S novou učebnicí hudební výchovy budou děti hudbu více tvořit než jen poslouchat

Klaviatura s nápovědou, jednoduché instrumentální doprovody, audionahrávky a karaoke známých písní, hudební teorie zpracovaná formou komiksu a propojení výkladu s videoukázkami a kvízy - nová učebnice hudební výchovy plně staví na možnostech interaktivity.


Méně teorie, více praxe, větší atraktivita pro žáky - to jsou hlavní principy, podle nichž Nakladatelství Fraus sestavilo komplet výukových materiálů k hudební výchově pro 6. a 7. třídy základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. První učebnice hudební výchovy po roce 1989 chce žákům představit hudbu v plné šíři a využívá pro to plně všech možností interaktivity, které jsou v současné škole dostupné, včetně zapojení tabletů a interaktivních tabulí.

Například díky speciálně vyvinuté klaviatuře pro tablety si žáci mohou vyzkoušet hraní na nástroj. „Testovali jsme ve třídách využití klaviatury, pro žáky to byl zážitek. Díky aplikaci mají možnost si nějakou skladbičku i nacvičit, udělat záznam a pustit to ostatním,“ říká autorka Lucie Rohlíková, která komplet výukových materiálů sestavila společně s Jakubem Šedivým z Církevního gymnázia v Plzni.

Učebnice dává prostor žákům, kteří již hrají na nějaký nástroj, současně v ní ale najdou řadu praktických cvičení také žáci, kteří se k hudbě doposud blíže nedostali. Právě klaviatura na tabletech ve třídách Jakuba Šedivého nejvíce zaujala žáky, kteří nehrají na žádný hudební nástroj: „Díky nápovědě, která žákům ukazuje, které klávesy odpovídají uvedených notám, mohou snadno hrát i ti nezkušení. Poznají tak, že hrát na klávesový nástroj není žádná věda a jsou tak o krok blíže k aktivnímu přístupu k hudbě,“ doplňuje spoluautor Jakub Šedivý, který ve výuce tablety s klaviaturou využívá. Ve třídách je také oblíbené jednoduché cvičení, kdy na jednom tabletu hrají dva žáci, každý na své klaviatuře.

Interaktivní funkce mohou v novém kompletu výukových materiálů z Nakladatelství Fraus využít i třídy, které tablety nedisponují. „S šesťáky jsem například uspořádal soutěž, kdy měli poznat podle notového zápisu prvního taktu známou lidovou píseň. Jednalo se o interaktivní cvičení, ve kterém se třídě počítalo skóre. Po bezchybném zdolání úkolu zazněla vítězná fanfára. Stačil k tomu jen dataprojektor, případně interaktivní tabule,“ vysvětluje Jakub Šedivý. Obdobně vstřícným instrumentem pro společné muzicírování třídy je karaoke. Žáci si s pomocí hudebního podkresu doprovázeného textem nacvičenou skladbu užijí s profesionálním doprovodem. V kompletu je k dispozici ve zpěvníku padesát písní doplněných jednoduchými instrumentálními doprovody, na jejichž vzniku se podílel skladatel Martin Červenka. Audionahrávky v plné verzi se zpěvem či jako karaoke podkresy zpracovalo plzeňské studio Accent.

Minimální potřebná konfigurace pro hudební výchovu s novým výukovým materiálem předpokládá počítače a reproduktory. S rostoucím množstvím tabletů a interaktivních médií ve školách se ale bude zvyšovat možnost využívat je k cvičením, jejichž smyslem je přivést generaci digitálních domorodců k hudbě prostřednictvím oblíbeného média prakticky, jako její aktivní provozovatele a tvůrce. „Učebnice se vymezuje proti pouhému pasívnímu sezení u počítače, děti si praktické výuky hudby podporované multimédii mnohem víc váží a baví je to. Důležité je zavést pravidla, aby žáci během výuky dělali na tabletech to, co mají,“ podotýká spoluautorka Lucie Rohlíková, jež zdůrazňuje, že učebnici, případně tablety, je nezbytné vnímat jako motivačního pomocníka, který slouží jako opora pro učení se na opravdové akustické nástroje.

Bach i Divokej Bill - hudebka nemá být odtržená od života

K tomu, aby hudební výchova nebyla příliš vzdálená životu současných teenagerů, má sloužit i výběr odkazů na celkem 150 skladeb, které si lze poslechnout. Najdeme zde vedle prověřených velikánů typu Bach, Mozart či Smetana a Dvořák i populární písně od Suchého a Šlitra, Voskovce, Wericha a Ježka, Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka, folk od Nohavici či dokonce hity kapel MIG 21 anebo Divokej Bill. Další skladby včetně soudobých lze do multimédií snadno doplnit, učebnice chce být co nejotevřenější v tom, že nabízí množství činností, mezi kterými si učitel může vybrat, tak aby žáky zaujal.

Hudební výchova je v tomto pojetí praktickou činností, která má z často spíše pasivních konzumentů hudby vychovat její aktivní provozovatele, muzikanty. „Do učebnice jsme zařadili komiksový příběh vrstevníků, kteří si založí vlastní kapelu. Chceme žáky inspirovat k akci, a to včetně těch pro hudbu méně nadaných, kteří se mohou zhlédnout v osobě spolužáka, který kapele poskytuje technickou podporu, pomáhá jim s ozvučením, tvorbou webových stránek či plakátů,“ vysvětluje koncepci učebnice Lucie Rohlíková. Do tohoto praktického rámce zapadají i kapitoly jak bojovat s trémou či umění prezentace hudební skupiny. Smyslem komiksového příběhu je seznamovat čtenáře se základy hudby, podobně přirozeně jako členové kapely učí svého spolužáka se v hudbě orientovat.

Učitelé najdou vše pohromadě

Podle autorů pauza mezi vydáním předchozí a současné učebnice HV trvala velice dlouho a učitelé již atraktivní novou učebnici postrádali. „V současnosti učitelé v hudební výchově často pracují bez učebnice a využívají jen zpěvník. My doufáme, že v této učebnici najdou podporu, aby mohli připravit výuku, která bude odpovídat RVP se všemi náležitostmi. Bez učebnice je zajištění kvalitní výuky poměrně náročné, tím spíše, že hudební výchovu často učí neaprobovaní učitelé,“ říká Lucie Rohlíková. Jednou z největších výhod pro učitele je, že již nemusí složitě hledat různé hudební ukázky. V učebnicovém setu má vše pohromadě – stačí jen v elektronické podobě učebnice spustit odkaz.

Předseda Společnosti pro hudební výchovu ČR: Učebnice je vítaným příspěvkem pro moderně vyučovanou hudební výchovu

Předseda Společnosti pro hudební výchovu ČR Jan Prchal, který působí rovněž jako pedagog, považuje téměř za svátek, když se v nabídce objeví učebnice pro hudební výchovu. „Navíc učebnice, která je obsahem, formátem a grafickým zpracováním pro žáky atraktivní a pro pedagogy motivující. Alespoň taková je má krátká zkušenost s novou hudební výchovou pro 6. a 7. třídy Nakladatelství Fraus, která do značné míry naplňuje mou představu o moderní učebnici. Akcentuje činnostní pojetí předmětu, neopomíjí hudební gramotnost, ale teoretické poznatky jsou vyvozovány z praktických činností, aktivita žáků se promítá i do oblasti mimoškolní, volnočasové a je v pravém smyslu slova interaktivní. Velkým kladem je její elektronická podoba a z toho vyplývající "bonusy" ve formě her, kvízů, ale i doprovodů pro vokální (ale i jiné) činnosti. Osobně mne mrzí, že autoři nevěnovali větší prostor dějinám hudebního umění - rámcovému zmapování vývoje hudby artificiální i nonartificiální, populární. Jinak je ale učebnice vítaným příspěvkem pro moderně vyučovanou hudební výchovu,“ říká Jan Prchal.

Podle autorů se však dějinám hudby bude více věnovat připravovaný druhý díl učebnice (pro 8. a 9. třídu). „Zatímco první díl učebnice žáky seznamuje s hudební teorií a s hudebními nástroji, druhý díl učebnice je systematicky provede vývojem hudby artificiální a nonartificiální,“ doplňuje Jakub Šedivý.

Podrobnější informace o učebnici včetně zpěvníku, který je ke stažení zdarma, prostřednictvím odkazu ucebnice.fraus.cz/hudebni-vychova-6-7-uc.