Jaké vědomosti můžeme chtít po maturantech? Byly letošní maturity příliš obtížné? Přináší centralizovanost státních maturit nějaké výhody?
Z článku Renaty Kalenské a Ondřeje Čiháka na Rozhlas.cz vybíráme:
Kostečka: „Při hodnocení na školách přesně v místě, kde je hranice mezi prospěl a neprospěl, došlo k obrovskému skoku v Gaussově křivce, který absolutně nebyl vysvětlitelný jinak, než že hodnotitelé na školách přidávali. A my víme o případech, kdy k tomu byli učitelé nuceni řediteli škol, kteří pochopitelně neměli zájem na tom, aby jim studenti propadali. Právě tomu centrální hodnocení do určité míry zabrání.“
Dohnalová: „Je lidské, že kantor, který se má rozhodnout mezi propadl, nebo nepropadl, má tendenci ten chybějící bod někde najít. Já se vás ptám: jak je změřitelný ten jeden bod, který je tím katovským bodem? Kde berete tu sílu říci ano, to je právě ten jeden bod, který způsobí to, že to dítě propadne? Pro mě to Gaussova křivka není.“
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
14 komentářů:
Nejsem češtinář, ale rozhovor je
100 : 0 ve prospěch pana Kostečky.
Ta paní z Olomouce mi přišla jako úplně mimo, nemohu si pomoci.
Problém je v tom, že pan Kostečka zde prosazuje systém, kde předem určité množství studentů neprojde ("aby byla naplněna Gaussova křivka"), což je dost otřesný způsob vzdělávání - stát nainvestuje do studentů, aby je pak surově "probral na lepší a odpad". Když už, tak by školy měly mít možnost horší žáky včas vyloučit (tj. přeřadit na školu nižší úrovně a zajistit jim tak možnost dokončení úplného vzdělání), což je však při současných normativech na žáka sebevražda. Současný systém je totiž na hlavu postaven ve prospěch formalismu, alibismu a úřednických rozhodování "od stolu", kdy jedna část systému integruje, druhá segreguje, případně jedna část vzdělává a druhá plní plán procentuálního vyhazovu. Jinými slovy - když už stát celé čtyři roky nedělá nic, neměl by si pak hrát na kata a soudce v jedné osobě. Vezměte si i demotivační fakt - i kdyby se všichni žáci začali učit, stejně jich řekněme 20% vyhoděj, protože to prostě někdo rozhodl a celý systém testů i hodnocení se na tohle cílové číslo celý rok pečlivě v Cermatu ladí (aby to "vyšlo") - na tohle téma si pamatuji ministerský rozhovor (vzorem bylo Polsko s 25% sítem).
"Vezměte si i demotivační fakt - i kdyby se všichni žáci začali učit..."
Když to budou všichni umět, situace bude zcela jiná.
Takže, když je systém na hovno, dávejme maturitu za docházku?
Mimochodem - v disku nešlo jen o systém, ale konkrétně i o obsah maturity z češtiny a paní "profesorka" mě nepřesvědčila, že by byla kvalitní češtinářkou...
No, nevim, nerad bych tu vybudil matematicko-statistickou diskuzi a la rotacni kuzele, ale doporucil bych lidem vyhybat se spojeni Gaussova krivka. (ze stejneho duvodu jako ja se treba vyhybam pouzivani prechodniku)
Gaussova krivka je grafem normalniho rozdeleni. Je-li na ni "skok", neni to Gaussova krivka. Navic si opravdu nejsem jisty, jestli by vysledky maturit mely byt rozdeleny normalne - pokud si treba zalozim oddil skokanu do dalky a vyberu do nej decka, ktera u prijimacek skoci vic nez 150 cm, s nimi pak trenuji, lajdaky vyhodim a netalentovane preradim do becka, tak po roce u nejakych vystupnich testu budu mit vykony celkem asymetricky rozdelene. S tim, ze nekde - kolem tech 150 cm - bude neco jako zub...
Jinak k tematu se minuly tyden pod jinym clankem vyjadril pan Belecky. Protoze to je clanek o kuzelu, dovolim si to prekopirovat, utrpeni pro mne bylo uz to rolovani pres diskuzi: "Je to jen můj dojem a omyl, že cílem tzv. státních maturit je zajistit, aby pětina populačního ročníku prostě NEMĚLA maturitu? Protože to stát neumí udělat jinak, např. řízením sítě škol? Pokud se nepletu, pak je úplně jedno, jaké otázky v těch testech budou"
J. Kostečka určitě prosazuje leccos, ale určitě ne "otřesný způsob vzdělávání". JK i celá ASČ od začátku konstatovala to, co se zde v různých komentářích točí pořád dokola. Spolehlivá maturita je JEDNÍM z několika prostředků či opatření, jež by jako celek mohla nynější maturitní marasmus vyřešit. To by ho ovšem museli chtít řešit zřizovatelé a školy.
Samozřejmě je možné tvrdit, že nikdy reálně nepůjde o normální rozdělení apřesnou Gaussovu křivku. Ale sebeprimitivnější bodovací systém musí mít stanoveno nějaké minimum. Existence bodového minima u státní maturity ještě neznamená cílenou likvidaci určitého podílu maturantů. I když křivka rozdělení četností nemusí být (zdaleka) přesně Gaussova křivka, neměla by zahrnovat náhlé skoky. Jestliže se náhlý skok navíc objeví právě u hranice prospěl - neprospěl, tak je to velmi vážná informace, která vypovídá o zkresleném hodnocení. To myslím nemůže vyvrátit nikdo.
Není možné se domnívat, že k nastavení obtížnosti didaktického testu je potřeba vyhodnotit počet propadlíků z minulých let a podle toho test nastavit tak aby určité, předem odhadované, procento všech maturantů neprošlo? Nebo se procenta neúspěšných maturantů vůbec do procesu vypracování testů nepromítají? Tímto se nastavuje laťka, v současnosti mezi 15-20% akceptovatelných ztrát.
No jistě, samozřejmě že se schází tajná rada, studuje výsledky uplynulých let a stanovuje úkoly tak, aby je 15-20 % neudělalo. Vy si si tak, Tajný učiteli, nepřipravujete své písemky?
No jistě, samozřejmě že se schází tajná rada, studuje výsledky uplynulých let a stanovuje úkoly tak, aby je 15-20 % neudělalo. Vy si si tak, Tajný učiteli, nepřipravujete své písemky?
Vezměte si dvě třídy ve škole - jednu výběrovou na matematiku, druhou výběrovou na jazyky. Pokud budu matematik a nasadím v obou třídách stejný žebříček, tak ve výběrové budu mít známky podle Gaussovy křivky jenže pokud stejný test dám v té druhé, budou mít téměř všichni za pět a Gaussova křivka se nekoná. Naopak se bude konat demotivační efekt (mohou se na matiku vyprdnout, stejně ji neudělají). Ovšem pokud kolega jazykář vytvoří stejný test se stejně dokonalou křivkou v jazykové třídě, ve třídě matematiků se zase dokonalá křivka konat nebude, ale vznikne tu opět silně demotivační atmosféra. Mimochodem - ve škole mne na didaktice učili, že známkovat, oceňovat, chválit i hanět musím přiměřeně každé třídě, protože jen tak dosáhnu maximálního motivačního efektu a tím i nejlepších možných výsledků. A co se děje ve státní maturitě? Bohužel ta druhá varianta a demotivační část. A ještě nám tu úředníci vyrábějí nezaměstnané (protože ten kdo maturitu neudělá z matiky, sice může být skvělý chemik, strojař, elektrikář, zdravotní sestra či cokoliv, ale díky absenci výstupního "vysvědčení" si to může strčit za klobouk a spadne do kategorie nevzdělaných a trvale nezaměstnaných (a bude po právu patřičně znechucený tímto ujetým systémem).
BTW: Ty testy (resp. otázky v nich) ze státní maturity procházejí velmi komplexním testováním, validacím, statistickým hodnocením a opravdu se dělají tak, "aby to vyšlo" podle jasného zadání. Je to naprosto exaktní proces, ze kterého díky zkoušení na vybraném statistickém vzorku žáků vypadnou v pozdějším ostrém nasazení prakticky ty výsledky, které byly vyprojektovány předem (resp. vypočítány a odhadnuty). Naopak se to nedělá tak, že by před 10 lety vznikla série testů stejné úrovně, které se budou trvale zadávat. Takže tendence zlepšování/zhoršování lze vypočítat jen při znalosti těch analytických dat (které však Cermat ani ministerstvo k dispozici nedává).
si to může strčit za klobouk a spadne do kategorie nevzdělaných a trvale nezaměstnaných
A to může být rád, chtělo by se říci, že nebude deportován do sběrného tábora, nebo rovnou zastřelen. A co třeba nějaký další pokus, až se konečně zkompetentní?
To jako s příjmačkama na střední. Komu se nezadaří, je navždy vyobcován z řad vzdělanců. Vždy v září se setkávám s mnohými, kterým se tedy zadařilo, a čtyři roky se pak aktivně, opakuji že aktivně a za podpora svých rodičů brání jakékoli kultivaci.
Navíc fakticky z matematiky jde o maturitu z velké části z učiva základní školy. To už je do nebevolající zlomyslnost!
No, nevim Jenyku, ale rekl bych, ze pokud se zaci 4 roky pripravuji aspon na prelezeni nepodkrocitelne latky (a ti, kteri na to evidentne nemaji jsou ze systemu odstraneni - bavme se hypoteticky o nejakem idealnim vesmiru), tak prave pocet tech, kteri neprelezou musi byt relativne nizsi, nebot tito se ztrati po ceste a k latce nedojdou...
Jestli se nepodkrocitelna latka nastavuje tak, aby ji nepodlezl urcity pocet lidi, a nebo, aby byla v nejake jasne dane vysce, netusim... Jen mi ta prvni moznost prijde mnohem tezsi a hlavne nesmyslna pro to, pro co to slouzit ma...
Okomentovat