Data vývoje vzdělanostní a oborové struktury žáků potvrzují, že pokles nově přijatých žáků středních škol se postupně zmenšuje. „Pokles daný demografickým vývojem populace se zastavuje a v dalších letech očekáváme pomalý nárůst,“ říká Jiří Vojtěch, jeden z autorů souhrnné publikace Uplatnění absolventů škol 2014, kterou nyní vydává Národním ústav pro vzdělávání.
„Zároveň je pozitivní, že roste zájem o technické učební obory, hlavně strojírenské a elektrotechnické, podíl přijímaných do těchto oborů narůstá na úkor oborů gastronomických“, uvádí analytik.
Tisková zpráva (678kB PDF)
Uplatnění absolventů škol 2014 - publikace
Data vývoje vzdělanostní a oborové struktury žáků potvrzují, že pokles nově přijatých žáků středních škol se postupně zmenšuje. Ve školním roce 2014/2015 nastoupilo do prvních ročníků jen o 800 mladých lidí méně než v předešlém roce. V meziročním srovnání tedy ubylo 0,8 % žáků. Před čtyřmi lety byl meziroční pokles největší: 11,5 % čili o 14 700 žáků a studentů bylo přijato méně než v předchozím roce.
Nárůst nově přijatých žáků do strojírenských a elektrotechnických oborů je přitom patrný i u maturitních oborů a maturitních oborů s odborným výcvikem. Absolventi těchto oborů jsou zaměstnavateli velmi žádaní a na pracovním trhu se jich dlouhodobě nedostává. Snižuje se naopak podíl žáků nově přijatých do oborů ekonomických a po dlouhodobém nárůstu i u oborů informatických, u maturitních oborů s odborným výcvikem je pokles zejména v oborech osobních služeb.
Vzdělanostní struktura tak zůstává víceméně beze změn – viz obrázek v příloze. „Nepotvrdil se v médiích někdy avizovaný přesun většiny nově přijatých žáků do maturitních oborů,“ podotýká Jiří Vojtěch. „Úbytek žáků v učňovském školství je dán celkovým poklesem v populačním vývoji a dochází k němu i v maturitních oborech odborných i gymnaziálních,“ dodává analytik.
Graf: Vývoj podílu žáků vstupujících do 1. ročníku středního vzdělávání (489kB PNG)Vývoj podílu žáků v jednotlivých kategoriích vzdělání ukazuje pokles podílu žáků vstupujících do učebních oborů (střední s výučním listem), a to ze zhruba 35 % v roce 2004 na nynějších 31 %. „Klasické“ maturitní obory v odborném vzdělávání si uchovaly svůj tradiční podíl – zhruba 37 % v roce 2004 a jen nepatrně méně 36,5 % v roce 2014. Podíl gymnazistů (střední s MZ – gymnázia) ve sledovaném období vzrostl – ze zhruba 18,5 % (v roce 2003) na nynějších necelých 22 % (v roce 2014). Nejedná se však výrazný vzestup, jak je někdy prezentováno v médiích, navíc je to na úkor přijímaných do oborů lyceí, která poskytují obecně odbornou přípravu.
Všechny analýzy a data uvedené v publikaci jsou k dispozici na webu www.infoabsolvent.cz, kde jsou trvale doplňovány i aktuální údaje.
7 komentářů:
Téměř veškerý přírůstek na "žádoucích" SOŠ v posledních třech letech je vyvolán úbytkem žáků přijatých na gymnázia (zbytek jde na vrub úbytku žáků na učilištích).
Nesouvisí to čirou náhodou s tím, že kraje v posledních letech gymnáziím normativně přikazují maximální počet žáků, které mohou přijmout (mnohde pak navíc s povinnými přijímacími zkouškami)?
Například Praze minimálně poslední čtyři roky magistrát gymnáziím natvrdo určuje počet otvíraných tříd čtyřletého studia - téměř vždy je nižší než v nedávné minulost, vždy je nižší než oficiální kapacita a nikdy nesmí překročit počet 30 přijatých na třídu, i když zákon umožňuje (se souhlasem zřizovatele) i počet o něco vyšší.
Je to v příkrém rozporu se školským zákonem, neboť otvírané obory, počet nově otevřených tříd, kritéria přijetí i počet přijatých uchazečů určuje pouze ředitel školy. Který z nich by se ovšem troufl trvat na dodržování zákona, když o normativech a dalších penězích rozhodují právě úředníci z kraje?
Byl jsem teď v několika podnicích v Turnově kontrolovat studenty na praxi. Všichni zoufale potřebují kvalifikované středoškoláky-strojaře, tj. odborníky, samostatné, aktivní a s tvůrčím přístupem. Těch bohužel je velmi málo. A ještě méně jich je mezi učni (i střední školy berou ze základek dneska běžně čtyřkaře). A vůbec nepotřebují gymnazisty a ekonomy, protože v kanceláři by chtěl být každý a takových lidí je na trhu práce nadbytek... Jinými slovy - to co tvrdí zaměstnavatelé je drsný fakt. A (bývalý) ministr plus ředitelé různých (soukromých) gymnázií to vůbec nechápou. A abych se jasně vyjádřil - nejde o žádné montovny, ale vysoce odborné obory (konkrétně výroba pevnostních šroubů, opravy vstřikovacích forem, výroba jednoúčelových strojů pro výrobní linky atd.). Pokud takové lidi mít nebudeme, tak ani ty montovny u nás nebudou, natož podniky s výrobou s vysoce přidanou hodnotou. A pochybuju, že se někde v budoucnosti uživíme sbírkou manažerů, kulturních antropologů a kadeřnic :-(
BTW: nástupní plat takového kvalifikovaného strojaře-průmyslovkáře je 23 tisíc hrubého, což je víc než má učitel po letech praxe. Kadeřnice či učeň u lisu v Liberecké průmyslové zóně však maká za minimální plat (a dělají tam i gymnazisti a další, co nedostali státní maturitu z matiky). Zajímavé je, že matiku po nikom z nich v těch podnicích nikdo nechce (tj. maturitní matematiku). Blbá známka toho, jak dalece je dnešní školství odtrženo od reality. Chtějí po nich to, co se ve školách NIKDE nedělá (tj. zmíněná zručnost, samostatnost, iniciativa, tvůrčí přístup).
Pane Keršlágere, je přeci úplně jedno co chápou a nechápou ředitelé gymnázií. Je také úplně jedno, co chtějí a nechtějí průmyslníci. Jediné podstatné je, co chtějí uchazeči o studium či o zaměstnání. Až toto pochopíte (Vy i průmyslníci), bude vyhráno :-).
Oni asi těch 23 tisíc hrubého nebo něco z toho, co souvisí s prací kvalifikovaného strojaře-průmyslovkáře nechtějí.
Víte, psne Keršlágere, učit se úpravy výrazů na vysoké škole už je pozdě. Takže rozdělíme výuku matematiky pro ty, co budou někdy chtít studovat na VŠ, a ty ostatní? Nebo se smíříme s tím, že budeme mít méně VŠ technicky vzdělaných lidí, nebo s matematikou v současném rozsahu?
Jediné podstatné je, co chtějí uchazeči o studium či o zaměstnání.
Až toto pochopíte, bude vyhráno.
Toto chápu. Asi tak od pětaosmdesátého. Ale vyhráno nemám.
Nevím přesně, CO že ti naši uchazeči chtějí. A mám takové neblahé tušení, že to povětšinou nevědí ani oni sami. Kolikrát mám pocit, že byli pod silnou pohrůžkou násilí přinuceni podat si na školu přihlášku a nechat se ke studiu přijmout. A jako kdyby se už záhy po narození smířili s tím, že ty čtyři roky na střední škole musejí nějak přetrpět, aby už konečně mohli vypadnout z města.
Letos jsem se žáků prvního ročníku poptal, co by se rádi naučili z informatiky. Z odpovědí jsem se v podstatě dozvěděl, čemu se věnovali na základní škole. Vede tvorba zajímavých prezentací a stříhání videa. Dovozuji, že si budoucí intelektuální elita okresu před zvažováním studia na naší škole ani nepřečetla školní vzdělávací program, o prostudování si vzdělávací oblasti informační a komunikační technologie už ani nemluvě.
Nakonec proč taky, když ještě na maturitním večírku nemají mnozí jasnou představu o tom, na kterou vš vůbec nastoupí. Úvahy, jestli je uživí profese, ke které se v průběhu příštích deseti let nakonec prostudují, se ani nezasejí, natož aby zakořenily a přinesly případně i nějaký výplod.
A tak zpravidla vyhrává cesta nejmenší odporu. K čemu ovšem, to se právě neví. A ani vědět nechce.
přítomné bych chtěl vrátit do reality,uvědomte si,že největším zaměstnavatelem v této zemi je stát cca 600 000 + další tisíce nabalených,a je logické že místo sežene snáze sociolo,kulturolog či ekolog neš strojní inženýr,no a druhým a posledním zaměstnavatelem v této zemi je das auto a na něj nabalené firmy,které zaměstnávají další tisíce lidí,no a pak zbývá třetí sociální skupina osvč z nichž polovina jsou skrytí nezaměstnaní no a to je vše ,co se týče zaměstnanosti v této zemi
Okomentovat