Hana Kroupová: Stanovisko projektu SPIV k návrhu novely vyhlášky

Přijetí § 16 novely školského zákona logicky zvýšilo zájem pedagogické veřejnosti o praktické otázky spojené s uvažovaným modelem vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, nově tedy i s potřebou podpůrných opatření.


Možná nejvíce očekávaným výstupem současnosti je podoba prováděcí normy k novele zákona. Zástupci projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání se zúčastnili pracovního setkání na MŠMT dne 22. 6. 2015. Před jednáním jsme, tak jako jiní účastníci, poprvé obdrželi souhrnný text návrhu vyhlášky, který na tomto místě publikovala ve svém příspěvku paní Jiřina Janáčková.

Každý z účastníků má právo na svůj pohled na průběh a výsledky tohoto jednání. Za tým řešitelů projektu SPIV bychom chtěli zdůraznit několik, z našeho pohledu dlouhodobě proponovaných faktů, které však zřejmě bude potřebné opakovat „donekonečna“:

1. Novela školského zákona - §16 je z našeho pohledu krokem správným směrem. Kam? K plné integraci a totální inkluzi? K zániku speciálních škol? Ani jedno ani druhé. Je správným krokem k řešení vzdělávacích potřeb větší poloviny žáků se SVP, kteří již nyní jsou vzděláváni ve školách hlavního vzdělávacího proudu. To je prostě realita, kterou zákon pouze potvrzuje.
2. Školy samostatně určené pro žáky se zdravotním postižením mají a budou mít ve vzdělávací soustavě své místo. V některých případech a situacích jsou nenahraditelné. Česká republika však není natolik bohatou zemí, aby mohla „vydržovat“ hustou síť všech druhů speciálních škol pro žáky s poruchou autistického spektra, sluchovým, tělesným, řečovým, zrakovým či všemi možnými druhy kombinovaného postižení například v každé obci s rozšířenou působností, tak aby bylo naplněno právo dítěte na vzdělávání ve spádové škole.
3. Realita už je mnoho let jiná. Tito žáci jsou v běžných školách, prostě proto, že je tam rodiče zapsali. Úkolem všech pedagogických pracovníků, speciálních pedagogů zvláště, je poskytnout podporu dítěti tam, kde se vzdělává. Tyto skutečnosti můžeme nalézt v platném školském zákoně a jeho novela to jen znovu potvrzuje.
4. Učitelé běžných škol předvádějí de facto heroický výkon – více než 75% z nich nemá příslušné vzdělání – a přesto, s většími či menšími úspěchy a problémy, vzdělávání těchto žáků zajišťují.
   
   Dosud však neobdrželi potřebnou míru podpory – personální vybavení, vzdělávání „na míru“, metodickou podporu atd.
5. Celá diskuse o podpůrných opatřeních je hodně ovlivněna probíhajícím jednáním o zrušení samostatné přílohy RVP ZV – LMP. Přesněji – její transformaci do těla samotného RVP ZV. Novela školského zákona nemá příčinnou souvislost se změnami vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Z našeho pohledu platí stále teze, kterou jsme vyslovili výše: žáci musí dostat podporu ve škole, v níž jsou zapsaní a vzdělávaní. Nic více a nic méně.

Text vyhlášky, který se projednával v pondělí, podle názoru našeho týmu nezaručuje potřebnou, cílenou a odstupňovanou podporu žákům, kteří ji potřebují a v předloženém znění nezajišťuje ani dostatečnou podporu učitelů a škol. (K textu vyhlášky jsme vydali samostatné prohlášení – je dostupné ZDE).

Chtěli bychom vyzvat pedagogickou veřejnost, speciální pedagogy působící na běžných i speciálních školách k věcné diskusi nad potřebami žáků. Zveme všechny zájemce na internetový portál našeho projektu www.inkluze.upol.cz, kde nejpozději v červenci budou zavěšeny všechny výstupy, zejména očekávaný Katalog podpůrných opatření (ten bude i v samostatné elektronické verzi na doméně www.katalogPO.cz), Standard práce asistenta pedagoga, série metodik práce asistenta pedagoga při poskytování podpůrných opatření. Další výstupy tvoří řada zpráv, analýz a výzkumných šetření, z nichž některá přinášejí velmi zajímavá a překvapivá zjištění.

Hezké prázdniny přeje všem pedagogům a dětem tým řešitelů projektu SPIV.



Mgr. Hana Kroupová, koordinátorka klíčových aktivit