Z komentáře Tomáše Feřteka v RESPEKT.cz vybíráme:
…znovu se musíme vrátit k debatě, co to vůbec všeobecné vzdělání je, protože mnozí si to zaměňují za flexibilitu na trhu práce. Já si nemyslím, že všeobecné vzdělání je o flexibilitě…
Podivuhodná věta. Všechna dostupná data říkají opak. V České republice míra všeobecného vzdělání, pokud do něj samozřejmě započítáváme i matematiku a fyziku, nejspolehlivěji chrání před nezaměstnaností. Statistika je jasná. Nejvíce nezaměstnaných je mezi vyučenými, nejméně mezi vysokoškoláky. Čím vyšší míra všeobecných kompetencí, tím větší šance na zaměstnání. Důvodem je právě ona schopnost přizpůsobit se požadavkům zaměstnavatele.
9 komentářů:
"Nejvíce nezaměstnaných je mezi vyučenými, nejméně mezi vysokoškoláky."
Jestli ono to nebude spíš tím, že mezi vysokoškoláky jsou lidé s IQ přibližně 100 - 150 a mezi vyučenými bývá zpravidla ta úroveň rozumových schopností podstatně nižší?
"Čím vyšší míra všeobecných kompetencí, tím větší šance na zaměstnání. Důvodem je právě ona schopnost přizpůsobit se požadavkům zaměstnavatele."
Mohli by autoři těchto textů zkusit vysvětlit, jak si představují všeobecné vzdělání? Opravdu si myslí, že všeobecné vzdělání spočívá v tom umět se přizpůsobit ( třeba i úplně stupidním) požadavkům zaměstnavatele?
Nerada to rikam, Catherino, ale v prirode je schopnost prizpusobit se zmenenym podminkam alfou a omegou preziti a teprve, kdyz mame v kapse preziti, venujeme se teprve rozvoji a vyvoji.
schopnost přizpůsobit se požadavkům zaměstnavatele
Od kterého roku věku žáka by se asi tak mělo začít s nabýváním této revoluční mimorámcově vzdělávací kompetence?
Soudím, že jde o nedorozumění. V kontextu článku "schopnost přizpůsobit se požadavkům zaměstnavatele" neznamená nic jiného než flexibilita na trhu práce, nikoliv přizpůsobivost v zaměstnání. Předchozí věta to vysvětluje jasně: "Čím vyšší míra všeobecných kompetencí, tím větší šance na zaměstnání."
Škoda. Vypadalo to nadějně.
Aby opět nedošlo k nedorozumění, tou 'větší šancí na zaměstnání' se myslí přijetí do pracovního poměru, a nebo i setrvání v něm?
A co takhle živnostníci? Instalatér, topenář, elektrikář, zámečník, kovář, automechanik, opravář chladicí techniky, klempíř, malíř, natěrač, kominík, pokrývač, zedník, dlaždič, obkladač, holič-kadeřník, truhlář, sklenář, pekař, cukrář, krejčí, atd.
To přece nejsou většinou vysokoškoláci ani maturanti a ani zaměstnanci. Pokud jsou vyučeni v tomto oboru, pak pro získání ŽL až na nějaké výjimky není nutná praxe. A že by byla velká konkurence a neuživili by se, o tom bych taky pochyboval. Žiju ve městě s 6000 obyvateli a sehnat řemeslníka je většinou problém.
Akorát možná raději jsou všichni nezaměstnaní a makají na „švarc“ systém. Pak ale ty jejich statistiky jsou jeda pro naši kočku
Petr
K debatě o všeobecném vzdělání se nemůžeme vrátit, protože žádná nebyla. I zde se užívají dva pojmy: "všeobené vzdělání" a "všeobecné kompetence". Větší šancí je prý VŠ vzdělání, ale je VŠ vzdělání tím všeobeným vzděláním?
Všeobecné vzdělání? Od každého něco, a dohromady nic. Šmrdlačka, dobrá leda do poslanecké sněmovny.
To takhle všeobecné blaho, to by byla jiná. A světový mír k tomu.
A což takhle naučit se něco prospěšného a pořádně. Zase po čase...
Já mám pocit, že si někdo plete všeobecné vzdělání a společenskovědní ( humanitní) vzdělání.
Vysoká škola nemůže být školou všeobecně vzdělávací, protože musí své absolventy připravit k výkonu určité profese.
Obávám se, že ani některé vysoké školy v tom nemají dost jasno a své absolventy vzdělávají v tom smyslu, jak výše uvádí pan kolega Pytlík.
Okomentovat