Ředitel Education Arcade Eric Klopfer a kreativní ředitel Scot Osterweil nemají rádi pojem „gamifikace“, která podle nich pouze začleňuje klasické postupy a vědomosti do herního rámce, podporuje dril, ale nepřispívá k transformaci učení. Cílem ředitelů Education Arcade je tvořit hry, jež vycházejí z řešení matematického problému nebo vědeckého experimentu a propojují je s reálným světem. V současné době Education Arcade pilotuje hru The Radix Endeavor určenou pro více hráčů a zaměřenou na matematické a přírodovědné problémy na úrovni středoškolské výuky. Hráči zkoumají cizí planetu, hledají léčbu pro životu nebezpečnou chorobu nebo vymýšlejí, jakými postupy zachránit hroutící se budovy. Osterweil před lety formuloval „čtyři svobody hry“, a to svobodu experimentovat, svobodu neuspět, svobodu mít různé identity a svobodu volby úsilí (chvíli se snažit a chvíli o nic neusilovat), a dnes tvrdí, že tyto svobody by měly být vždy ve hře přítomné (o zkušenostech s MOOC MITx vedeným týmem profesora Klopfera viz zde) .
Zdroj: Slate.com
Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání provedlo výzkumné oddělení společnosti Scio.
2 komentářů:
Zavádění her byť výukových do výuky a naše snaha přesvědčit veřejnost, že to má smysl, je gamifikací v obecném smyslu slova. To, že vrcholní světoví vývojáři aplikací spadajících do této kategorie nemají to slovo rádi, na tom nic nezmění. Ale úplně je chápu. Ještě máme pořád v paměti předchozí podobný oblíbený termín, znamenající přesně to, proti čemu oni bojují, a sice edutainment.
božíčku,úplná přehršel svobody a nespozané individuality,ale logika zůstala v muzeu totality, za našich čásů jsme na základce pod lavicí hráli šachy-takové maličké cestovní,,o přestávce na lavici dámu,na střední se pod lavicí už mazaly karty,no a na koleji už jely taroky a v hospodě mariáš,to bylo procvičování paměti a logického myšlení,zase s tou svobodou a kreativitou to bylo špatný,ale když jedu lepší sedmy dvě,tak jsem kreativní sám o sobě!
Okomentovat