Ondřej Neumajer: Chceme vzdáleně sledovat či řídit práci žáků na počítačích?

Už dlouho jsem se nesetkal s tak rozdílným přístupem a s tak kontroverzním tématem. Jedna část učitelů jej používá a opěvuje, zatímco jiná před jeho používáním varuje. Jedná se o programy typu classroom management, které jsou do češtiny překládány jako nástroje pro řízení žákovských zařízení.


V Česku byl v minulosti asi nejrozšířenějším zástupcem kategorie programů pro řízení žákovských zařízení program MasterEye. V posledních letech se nabídka na trhu značně rozšířila a s příchodem mobilních zařízení a jejich zaváděním do škol se jejich popularita zvyšuje. Jsou dostupné pro všechny běžné operační systémy, od Androidu, přes iOS až po Windows. Někteří výrobci tabletů dodávají do škol program typu classroom management již předinstalovaný, jiní jej umožňují svým zákazníkům stáhnout zdarma z internetu.

Důvodem, proč jsou tyto programy stále rozšířenější je kromě přesvědčení výrobců o jejich nezbytnosti ve výuce patrně i aktuální zavádění tabletů do škol. Stolní počítače se v dobách minulých vyskytovaly nejčastěji ve školách v počítačových učebnách a v těch bylo možné jejich monitory uspořádat tak, aby na ně učitel mohl z jednoho místa ve třídě vidět. Z velké dálky bylo v moha případech možné přehlédnout celou učebnu a pouhým pohledem zjistit, jak na tom každý žák momentálně s plněním zadaného úkolu je.

V případě mobilních zařízení, která mají menší displej, jsou používána v různých polohách a někdy i na různých místech učebny to již tak jednoduché není.

Označení těchto programů jako řízení žákovských zařízení je sice užívané, ale nevypovídá o možnostech těchto programů úplně přesně, respektive je trochu zavádějící. Nabídka jejich funkcí je totiž mnohem širší, kromě řízení, umožňují i sledování práce žáka a dokonce i spolupráci mezi žáky. Níže uvádím nejčastější možnosti, které tyto programy nabízejí:

• Sledování obrazovky – učitel může ze svého počítače přepínat mezi obrazovkami žáků ve třídě, jednotlivá okna si může například přehledně uspořádat tak, že vidí zmenšené náhledy obrazovek všech počítačů. Díky této funkci může mít učitel permanentní zpětnou vazbu toho, co žáci na počítačích dělají.
  
• Sdílení obrazovky – z dotykem ovládaného tabletu vznikne jakási interaktivní tabule, na které může pracovat více žáků najednou.
  
• Přenos obrazu z jednoho počítače všem žákům – je možné nasdílet obraz vybraného počítače, třeba i učitelského, tak, že se zobrazí všem žákům. Tato možnost může do jisté míry nahradit projekci. Některé programy dokonce deklarují, že takto lze přenášet i videa.
  
• Zamknutí všech zařízení, tedy zablokování obrazovek a klávesnic. Lze uskutečnit hromadně pro všechny žáky jednoduchým klepnutím na příslušnou ikonku. Žáci v takovém okamžiku ztrácí vládu nad zařízením. Zároveň se může na obrazovce všem žákům zobrazit například nápis „Sleduj učitele!“.
  
• Hromadné spuštění vybrané aplikace nebo otevření webové stránky. Aplikace samozřejmě musí být na všech zařízeních nainstalována, případně ji je v některých případech možné spouštět vzdáleně ze serveru. Otevření konkrétní webové stránky využívají například někteří učitelé prvního stupně, aby tím předešli časové prodlevě na straně žáků a překlepům vznikajícím zadáváním adresy do adresního řádku webového prohlížeče.
  
• Odeslání dokumentu od učitele k žákům či obráceně a to včetně jeho otevření v asociované aplikaci, např. textového dokumentu v textovém editoru.
  
• Vypnutí zvuku všech zařízení.
  
• Blokování vybraných webových stránek. Žáci se k nim nedostanou, stránky se nezobrazí.
  
• Blokování vybraných aplikací. Žáci je nespustí.
  
• Textový chat s žákem či mezi žáky. Je možné si společně posílat textové informace. Některé programy dokonce umožňují anonymní chatové spojení více žáků mezi sebou, aniž by tušili, s kým si momentálně píší. To lze vhodně didakticky využít například při výuce jazyků.
  
• Přihlášení. Žáci se mohou virtuálně přihlásit a učitel vidí, kdo potřebuje jeho asistenci či je
  s prací hotov.
  
• Převzetí ovládání vybraného zařízení, tedy jakási funkce vzdálené plochy umožňující převzít ovládání a kontrolu na žákovským zařízením, což lze využít například v situaci, kdy chce učitel žákovi něco ukázat nebo pomoci.
  
• Složení testu či kvízu. Žáci vyplňují (zpravidla jednoduchý) test, jehož výsledky jsou k dispozici učiteli.
• Správa připojených zařízení, nastavování vlastností systému, instalace programů atp.
  
• Vzdálené zapnutí či vypnutí všech počítačů, sledování stavu baterie všech přenosných zařízení.
  

Z výše uvedených možností je zřejmé, že tyto programy jsou extrémně mocným nástrojem a to jak pro některé kroky správy počítačů, tak pro sledování a zasahování do práce jednotlivých žáků. Někteří učitelé považují classroom management za nástroj, který bourá tolik potřebnou atmosféru důvěry mezi učitelem a žáky. Je tomu proto, že mnohé nástroje svádějí k restriktivnímu používání. Žák ví, že učitel může v jakémkoli okamžiku sledovat jeho práci, což může u jedněch vést k větší sebekontrole a u jiných zvyšovat stres.

Například Jakub Rumler přirovnává možnosti classroom managementu k praktikám totalitní moci – neustálý dohled, ovládání, strach a anonymní prostředí známé z románu 1984. Ve svém článku z listopadu 2014 v Moderním vyučování u každé funkce classroom managementu vysvětluje, co je na ní problematické a jak lze stejného cíle dosáhnout i bez použití restriktivních a autoritářských softwarů.

Naopak Karel Klatovský ve svém blogovém příspěvku Tablety pod kontrolou (http://www.klatovsky.cz/2014/03/tablety-pod-kontrolou.html) programy classroom management chválí a podrobněji popisuje výhody dvou konkrétních zástupců této kategorie.

Z rozhovorů s učiteli jsem nabyl dojmu, že učitelé upřednostňující tradiční hromadnou výuku, tedy instruktivní, podléhají kouzlu řízení žákovských zařízení častěji, nežli učitelé vyznávající konstruktivismus a individualizaci práce žáků. To by jakousi logiku dávalo, je to ale jen hypotéza nepodložená relevantním výzkumem. 

Při návštěvách škol jsem se setkal s názory učitelů, že programy typu classroom management jsou příliš složité na ovládání. Pohled na uživatelské rozhraní mnohých programů této kategorie, které se často skládá z desítek ikon a uživatelských nabídek, potvrzuje, že ve své komplexnosti sice programy nabízejí rozsáhlé možnosti, které jsou také ale jejich nemalou slabinou. Učitelé nepreferují programy, s jejichž možnostmi se musí dlouho seznamovat, často navíc s vidinou, že je ve školní praxi použijí jen poměrně zřídka. A nejedná se o ojedinělý jev – poslední dobou stále častěji zaznívá, že například moderní systémy pro řízení výuky, tzv. LMS, jsou již tak komplikované, že je běžní učitelé nedokáží využít.

Nový aspekt používání programů classroom management přináší fenomen Bring Your Own Device, tedy situace, kdy žáci využívají ve výuce ve škole svá vlastní přenosná zařízení. Aby mohl učitel funkce classroom managementu využít, musí si daný program žák na svůj tablet či notebook nainstalovat. Má škola na toto morální právo? Nemůže být tento sledovací software jednoduše zneužit?

Mnohé funkce, které tyto programy učitelům nabízejí, je možné řešit i jinak, bez programů typu classroom management, byť třeba ne vždy tak jednoduše. Nástroje digitálních technologií mohou přinášet do výuky zjednodušení, jejich nepromyšlené a v důsledku nevhodné využití může ale výuce a žákům i uškodit. Aby mohl učitel přínosy a případná nebezpečí kvalifikovaně posoudit, musí se s možnostmi daného softwaru nejdříve seznámit.

Příklady programů typu classroom management:

• Acer Classroom Management – http://www.acer.cz/ac 
• LanSchool – http://www.lanschool.cz
• Netop Vision Mobile – http://www.netop.com
• NetSupport School – http://www.netsupportschool.com
• Prestigio Classroom Management – http://www.prestigio.sk
• Radix SmartClass – http://www.radix-int.com/Classroom-Management/
• Samsung School – http://www.samsung.com/
• SMART Sync Classroom Management– http://smarttech.com
• Windows MultiPoint Server (nejedná se přímo o classroom management,

  program má širší uplatnění) – http://www.microsoft.com/en-us/education/products/multipoint-server/

Psáno pro Řízení školy, převzato z autorova webu.

NEUMAJER, O. Chceme vzdáleně sledovat či řídit práci žáků na počítačích?. Řízení školy. Praha: Wolters Kluwer ČR a. s., 2015, roč. 12, č. 4, s. 26-27. ISSN 1214-8679