Tři čeští středoškoláci získali ocenění na Intel ISEF 2015, olympiádě vědeckých talentů

Tři studenti, tedy více než polovina českého týmu uspěla ve svých kategoriích při celosvětovém finále největší soutěže v oboru vědy a techniky určené pro studenty středních škol - Intel ISEF 2015. Dva studenti vybojovali bronzové medaile - Ondřej Hubálek za metodu čištění pitné vody od těžkých kovů a Martin Ptáček za testování elektronických stabilizačních systémů automobilu. Jejich úspěch v konkurenci 1698 středoškoláků ze 70 zemí podtrhuje 4. místo Michaely Kajšové za projekt zkoumající chování cholesterolu v buněčných membránách. Hlavní Cenu Gordona Moorea při dnešním slavnostním vyhlášení v Pittsburghu získal sedmnáctiletý Kanaďan Raymond Wang za nový systém přívodu vzduchu do kabiny letadel.


Čeští středoškoláci dnes v nejtvrdší možné konkurenci z přibližně 1700 studentů z více než sedmdesáti zemí potvrdili své výjimečné nadání. Při dnešním slavnostním vyhlášení v americkém Pittsburghu hned tři z pěti projektů středoškolské vědecké elity z Česka vybojovaly pódiová umístění na nejprestižnější vědecké soutěži pro mladé vědecké talenty Intel ISEF 2015. Porota tvořená špičkovými vědci včetně několika držitelů Nobelových cen dnes bronzem dekorovala Ondřeje Hubálka z Letohradského soukromého gymnázia a Martina Ptáčka z brněnského Gymnázia na třídě Kapitána Jaroše. Třetí místo je spojeno s odměnou 1000 dolarů, navíc je finančně odměněna i jejich škola. Čtvrté místo ve své kategorii navíc získala Michaela Kajšová z Gymnázia Zlín - Lesní čtvrť, za což jí přísluší odměna 500 dolarů.

Vědecký projekt středoškoláka Ondřeje Hubálka zkoumal, jak s pomocí podhoubí odstraňovat toxickou měď. Student Letohradského soukromého gymnázia se s podporou společnosti Contipro ve svém soustředil na výzkum těžkých kovů rozpuštěných ve vodě. „Zkoumal jsem, jakým způsobem by bylo možné použít odpad z biotechnologické výroby pro odstraňování těchto látek z pitné vody, konkrétně odstranění iontů mědi pomocí podhoubí klanolístky obecné procesem zvaným biosorpce. Dalším cílem bylo přijít na to, jak by bylo možné tuto schopnost co nejvíce zvýšit, aby byla sorpce iontů maximálně účinná,“ říká Ondřej Hubálek, jehož cílem bylo rovněž ověřit, nakolik by šly nově získané poznatky využít v reálném životě. Měď si vybral proto, poněvadž se řadí mezi těžké kovy, mezi něž patří například i rtuť, olovo, kadmium či arsen. „Všechny tyto prvky působí toxicky na lidský organismus a jejich dlouhodobé požívání může mít za následek vážné nemoci, v některých případech i smrt. Je tedy velice důležité, abychom v co největší míře zabránili kontaktu s těžkými kovy, které se vyskytují především ve vodě, v potravinách a ve vzduchu,“ doplňuje student z maturitního ročníku, jehož vysněným cílem je dostat se na medicínu.

Martina Ptáčka z Gymnázia na třídě Kapitána Jaroše v Brně dovedly k projektu stabilizačních systémů automobilu zájem o techniku a zkušenosti s modelařením. Nejprve se jim věnoval v ročníkové práci na gymnáziu, později svůj zájem o systémy skrývající se pod zkratkami ABS, ESP a ARS, které mohou řidiči na silnici zachránit život, ještě více prohloubil, což mu vyneslo nominaci na Intel ISEF. „Stabilizační systémy jsou nejvíce potřeba ve chvílích, kdy řidič prudce sešlápne pedál plynu/brzdy nebo strhne řízení. Tehdy se musí vozidlo udržet na nejtenčí hranici mezi bezpečným stavem a neřízeným smykem,“ vysvětluje Martin Ptáček, který by rád pokračoval ve studiu na brněnském VUT. Jeho úkolem bylo zprovoznit některé ze stabilizačních systémů s využitím rádiem řízeného modelu auta. Na svém modelu provedl mnoho úprav. Musel navrhnout a zhotovit kotoučové brzdy kol včetně přesných otáčkoměrů, z jejichž dat mikropočítač Arduino vypočítává aktuální jízdní stav modelu. Pokud je zjištěno, že se model blíží ke smyku, rozhodne mikropočítač o zásahu do řízení a vyšle tuto informaci na příslušné regulační prvky, které příkaz neprodleně provedou a přispějí tak k bezpečnosti jízdy.

Vedle jejich projektů dále porotu zaujal projekt Michaely Kajšové z Gymnázia Zlín - Lesní čtvrť. Jejím objektem zájmu je cholesterol a jeho chování v buněčných membránách. „Aniž bych byla počítačový nadšenec, narazila jsem asi před dvěma roky na počítačovou chemii, relativně mladý obor, který mě naprosto okouzlil. Ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci jsem se díky projektu Badatel dostala ke zkoumání buněčných membrán, což jsou tenké vrstvy na povrchu buněk mající jedinečné vlastnosti. Jejich úkolem je udržovat buňku vcelku, zprostředkovávat komunikaci s okolím, propouštět do buněk živiny a zplodiny metabolismu naopak z buněk odstraňovat.“ Studium buněčných membrán si Michaelu získalo natolik, že ačkoli její projekt spadá do oblasti chemie, chce se věnovat studiu medicíny, kam se také hlásí.

Cenu Gordona Moorea získává…

Nejpřínosnější projekt ze všech kategorií byl při slavnostním vyhlášení v pátek 15. května odměněn Cenou Gordona Moorea, spoluzakladatele společnosti Intel, která byla letos udělena pošesté. Uděluje ji Nadace společnosti Intel a je dotována 75 tisíci dolarů. Letošním laureátem Ceny Gordona Moorea se stal Raymond Wang, sedmnáctiletý student z Kanady, který vyvinul nový systém přívodu vzduchu, který může být snadno a levně nainstalován do současných letadel. Jeho vynález zvyšuje o 190 % přítomnost čerstvého vzduchu v kabině ve srovnání se stávajícími systémy.

„Intel věří, že mladí lidé jsou klíčem k inovacím a že tito vítězové budou inspirovat své vrstevníky k tomu, aby se zabývali vědou, technologiemi, matematikou, jež představují základy kreativity,“ uvedla Wendy Hawkinsová, ředitelka Nadace společnosti Intel.

Intel ISEF je největší a nejprestižnější soutěž pro studenty středních škol, do které se probojuje pouze absolutní špička vědeckých talentů z více než sedmdesáti zemí světa. Letos to bylo 1698 studentů, kteří prošli sítem 422 národních a regionálních soutěží, do nichž se každoročně přihlašuje více než sedm milionů studentů. Motivace uspět ve finále je velice silná: pokud dotyčný projekt zaujme porotce, mezi nimiž se nacházejí i nositelé Nobelovy ceny, může účastník počítat nejenom se zajímavou finanční prémií z celkového objemu v přepočtu 92 milionů korun, ale prestižní ocenění otevírá cestu k další vědecké kariéře. Soutěž, která je považována za „olympiádu vědeckých talentů“, od roku 1950 organizuje Společnost pro vědu a společnost, od roku 1997 probíhá s podporou společnosti Intel.

Pět studentů z České republiky se v americkém Pittsburghu představilo se svými individuálními projekty, s nimiž se prosadili v národních soutěžích AMAVET a SOČ (Středoškolská odborná činnost). Na Intel ISEF 2015 v týdnu od 10. května obhajovali své originální výzkumné projekty, sdíleli své nápady a bojovali o umístění ve dvaceti vědeckých kategoriích od matematiky, chemie a počítačové vědy přes botaniku a lékařství až po společenské vědy a ekologii. Stovky z nich vedle peněžitých prémií obdržely ceny, granty, stipendia a vědecké pobyty, které jim mohou uspíšit vědeckou kariéru.

Více o finále Intel ISEF 2015, oceněních, české účasti a projektech českých studentů najdete v dokumentu Intel ISEF 2015 fact sheet. či v článku na Intel iQ.

Autoři o svých projektech píší také na technologickém blogu Intel iQ:

• Ondřej Hubálek iq.intel.cz/od-maturity-na-olympiadu-vedecke-mladeze-a-zase-zpet
• Michaela Kajšová iq.intel.cz/jak-se-diky-cholesterolu-dostanu-do-usa
• Martin Ptáček iq.intel.cz/muj-projekt-na-intel-isef-vypada-jak-naloz
• Thi Thu Giang Tran iq.intel.cz/kdo-hleda-najde
• Vojtěch Boček iq.intel.cz/puvodne-stredoskolsky-projekt-ma-uz-desitky-tisic-uzivatelu