Úvod
Článek vychází ze studie Matta Bowera z australské univerzity Macquarie [1], která předkládá výsledky typologické analýzy Web 2.0 aplikací ve vzdělávání (Web 2.0 learning). Analýza zahrnuje celou řadu webů, které jsou vhodné pro edukační účely. Učitelé či studenti tak mají možnost si vybrat z mnoha nástrojů, které mohou použít pro práci v oblasti vzdělávání. Na základě této australské studie bylo podrobeno analýze přes 2000 aplikací, z nichž 212 patří k nástrojům použitelným ve školství.Všechny byly vybrány tak, aby splňovaly charakteristické vlastnosti Webu 2.0. Termín Web 2.0 je ustálené označení pro etapu vývoje webu, v níž byl pevný obsah webových stránek nahrazen prostorem pro sdílení a společnou tvorbu obsahu. Týká se období od roku 2004 do současnosti.
Web 2.0 learning pak obsahuje pouze aplikace určené pro oblast vzdělávání. Výsledky australské studie poukázaly na nízkou využívanost nástrojů Web 2.0 pedagogy, a proto bylo snahou zhotovit ucelený přehled výukových nástrojů, které by měli učitelé blíže poznat a získat tak k nim lepší vztah.
Aplikace Web 2.0 learning se využívají nejen pro výukové účely, ale také jako nástroje vhodné pro realizaci pedagogických výzkumů nebo vlastních výukových aktivit, které je možné sdílet. Studie nabízí učitelům široké spektrum možností, např. rychlou komunikaci, tvorbu vlastních objektů, sdílení multimediálního obsahu apod. Aby učitelé dokázali tyto nástroje efektivně používat, je zapotřebí, aby je uměli hodnotit. K tomu je velmi vhodné mít přehled založený na podobné typologii (na obrázku) [1].
Základní rozdělení
Na základě analýzy bylo z původních 2 tisíc vybráno 212 nástrojů, které mohou učitelé a žáci efektivně využívat v oblastech vzdělávání. Jednotlivé nástroje jsou rozčleněny do 32 skupin. Tyto skupiny jsou vhodně uspořádány do 14 kategorií. Schematické znázornění hlavních kategorií vzdělávacích Webů 2.0 je na následujícím obrázku. |
| Schematické znázornění základních kategorií vzdělávacích Webů 2.0 podle Bowera [1] |
V žádném případě nelze tvrdit, že je zde použitý výčet kategorií a jejich obsah konečný. Nicméně aplikace obsažené v tomto přehledu jsou nyní k dispozici pedagogům v logicky uspořádaném typologickém systému. Cílem je pomoci učitelům při výběru nástrojů, které odpovídají jejich metodám nebo preferovaným formám výuky [2]. Podívejme se na jednotlivé kategorie nástrojů trochu podrobněji.
Přehled vzdělávacích Webů 2.0
Nástroje založené na diskuziJedná se o aplikace, které mají především studentům usnadnit řešení problémů. Žáci se nemusí osobně scházet, ale úkoly mohou řešit na dálku v reálném čase. Prostřednictvím těchto nástrojů lze sdílet názory, poznámky i jiný textový obsah. Patří sem například: Twitter, Plurk, Chatzy, Meet, Evernote. S oblibou používám ten první.
Nástroje umožňující práci s obrázky
Každý z nás si jistě pořídil nějakou fotografii či obrázek a chtěl ho ukázat svým přátelům nebo ostatním lidem. Tento problém řeší některé nástroje. Zde uvedu takové, které slouží ke sdílení obrázků, obzvlášť využívané ve školství: Flickr, Instagram, Pics4Learning, Openclipart, Wikimedia Commons. Mně se mi nejvíce osvědčil Flickr.
Dále předkládám aplikace, které jsou vhodné pro tvorbu a úpravu obrázků žáky v rámci vyučovacího procesu. Mezi tyto nástroje patří: Befunky, PicJuice, DrPic, Pho.to, Sumopaint. V předmětech výtvarné výchovy nebo pro vytváření nákresů jsou vhodné tyto aplikace: Slimber, Flockdraw. Rostoucím trendem je tvorba diagramů, které žákům umožňují lepší pochopení daného problému. Žák tak pomocí diagramu a jeho tvorbě si lépe dokáže výsledek řešené úlohy představit. Zde jsou některé nástroje: Web Whiteboard, Board800, CoSketch, Dweeber, Twiddla. Každý z nás má preferované styly učení. Někdo je spíše vizuální typ, někdo zase auditivní. Někomu pomáhá učení díky myšlenkovým mapám. Tvořit je lze například pomocí těchto aplikací: Bubbl.us, Popplet, Mindmeister, Coggle, Mind 42. Ve výuce informatiky s oblibou využívám Bubbl.
Nástroje pro práci se zvukem
Pro nahrávání a sdílení zvuku mezi učiteli a žáky Matt Bower vybral následující nástroje: Soundcloud, Audioboom, Freesound, Chirbit, SoundBible. Tvorbu a úpravu audio nahrávek umožňují tyto aplikace: Vocaroo, Voxopop, Soundation.
Nástroje pro práci s videem
Již dnes děti dávají svá rodinná videa a pokusy o filmy na internet. Ve škole by se měly dozvědět, jak správně s videem pracovat. Nejrozšířenějším video portálem pro nahrávání a sdílení videí je bezpochyby Youtube. Zde jsou další nástroje pro sdílení videí: Vimeo, TeacherTube. V praxi nejde jenom o sdílení a nahrávání videí, ale také o jejich tvorbu. Při vytváření multimediálního obsahu dochází k rozvoji konstruktivistického myšlení a kreativity. Jedná se typicky o výuku, která navíc vyvolává zájem žáků. Mezi aplikace pro tvorbu a úpravu videí patří: Editor, Toolbox, Kizoa, Muvee, Screen-o-matic. Fenoménem dneška je tzv. streaming, což je technologie kontinuálního přenosu audiovizuálního materiálu mezi zdrojem a koncovým uživatelem. Ta umožňuje realizovat online přednášky či webináře. Profesoři a studenti tak nemusí být v daný čas na stejném místě. Streaming lze uskutečnit např. pomocí těchto aplikací: Vokle, LiveStream, Veetle, Younow, Ustream. Se streamováním nemám moc zkušeností, ale kolega z gymnázia si velmi pochvaluje Veetle.
Nástroje pro tvorbu prezentací
Učitelé a žáci představují své materiály či projekty prostřednictvím prezentací. Jednou z komerčně nejrozšířenějších aplikací je MS Powerpoint. Webové prostředí nabízí mnoho dalších nástrojů, které umožňují tvorbu úhledných a zajímavých prezentací. V poslední době se hodně používá nástroj Prezi (Prezi – prezentace jinak). Podle australského výzkumu jsou právě nástroje pro tvorbu prezentací učiteli využívány nejvíce. Představme některé další nástroje: Google Slides, Haikudeck, Photopeach, Vcasmo.
Tvorba knih a animací
Pedagogové si prostřednictvím aplikací na tvorbu knih mohou vytvořit například své digitální učebnice, které pak umožňují žákům s nimi interaktivně pracovat. Knihy lze tvořit třeba těmito nástroji: StoryJumper, Tikatok, Mixbook, StoryBird. Atraktivní výuku lze uskutečnit též díky animačním nástrojům, např.: Powtoons, Moovly, Digital Films.
Sociální sítě
Tento fenomén si zaslouží větší pozornost, protože v dnešní informační společnosti se značně rozmohly sociální sítě, bez kterých si většina mladých lidí neumí život představit. Mezi odpůrci sociálních sítí je všeobecně rozšířen názor, že sociální sítě jsou doménou hlavně generace teenagerů, nicméně tento názor neodpovídá skutečnosti. V současné době silně převažují dospělí uživatelé. Pro ilustraci může posloužit věková struktura uživatelů Facebooku v České republice, kde je cca 50 % uživatelů ve věku od 20 do 35 let (viz Sociální síť). Z této skutečnosti vyplývá, že funkci sociálních sítí ovládá mnoho lidí včetně pedagogů. Měli by se proto naučit využívat sociální sítě i ve výuce. Přináší to skutečně zajímavé výukové možnosti. Rodičům a žákům sociální sítě nabízejí mnohem bližší kontakt s tím, co se děje ve škole. Mezi sociální sítě, které lze využít ve školství, patří: Twiducate, Class Tools, Edmodo. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit tu poslední.
Celý článek na spomocnik.rvp.cz.
Tento článek vznikl jako studentská práce.
0 komentářů:
Okomentovat