Standardy jsou použitelné pro široké spektrum různých typů zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče jako dětský domov, dětský domov se školou, diagnostický ústav, výchovný ústav nebo střediska výchovné péče. „Standardy nespecifikují konkrétní výchovné metody a postupy. Svým nastavením a strukturou umožňují jednotlivým zařízením zvolit, vytvořit a rozvíjet svůj vlastní přístup péče o děti,“ říká Helena Pacnerová, koordinátorka pracovní skupiny, která pod vedením Národního ústavu pro vzdělávání dokument dva roky připravovala. Členy skupiny tvořilo šest ředitelů zařízení ústavní výchovy pro děti a zástupce České školní inspekce.
Standardy kvality mají za cíl zajistit srovnatelnou kvalitu v zařízeních napříč celou Českou republikou a tuto kvalitu nadále podporovat a zvyšovat. „Akcent je v nich kladen především na vytváření a udržování vztahů dítěte s jeho blízkými osobami, zapojování do rozhodovacích procesů, začleňování do běžného sociálního prostředí nebo přípravu na samostatný život,“ dodává Helena Pacnerová.
Na vzniku se podíleli i dospělí, kteří jako děti ústavní výchovou prošli
Standardy byly na konci roku 2014 za pomoci České školní inspekce pilotně ověřeny v praxi, a to přímo v deseti zařízeních. Vycházejí z aktuálních vědeckých poznatků a poznatků z praxe a byly podrobeny připomínkám dvou set odborných konzultantů včetně MŠMT, MPSV nebo veřejného ochránce práv. Na jejich vzniku se podíleli i zástupci mladých dospělých, kteří mají dlouhodobou osobní zkušenost se životem v zařízeních ústavní výchovy (skupina Vteřina poté, nezávislá platforma pro práva dětí vyrůstajících mimo rodinu).Pro metodické vedení, sebereflexi a sebehodnocení budou standardy využívat pracovníci školských zařízení. Sloužit budou ale i jako vodítko pro další vzdělávání pracovníků nebo pro monitoring a kontrolu poskytované péče. Standardy jsou určeny také dětem, rodičům a odborné veřejnosti pro orientaci v tom, co mohou od ústavní výchovy očekávat.
0 komentářů:
Okomentovat