě posloupnosti jednotlivých fází osvojování cizího jazyka, tj. poslech – mluvení – čtení - psaní.Realizace aktivity spočívá v tom, že se učitel vzdělává v rámci svého profesního rozvoje formou kombinovaného interaktivního výukového systému zaměřeného na osvojování anglického/německého/francouzského jazyka, prioritně na rozvoj ústních komunikačních dovedností. Realizace aktivity spočívá v tom, že se učitel vzdělává v rámci svého profesního rozvoje formou kombinovaného interaktivního výukového systému zaměřeného na osvojování anglického/německého/francouzského jazyka, prioritně na rozvoj ústních komunikačních dovedností. Výstupem realizace šablony je Souhrnná evaluační zpráva ředitele školy z využití šablony Individualizovaný rozvoj ústních komunikačních dovedností učitelů v anglickém/německém/francouzském jazyce formou blended learningu a jmenný seznam učitelů zapojených do této klíčové aktivity.
4. Rozvoj individuálních ústních komunikačních dovedností žáků v anglickém/německém/francouzském jazyce formou blended learningu (49 860 Kč)
Cílem klíčové aktivity je podpora rozvoje individuálních ústních komunikačních dovedností žáků v oblasti anglického/německého/francouzského jazyka na základních a středních školách, formou řízené, kombinované a individualizované výuky (blended learning) na základě přirozené posloupnosti jednotlivých fází osvojování cizího jazyka, tj. poslech – mluvení – čtení - psaní.Obsahem aktivity je využití formy blended learningu pro výuku a domácí přípravu pro rozvoj individuálních ústních komunikačních dovedností skupiny 20 žáků v běžné výuce, vedle toho i pro zadání domácí přípravy žáků po dobu realizace projektu. Výstupem realizace klíčové aktivity je souhrnná evaluační zpráva ředitele školy z využití šablony Rozvoj individuálních ústních komunikačních dovedností žáků v anglickém/německém/francouzském jazyce formou blended learningu jmenný seznam žáků zapojených do této klíčové aktivity.
Na škole nesmí být projektem podpořeny identické aktivity, které má/měla škola již financovány z jiných projektů OP VK.
13 komentářů:
"...čerpání prostředků OP VK není nijak valné."
Ono to tak jen vypadá na první pohled. Ve skutečnosti se do projektů rozdělují poslední peníze. Ostatní peníze jsou upíchnuté v projektech, které ještě běží a které už i skončily, a výdaje ještě nejsou vykázány, zkontrolovány a tzv. certifikovány. Vždyť ještě nejsou certifikovány ani výdaje ze šablon pro ZŠ.
Jinak je ta výzva podobně nesmyslná jako výzva č. 56. V té má smysl jen šablona určená na čtenářské dílny, šablona na hromadné cestování učitelů a žáků po Evropě se ukazuje z hlediska kapacit cestovních kanceláří jako velmi problematická až nerealizovatelná. Ostatně i s nákupem těch knih bude sranda. Mám obavy, že koupit děcku knížku na Vánoce bude problém, sklady s knížkami budou vybíleny.
A co dodat k výzvě č. 57.
Na první šabloně si smlsnou kantoři, kteří se technickým pracem na ZŠ už opravdu věnují, pro takové to fakt nebude problém. Na školách, jako je i naše, kde se technické práce leta neučí, to ničemu nepomůže, protože je ani nemá kdo učit a není nikoho, kdo by byl schopen ji realizovat. Hold kantor chlap, který umí vzít kladívko do ruky, začíná být vymřelým druhem.
A co týče toho blended learningu v jazycích? Člověk by si řekl, proč ne. Jenže jaký bude mít pro školu smysl, když si v jednom školním roce nakoupí pro žáky licence internetových výukových systémů za statisíce, ale v dalších letech na tento nákup nebude mít peníze ani náhodou?
NESROVNALOSTI VE VÝZVĚ OP VK 57
1) Malý dopad na vztah učitel-žák: Podobně jako v případě DUMů tu jde myslím o výzvu, která přináší učitelům i ředitelům ve velkém spěchu dost velkou administrativní zátěž za docela málo peněz: Aby si škola mohla v rámci této výzvy pořídit nějaké vybavení, musí absolvovat administrativně náročný proces s dost malým dopadem na výuku. U DUMů někde docházelo např. k tomu, že odměny učitelům za tvorbu DUMu byly stlačeny co nejvíc dolů (a jejich práce pak byla přirozeně dost formální), aby zbylo co nejvíc peněz na vybavení školy, které by si škola jinak nemohla pořídit.
2) Malý finanční objem a opožděnost výzvy: Mechanismy, jak dovést dotační peníze přímo do škol, do jejich vybavení a především do vztahu učitel-žák, měly a mohly být myslím mnohem promyšleněji uplatňovány už od počátku čerpání ze strukturálních fondů, a to v mnohem větším finančním objemu. Mohla přitom myslím být lépe využita kapacita krajských institucí, které znají podmínky v síti škol. Dotace velkých projektů s mnohdy pochybným efektem jsou nesrovnatelně větší než dotace projektů, které dávají peníze přímo do škol s cílem přímo posílit vztah učitel-žák, a to bohužel dost nepromyšleně a na poslední chvíli.
2) Obsahová omezenost a improvizace : K výzvě umožňující dovedení dotací přímo do škol bylo přistoupeno dost nepromyšleně a až na poslední chvíli, a to jen v několika omezených oblastech (např. technika, to nejsou jen ruční řemeslné práce, vzniku a rozvoje technických dovedností u učitelů nedosáhneme jen jejich mentorováním, tutoro-lektorováním apod.).
Jdu oprášit svěráky.
Ve většině věcí máte pravdu, ale přece jenom si neodpustím dvě poznámky.
"Aby si škola mohla v rámci této výzvy pořídit nějaké vybavení, musí absolvovat administrativně náročný proces s dost malým dopadem na výuku."
Administrativní náročnost "šablon" a projektu, který si eventuálně podala sama škola je nesrovnatelná. Už jenom samotné zpracování individuálního projektu je úplně o něčem jiném. Administrativní zpracování šablon je prostě brnkačka a zpracování a vykázání individuálního projektu by řada ředitelů zejména základkových vůbec nezvládla.
"Mohla přitom myslím být lépe využita kapacita krajských institucí, které znají podmínky v síti škol."
Ne, ne a ještě stokrát ne. Krajské instituce si hrabou na svém písečku, coby zřizovatelé středních škol, na základky kašlou.
Prosim vysvetlit, proc sablona 3 a4 obsahuje minimalni technicke pozadavky na vyukovy system. Nemela by obahovat pozadavek na ocekavane zlepseni v komunikaci v cizim jazyce? Na kurzy do zahranici pro ucitele pozadavky nejsou zadne, na dopravu ucitelu neexistuji minimalni technicke pozadavky, bude rozhodovat nejnizsi cena. Zacina mi byt lito reditelu i ucitelu. Podminky pro dodavatele nechapu.
Z hlediska poskytnutých financí je zajímavá pouze šablona č.1 a šablona č.4. Má to samozřejmě svá úskalí. Jednak šablonu č.1 nelze opakovat vícekrát, dále si škola musí sama zaplatit materiál (odpadový), vzal někdo v úvahu cenu různého nářadí? Žáci samozřejmě nesmí pracovat s elektrickým nářadím a vytvořit smysluplný výrobek bez tohoto nářadí? A učí se vůbec na většině základek ještě tento předmět? Jsem zvědavý jak tohle dopadne. Šablona č.4 je pro vyučující na druhém stupni mimořádně náročná. A to z důvodu přístupu žáků na druhém stupni v rámci jejich pracovní morálky. Výzva č.57 navíc přichází v době prázdnin. Trvá od 1.9. do 31.12. 2015 a to v době již dávno uzavřené organizace na škole. Co je schopno MŠMT vypustit je až neskutečné. Výzva č.56, kariérní řád (naštěstí odložen o dva roky), výzva č.57,.... Jde o obrovskou křeč vlády vyčerpat za každou cenu evropské peníze?
A co týče toho blended learningu v jazycích? Člověk by si řekl, proč ne. Jenže jaký bude mít pro školu smysl, když si v jednom školním roce nakoupí pro žáky licence internetových výukových systémů za statisíce, ale v dalších letech na tento nákup nebude mít peníze ani náhodou?
Licence čeho? Kdo je vytvoří? Použijí se stávající komerční? Kde si je mohu vyzkoušet, abych vůbec věděl, do čeho mám sebe nebo své žáky uvrtat?
E-learning byť namixovaný s čímkoliv nepřinese motivaci a ta žákům i učitelům chybí v současné době nejvíc. Líbí se mi Vaše přirovnání ke křeči. Což takhle ještě výzvu 68 na nákup hořčíkových potravinových doplňků, nebo Magnezia na školách zdarma.
Již dnes používáme ve školách mnoho e-learningových aplikací, které jsou buď úplně zdarma nebo pro učitele a školy za přátelské poplatky, které dnes platí nadšenci z vlastní kapsy. Zásadní problém pro dosažení cíle (zlepšení komunikačních schopností v cizím jazyce) není zavedení e-learningu, ale probuzení motivace u žáků a jejich rodičů. Pak si vystačíme s křídou, tabulí a hubou. Howgh!
V té má smysl jen šablona určená na čtenářské dílny
Sebelepší knížka se nemůže líbit všem žákům. Líbí se mi americké filmy, kde učitel ukáže svým nemotivovaným žákům vojenského učiliště, že veškerá životní moudrost je ukryta v jediném díle - Hamletovi. Oni pak deklamují celé pasáže, rapují, tancují a překonají těžkosti svých dnů. Proč takové filmy vznikají? Podle mne vycházejí z americké kultury, kde jsou čtenářské kroužky (dobrovolnou) tradicí. Český čtenář je podle mne přemýšlivý samotář.
Máme kvalitní učebnice nabízející průřez literaturou doplněný tunami inspirativních otázek. Při hledání odpovědí vznikají skvělé diskuze, které prořezávají, až to bolí.
Všechno to zahodíme - učebnice na půl roku odložíme, aby po skončení hloupého projektu mohl padat prach na sady knížek, které jenom překážejí. Učitelé si ještě "zadarmo" vypracují slohová cvičení předepsaného formátu o tom, jak Semrád hýkal (děkuji Pytlíku) a Anežka objevila oxymóron.
Představte si, že když učitele neprudíte, jsou schopni organizovat setkání s knihou večer po škole a žáci z různých tříd se dobrovolně a rádi scházejí, aby k literatuře třeba jen přičichli.
Čtení s porozuměním - čtenářská gramotnost se musí učit ve všech předmětech. Začít slabikářem a nezapomenout na ni i nad plánkem v dílnách.
Šablony ano, Kraji spravované šablony ne ?
Souhlasím, že šablony jsou principiálně dobrým využitím dotací. Projektů se šablonami by mělo být víc. Lépe promyšlených, dostatečně dotovaných, dlouhodobějších a více nebo méně nárokových (bez omezení jedna šablona na jednu školu). Projektové šablony by měly školám dát více peněz a neměly by školám a učitelům příliš svazovat ruce.
Kraje jsou dnes důležitými aktéry péče o vzdělávací síť. Dříve měly okresy i kraje svoje Pedagogická centra a předtím Okresní a Krajská pedagogická střediska. V nich se v metodických kabinetech sdružovali zkušení učitelé a bylo to myslím znát na úrovni péče o žáky i učitele. Kdysi jsem v jednom takovém kabinetu cca 10 let pracoval. Byla to práce dobrovolná a myslím, že podpora řadových i tvořivých učitelů byla tehdy lepší než dnes. Před cca 15 léty to bylo zrušeno a zřizovateli ZŠ se staly obce. Mnohé kraje si pak zřídily svoje "pedagogická centra", ale je v tom dodnes dost velký zmatek. Projekty šité na míru krajským úřadům to dosud nezlepšily. Přesto si myslím, že v projektech se šablonami by mohly nebo i měly kraje mít určitou povinnost, pravomoc a gesci. Myslím, že i starostové obcí by to uvítali.
Nemyslím, že by (všechny) kraje na základky kašlaly. Pokud ano, dá se myslím zařídit, aby ne.
Nemohu si pomoci, ale na mě to dělá dojem, že zadavatel již ví, jaký blended learning mají účastníci absolvovat. Jsem zvědav, kdy se to dozvíme? Nabídka na míru šablonám je jistě již připravována. Nebo se snad mýlím?
Myslím pane Brdičko, že se nemýlíte.
A přes ty kraje ne, ne a ještě stokrát ne. To by se totiž musel změnit systém a kraje by musely být zřizovateli i ZŠ. Dokud budou kraje zřizovateli jen SŠ, budou si na tom svém písečku pro své střední školy hrabat z dotací dál. Věřte, že s tím máme ve Zlínském kraji dostatek nemilých zkušeností.
Pane Brticko, souhlasim, zadavatel specifikuje pozavky na vyukovy system, a tim omezuje reditelum moznost vyberu dodavatele nejen vyukoveho systemu. Vyzvou se zasadne omezuje chapani toho, co je blended learning. Povazuji za velmi nevhodne, aby reditel skoly vyzadoval po dodavatelich takto stanovene minimalni pozadavky na vyukovy system.
Pod kraj? Nikdy!
Okomentovat