Budoucí ministryně školství Kateřina Valachová poskytla online deníku Aktuálně.cz první velký rozhovor.
Z interview Lucie Kudláčkové a Markéty Šrajbrové s Kateřinou Valachovou v Aktuálně.cz vybíráme:
Co třeba jeho podpora digitálního školství, tablety pro všechny prvňáky a podobně?
Z odborného prostředí i ze strany rodičů jsem zaregistrovala určité rozpaky na takto plošně pojatou digitalizaci prvňáčků. Chci sestavit poradní sbor a například k digitalizaci bych od nich ráda dostala do několika měsíců odborný podklad. Rozhodně nehodlám v této věci vystupovat nějak ukvapeně. Chci jako ministryně školství dosáhnout především toho, že naše školy budou dostatečně kapacitně připraveny na nápor dalších silných ročníků, že bude vzdělávání kvalitní, že učitelé budou mít podporu. Pokud se mi podaří toto do konce funkčního období vlády, tak budu spokojená.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
43 komentářů:
Jeden by čekal, že alespoň v rámci jedné politické strany bude jakási shoda na školské koncepci. Jeden by se spletl. Bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo k pláči. A nejhorší je, že je mi to už jedno...
Ten titulek České školy je trochu ukvapeny a zda se, ze je spise vyjadrenim osobnich preferenci jeho autora. Nakrmit teprve se orientujici ministryni blabolem o 24% neuspesnosti pri maturite z matematiky a nevyslovit CO JE ZAKLADEM k teto hodnote, je excelentni manipulaci s nazory ministryne. Spise je mozne hovorit o sireni lzi nebo zamlcovani pravdy, chcete-li. Jiste ma pravdu pani ministryne v tom, ze nejdrive musime zlepsit vyuku predmetu, ktere neumime ucit. A jeste jedno me poselstvi pani ministryni - ukolem maturit neni zlepsovat nebo menit ceske skolstvi. Jejich ukolem je stanovit vysledky vzdelavani jednotlivych zaku. Proto nenaslouchejte manipulacim tvrdicim, ze je to poslanim maturity, kterou msturita neplni. Naopak - decentralizovane maturity skodi ceskemu skolstvi tim, ze devalvuji jeji hodnotu zavedenim inflace maturitniho vysvedceni snizovanim latky pro jeho dosazeni podle lokalnich podminek a motivaci.
Není náhodou strašnou ostudou maturity, že 23 bodů z 50 v didaktickém testu je látka ZÁKLADNÍ školy. Dal jsem tyto úlohy napsat svým vybraným deváťákům a 8 z nich, již nyní by maturitu složili. (sice za lidovku, ale měli by ji.) Prosím nedémonizujme maturitu z matematiky. Kdo si ji zvolí a neudělá ji, dobře mu tak.
Jen pro zajímavot, nikdo z mých žáků nepočítal čepici jako povrch rotačního kužele, ale všichni jako plášť.
V. Nádvorník
Jeste doplnim informaci k vypoctu procent. Zaklad je 100%. A ted je dulezite vedet, co je u ktereho parametru (tedy v tomto pripade u matematiky) tim zakladem. Je to pocet zaku, kteri zkousku z matematiky podstoupili. Ale ani to neni cela pravda. Jsou to (v pripade tech manipulujicich 24%) jen zaci z jarniho terminu. Po podzimnim opravnem terminu se to tak demonizovane cislo smrskne nekam k 10% za cely maturitni rocnik. A tohle cislo je pak jeste smesneji male, kdyz se za zaklad vezmou vsichni k maturite prihlaseni zaci v danem rocniku, kteri zkousku konali. Pak je - a to ve vyznamu, jak to hloupi novinari -vcetne České školy- prezentuji skutecna neuspesnost z matematiky v maturitnim rocniku j e d n o m i s t n e c i s l o v rozsahu jednotek procent. Takze se senzace nekona. Vlastne ano. Kona se senzacni zlovolna manipulace s cisly, kde se hraje na hloupost oslovenych.
"Nyní je zkouška dobrovolná, zřejmě se tam hlásí ti, kteří si v matematice věří, a neúspěšnost je kolem 24 %. Tady člověk nemusí být expert, aby se zamyslel nad tím, že je něco špatně."
Ano, něco špatně je, ale pokud z toho madam P. T. Mgr. PhD. rychlopalně odvozuje, že se matematika neučí správně, svědčí to o pokračujícím ignorantství na Karmelitském trůně.
Nevím, co je dnes ve školách nejoblíbenějším předmětem (tělocvik jako kdysi, to určitě nebude). Že by..., hmm... třeba... výtvarka? Zkusme dát žákům test například na téma skandinávské pozdně kubistické užité keramiky a s překvapením zjistíme, že všechny učitele výtvarky je nutné vyházet.
A nápad zavést "dvojúrovňovou" maturitu - jednu pro gymnázia a druhou pro střední odborné školy? TOHLE má být ten proklamovaný cíl JEDNOTNÉ státem garantované zkoušky? "Jednodušší maturita pro blbé" - skutečně to není urážka studentů i pedagogů středních odborných škol? Jakoupak takováhle maturita bude mít cenu?
Určitě nižší než dříve, když žádné státní maturity nebyly. Takže proč tu agónii dále prodlužovat...
Nečekám zázrak a určitě nebudu překvapen. Horší než Chládek, Dobeš, Liška či Kuchtová to být nemůže. A lepší také ne.
Václav Nádvorník řekl(a)... 12. června 2015 20:39
Není náhodou strašnou ostudou maturity, že 23 bodů z 50 v didaktickém testu je látka ZÁKLADNÍ školy. Dal jsem tyto úlohy napsat svým vybraným deváťákům a 8 z nich,
Safra pane Nádvorníku, vy máte nějaké zvlášť nadané žáky? Nebo jsou normální? A Vaši žáci to zvládají, a žáci jiných učitelů ne. Čím to je? Žáky?
Ad Hrabáč kapský:
Podle souhrnné zprávy z loňských PZ Scio (str. 36) to je v 9. ročníku ZŠ u kluků tělocvik a informatika, u dívek umělecké předměty a tělocvik. Jsou to tedy pravda odpovědi "jen" žáků usilujících o maturitní obory, ale přes 12,5 tisíce vyplněných dotazníků, to je slušný vzorek.
to je v 9. ročníku ZŠ u kluků tělocvik a informatika, u dívek umělecké předměty a tělocvik
Je součástí šetření i souhrn odpovědí na otázku 'proč'?
Tu jednu hodinu informatiky mají na druhém stupni vesměs až v devítce?
Pane Štefl,
určitě to není mnou, (zrovna letošní deváťáky jsem učil jen jednu hodinu volitelky, takže jsem je moc neovlivňoval), možná je to dáno dětmi, ale nejvíce tím, že státní didaktický test je prostě jednoduchý. Podobně by dopadla většina lepších žáků základní školy. To, že moji žáci počítají maturitu (část) na konci základky dělám pravidelně již několik let. Samozřejmě je z toho nehodnotím! Zkuste si DT projít a potvrdíte, skoro polovina je základka. Nemluvím o úrovni matematika+, ale o základní.
Václav Nádvorník řekl(a)...
státní didaktický test je prostě jednoduchý. Podobně by dopadla většina lepších žáků základní školy.
A jak si tedy vysvětlujte, že 24 % maturantů propadne?
To mi fakt nedá, i když jsem si řekl, že debata je zde "mlácení prázdné slámy".
1. v těch 24% jsou žáci, kteří nemají ani na jazyk, ani na matiku a myslí si, že jeden test "tipnou" lépe jak tři testy.
2. jsou tam obsaženi žáci různých pochybných maturitních oborů, které označuji pracovním názvem "holiči s maturitou". Navíc jsou tam nástavbové obory, kde úspěšnost u MZ je cca 50%.
3. potvrzuji slova pana Nádvorníka. Po debatě s některými učiteli matematiky ZŠ. Tito dospěli ke stejným závěrům, jako pan Nádvorník.
Závěr: Úkolem státní maturity není zlepšení výuky, ale oddělit "zrno od plev". Sice by bylo lepší zrušit ty "holiče s maturitou" a spoustu dalších podivných maturitních oborů, ale k tomu není a ani nebude politická vůle.
Petr
PS.
Za totáče v době "perestrojky" jsme ve fabrice říkávali, že tenhle stav nespraví ani 1000 Gorbačovů. Podobně si myslím, že naše školství nespraví ani 1000 Valachových :-) Ještě že už to mám "za pár do penze" a děcka se s tím musí nějak porvat sami.
A jak si tedy vysvětlujte, že 24 % maturantů propadne?
Odpověď je jednoduchá, protože neumí ani to, co by měli (neboc o znali) na zákadní škole.
Je však otázkou, proč tomu tak je?
Jedním z možných mých amatérských vysvětlení je to, že jsou zkoušeni z něčeho, co se 4 roky neučili. Neznám osnovy SŠ a RVP (proto je mé vyjádření spíše tlachání), ale nevzpomínám si, že bych na průmyslovce řešil číselnou osu (počítali jsme komplexní čísla), nebo řešil základní jednoduché výrazy a vzorce ze ZŠ. Spíše jsme řešili logaritmy a analytickou geometrii.
Takže když žáci SŠ 4 roky nevidí úlohu na dělitelnost, společnou práci atd... a pak ji dostanou u maturity, je podle mne něco špatně. Prostě to zapoměli.
Ale jak jsem napsal, je toto amatérský názor učitele ZŠ.
PS. jdu raději s dětmi k vodě, to má větší smysl.
A jak si tedy vysvětlujte, že 24 % maturantů propadne?
Jestliže jsou někteří žáci deváté třídy schopni vyhovět náročnosti takové zkoušky, pak by to mohlo znamenat že 24 % maturantů, kteří si matematiku vybrali, nedosahují kvality některých žáků deváté třídy.
Ale nevím. Nijak výrazně brilatní analytik nejsem.
"Mohlo znamenat" klidně zaměňte za "znamená". Chtít něco zmenit předpokládá vytvořit podmínky v pořadí společnost - rodina - škola. Momentálně to začíná a končí u společnosti. Začal bych právním prostředím ve škole, protože to stávající je tak bídné (nevynutitelné), jako je kvalita právníků MŠMT, osobně si po 25 letech čekání ve školství myslím, že tam žádní skuteční právníci nejsou. Nevěřím, že to bez toho půjde.
Shrnuto, propadlíci jsou ti, kteří nepředvídali:
přílišnou jednoduchost statní maturity
přílišnou náročnost SM
nepředvídatelnost SM
matematičnost SM
smůlu
"A jak si tedy vysvětlujte, že 24 % maturantů propadne?"
No protože se dálkově či na učňácích pokouší maturitu složit i ti, kteří dostali na základce z matiky (a nejen z ní) za čtyři z milosti. A že jich není málo!!
Mám v zásadě dvě možnosti. Buď se angažovat ve prospěch povinné maturity z matematiky a rozčilovat se nad každým tupcem, který maturitu z matematiky odmítá. Anebo si sednout a mnout si ruce, že nebudu mít ke stáru prakticky žádnou konkurenci. Po letech rozčilování a pozorování se pomalu dostávám k tomu druhému.
Nezlobte se, diskutující kolegové, ale nemohu se zbavit dojmu, že tentokrát ale opravdu mlátíme prázdnou slámu.
Všechny uvedené příčiny samozřejmě platí. Doplnil bych, že maturitu se letos opakovaně pokoušeli získat i ti, kdo předtím třikrát neuspěli a po dalším ročníku studia, kdy si zopakovali čtvrtý ročník, získali další tři pokusy.
Ale v podstatě co nám říká těch 24 %?
Je to, jako kdybychom jednou za půl roku ponořili teploměr na náhodném místě v Tichém oceánu, změřili teplotu a začali z toho usuzovat něco o mořských proudech.
Víme přece, že meziroční srovnání není možné.
Víme, že nevíme téměř nic o složení maturantů, ani jejich motivech pro volbu matematiky jako maturitního předmětu. Jen kvalifikovaně odhadujeme na základě vlastních informací a zkušeností.
Přitom proměnných a parametrů v tomhle prostoru možných řešení je příliš mnoho.
Nemyslím si, že z tohoto jednoho čísla lze cokoliv usuzovat.
A děsím se, že někdo na tomto základě chce činit rozhodnutí.
Poste.restante: Máte samozřejmě pravdu.
Je mi to velmi, velmi líto, ale v této souvislosti musím také připomenout jednu z nedávných formulací jistého zdejšího Antikrista:
"Po pěti letech konání státních maturit nemáme žádnou analýzu, co to přineslo. A nikomu to nevadí. Proč jsme to celé dělali? A uspěli jsme?"...
Což platí i pro všechny další velké změny, které školství v uplynulém desetiletí postihly, a které by šly snadno vyhodnotit nějakým kvantifikovatelným výzkumem.
Třeba: Zlepšilo se cokoliv zrušením jednotných osnov a zavedením RVP/ŠVP? Například vědomosti? Dovednosti? Schopnost aplikovat poznatky v praxi? Postoje? Aktivita? Nebo je alespoň méně ohryzků v pisoárech?
Už nikdy v životě se to nedozvíme. Zato máme třeba "InspIS SET", kde si můžeme bezúčelně plácat nesmyslné bábovičky na drahém elektronickém písečku.
Obávám se, že i tady platí, že "cesta je cíl". Ode zdi ke zdi. Bez jakéhokoliv opodstatnění. Ač prázdná sláma, má výrazný krmný potenciál pro dlouhou řadu čekatelů u korýtek.
Ještě dva týdny a život učitele konečně dostane na chvíli smysl.
Zkusím to otočit: co přesně se zlepší, když bychom obnovili jednotné osnovy? Vědomosti? Nebo bude alespoň méně ohryzků v pisoárech? Zase budeme brblat, jak nás osnovy zbytečně tísní a jak je dovedeme obcházet?
Zdeněk Sotolář řekl(a)...
13. června 2015 21:09
Zkusím to otočit: co přesně se zlepší, když bychom obnovili jednotné osnovy? Vědomosti? Nebo bude alespoň méně ohryzků v pisoárech? Zase budeme brblat, jak nás osnovy zbytečně tísní a jak je dovedeme obcházet?
Vzhledem k tomu, že mám už dost odučeno, mohu porovnávat, kdy se mi jak učilo. A i s ostatními délesloužícímí kolegy a kolegyněmi jsme se shodli, že z hlediska učitele byla největší pohoda v druhé polovině 90.let. Platily zelené osnovy, tím pádem se člověk nemusel zabývat tím, CO se má učit. Nemusely se vyplňovat nesmyslné dokumenty, sepisovat nesmyslná hodnocení atd. Vzpomínám si, jak ještě fungovala okresní metodická sdružení a na jejich čtvrtletních sezeních jsme si mezi sebou vyměňovali příklady dobré praxe. Člověk měl dost času a chuti vymýšlet nové pokusy (mám aprobaci Ma - Ch), zkoušet nové přístupy a podobně. Zelené osnovy předepisovaly cca 70-80% základního učiva. Zbytek člověk volil dle vlastní úvahy a konkrétních podmínek - pokud byli žáci vnímaví, tak jsem učil části rozšiřujícího učiva, pokud byli žáci slabší, věnoval jsem zbylý čas opakování a utvrzování základního učiva. Dokonce i ČŠI v tehdejší době fungovala jinak. Nekontrolovali nesmyslné papíry, ale chodili do hodin a jako zkušení praktikové jsme se pak bavili o praktických věcech, co se osvědčilo a co ne, na kterou školu se zajet podívat, protože jsou v něčem dobří...
Zkrátka jsem přesvědčen o tom, že tehdy jsem jako učitel měl mnohem více času a možností přemýšlet o tom, co a jak udělat lépe.
Nejsem apriori proti změnám, ale jako praktik snad dovedu zhodnotit, jestli konkrétní změna vedla ke zlepšení, či zhoršení. Navíc jsem očekával, že když se něco změní, tak po určité době někdo vyhodnotí, zda to byl přínos, či ne.
Rád bych, kdyby mi někdo uvedl pozitiva (ale reálná pozitiva) například těchto tří změn z hlediska fungování základní školy:
- změna financování ZŠ dle počtu žáků
- zavedení správního řízení
- zrušení jednotných osnov a zavedení RVP/ŠVP
Že se učilo s jednotnými osnovami pohodlněji, o tom není pochyb. Ale těch "cca 70-80 % základního učiva" je přece jen nesmysl. Zelené osnovy vyjmenovávaly dosti podrobně, CO odučit. Že bych mohl odučit 1. světovou válku na 70-80 %? Jak? Že bych skončil výklad rokem 1917? Vlastně vám/nám nic nebránilo zelené osnovy opsat. (Zelené osnovy mluvily dokonce o kompetencích, ale to většina učitelů přehlédla.) Ale moje otázka zněla jinak: jakou pozitivní změnu očekáváte s možným návratem jednotných osnov? Chcete od vrchnosti zase podrobný seznam toho, CO odučit? Možná se všichni dočkáme. Letošní poloplošné testování pod taktovkou ČŠI nás třeba přivede zpět do "pohody".
PUR
Nejsem primárním vzděláním učitel. Přesto jsem v polovině devadesátých let krátce učil na víceletém gymnáziu. Moje srovnání není proto příliš objektivní.
Přesto jednoznačně potvrzuji Vaše názory.
Podle mého názoru přineslo zavedení RVP/ŠVP jedinou věc. Učitelé se místo přípravy na výuku věnují sepisování elaborátů, které naprostá většina z nich považuje za vynucené bláboly a které jim pro jejich práci nepřinášejí naprosto nic užitečného.
Jsem ochoten se bavit o smysluplnosti ŠVP na střední škole. Přesto se domnívám, že jsme dokázali vytvářet smysluplné studijní programy i před tím a bez předepsané formy a bez toho, aby nás ČŠI peskovala za nedodržení číslování kapitol a použití slov "znát" a "umět".
Co ale naprosto nechápu, je smysl ŠVP na základní škole, která snad má poskytovat jednotný a společný základ pro další vzdělávání. Jaký je smysl stopadesátistránkového spisku, kde je popsáno, ve které třídě se budou učit zlomky?
A proč musejí tyto bláboly, které se v 90 % shodují, sepisovat učitelé na tisících škol? Ony jsou snad vyjmenovaná slova jiná v Ostravě, nežli v Aši?
Já hodnotím povinné zavedení ŠVP jako jednoznačné negativum a jednu z příčin současného stavu vzdělávání u nás.
jakou pozitivní změnu očekáváte s možným návratem jednotných osnov?
Už jsem to naznačil v předchozím příspěvku.
Nebylo by přínosem, kdyby se učitelé místo sepisování ŠVP mohli věnovat přípravě na výuku?
Zdeněk Sotolář:
"Co přesně se zlepší, když bychom obnovili jednotné osnovy?..."
Nevím. Nevím! Nevím!!!
A nikdy se to nedozvím, protože nikoho nenapadlo srovnat stav před a po jejich zrušení. Veškerá hodnocení jsou jen bezcenné subjektivní plky.
Ano, ze subjektivního pohledu učitele se také přikláním k názoru, že se mi učí hůře. Ale z pohledu celé země to není podstatné. Podstatné je, zda se nějak změnilo vzdělání populace, která prošla základním a středním školstvím.
To ovšem nikdo nevěděl, neví a zřejmě ani nebude vědět.
Možná proto, že to vědět raději nechce.
To ovšem nikdo nevěděl, neví a zřejmě ani nebude vědět.
Ono se to možná ani dost dobře dozvědět nedá. To by se musely porovnat přibližně stejné skupiny žáků, jedna za takových a druhá za makových podmínek. Pak by se ale muselo vědět, co že se to vlastně má změřit a také jakým způsobem se to má změřit.
Co je naším cílem? Že prý vzdělané obyvatelstvo. A co to znamená. Nebo spíš úspěšné obyvatelstvo? V jakém smyslu? A kdo to vůbec chce? To obyvatelstvo? A nebo ministr? Z jakého titulu? To si jeden usmyslí, že bude povinná matematika, a v zápětí druhá, že to tedy v žádném případě. A tak je to se vším. A všechno špatně.
Pokud s tím nezačne samo obyvatelstvo, nebo aspoň jeho část, k ničemu to nebude. A nakonec, musejí být opravdu všichni vzdělaní? Vdyť stejně nikdy všichni vzdělaní nebudou. Už teď se setkávám s tím, kolik rodičů hledá cesty k tomu, aby jejich dítko nebylo nedejbože nějak přetíženo. Podstané je, aby zažilo úspěch. To dá rozum. Možná bychom doopravdy měli každého nechat, ať si se svými předpoklady naloží tak, jak považuje za potřebné.
Co já už zažil pitomců, kteří zaujímají značně vysoká postavení, a žijí si nadmíru dobře.
Panu Nádvorníkovi, panu Petrovi, paní Adamové a dalším musím dát za pravdu. Učím část úvazku na ZŠ a na průmyslovce. Taky nechávám vybrané žáky devátých tříd "dělat" některé vybrané příklady z maturity a to přibližně se stejnými výsledky. Tito úspěšní většinou odchází na čtyřleté gymnázium. Část samozřejmě odešla na osmiletá gymnázia již dříve. Pak už nezbývá nic jiného, než mrknout na Gaussovu křivku IQ a bude jasno. odpověď asi bude taková, že oněch 24% zřejmě na maturitu nemá.
Je neděle ráno a než manželka uvaří něco dobrého k obědu, tak pronesu ještě pár slov „do pranice“ :-)
Dříve:
1) nemyslím, že se kdysi ve zmiňovaném období poloviny 90-tých let porovnávaly výsledky maturit v rámci tehdejší ČSSR. Možná to v tehdejší době nebylo ani nutné.
2) Osnovy byly jednotné.
3) Středních škol bylo tehdy „tak akorát“ a kromě synků a dcer pár politických prominentů se na ně nedostávali žáci s IQ-tykve, díky „sítu“ přijímaček na střední školy s MZ.
4) maturita z matematiky tehdy nebyla povinná a byla (co je mi známo) v ústní formě.
5) když „dobrý“ žák u maturity zaváhal, kantoři mu pomohli a on u zkoušky z dospělosti nepropadl.
6) Další „síto“ bylo na vysokých školách. Osobní zkušenost mám z poloviny 80-tých let na technice (VUT-FS), kde ze čtyř přednáškových skupin zůstaly na konci studia pouze dvě.
Nyní:
1) Dnes se všichni všechno snaží srovnávat, porovnávat, škatulkovat, dělat průměry, percentily a Bůh ví co ještě. Pokud CERMAT neuvolní nějaká data, jsou z toho všichni „na větvi“ :-)
2) Pokud jsem měl možnost číst různá RVP, nemyslím si, že je tam víc učiva, jak ve „starých osnovách“. Když vznikly ŠVP, školy to pojaly různě. Některé „překlopily“ povinnou látku z RVP do ŠVP a basta fidli => jedeme po staru. Jiné ve snaze si zaexperimentovat začaly vymýšlet a vymýšlet. Kantoři tvořili většinou „gratis“ „metráky“ papíru. Navíc to samozřejmě záleželo na vedení, potažmo na řediteli. Vznikaly několikasetstránkové elaboráty – papír pro papír. Které by je kromě inspekce (a pochybuji, že i ta) důkladně četli. Kantoři stejně tvořili a tvoří Tematické plány, o jejichž korespondenci se ŠVP se dá mnohdy jen spekulovat :-)
3) Vzniklo mraky středních škol a díky poptávce rodičů mraky nesmyslných maturitních oborů (viz můj předešlý komentář). Samozřejmě navíc školy soukromé. Před státní maturitou dostal maturitní „výzo“ na některých školách kde kdo, podobně jako diplom v Plzni . Holt „za peníze v Praze dům“.
4) Maturita z matematiky zatím sice není povinná, ale je to test, při něm je každý odkázán sám na sebe, navíc vybírají si ho i ti, kteří by si ho dřív nevybrali ani omylem (viz můj předešlý komentář).
5) Ve státní části MZ záleží na žákovi, jak se s tím porve. Když dobrý žák „nemá den“ – má smůlu.
6) Asi bez komentáře :-) :-)
Závěrem:
Už slyším ty komentáře typu: „Pane kolego, o jaká data se opíráte, kde jste k tomu přišel, apod.“ Myslím si, že kdo není slepý a hluchý, musí to vnímat podobně jako já
Petr
PS. Dnes bude k obědu gulášovka a vdolky s trnkama. To má aspoň trochu smysl :-)
Souhlasím s PUR, že po stránce papírů byla skutečně v 90. letech pohoda. Dokonce si vzpomínám, že na začátku 90. let kdosi navrchu vyhlásil, že jedinými povinnými papíry ve školách budou třídnice a výkazy a tak to skutečně po celých deset let i bylo. Leč nemohu souhlasit s tím, že zelené osnovy byly bůhvíco. Ve 2. polovině 90. let totiž došlo k naprostému rozdrbání návaznosti fyziky na matematiku. Vysvětlím. V 70. letech se učila fyzika od 7. ročníku a vše bylo v pořádku. Pak došlo k přechodu na osmiletou docházku na ZŠ, matika i fyzika se s učivem posunula o rok níže, ale návaznost byla v pořádku. Ve 2. polovině 90. let se přešlo zpátky na devítiletou docházku - učivo matiky se opět roztáhlo do devíti ročníků, ale fyziku ti géniové nahoře nechali od šestého. Tím se naprosto narušila návaznost fyziky na matematický aparát získaný v matematice. V šestce bylo potřeba pracovat se zlomkem a záporným číslem, ejhle v matice to bylo až v sedmičce. V prvním pololetí sedmičky jste potřebovali trojčlenku, ejhle v matice se to bralo až v pololetí druhém. Na začátku osmičky jste potřebovali ve fyzice řešení rovnic, ale v matice to bylo až ve druhém pololetí. Fyzikáři byli v nepěkné situaci, kdy ve fyzice učili žáky to, co měli mít zažité z matematiky. RVP a ŠVP mi dalo možnost si tuto blbinu napravit a učím fyziku až od sedmičky, tak jak to bylo v 70. letech. Ale ptám se kolik fyzikářů po republice to udělalo nebo mělo možnost udělat, protože při sestavování ŠVP hrály roli různé faktory např. počty hodin v ročnících a přesun hodin fyziky z šestky nahoru mnohým neprošel u vedení školy. Horší však je, že většině z nich to asi bylo a je šumák. Nicméně musím hodnotit tento přínos RVP a ŠVP pro mne a pro žáky jako bohužel jediný.
Jdu hodit uzené do hrnce.
A to vám paní Adamová raději nebudu vyprávět i "lahůdky" v různých ŠVP ohledně učebních plánů a používání disponibilních hodin. Ne všichni ředitelé jsou vskutku osvícenými.
14. června 2015 8:07
Pane Petře, vůbec Vám nebudu oponovat. Vnímám to stejně. Pravdou taky je, že Vás aktivisté překřičí.
"Povinná maturita z matematiky? V žádném případě..."
No, ja aspon ocenim, ze nedodala neco ve smyslu "...ja matiku nikdy nechapala a v zivote mi k nicemu nebyla..."
"Nebylo by přínosem, kdyby se učitelé místo sepisování ŠVP mohli věnovat přípravě na výuku?"
Cožpak TEĎ někdo sepisuje ŠVP? Klidně se věnujete přípravě na výuku! To budeme donekonečna békat nad tím, co jsme museli sepsat před desti lety? A všichni milci zelených osnov si je mohli bez zábran do svých ŠVP opsat!!!
Rozhopdně se na nás s KŘ valí daleko větší papírová buzerace, tentokrát ovšem ne-ko-ne-čná!
No jo pane Sotoláři, jenže ona ČŠI teprve teď zprovoznila elektronický systém na zpracování ŠVP, a protože všude avizovala, že systém je geniální a vychytá všechny chyby v ŠVP, což samozřejmě není vůbec pravda, bo lidský faktor je lidský faktor,chytili se toho ředitelé jako vši košile a na mnoha školách se skutečně TEĎ nahazuje ŠVP do tohoto systému. No, a protože na ŠVP ve školách nikdo sedm let nešáhl a mnozí kantoři se jeho sepisování díky různým důvodům neúčastnili a mnozí ani ŠVP školy, na které teď učí, ani nečetli, zírají na to jak čerstvě vyorané myši. A někteří chudáci poctiví přepisují neskutečné blafy, které před sedmi lety vytvořili kantoři, kteří už na školách opět z různých důvodů nejsou. A že ty blafy občas stojí za to!!! Už jsem to tady jednou psala, ale napíšu to znovu. Na každé škole je zavedena fce ŠVP koordinátora, který pobírá 1000 až 2000 Kč měsíčně příplatek a dost by mne zajímalo, za co vlastně. Na většině škol tuto fci dělá překvapivě ředitel, a protože sedm let pobíral a nic nedělal, navrhuji, aby si blafy v ŠVP opravil sám.
Zdeněk Sotolář řekl(a)...
15. června 2015 9:33
Cožpak TEĎ někdo sepisuje ŠVP? Klidně se věnujete přípravě na výuku! To budeme donekonečna békat nad tím, co jsme museli sepsat před desti lety?
Byste se divil...
Před necelým měsícem jsem absolvoval školení ČŠI - ŠVP v elektronické podobě v prostředí InspIS. Když budu volně parafrázovat názor školitele - inspektora (naštěstí z jiného kraje) - Kdo nemá aspoň pátou verzi ŠVP, tak jen ukazuje, že s ŠVP dostatečně nepracuje. Musím pro objektivnost podotknout, že jeho kolegyně - také inspektorka - při tom jen obrátila oči v sloup. Jenže kdo ví, jaký inspektor příjde zrovna na kontrolu...
A na vaši přímou otázku - ano, i tyto prázdniny budeme "upravovat" ŠVP. Těch úprav přece už byla celá řada - tu vyřadit zlomky, protože na I.stupni nemají být, tu zařazení zlomků, protože už zase mají být, tam jedna výchova, tam průřezové téma, přifláknout k tomu standardy ...
Cožpak TEĎ někdo sepisuje ŠVP?
No samozřejmě, že ano!
A co myslíte, že by následovalo, když by Chládek prosadil svou utkvělou představu o třech hodinách tělocviku? Přepisování ŠVP na všech základkách v celé ČR. Málokde lze jen navýšit hodinu. Většinou musíte někde vzít.
Takhle se "jen" přepisuje, pokud chcete provést nějakou změnu z vlastní vůle.
Na střední:
Když chceme jen lehce pozměnit zaměření oboru - například navýšit hodinovou dotaci jednoho předmětu, a u jiného snížit. Nebo když chceme do předmětu zařadit praktická cvičení, kde se bude výuka půlit.
Když chceme vytvořit v rámci existujícího studijního oboru poněkud jinou profilaci.
Jakákoliv změna obsahu výuky musí být provázena buďto aktualizací některého současného ŠVP, nebo vytvořením nového.
Na jednom oboru máme dvě profilace a u jedné tři verze, u druhé jen dvě. To znamená, že v současnosti se vyučuje podle pěti různých variant ŠVP.
Bývaly doby, kdy stačilo jen opravit tři řádky ve dvoustránkovém tematickém plánu.
Ale já se ptám, proč vlastně? Pomůže to nějakému žákovi lépe pochopit učivo? Usnadní to nějakému učiteli práci? Naopak jen mu to zbytečné práce přidá.
Učili snad učitelé v době programů "Základní" a "Obecná škola" hůř?
Proč musel být koncept ŠVP násilím vnucen všem?
Proč musel být koncept ŠVP násilím vnucen všem?
Protože si šimli všimli.
Zdá se, že se na mnoha školách stále píše.
Ale:
Nepletete si změny učebního plánu se změnami ŠVP? Kvůli přehozené hodině přece nemusíte přepisovat celé ŠVP.
Ten elektronický výpotek ČŠI není povinný, jak se píše na stránkách ČŠI. Tak proč do něj přepisujete ŠVP?
Já jsem také koordinátor. Ale 1000-2000 KČ jsem za to nikdy neměl. (A není za co.)
Já jsem také koordinátor. Ale 1000-2000 KČ jsem za to nikdy neměl.
A jste, pane Sotoláři, ředitel?
"výpotek ČŠI není povinný, jak se píše na stránkách ČŠI. Tak proč do něj přepisujete ŠVP?
Já jsem také koordinátor. Ale 1000-2000 KČ jsem za to nikdy neměl. (A není za co.)"
No protože, jak jsem psala již výše, se toho ředitel na naší škole ruku v ruce s řediteli na školách okolních chytil jako veš košile.
No a jestli jako koordinátor ŠVP nemáte alespoň těch 1000 Kč měsíčně, tak asi proto, že jste si neudělal "specializační školení", a pokud jste si ho udělal, tak Váš ředitel porušuje zákon.
Zdá se, že se na mnoha školách stále píše.
Nezdá. Je to tak.
Kvůli přehozené hodině přece nemusíte přepisovat celé ŠVP.
Nepřepisujeme ho celé.
Ale pokud se změní hodinová dotace předmětu, mění se i očekávané výstupy, kompetence a někdy i témata se proříznou trochu jinak.
Takže inspekce trvá na aktualizaci ŠVP formou dodatku.
Ten elektronický výpotek ČŠI není povinný, jak se píše na stránkách ČŠI. Tak proč do něj přepisujete ŠVP?
Nepřepisujeme.
Nevidím důvod, proč dodávat střelivo na vlastní popravu.
Váš ředitel porušuje zákon
Kdoví kde končí mnohé peníze. Kdo to má v kompetenci, tak s nimi nějak nakládá. Protože se, tuším, pořád ještě pořádně neví, kdo že je to ten výborný učitel, zůstává to na vůli oněch kompetentů.
Kdysi jsem si spočítal, kolik nadtarifu vychází asi tak na jednoho zaměstnance. Zajímavé číslo se mi na displeji zjevilo. Mít to, dostal bych se býval na průměrný plat v profesi i v regionu.
Z doby, kdy mi bylo odňato osobní hodnocení, mám někde uschované sdělení zřizovatele, že při tom byl porušen zákon, ale že ten zákon v takovém případě nepamatuje na nějaké sankce. Nazdááár!
Okomentovat