Pokud romští žáci z chudých rodin ze sociálně vyloučených lokalit absolvují běžnou základní školu, je zhruba dvakrát pravděpodobnější, že v budoucnu získají zaměstnání nebo jiné pracovní uplatnění, než jejich vrstevníci, kteří prošli praktickou školou nebo školu nedokončili. Vychází to z analýzy dat, která pro mezinárodní studii UNDP Roma Study před čtyřmi lety za Českou republiku sesbírala agentura MEDIAN.
Podrobnou analýzu těchto dat v oblastech zaměstnanosti a vzdělávání si od agentury MEDIAN nyní nechala zpracovat vládní Agentura pro sociální začleňování a představuje jejich první výsledky.
„To, že děti, které absolvují běžnou základní školu, mají výrazně větší šanci na získání zaměstnání, je neoddiskutovatelný fakt, který tato studie potvrdila. I když mnohdy slýcháme, že pracovní uplatnění absolventů základních škol praktických je bezproblémové,“ říká k výsledkům studie ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. „Tento stav nemá být brán jako znevážení práce pedagogů, kteří s těmito dětmi na základních školách praktických pracují. Ukazuje se, že trh práce je pro absolventy těchto škol těžko přístupný. Jde o systémový problém. A jako takový bychom jej měli i řešit,“ dodává Šimáček.
Pracovní aktivita romských respondentů (vykonával/a v posledním týdnu alespoň hodinu nějakou placenou práci) – dle typu absolvovaného základního vzdělání
(% z ekonomicky aktivních respondentů romských domácností ve věku 15-64 let)
„Romští respondenti, kteří vystudovali klasickou základní školu, jsou nejen častěji pracovně aktivní. Ale pokud pracují, jde častěji o trvalé a jistější pracovní pozice. Nestálé a sezónní práce, které v případě pracovní aktivity vykonávají často absolventi zvláštních a praktických škol, člověka méně chrání před chudobou, zadlužením a dalšími aspekty sociálního vyloučení, jehož posilování má negativní dopady na životy rodin, obce i celou společnost,“ říká sociolog společnosti MEDIAN a Fakulty sociálních věd UK Daniel Prokop.
Výzkum ukazuje i na pozitivní vliv předškolního vzdělávání na následné pracovní uplatnění. Mezníkem se ukazuje být absolvování minimálně dvou let předškolního vzdělávání. Respondenti výzkumu, kteří absolvovali alespoň dva roky předškolní přípravy, byli v dospělosti významně pracovně aktivnější (56 %) než ti, kteří do školky nechodili či do ní chodili jen jeden rok (35-36 %).
„Studie potvrzuje, že čím více dětí z vyloučených lokalit a čím dříve, se zapojí do předškolního vzdělávání, tím lépe,“ potvrzuje Martin Šimáček.
Pracovní aktivita (vykonával/a v posledním týdnu alespoň hodinu nějakou placenou práci) v rámci ROMSKÝCH DOMÁCNOSTÍ dle LET STRÁVENÝCH V PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ
(% z ekonomicky aktivních respondentů z romských domácností ve věku 15-64 let)
„Data také ukazují, že například při dokončení středního vzdělání se pracovní aktivita Romů ze sociálně vyloučených zásadně výrazně od Neromů žijících v bezprostředním okolí. Rozdíl je v tom, že romští respondenti toto vzdělání výrazně častěji nemají,“ doplňuje Prokop.
Mezinárodní výzkum UNDP Roma Study organizoval v roce 2011 Rozvojový program OSN a probíhal v 11 zemích střední a východní Evropy. Šetření probíhalo v sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených oblastech ve všech krajích ČR. Účastnilo se ho cca 756 romských domácností z vyloučených oblastí a kontrolní vzorek cca 350 neromských domácností z bezprostředního okolí. Celkem bylo dotazováno 4402 členů těchto domácností. Data tak nevypovídají celkově o Romech v ČR, ale o populaci zhruba 80-100 tisíc Romů (z celkového počtu více než 200 000 Romů v ČR), kteří žili v roce 2011 v sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených oblastech.
Ke stažení:
Výzkumná zpráva: Vzdělání a pracovní aktivita - Median
Zdroj: www.socialni-zaclenovani.cz
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
13 komentářů:
Romští respondenti, kteří vystudovali klasickou základní školu, jsou nejen častěji pracovně aktivní.
Skoro bych řekl, že to bude tím, že tu základní školu vystudovali. Vystudovat zš je rozhodně jiná kvalita, než ji jen absolvovat. To se pak nedivme!
Proč se tedy nestuduje i zvláštní či praktická škola? Jsou snad nějaké méněcené, nebo co? Rozhodně v nich působí učitelé s vyšší kvalifikací, než mnozí rychlokvašní postgraduálníci na zš a sš.
Vrtá mi ovšem hlavou, proč romčata nepokračují dál na střední, popřípadě vysoké škole. To by se pak jejich šanci na získání práce zčtyřnásobily, nebo dokonce zosminásobily. Myslím, že je nejvyšší čas, aby jim to už konečně někdo řekl.
Pokud respondenti tu základní školu vystudovali na úrovni žáků 8.A z onoho známého seriálu, pak jsou hodně pod úrovni žáků, kteří úspěšně absolvovali základní školu praktickou.
No, nevim, zpravu jsem necetl, ale prijde mi, ze vic koser by bylo srovnavat absolventy ZS-P s mentalni retardaci zpusobenou socialne nepodnetnym prostredim s zaky s toutez diagnozou, kteri prosli ZS-all inclusive...
Nejsem si jisty, ze pokud bych sel kdysi na sportovni gymnazium nebo na FTVS, tak jestli bych nekdy behal stovku pod 15 sekund...
Jestli ono to nebude tím, že romský žáček schopný "vystudovat" běžnou základní školu je přece jen mentálně a zřejmě i sociálně na jiné úrovni než žáček, který toho schopen není. Oni ani ti Romové přece nejsou všichni stejní.
Ten samý jev přece zákonitě najdeme i u neromů. Fakt nevím k čemu jsou takovéto "výzkumy" zcela jasných věcí dobré.
On se tu činí poněkud prapodivný úsudek.
Člověk je úspěšný proto, že něco studuje, a ne proto, že má k tomu studiu předpoklady.
Takže jsou-li úspěšnější žáci gymnázií, šup, všichni na gympl.
Nejvíce úrazů je v posledním vagonu, tak jej tedy odpojme. Atd.
Je statisticky dokázáno, že zrzaví pihovatí, kteří vlastní diplom z univerzity, mají mnohonásobně vyšší šanci na získání práce než zrzaví pihovatí, kteří mají jen vysvědčení ze zvláštní školy.
Z čehož logicky vyplývá, že je nutné všem zrzavým pihovatým ihned vytisknout a rozdat univerzitní diplomy.
Podobnost s čímkoliv jiným je čistě náhodná.
Čímž zdravím Evu Adamovou, Nico Pytlíka a všechny další, kteří na rozdíl od autorů studie dokážou na první pohled rozlišit příčinu a následek.
Běžná základní škola dává chudým romským dětem dvojnásobnou šanci na získání práce - pod jednou podmínkou:POKUD DO NÍ CHODÍ PRAVIDELNĚ. pokud by si soudruzi udělali výzkum ohledně záškoláctví a počtů absencí,,,,,,,,(třeba přes OSPODY), také by došli k velmi zajímavým výsledkům. Troufám si říci, že je jedno, do kterého typu školy dítě chodí. Nejvíce záleží na tom, jak rodina dodá podnět k tomu vůbec školu navštěvovat, vytvořit návyky typu - vstávání, přesnost, odpovědnost....- a poté se to přenese i v dalším věku na chození do práce. jestliže se dítě naučí flákat už od první třídy, nebude chodit do práce, ani kdyby ......
Vzpomínám na jednoho takového a jeho slavnou větu před podáváním přihlášek na střední školu.Cituji:"Já nikam nejdu. Mě nikdo nemůže nutit chodit dělat.Školu (myšleno střední) nepotřebuju".
Ještě mnohem větší šanci na získání práce by jim dalo, kdyby po absolvování základního vzdělání pokračovali ve vzdělávání na středních školách,středních odborných učilištích nebo odborných učilištích.
Základní škola nikoho k výkonu žádné profese nepřipravuje.
Nějakým záhadným způsobem se mi ztratil odpolední příspěvek, takže už nemohu více, nežli jen podpořit shrnutí kolegy Hrabáče kapského.
Zajímalo by mne, jak by dopadlo srovnání bohatých romských dětí ze základních škol s chudými neromskými dětmi ze škol praktických a to celé třeba ještě srovnat s dětmi třeba vietnamskými, jedno zda chudými či bohatými a bez ohledu na typ školy.
Když ona jsou ta srovnávání poněkud obtížně uchopitelná.
Jen zopakuji, že třeba v našem městě se při posledním sčítání lidu k romské národnosti přihlásilo dvacet šest lidí.
O jednom z nich vím, že dosáhl vysokoškolského vzdělání a působí jako učitel informatiky na zdejší střední škole. Nekouří, nepije, vede poměrně spořádaný život a ve volném čase staví zahradní domky.
A to není, přiznejme si, zase až tak špatné.
No jo, kolego Pytlíku. A myslíte, že ombudsmanka ví, že se považujete za Roma?
"Člověk je úspěšný proto, že něco studuje, a ne proto, že má k tomu studiu předpoklady".
Nebo taky, člověk je úspěšný proto, že se mu ti, kterých prací je vzdělávat, v potřebné míře vhodným způsobem věnují, tak dlouho, dokud je to potřeba.
Některým žáků stačí běžná výuka. Někteří ve škole trpí. Nedělejme si iluze, že to není naší-učitelskou- vinou. Jo a žádné vytáčky typu, nemáme lidi, čas, peníze.
Nebo taky, člověk je úspěšný proto, že se mu ti, kterých prací je vzdělávat, v potřebné míře vhodným způsobem věnují, tak dlouho, dokud je to potřeba.
Některým žáků stačí běžná výuka. Někteří ve škole trpí. Nedělejme si iluze, že to není naší-učitelskou- vinou. Jo a žádné vytáčky typu, nemáme lidi, čas, peníze.
Nebo taky, sportovec je úspěšný proto, že se mu ti, kterých prací je trénovat, v potřebné míře vhodným způsobem věnují, tak dlouho, dokud je to potřeba.
Některým sportovcům stačí běžná výuka. Někteří v hodinách tělocviku trpí. Nedělejme si iluze, že to není trenérovou vinou. Jo a žádné vytáčky typu, nemáme lidi, čas, peníze.
:-)
Případně dosaďte za sportovec - tanečník, malíř, muzikant.
Nějak Vám z té standardní filipiky proti neschopným učitelům jako obvykle vypadly pojmy talent, schopnosti a snaha žáka, podpora, dohled, důslednost a spolupráce rodiče.
Heleďte, já byl na základce na tělocvik dřevo a antitalent. Několik učitelů mne navzdory snaze nedokázalo pozvednout na úroveň alespoň standardu.
Až jsem se v šesté třídě přihlásil do sportovního oddílu a denně potil krev. Nikdy se ze mne nestal atlet, ale jedničku z tělocviku jsem si regulérně zasloužil.
Učitel má poctivě odučit svůj úvazek a vyhradit si čas na konzultace. Za to a nic víc je zaplacen.
Chcete aby žák uměl víc? Musí se snažit především on sám a nad rámec výuky.
Chcete po učiteli ještě víc času a individuální péče? Přidejte do škol více peněz, aby mohlo být deset žáků ve třídě, nebo si zaplaťte doučování ze svého.
Ale navzdory jakýmkoliv opatřením, financím, času nebo snaze nikdy neuděláte z poste.restante Ussaina Bolta. Dokonce ani reprezentanta ČR v atletice ne. Poste.restante to věděl a proto nepodal přihlášku na fakultu sportu a tělovýchovy, ale na IT.
Zda je úspěšný, to je věcí názoru. On za úspěch považuje fakt, že může dělat práci, která ho baví.
Okomentovat