Petr Suchomel: Naším cílem je kvalitní škola

Hodnocení škol a školských zařízení je klíčovým úkolem státu v rámci řízení vzdělávací soustavy. Ze zákona je hodnoticí (a také kontrolní) institucí v segmentu školství právě Česká školní inspekce. Na základě předem schválených kritérií hodnotí především podmínky, průběh a výsledky vzdělávání. Některé konkrétní přínosy inspekce ke zvyšování kvality českého školství nastíní Mgr. Petr Suchomel, Dr., manažer vývoje nových inspekčních nástrojů.


V čem spočívá model kvalitní školy, na kterém ČŠI pracuje v rámci projektu?

Model kvalitní školy rozpracovává kritéria inspekčního hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání. Ta jsou až doposud schvalována s platností vždy na jeden rok. Kritéria kvality ve vzdělávání mají ale trvalejší platnost – z toho vyplynulo rozhodnutí vytvořit takový soubor kritérií, který by kvalitu ve vzdělávání postihoval v celé šíři na trvalejším základě. Na činnost školy nahlíží skrze sedm oblastí, v každé vyjmenovává přibližně pět kritérií a ke každému kritériu uvádí průměrně pět indikátorů, jimiž je možné naplnění daného kritéria prokázat. V současnosti jsou pro všechny hlavní typy škol připraveny soubory kritérií a probíhá specifikace indikátorů a doplňování jejich podrobných popisů, které by měly zaručit, že si pod
jednou formulací každý její uživatel představí totéž.

V jaké fázi je národní debata o kvalitní škole?

Národní debatu o kvalitní škole vyhlásil v říjnu 2014 ministr školství na základě přesvědčení, že na základní představě o podobě kvalitního vzdělávání by měla panovat širší shoda všech stěžejních aktérů ve vzdělávání. V prosinci 2014 proběhlo jednání expertní skupiny vytvářející model kvalitní školy. První návrh tohoto modelu byl pak začátkem února 2015 představen v prostorách MŠMT v rámci prvního diskuzního setkání, a to za účasti více než 110 zástupců široké odborné veřejnosti z České republiky i ze zahraničí.

Co je hlavním cílem debaty?

Hlavním cílem národní debaty je ukotvení konsenzuální představy o atributech kvalitní školy a kvalitního vzdělávání. Představy vyjádřené jasně pojmenovanými a v budoucnu přezkoumatelnými kritérii, vůči nimž budou moci školy poměřovat své cíle a záměry a vyhodnocovat, případně korigovat výsledky a dopady své práce.

Jak je do národní debaty o kvalitní škole zapojena ČŠI?

Národní debatu o kvalitní škole vede řídicí výbor. V něm jsou zástupci MŠMT a ČŠI. Také v expertním týmu má inspekce své zástupce, kteří spolu s akademickými odborníky na oblast vzdělávání a například řediteli škol vytvářejí rozhodující část podkladů a výstupů. Tyto materiály pak posuzuje rozšířená expertní skupina, v níž členy expertního týmu doplňují zástupci MŠMT, Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) a Národního institutu pro další vzdělávání (NIDV).

Mezi hlavní projektové výstupy bude patřit tzv. Bílá kniha ČŠI do roku 2020. Mohl byste tento dokument přiblížit?

Bílá kniha ČŠI 2020 vzniká jako souborný materiál popisující aktuální stav ČŠI, formulující vizi o jejím poslání a fungování v nejbližších letech a předkládající variantní možnosti, jakými postupnými kroky žádoucího cílového stavu dosáhnout. Věnuje se mimo jiného otázce posílení metodické role ČŠI, zohledňuje vývoj nových inspekčních metodik a s nimi spojené nutnosti dalšího vzdělávání pracovníků ČŠI, bere v potaz nové skutečnosti plynoucí např. z přijatého zákona o státní službě apod.

Jedním ze znaků kvalitní školy je práce s výsledky žáků. V květnu letošního roku proběhne výběrové testování. Bude pro školy povinné? A jak budou školy vybírány?

Testování proběhne v 9. ročníku ZŠ (a odpovídajících ročnících víceletých gymnázií) a ve 3. ročníku SOŠ, a to na vzorku několika set škol. Jejich výběr
bude proveden tak, aby soubor škol reprezentoval všechny školy z různých hledisek: regionálního, typu zřizovatele, velikosti apod. Pro školy, které ČŠI do vzorku zařadí, bude účast v šetření povinná. Školy, které zařazeny nebudou, a přesto budou chtít získat srovnatelnou informaci o úrovni výsledků žáků, si budou moci prověřit jejich znalosti také v režimu školního testování po ukončení výběrového šetření.

Které oblasti budou sledovány tentokrát?

Přírodovědný přehled (fyzika, chemie, přírodopis) a společenskovědní přehled (dějepis, výchova k občanství, zeměpis) pro žáky 9. ročníku ZŠ, pro žáky 3. ročníku SOŠ pouze přírodovědný přehled. Obsah testů bude vycházet z příslušných RVP.

Budou testováni také žáci se speciálními vzdělávacími potřebami?

Žáci se SVP se testování budou moci účastnit nepovinně. O jejich účasti rozhodne ředitel školy. Výjimkou budou žáci se sluchovým postižením, pro které jsme testování speciálně přizpůsobili. Ti se pak testování budou účastnit povinně.

Co přinese účast na testování samotným žákům?

Žáci získají zpětnou vazbu o svých vědomostech v oblastech, které pro ně nejspíš nejsou v 9. ročníku s ohledem na přijímací zkoušky na SŠ prioritní, nicméně jsou právoplatnou součástí RVP. Totéž platí pro školy; ty nicméně budou moci navíc vyhodnotit zjištěné výsledky ve vztahu ke svým ŠVP a posoudit, nakolik jsou v realizaci svých cílů a představ úspěšné či neúspěšné.

Mohou se žáci na testování nějak připravit?

Z obsahového hlediska by speciální příprava na test byla spíše kontraproduktivní. Co však má smysl, je technická příprava. Žáci by se měli předem seznámit s typy úloh, které se v testech realizovaných ČŠI v systému InspIS SET vyskytují, a vyzkoušet si způsob ovládání testové aplikace. Vhodnou cestou může být využití nabídky testů pro moduly školního a domácího testování, a to nezávisle na tom, z jakých předmětů. Typy úloh jsou ve všech testech stejné.

ČŠI vytvořila v rámci projektu databanku úloh, kterou průběžně aktualizuje. Jaké úlohy jsou v ní připraveny?

Databanka úloh vznikla v souvislosti se dvěma provedenými generálními zkouškami testování v letech 2012 a 2013. Původně zahrnovala jen úlohy z předmětů testovaných v daných letech. Postupně jsou do ní doplňovány i úlohy z dalších předmětů a pro další ročníky. Dílem jde o nové úlohy vytvářené podle dohodnutých specifikačních tabulek autory, se kterými ČŠI spolupracuje, dílem o úlohy převzaté například ze souborů uvolněných úloh z mezinárodních šetření (PISA, TIMSS). Cílový stav naplnění banky je více než 12 000 testových otázek, aktuálně databanka obsahuje asi 4 000 otázek (byť ne všechny již prošly akceptací a jsou veřejně dostupné školám).

Budou mít učitelé metodický návod, jak pracovat s testováním, aby mělo co nejvyšší efekt?

Všechny výstupy, které v souvislosti s testováním školy, žáci a rodiče dostávají, obsahují řadu instrukcí k tomu, jak výsledkům testování rozumět a jak je používat. Zdůrazňují, co výsledky testování říkají a co naopak neříkají, případně jaké faktory je ovlivňují, a co je tedy třeba při vyvozování závěrů z výsledků zohlednit. K dispozici je ředitelům i učitelům také metodická příručka k přípravě, realizaci a vyhodnocení výsledků testování, kterou připravil tým autorů z PedF UK. Ta může být užitečnou pomůckou každému, kdo se rozhodne sledovat výsledky vzdělávání na kterémkoliv stupni a z jakéhokoliv důvodu.

Minulé výběrové šetření potvrdilo snahu ČŠI věnovat se kromě předmětových dovedností žáků také jejich úrovni v klíčových gramotnostech. Vzniká něco také v této oblasti?

Ano, v rámci projektu vzniká pro šest klíčových gramotností (čtenářskou, matematickou, přírodovědnou, informační, jazykovou a sociální) soubor nástrojů a metodických postupů k jejich využití při sledování a hodnocení podmínek, průběhu a dosažené úrovně. Budou sloužit jednak ČŠI k realizaci jejích úkolů, vedle toho však bude většina z nich volně dostupná školám pro jejich běžnou autoevaluační činnost. Tam, kde to bude možné a účelné, budou nástroje doplněny o odkazy na konkrétní metodickou pomoc, kterou budou moci školy využít v případě, kdy nebudou se zjištěnou úrovní spokojeny.

Zdroj: Informační bulletin České školní inspekce