Video: Záznam Kulatého stolu o standardu učitelské profese

Květnový Kulatý stůl SKAV a EDUin byl věnován tématu, které dlouho rezonuje mezi odbornou veřejností české vzdělávací branže: standard učitelské profese.




Ve čtvrtek 21.5. se konal další Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma standardu učitelské profese.

Cílem kulatého stolu je hledat odpovědi na otázky:

• K čemu může standard sloužit?
• Za jakých podmínek bude standard fungovat?
• Jaký dopad bude mít standard učitele na žáky?
• Jak standard zohledňuje světové trendy? Jak odpovídá představám učitele 21. století?
• Jak získáme učitele pro to, aby si vzali standard za svůj a považovali ho za užitečný pro svou práci?

Pozvaní panelisté:

• Anna Doubková (Asociace pedagogů ZŠ)
• Olga Králová (ZŠ Kunratice)
• Jiří Kuhn (Gymnázium Nymburk, Asociace ředitelů gymnázií, projekt Kariérní systém)
• Daniela Růžičková (Národní ústav pro vzdělávání)
• Jana Šenkyříková (ZŠ Angel)
• Václav Víška (Pedagogická fakulta UHK, Asociace děkanů pedagogických fakult, projekt Kariérní systém)

Moderuje: Bohumil Kartous, EDUin, o.p.s.

Diskusi zahájil Jiří Kuhn, který se jako hlavní „konstruktér“ podílel na projektu, jehož cílem bylo návrh kariérního řádu, a tedy i standardu učitele, připravit.

Od počátku se ukazovalo, že standard nelze od kariérního řadu oddělit a že se tedy diskuse povede o obojím. Jiří Kuhn představil čtyřstupňový systém, v němž na počátku vstupuje absolvent do první kategorie, přičemž po dvouletém adaptačním období podstoupí první atestaci. Kuhn vyjádřil přesvědčení, že v tomto okamžiku se podaří oddělit ty, kteří na učitelské povolání nestačí, případně jim nevyhovuje.

Postupem do dalších stupňů by se z učitelů měli stávat profesionálové, kteří budou ve větší míře předávat své zkušenosti ostatním učitelům ve vlastní škole, případně plošně (kategorie č. 4). Podle proděkana Víška, rovněž člena projektu, se už nyní projevuje vliv kariérního řádu na změně výuky na pedagogických fakultách, alespoň v Hradci Králové, a to zejména nárůstem praxí během celého studia.

Zjevnou slabinou implementace je fakt, že v první etapě budou všichni učitelé, kteří učí déle než dva roky, automaticky převedeni do kategorie č. 2, aniž by někdo zkoumal jejich způsobilost.

Olga Králová a Jana Šenkyříková upozornily na další možný problém: obě zastupují školy, které už začaly budovat svůj vlastní standard učitelské profese v rámci projektu Step by Step. Jejich přístup je založen na intenzivním sdílení zkušeností mezi učiteli ve škole bez ohledu na jejich zařazení do připravovaných kategorií kariérního řádu. Podle Jiřího Kuhna by však fakt, že škola už začala budovat vlastní standard učitele neměl působit konflikt, poznatky a procesy prý bude možné integrovat.

Na podobný problém upozornila i Anna Doubková, která připomněla, že standard učitelské profese už byl detailně připraven v rámci tzv. Národní soustavy povolání. Podle Jiřího Kuhna, který v diskusi přirozeně působil jako obhájce připravovaného kariérního řádu, jeho tvůrci s modelem vyvinutým v rámci Národní soustavy povolání pracovali a snažili se ho začlenit.

Paní Růžičková upozornila na další úskalí: jako odbornici na problematiku ICT se jí jeví, že připravený standard nezohledňuje kvalifikaci učitelů pro digitální vzdělávání a považuje to za chybu. Jiří Kuhn tuto námitku připustil, nicméně sdělil, že je systém připraven jako otevřený a že se tedy počítá s jeho průběžnou aktualizací.

Paní Králová se dále pozastavila nad tím, že navrhovaný model může způsobit problémy ředitelům, kteří budou chtít udržet většinu učitelů v kategorii č. 2, a to proto, aby maximum času věnovali vzdělávání žáků, nikoliv ostatních učitelů, neboť v tom vidí podstatu jejich poslání. Hypoteticky totiž hrozí, že učitelé, aby dosáhli na lepší ohodnocení, budou směřovat do vyšších kategorií. Jiří Kuhn se domnívá, že ředitelé budou moci motivovat své učitele nenárokovými složkami platu a udržet je tak v kategorii č. 2.

Hana Košťálová, která projekt na vytvoření standardu učitele Step by Step vyvíjela, a Jiří Kuhn se v následné diskusi neshodli na tom, zda standard, jenž má být implementován do škol, stojí na podpoře těch správných učitelských kvalit a zda je skutečně podporuje.

Z diskuse nicméně vyplynulo, že v připraveném návrhu může dojít k zásadním změnám, neboť ještě není připravena jeho legislativní podoba. Podle neoficiálních informací z MŠMT také může další vývoj selhat na nedostatku financí, které implementace nutně vyžaduje.