Požádal jsem prostřednictvím tisku o stručný přehled výsledku podle testu a podle typu škol. Aby se dalo diskutovat o srovnání náročnosti JEDNOTNÝCH testů mezi jednotlivými předměty a hlavně mezi typy škol. Klíčovým údajem je krom počtu neúspěšných testů medián získaných procent v testu podle typu škol neboli percentil 50%.
Obávám se, že je taky dobrovolně neposkytnou , stejně jako odmítli poskytnout anonymní (!!) data k úloze 22 panu Botlíkovi. Přitom s těmito daty ministr školství v tisku argumentuje ve prospěch chybného řešení úlohy 22. Argumentuje anonymními daty, která jsou jiným nepřístupná!
Úloha krom toho, že má dle zadání jednoznačně dvě matematicky správná řešení, tak navíc Cermatem preferované jen jedno řešení je v rozporu s požadavky Katalogu k matematice (v katalogu jsou uvedeny, že lze testovat pouze části koule, ale ne části kužele) – viz přiložená diskuse s Cermatem a poslancem panem Zlatuškou v příloze, místy ostrá.
Podle mého názoru (a nejen mého) došlo letos maturitním testem z matematiky u úlohy 22:
- K poškození studentů.
- Svou kontrolní úlohu nezvládla Validační komise.
- Mlčením k chybné úloze a nulovou snahou napravit vzniklou situaci ze strany Cermatu a MŠMT dochází k diskreditaci státní maturity z matematiky.
E-mailová komunikace:
Odmítnutí CERMAT:
RNDr. Luděk Šnirch, učitel Střední průmyslová školy a Obchodní akademie, Bruntál
27 komentářů:
"dvě matematicky správná řešení"
Dvě "matematicky" správná řešení má úloha s čepící jenom v případě, kdy pomineme souvislost matematiky s praxí. A to je přece jenom dost out. Proč potom neustále hovoříme o tom, že matematika se má právě v návaznosti na praxi vyučovat!!
Maturitní matematika si letos opět nakálela do vlastního hnízda.
Pominu-li diskutovanou "úlohu s čepicí", kterou je nutné řešit opravdu jen v rámci matematiky, nikoliv "v návaznosti na praxi" či "podle selského rozumu", celkové výsledky jsou opět - pokolikáté už - tristní ukázkou Cermatí schopnosti "standardizovat".
Podíl účastníků, kteří si matematiku zvolili, je nižší než v minulých letech. Prostý (selský?) rozum říká, že ti, kteří oproti loňsku ubyli, patří k těm, kteří reálně zhodnotili své šance jako nižší (a proto raději zvolili zkoušku z cizího jazyka). Výsledky jsou však úplně stejné jako loni, samozřejmě zřetelně nejhorší ze všech možných písemných zkoušek, které se letos konaly. Opět horší o dost výrazně!
Kdyby zkoušky byly nastavené správně (tj. byly alespoň trochu "standardizované"), museli bychom
konstatovat, že se k matematice hlásí ten nejhorší intelektuální odpad, jaký na středních školách studuje (zatímco - alespoň podle výsledků testů - si elita volí francouzštinu).
Samozřejmě tomu tak není. Sečteme-li výsledky didaktických testů z volitelných předmětů (jazyky + matematika) docházíme k výrazně odlišnému číslu od souhrnného výsledku testů z českého jazyka. Takový rozdíl by šel vysvětlit v rámci jedné třídy, nikoliv však v rámci téměř stotisícového souboru maturantů, kde by byly akceptovatelné rozdíly nanejvýš v desetinách procenta.
Bohužel nebyly (a nikdy nebudou) publikovány souhrnné výsledky jednotlivých didaktických testů z jazyků a matematiky v porovnání s výsledky didaktických testů z češtiny (které jsou pro všechny společné, takže je můžeme brát jako jakýsi "etalon" standardu).
Tuším však, jak by dopadly:
V našem gymnáziu mají účastníci didaktického testu z matematiky výsledky velmi výrazně (!!!) horší než výsledky didaktického testu z češtiny. Účastníci testů z cizích jazyků jsou na tom opačně.
Spolu s majorem Borovičkou se ptám: "Soudruzi, jak je to možné?!"
Jak je možné, že ti "blbí matematici" mají z matematiky výsledky mizerné, zatímco v testu z češtiny mají výsledky zřetelně lepší než "chytří" účastníci testů z cizích jazyků? Argument o "humanitním" či "přírodovědném" zaměření tady opravdu nepomůže, neboť češtinu můžeme těžko považovat za "přírodovědný předmět".
Ano, je to výsledek z malého vzorku jedné jediné maturitní třídy. Ale opakuje se už samého počátku státních maturit.
Hlupáci z něj odvozují stupidní závěry o nízké úrovni výuky matematiky. Ti normálně uvažující se ptají: Za jak dlouho se podaří matematiku úplně vytlačit z volitelných maturit? A trochu škodolibě: Pokud se matematika prosadí mezi povinné maturitní předměty, jak velký šok její výsledky vyvolají?
Velmi výstižně vyjádřeno! Vím také, že nejste zdaleka sám, komu se ty výsledky už dlouhou dobu nezdají a uvažují o nich podobně jako Vy.
Souhlasím se vším s výjimkou jediného: že souhrnné výsledky didaktických testů nebudou nikdy publikovány.
Nějakou dobu potrvá, než se podaří je z CERMATu vyrazit, ale budou.
Do té doby by možná velmi pomohla data získaná svépomocí.
Stačilo by, aby se na školách našli lidé, kteří spočítají (každý za svou školu)
– počet maturujících z Čj a vážený průměr jejich úspěšností
– počet maturujících z M a vážený průměr jejich úspěšností
– počet maturujících z Aj a vážený průměr jejich úspěšností,
příp. totéž za další cizí jazyky (takových maturantů je ale nejspíš hodně málo).
aby se na školách našli lidé, kteří spočítají (každý za svou školu)
... počet maturujících a vážený průměr...
a předají to někomu, kdo sestaví žebříček úspěšnosti, který neprodlenně zveřejní s poznámkou, že v úspěšných školách mají už dávno ve vestibulu instalováno poprsí páně Šteffla.
Nemusí je zveřejnit, a dokonce by to ani dělat neměli. Stačí, když sdělí, zda výsledky výpočtů potvrzují domněnku Hrabáče kapského, nebo ne.
Spokojen?
Škoda, že Cermat (Certis) školám předává výsledky v "papírové" (tedy přesněji v "pdf") podobě, z nichž se nedají data kopírovat, pouze "ručně" přepsat. O nějaké pěkné souhrnné tabulce (xls, csv...), v níž by byla data logicky uspořádána například podle jmen, se nám může jenom zdát.
Takže s tou srovnávací tabulkou to bude - nejen u nás - trochu problém.
Opravdu?
Vždyť jde v průměru o nějakých 60 dvouciferných čísel na třídu, pokud se desetinná místa vynechají (což nejspíš nezpůsobí žádné významné zkreslení).
To odhaduji na cca 5 minut na třídu. Když někdo bude čísla diktovat, půjde to mnohem rychleji.
"...kterou je nutné řešit opravdu jen v rámci matematiky, nikoliv "v návaznosti na praxi" či "podle selského rozumu"
Docela ráda bych věděla, co by na toto Vaše vyjádření řekl pan Hejný. Popírat, že matematika souvisí s praxí a se selským rozumem, to se totiž hned tak nevidí. Přece právě ten selský rozum nám správně říká, že je cosi podivného na malém počtu nezmaturovaných z češtiny v porovnání s obrovským počtem nezmaturovaných z matematiky a z jazyků dohromady.
Ale možná bude už dobré nechat státní maturitu maturitou, protože děťátka, která se opila, aby ji oslavila, a děťátka, která se opila, protože nezmaturovala, už dávno vystřízlivěla a jen část dospělé veřejnosti neustále trpí poatátněmaturitní kocovinou.
Právě jsem dostal e-mailem příspěvek od jednoho středoškolského učitele, kterým reaguje na předchozí náměty. Ještě výrazně zjednodušuje postup, jímž se dají získat použitelné údaje o náročnosti maturitních testů. Je to lepší metoda než postup, který jsem navrhoval. Protože při ní nehrozí, že by školách instalovali něčí poprsí. Ani pana Šteffla, ani Pallady.
Údaje o letošních výsledcích, které zveřejnil CERMAT na www.novamaturita.cz, jsou nepoužitelné pro rozumné srovnání o náročnosti testů.
CERMAT ale sděluje maturantům
a) jejich úspěšnost v testu (tj. procento z maximálně dosažitelného počtu bodů)
b) jejich umístění v žebříčku všech maturantů, kteří test psali (tj. percentil, umístění na žebříčku 0 až 100 – aby se to nepletlo, budu hodnotu percentilu uvádět bez značky %).
Žáci, kteří mají percentil 50, jsou zhruba v polovině žebříčku: pod nimi je přibližně stejný počet žáků jako nad nimi. Obrovskou výhodou je, že na mnoha školách mají žáky, kteří se umístili na percentilu 50 (nebo těsně vedle něj), takže se následující (a zřejmě poměrně přesný) odhad úspěšnosti dá velmi snadno ověřit a společnými silami dotáhnout do konce. Jde jen o to, najít dostatek žáků, kteří se umístili na percentilu 50 (nebo těsně vedle něj), a spočítat jejich průměrnou úspěšnost.
Jarní kolo státní maturity 2015 přineslo tyto přibližné výsledky za celou ČR:
Matematika, percentil 50: průměrná úspěšnost cca 48 %, což je známka 4.
Čeština, percentil 50: průměrná úspěšnost cca 68 %, což je známka 3.
Angličtina, percentil 50: průměrná úspěšnost cca 81 %, což je známka 2.
To by mimo jiné znamenalo, že v „lepší“ polovině matematiky mohli být i maturanti se známkou 4, zatímco v „horší“ polovině angličtiny mohli být i maturanti se známkou 2.
Výmluvnější srovnání náročnosti testů Matematika a Angličtina bychom asi hledali těžko.
Aby tedy šlo odhad zpřesnit, je zapotřebí shromáždit víc údajů typu (TEST; percentil; úspěšnost), tedy například (M; 50,5; 48 %).
Jeden maturant mi právě potvrdil, že měl výsledek
(Ma; percentil 50,5; úspěšnost 48 %).
Dostal čtyřku. Ke trojce mu prý chyběla 4 %, což jsou přesně 2 body za úlohu č. 22, kde mu CERMAT neuznal správnou odpověď C.
Dosáhl někdo podobného výsledku? A co další testy?
Chudáček, je mi ho vážně líto, zvláště, když si uvědomím, kolik bylo těch, kteří získali trojku díky 2 bodům za "nesprávnou" odpověď B.
Vysoká úspěšnost v didaktickém testu z angličtiny má úplně jednoduché vysvětlení. Ten test zkrátka přesně odpovídal deklarované požadované úrovni, tedy B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Výborně definovaný a léty prověřovaný systém mezinárodních jazykových zkoušek je pro tvůrce didaktických testů z angličtiny nepochybně výhodou. Angličtinářům se vážně nestane, že by se museli přít o rotační kužel či jména z řecké mytologie ;-).
Ano, je zjevné, že maturanti již úrovně B1 celkem bezpečně dosáhli, takže lze do příštích let uvažovat o posunu k úrovni B2, samozřejmě s rizikem, že i z angličtiny se začne ve větší míře propadat.
Pro gymnazisty je jazyková zkouška na úrovni B1 v podstatě demotivující. Špičkoví angličtináři se tak trochu zlobí, že ve výsledku odcházejí se stejnou jedničkou jako jejich spolužáci trojkaři. My pak musíme premiantům vysvětlovat, že jim jaksi nelze udělit více bodů než plný počet :-), a naopak těm trojkařům, ba čtyřkařům nelze strhnout víc než nějakých pět až deset bodů (z maxima 39), protože i když dělají chyby, tak pořád mluví plynule, adekvátně reagují na otázky, splní zadání... na úrovni B1 jsou prostě "s prstem v nose". Máme potom pochopitelně možnost ty jedničkáře od čtyřkařů "rozstřelit" v profilové části, kterou jsme si u nás na škole stanovili na úrovni B2 PLUS, a to už vážně hraje úplně jinou písničku.
Tomu rozumím, paní Daňková, a taky chápu, že hledat na Vašem gymnáziu maturanta z angličtiny s percentilem kolem 50 dost bude obtížné.
Neznáte tedy u Vás ve Zlíně (doufám, že si Vás pamatuji správně) kolegu či kolegyni na jiné střední škole, kde by se maturanti s takovým výsledkem v maturitním testu našli snáze?
Našla jsem v angličtině percentil 51,3 při úspěšnosti 79,37 % (což je zisk 50 bodů z maxima 63).
V matematice jsem objevila percentil 53,2 při úspěšnosti 50 %.
A bezchybný test z angličtiny je na percentilu 98,2, taktéž bezchybný z matematiky 99,6.
Děkuji Vám za pomoc, paní Daňková.
Paní Daňková, odpovězte prosím na otázku, proč je potřeba v budoucnu nastavovat úroveň tak, aby ji více studentů neudělalo? Není snad dobře že ji mnoho studentů udělá výborně? Nedokazuje to snad že úkol byl splněn?
Víte, jsou střední školy s maturitou které nejsou výběrové. Některé dokonce nejsou výběrové záměrně. Ne kvůli plným třídám, ale kvůli tomu, že zde učitelé věří v neelitářský přístup k dětem. To znamená, že zde studují také žáci, kteří nemají bohaté rodiče, ochotně platící nákladné pobyty v zahraničí. Někteří žáci nedisponují pečlivě vyselektovanými studijními předpoklady.
Hodinové dotace na jazyky zde nejsou nadprůměrné, spíše reflektují potřebu rozdělit čas mezi všechny předměty rovnoměrně, protože všechny předměty jsou součástí všeobecného vzdělání.
Všichni žáci udělají angličtinu, někteří na 100% někteří na 50, ale nikdy mne nenapadlo, že je maturitní komedii potřeba ztížit, aby byla pro žáky obtížnější a více lidí ji neudělalo.
Tento způsob myšlení vede k situaci, která nyní nastala v matematice. Nemyslím si, že znalost anglického jazyka na úrovni B2 je nutností pro studium na vš, ani pro řidiče ještěrky, či prodavačky.
Pane Tajný Učiteli, přiznám se, že je mi krajně nepříjemné komunikovat s anonymními diskutéry.
Ve svém příspěvku jsem se pokusila vysvětlit, proč jsou výsledky didaktického testu z angličtiny relativně dobré. Je to jednoduše proto, že požadovaná úroveň B1 byla autory testu respektována, což je v pořádku. Proč CERMAT nedokáže přijít s podobně vyrovnaným testem z matematiky, mi úplně jasné není.
Jen pro zajímavost (a pro budoucnost) si kladu otázku, zda s evidentně se zlepšující úrovní jazykové výuky a se stále běžnějším používáním angličtiny coby globálního komunikačního prostředku nebude VÝHLEDOVĚ možné požadovat u maturantů ještě vyšší úroveň jazykových dovedností. Nemyslela jsem tím v žádném případě, že hned příští rok by měl CERMAT přijít místo B1 s testem B2.
Na jednu stranu s Vámi souhlasím (ano, angličtina není životní nutnost), na druhou stranu ale pak od svých kolegů z vysokých škol poslouchám, jak je hrozné, že studenti nejsou schopni číst odbornou literaturu v angličtině.
Dagmar Danková Proč CERMAT nedokáže přijít s podobně vyrovnaným testem z matematiky, mi úplně jasné není.
No to je jednoduché, v matematice žádné B1 nemáme. A úroveň nastavila JČMF v malém českém rybníčku někdy před padesáti či sto lety podle tehdejších osmiletých gymnázií a reálek. A bez ohledu na změnu reality na tom trvá dodnes.
Mezinárodně (PISA) jsme v matematice podstatně lepší než v čtenářské gramotnosti (češtině), ale v češtině propadá 6 % a v matematice (výběrové!) 24 %.
Náročnost testu z matematiky můžeme objektivně hodnotit až ho budou absolvovat všichni studenti stejně jako u češtiny. V současné době pochybuji, že většina studentů, kteří psali státní maturitu z matematiky, patří k těm, co mají výborné výsledky.
Opakovaně připravuji studenty i z jiných škol k této zkoušek a pokaždé se ptám, co je vede k volbě testu z matematiky. Odpověď je stále stejná: "Angličtinu neumím a nemám šanci dát tři dílčí zkoušky." Matematika je pro ně únik před jazykovou zkouškou.
Bylo by zajímavé dostat do statistických dat ještě údaj, jaký prospěch vlastně ten student má během 4 let studia.
Test z matematiky nepovažuji za náročný a nevím, kam bychom až měli úroveň úloh snížit.
Naprosto souhlasím s paní Šrámkovou. O tom, že valnou část nezmaturovaných z matematiky tvoří dálkaři a maturanti z učňáků se tady psalo už loni a bylo to podloženo i konkrétními údaji.
A naopak naprosto nechápu úvahu paní Daňkové: "Ano, je zjevné, že maturanti již úrovně B1 celkem bezpečně dosáhli, takže lze do příštích let uvažovat o posunu k úrovni B2, samozřejmě s rizikem, že i z angličtiny se začne ve větší míře propadat." To by tedy znamenalo, že v matematice můžeme z důvodu velkého počtu nezmaturovaných jít s požadovanou úrovní dolů, řekněme až někam k učivu, které by měli zvládat páťáci?
A příspěvek pana Šteffla mi přijde až srandovní. Ona je úroveň dnešní maturity matematiky nastavena podle toho, co měli zvládat studenti osmiletých gymnázií před 50 lety? Absolventi těchto škol se musejí smíchy za břicho popadat, vždyť dvě třetiny příkladů jsou základkové. Jenže základkové takové, že předpokládají u maturantů alespoň náznaky inteligence a logického myšlení, což ale,jak se ukazuje, je u valné části z nich právě ten zásadní problém. Učím na základce a znám dost "maturantů", kteří matematiku už u nás nezvládali, a raději si ani nepředstavuji jejich působení na střední škole.
Svými komentáři o angličtině jsem reagovala na příspěvky, v nichž bylo naznačeno, že testy z angličtiny jsou snad nějak nepřiměřeně lehké. Chtěla jsem doložit, že ty testy jsou přesně takové, jaká byla "společenská objednávka". Od začátku státních maturit je přece deklarováno, že tato zkouška má určit "nepodkročitelné minimum" znalostí a dovedností. B1 tomuto nepodkročitelnému jazykovému minimu naprosto ideálně odpovídá. Teď je na matematicích, aby si tu minimální úroveň stanovili rovněž. Tím vyjadřuji souhlas s kritickou poznámkou Hrabáče kapského, že zakopaný pes leží v tristní neschopnosti CERMATu "standardizovat". Doplňuji jen, že v angličtině to umí, protože tam mohou "opisovat" z mezinárodních předloh :-).
Eva Adamová řekl(a)... 23. května 2015 10:26
A příspěvek pana Šteffla mi přijde až srandovní. Ona je úroveň dnešní maturity matematiky nastavena podle toho, co měli zvládat studenti osmiletých gymnázií před 50 lety?
Máte pravdu, nechal jsem se unést. Oproti maturitě před 50 lety je to jistě mnohem jednodušší. Ale pořád se to od toho dávného obsahu matematiky nějak odvozuje. Už tam sice není infinitesimální počet a komplexní čísla, ale téměř vše ostatní zůstává, jen se to nějak zjednodušuje K čemu jsou kosmetičce nebo policajtovi exponenciální rovnice nebo permutace nebo i povrch kužele, je mi záhadou. A že by výuka matematiky nějak v širším měřítku kultivovala myšlení to je jen iluze hlavách právě těch matematiků, kteří to takhle dávají dohromady. Omluvou jim není ani to, že právě oni ve svých hodinách často myšlení skutečně kultivují. Učitelů matematiky ale bude kolem 15 000. A jaké výsledky ta výuka přináší, to můžeme vidět třeba právě na výsledcích státní maturity.
Pár kilometrů za našimi hranicemi umírají děti po stovkách v nesmyslných válkách a tady, s prominutím, pár frustrovaných idiotů onanuje v diskusi nad tím, jestli by měl maturant vědět, zda má čepice podstavu.
To je tak dada, že bych vás všechny "odborníky" prodala za tři kačky do zoo. A každý den bych vám do klece nosila krmení.
Možná kdyby i v "oněch" státech diskutovali o čepicích, možná by tam děti neumíraly. Tam se nediskutuje o ničem.
Máme to udělat taky tak? Že by byl neúspěšný maturant zrovna ...?
Jen tak mimochodem, mně na úloze č. 22 s čepicí vadí v podstatě jen čtvereček, kolečko a sluníčko (nebo co to je) a marně přemýšlím, jak tyhle útvary vypadají na plášti rozvinutém do roviny...
"Angličtinu neumím a nemám šanci dát tři dílčí zkoušky."
Neumím si představit, jak tedy na učňáku probíhá výuka angličtiny, u nás na průmyslovce žáci naopak utíkají od matematiky k angličtině. Úroveň B2 by ale už dali těžko, rozhodně ne při 3 hodinách týdně.
Okomentovat