Začíná to ve školce
Dítě, které vynechá hned první vzdělávací stupeň, mateřskou školu, má sníženou šanci na dosažení vyšších stupňů vzdělání a zároveň je u něj více pravděpodobné, že namísto standardní základní školy skončí ve škole praktické.„Podle dat OSN sbíraných mezi Romy ze sociálně vyloučených lokalit člověk, který chodil do mateřské školy dva a více let, má asi šestapadesátiprocentní šanci, že bude pracovně aktivní. Ti, kteří tam nechodili nebo chodili jen rok, mají šanci asi pětatřicetiprocentní. Jednoduše řečeno, děti, které chodí do mateřské školy, mají výrazně větší šance na uplatnění v dospělosti,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop.
Rodina v sociálně vyloučené lokalitě dítě umisťuje do školky výrazně méně často, než jak je to běžné u majoritní společnosti. Mezi zásadní důvody patří skutečnost, že školka v blízkosti jednoduše není. Dalším důvodem je, že se rodina chová ekonomicky a spočítá si, že náklady za školné a stravné může ušetřit a nezatížit tedy už tak velmi nízký rodinný rozpočet.
Pokud pak (zejména romské) dítě přichází k zápisu do základní školy s handicapem, jako je například opožděný vývoj řeči, hravost, infantilismus, neschopnost zobecňování nebo preference mechanické práce a podobně, může mu být mylně diagnostikováno lehké mentální postižení a cesta na základní školu a tedy i na další vzdělávací stupně se mu v tu chvíli uzavírá.
Zázračně vyléčené děti
Před časem jsme ve stejnojmenném článku upozorňovali na studii České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání, z níž vyplývá, že diagnóza lehkého mentálního postižení se plošně nadužívala. V průběhu pouhých pěti let se výskyt tohoto onemocnění snížil o celých 40 %, což povaha choroby vylučuje.Navíc lze ze statistik vysledovat, že její výskyt na úrovni krajů a okresů souvisí s kapacitou škol, procentem obyvatel hlásících se k romské národnosti nebo nezaměstnaností a že ani dnes není mentální retardace proporčně zastoupena, ale nejčastěji provází děti z Ústeckého kraje a dalších lokalit, kde to umožňují zmíněné parametry. Konkrétně ústecké děti bývají označeny jako mentálně postižené třikrát častěji než jejich vrstevníci z Prahy nebo z Jihomoravského a Zlínského kraje. (Kliknutím na obrázek se dostanete na interaktivní mapu s přesnými čísly.)
Záměna vývojové poruchy integrace psychických funkcí za nedostatek potřebné stimulace vlivem vnějšího prostředí pak samozřejmě usnadňuje častější umisťování zdravých dětí do speciálních škol.
Více než dvojnásobná šance
Jenže jak ukazuje studie, jejíž výsledky nyní představila Agentura pro sociální začleňování, pokud absolvují romští žáci z chudých rodin ze sociálně vyloučených lokalit běžnou základní školu, je zhruba dvakrát pravděpodobnější, že v budoucnu získají zaměstnání nebo jiné pracovní uplatnění, na rozdíl od jejich vrstevníků, kteří prošli praktickou školou nebo školu nedokončili.Následující graf zachycuje pracovní aktivitu Romů podle nejvyššího dosaženého vzdělání (můžete vybírat ze čtyř variant: dokončená a nedokončená praktická škola a dokončená a nedokončená základní škola). Otázka zněla: Vykonával/a jste v posledním týdnu alespoň hodinu nějakou placenou práci? Zatímco absolventi speciálních škol pracují z 21 %, absolventi škol základních už ze 47 %.
„To, že děti, které absolvují běžnou základní školu, mají výrazně větší šanci na získání zaměstnání, je neoddiskutovatelný fakt, který tato studie potvrdila. I když mnohdy slýcháme, že pracovní uplatnění absolventů základních škol praktických je bezproblémové,“ říká k výsledkům studie ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. „Tento stav nemá být brán jako znevážení práce pedagogů, kteří s těmito dětmi na základních školách praktických pracují. Ukazuje se, že trh práce je pro absolventy těchto škol těžko přístupný. Jde o systémový problém. A jako takový bychom jej měli i řešit,“ dodává Šimáček.
Analýzu dat (kliknutím stáhnete soubor pdf) pro mezinárodní studii UNDP Roma Study za Českou republiku provedla agentura MEDIAN.
Převzato z Datová žurnalistika
5 komentářů:
Jestli to ale nespočívá spíše v tom, že rodina posílající děti do MŠ se dětem nevěnuje více, než rodina neposílající. Tudíž problém není ve škole, resp. navštěvování/nenavštěvování, ale v rodině. To už výzkum nějak nezkoumal. Plus nezkoumal inteligenci, studijní předpoklady, pracovní návyky, ...
Připadá mi to jako tvrzení, že VŠ zajišťuje vyšší příjem, než ZŠ, tudíž by každý měl mít VŠ.
No, nevim, mne to prijde, jako by te tu patnactkrat prezvykoval jeden a ten samy pruzkum... Je to to jak 'mit praci' znamena 'vykonavat v uplynulem tydnu aspon hodinu placenou cinnost'? Kde asi 20 % respondentu nevi, jestli absolvovali ZS nebo ZvS?
Mahdalova myslim blogguje na aktualne, jeji infografiky jsou kouzelne infantilni... Ty myslenky kolem taky...
VE výzkumu chybí ještě tyto bodey:
1/Kolik dětí šlo na střední dobrovolně bez n átlaku sociálky?
2/Koli z nich bylo Romů?
3/Kolik jich střední školu nedokončilo a proč?
4/Kolik z toho bylo Romů?
5/Kolik z nich do práce nenastoupilo dobrovolně?
6/Kolik z nich bylo Romů?
7/Kolik z nich nešlo dělat žádnou další školu, protože na braní dávek to stačí?
Hezkyyy, paní Karvainová. Sedm kulí jako v Sarajevu.
Je poněkud podivné, že, zdá se, čím dál tím víc lidí je přesvědčeno, že jim bude chutnat sice na stříbře podávané, leč značně nedovařené jídlo.
Přiznávám, že spíše intuitivně jsem přesvědčen zase já o tom, že je lepší, když žák dobře zvládne program speciální školy, než když zvládne špatně program základní školy běžné.
Asi jsem si měl doplnit nějakou tu speciální pedagogiku. Začínám být docela bezradný. Po více jak dvou měsících vedení žáků k tomu, aby do výrazů v buňkách spredšítu necpali přímo hodnoty proměnných, ale odkazy na ně, je nemálo žáků, kteří tak tvrdošíjně činí, aniž by byli schopni či ochodni pohovořit o tom, proč tak činí.
Pravdou ale je, že už do buněk nevpisují výsledky vypočítané na kalkulačce. Tak jistý pokrok to je, leč přece, není to málo Antone Pavloviči?
To jsem zvědavá,co vám do buněk začnou cpát inkludovaní žáci.Pak napište.
Okomentovat