Ministr Chládek se v koncepci Dlouhodobého záměru, jak ho předkládá Vládě ČR, snaží vytvořit z České republiky světový unikát: zemi, která si předsevzala programově poškozovat svou vlastní mladou generaci.
Při cestě k tomu ignoruje kompetentní výhrady, které byly zformulovány. Stačí si vzít zásadní připomínky, jak je vznesla Asociace ředitelů gymnázií:
- ČR je dlouhodobě na chvostu žebříčku, který porovnává vyspělé země co do podílu populace, která prochází všeobecnou přípravou. Předložený DZ tento stav konzervuje. Je nepochopitelné, proč si ČR nechce připustit, že se v tomto ohledu nemýlí Evropa a svět, ale my.
Připomeňme v této souvislosti Zprávu OECD o hodnocení vzdělávání v české republice (2012):
- - nabídka všeobecně vzdělávacích programů je nedostatečná,
- - velké množství žáků vstupuje nedobrovolně do odborného vzdělávání,
- - přístup ke všeobecnému vzdělávání je přímo určen zřizovatelem (kraji) a nepřímo MŠMT,
- - mnoho žáků v odborných programech by mohlo nastoupit do náročnějších vzdělávacích programů, omezený přístup žáků k programům všeobecného vzdělávání odpovídá do značné míry názoru v některých kruzích, že k udržení kvality gymnázií je nutné je vyhradit pro úzkou elitu.
- Predikce potřeb "trhu práce" a schopnost školského systému na změny reagovat je nebezpečnou iluzí. Ekonomické problémy a neschopnost vyspělých zemí se s nimi vypořádat můžeme pozorovat v podstatě denně v přímém přenosu.
- DZ vůbec nereflektuje nutnost připravit se na rostoucí migraci a příliv cizinců do ČR. Náš stát se z tranzitní země stává zemí cílovou. Přesto vzdělávání cizinců není v DZ věnováno ani slovo a pojem multikulturalita se v celém textu objevuje jen jednou, a to ještě jen v souvislosti s průřezovými tématy RVP.
- Aktuální otázkou, jejíž význam bude do budoucna růst, je otázka bezpečnosti žáků i učitelů ve školách. Této problematice se DZ též nevěnuje.
- DZ se nevěnuje zásadnímu problému, který je možný do budoucna velmi snadno predikovat, a to oblasti materiálních podmínek pro výuku. Této oblasti je nutné věnovat jednoznačně zásadní pozornost a do DZ návrhy opatření a způsob implementace zahrnout, a to ve dvou rovinách:
a. Obnova vybavení, které školy získaly v rámci projektů financovaných z fondů EU.
V uplynulých letech se školy díky své aktivitě vybavily zejména ICT technikou, která se bude postupně dostávat na hranici životnosti, a školy budou potřebovat své vybavení obnovit. Vzhledem k celkovému objemu finančních prostředků, které školy na vybavení čerpaly, je nutné na tuto skutečnost v DZ reagovat. Stát si v této oblasti až příliš zvykl na podporu EU a krátil vlastní prostředky určené na přímé ONIV.
b. Zavádění nových technologií V textu DZ se nutnost udržení tempa v zavádění nových technologií a jejich využívání ve školách objevuje na různých místech, ale v oblasti financování jen velmi povrchně. - DZ pro období 2015-20 přejímá chyby a nepřesnosti, které byly již v diskusi nad DZ 2011 vyřešeny. Jedná se zejména o zacházení s pojmem "odborné vzdělávání". Tehdejší závěr - a v tom duchu se vedou diskuse i v současné době, je cílem podpory technické a přírodovědné vzdělávání. To je patrné i z jednotlivých pasáží DZ. Je nutné v tomto smyslu text vyčistit.
- DZ se nevěnuje samostatně péčí o nadané žáky. Tato skupina dětí se objevuje zařazena do skupiny dětí se specifickými potřebami.
- V oblasti předškolního vzdělávání je nutné vyřešit problém způsobený možností různě dlouhé "mateřské dovolené" tak, aby bylo možné zajistit návrat maminek po dvouleté MD do práce. V této oblasti panuje politická shoda a je proto nutné ji v OZ ošetřit vhodným řešením.
- DZ se vůbec nevěnuje otázce domácího vzdělávání. Ani na prvním, ani na druhém stupni.
- V části DZ věnované hodnocení vzdělávání a sledování výsledků není jasné, co je v současné době cílem vzdělávání dle zákona. Kromě klíčových kompetencí se v textu pracuje s klíčovými gramotnostmi.
Převzato z Facebooku
31 komentářů:
No, já nevím. Nemám pocit, že by gymnázií byl nedostatek. Spíš to vidím z naší střední technické školy naopak - hlásí se nám trojkaři čtyřkaři a my je vzít musíme, protože "lepší" žáky odčerpávají právě gymnázia.
Nevím,proč by škola MUSELA brát čtyřkaře.
Dokud školy samotné budou rezignovat na nepodkročitelnou laťku a budou brát kde koho,jen aby si naplnily kasičky formou normativů, nemají nárok si stěžovat. Stěžovat si můžete leda na způsob financování. To je tak vše.
To Milan Keršláger: Esli oni ti zdatnější nechodí na ty gymply proto, že absolventi gymplů se nejen dostanou na VŠ, ale mají výrazně větší šanci se tam i udržet. Být vámi, obrátila bych pozornost směrem dovnitř technického SŠ. Možná za situace, kdy polovina maturantů končí na VŠ, stojí za to přemýšlet, jestli nám průmyslovky tak trochu ve vývoji nezamrzly v 80. letech minulého století. Je krásné si notovat se zaměstnavateli, ale průmyslovkám a dětem to moc nepomůže. Vývoj je jinde a tak nezbývá, než plakat nad rozlitým mlékem.
Kdyby ty průmslovky bývaly zamrzly, pak by to byla ta lepší varianta. V osmdesátých letech minulého století byli ještě absolventi průmyslovek použitelní v praxi, totiž.
Dnes jsou absolventi zhusta živeni svými rodiči na vysokých školách mnohdy i zcela mimo obor spíše proto, aby nemuseli záhy po maturitě pobývat na pracovním úřadě v místě bydliště, a svým rodičům denně svojí nanicovatostí připomínat, že patrně něco zanedbali.
Milan Keršláger řekl(a)... Spíš to vidím z naší střední technické školy .
Pane kolego, já vám sice rozumí, že na vaší škole jsou problémy, ale bohužel s vámi nemohu souhlasit. Vzdělávací politiku je třeba dělat skutečně z hlediska budoucích generací a s jistým nadhledem. A hledisko vaší školy v tom hraje jen malou roli, stejně ovšem jako hledisko průmyslníků, zahraničního kapitálu či ředitelů gymnázií, kteří všichni jen prosazují své zájmy. Někdy zcela vědomě a někdy nevědomě v dobré víře, že vědí vše, co je třeba.
Nadhled by měli mít politici, ale bohužel nemají. A Chládek není ani politik, je to pouhý politikář.
O tom, že pro budoucnost každého dnešního je důležitý rozsah a kvalita všeobecného vzdělání, jen málokdo pochybuje. Jak to efektivně zařídit je jiná věc. A co to dnes vlastně je všeobecné vzdělání je druhá otázka.
Dámy prominou, ale tohle je demagogie.
Tak nějak si neumím představit ředitele, který říká kolegovi učiteli: "Víš, ono by se nám sem i hlásilo dost žáků na dvě třídy v prvním ročníku. Ale my jsme se rozhodli, že budeme držet laťku náročnosti na vyšší hranici, abychom zachránili upadající úroveň českého školství. Proto bychom sice mohli mít dvě třídy, ale budem mít jen jednu, do které vezmeme maximálně "dvojkaře".
No a jak sám víš, jedna třída, to jsou asi dva učitelské úvazky navíc. Takže to padlo na tebe. Ale můžeš odcházet s dobrým pocitem, že jsi prospěl úrovni naší školy."
Madam Karvaiová, tady už dávno nejde o "kasičky" ale o holou existenci.
Stěžovat si na způsob financování zatím žádný efekt nepřineslo. Uvidíme, co MŠMT chystá.
Na gymply chodí lepší žáci proto, že je zažitým názorem, že gymnázia jsou přípravkou na VŠ studium. Což v případě technických vysokých škol není zrovna vždy pravda. Ale vysvětlujte to rodičům, jejichž dítko má průměr 1,0 a baví ho počítače a roboty, že na SOŠ ho pro studium techniky připraví mnohem lépe. :-(
Tím netvrdím, že je třeba zobat průmyslu z ruky. Jen si nejsem jist, že kdybychom kupříkladu zrušili všechny SOŠ a průmyslovky a nahradili je gymnázii, že by to budoucím generacím bylo ku prospěchu. Občas mám ale z některých příspěvků podobný dojem.
Veďme debatu o vyváženém poměru mezi všeobecným a technickým vzděláváním.
Bavme se o tom, jak ty nejlepší žáky motivovat ke studiu techniky.
Podrobme zdrcující revizi obsahy jednotlivých stupňů vzdělávání a jejich zhmotnění v paskvilech nazvaných RVP.
Ale dokud nevyřešíme problémy financování škol, podílu HDP vydávaném na vzdělávání a motivace učitelů, jsou všechno ostatní jen politické kecy a přihřívání si vlastních polívčiček.
Díky, poste restante, díky. U nás se v souladu s trendem říká, že šanci je třeba dát každému a udrží-li se, pak ji využil, pokud ne, může opakovat jednou, podruhé. Jen musí být slušně vychovaný a chodit do školy.
A pokud z hlediska budoucnosti je třeba všeobecné vzdělání, pak je třeba proměnit všechny školy na gymnázia, všem dát šanci. Jenom nevím, jak to pak bude s tou nepodkročitelnou laťkou ;-)
Krtek: A pokud z hlediska budoucnosti je třeba všeobecné vzdělání, pak je třeba proměnit všechny školy na gymnázia,
Je řada jiných cest, třeba USA mají všude jen jednu (vnitřně bohatě diferencovanou) high school, můžeme mít třeba 6 typů SŠ, můžeme postupně přenášet část vzdělávání mimo školy - na internet, do skauta, do podniků,...
Všelijakých možností jsou spousty a ba co víc mohou existovat paralelně vedle sebe, ve středním vzdělání, které už není povinné lze cokoliv. Pro takovou diverzitu a inovace by ovšem bylo třeba systematiky vytvářet prostor, možnosti, financovat to třeba z ESF.
Zatím stát a MŠMT dělá pravý opak :-(.
Proč mám ze zdejších příspěvků intenzivní pocit, že úkolem škol je třídit děti na jedničkáře, dvojkaře a ty druhé? Nepotřebuje snad čtyřkař všeobecné vzdělání?
Nejde spíše o to objevit potenciál, talent, schopnosti dětí a tyto dále spolu se všeobecným vzděláním rozvíjet?
Dobry vecer. Myslim si, ze vse podstatne vyjadril pan poste.restante v poslednim odstavci, pan Steffl pak v posledni vete. Stale se x let tocime v kruhu (slo by pouzit i vulgarnejsi vyraz).
Probůh, co zase blábolíte, Tajný učiteli, o dělení žáků na jedničkáře atd?
On snad existuje nějaký předpis, že čtyřkař na základce nesmí udělat přijímačky na gympl?
On někdo v nějaké škole rozhodl, že ten, kdo nebude na jaře připuštěn k maturitě z důvodu neprospěchu, ji už nesmí udělat na podzim? A že poté nesmí udělat přijímačky na Karlovu univerzitu a nakonec odpromovat s červeným diplomem?
Škola nikoho neškatulkuje, nic nerozděluje a neurčuje. Jen hodnotí aktuální výsledek znalostí žáka v souladu s příslušným klasifikačním řádem. Pro mě za mě třeba slovním hodnocením, nebo počtem kytiček, nebo alternativně vůbec nehodnotí.
(Já bych to uvítal. Mne to opravování písemek a známkování vlastně strašně otravuje.)
Pojmy čtyřkař, repetent, nebo jedničkář používáme jako jakýsi zjednodušující konstrukt, který urychluje debatu. Nic a nikoho netřídíme. Každý učitel tohle ví. Tak přestaňte slovíčkařit, nebo účelově dělat z učitelů (či snad sebe sama?) pitomce.
Všeobecné vzdělávání má poskytnout "všeobecná" základní škola.
Středoškolské vzdělávání a jeho všeobecnost, nebo odborné zaměření si zcela dobrovolně volí žák (jeho rodiče) a nikdo mu při stávajícím nadbytku volných míst ve školách ani nemůže nic vnucovat. Vybírají si (doufám) v souladu s potenciálem, talentem a schopnostmi žáka, který objevili (snad) jeho rodiče (možná) i v souladu s učiteli na základní škole. Nevidím důvod, proč by žák s technickým talentem nemohl v souladu se svým zaměřením jít na střední odbornou školu a místo toho mu bylo vnucováno vzdělávání v oblasti například humanitních věd, které jej nebaví a nezajímají. A to jen proto, že někdo "moudrý" na ministerstvu (či v této diskusi) usoudil, že všeobecné vzdělávání nás spasí.
A že škola v rámci přijímacího hodnocení potřebuje sestavit pořadí uchazečů tam, kde je přebytek poptávky nad nabídkou, to není přece žádná diskriminace ani škatulkování.
Zkušenost ukazuje, že ten, kdo byl repetentem na základní škole obvykle přijímačky na výběrovou střední školu nezvládne a pokud i uspěje (třeba kvůli populačnímu propadu) obvykle na takové škole nestíhá a spíše se trápí.
O nic víc tady nejde.
poste.restante Středoškolské vzdělávání a jeho všeobecnost, nebo odborné zaměření si zcela dobrovolně volí žák (jeho rodiče) a nikdo mu při stávajícím nadbytku volných míst ve školách ani nemůže nic vnucovat.
Ve skutečnosti ovšem vnucuje a prostě tím, jaké je nabídka, a ta je daná (RVP) a podle mého soudu omezená. Já, kdybych měl dnes vhodně staré děti, bych pro ně chtěl všeobecné vzdělání, ale jiné, než nabízejí gymnázia... a takového není.
Takže, každý si volí, ale jen z omezené nabídky.
Takže pro připomenutí:
1. fáze - zrušení veškeré klasifikace a všeho přezkušování,
2. fáze - zrušení veškerého povinného docházení do školy.
Já třeba vůbec nechápu, proč se všichni ustavičně cpou do nějaké školy, když tam pak dřepí jako pecky a dělají ksifty.
Možná by si mohli nejdřív přečíst vzdělávací programy. A nebo ještě lépe, sami by si je mohli stvořit. Já bych je pak při tom samostudiu klidně ohlídal.
Ve skutečnosti ovšem vnucuje a prostě tím, jaké je nabídka, a ta je daná (RVP) a podle mého soudu omezená.
S tím mohu souhlasit a myslím si, že na střední škole by měla být volnost tvorby vzdělávacích programů mnohem větší.
Vy víte, že jsem velkým zastáncem technických lyceí. Přesto musím konstatovat, že jejich RVP svazuje mnohem více, nežli je mi milé. A u většiny oborů je to velmi podobné.
Školy by možná více využívaly disponibilních hodin, ale systém financování je tlačí k snižování počtu vyučovacích hodin na minimální povolenou úroveň, k redukci volitelných předmětů. (A k snižování počtu dělených hodin.)
Asi se neshodneme ve větší volnosti škol na základním stupni. Tam já naopak tvrdím, že stát musí specifikovaný výstup a kvalitu vzdělávání garantovat.
Naše svoboda je samozřejmě limitována nabízenými možnostmi. Nezbývá, nežli využít své svobody ve formě nátlaku na změnu pravidel.
Všeobecné vzdělání, pokud dobře provedeno, přináší všem i pětkařům a propadlíkům rozhled, otevírá jim dveře ke geografické, sociální i ekonomické mobilitě, činí z bezradných obětí svébytné a nezávislé lidi znalé svých možností.
Proto má zdá se ČR nejméně všeobecně vzdělaných absolventů v celé galaxii.
Všeobecné vzdělání, pokud dobře provedeno, přináší všem i pětkařům a propadlíkům rozhled, otevírá jim dveře ke geografické, sociální i ekonomické mobilitě, činí z bezradných obětí svébytné a nezávislé lidi znalé svých možností.
Jako proklamace dobrý. Teď už jen si ujasnit, co je to to "všeobecné vzdělání".
Namátkou patří mezi všeobecné vzdělání deskriptivní geometrie? Znalost bojových technik? Historie mayské civilizace?
Proto má zdá se ČR nejméně všeobecně vzdělaných absolventů v celé galaxii.
Já to tušil, že jste mimozemšťan.
:-)
Nevede ta bohatě diferencovaná high school k nevšeobecnému vzdělání tím, že si studenti vybírají z něj jen úzký výsek?
Gymnázia ani střední školy ani učiliště nemají kvalitní studenty, protože šíře náboru do prvně jmenovaných je příliš velká. Studují tam pak podprůměrní studenti a celková kvalita výuky logicky klesá, protože se přizpůsobuje těm horším (a proto se pak propadáme v průměrném hodnocení při mezinárodním srovnání kvality studentů). Stejně se tento problém snížení kvality opakuje u středních škol a učilišť. Takže snaha o zvýšení kvality (a snížení nezaměstnanosti) tím, že se zvýší počet všeobecně vzdělaných, tak povede jen ke zhoršení celkového stavu. Jak zde trefně již dříve někdo poznamenal, snažíme se zavést to, co má Španělsko a Itálie. Avšak tyto ekonomiky moc zdravé nejsou, na rozdíl například od Německa, u kterého je situace opačná (tj. méně všeobecného a více odborného středního a učňů). Notabene stejná situace jako dnes, zde byla před 100 lety, kdy zástupci průmyslu brečeli, že tehdejší školství produkuje nepoužitelné absolventy (latina, katechismus, memorování do úmoru), a proto vznikly dnes tzv. alternativní školy, které upřednostnily praktickou výuku, čímž se rozjel průmysl nejen u nás, ale i v Německu (viz např. dějiny Waldorfského školství).
Všeobecné vzdělání u nás na škole tvoří: Ma včetně geometrie a modulu praktické geodezie, Chem, Bio, Fyz, astronomie, ekonomie, ekologie, Psych, Ped, Fil, drama, dějiny umění, umění, Děj, Zem, Čj, Aj, Nj, Tv, Hv,
.....Studují tam pak podprůměrní studenti a celková kvalita výuky logicky klesá, protože se přizpůsobuje těm horším.......Takže snaha o zvýšení kvality (a snížení nezaměstnanosti) tím, že se zvýší počet všeobecně vzdělaných, tak povede jen ke zhoršení celkového stavu.........
Naprostý souhlas. A to ještě nezačal fungoat nový školský zákon,kdy nám ze základních škol začnou na střední školy proudit děti, které by dříve byly v praktických či speciálních školách. Jelikož se do nich budou snažit nalít to, co do ostatních dětí, budou školou skoro nepolíbeni a protože už nebudou mít možnost se dostatečně učit pracovat rukama (což je jejich velká doména), tak pán Bůh vás chraň střední školy.
Už se těším, jak si s nějakým pětkařem pokecáme o existenciálních otázkách, s budoucím kočovným tekknařem probereme Bachovy fugy a budoucí servírkou se pak podíváme na noční souhvězdí.
Třeba by vás pětkař, budoucí tekkař a servírka svými postřehy při dívání se na noční souhvězdí překvapily.
...pojem multikulturalita se v celém textu objevuje jen jednou...
A to je sakra dobře.
Třeba by vás pětkař, budoucí tekkař a servírka svými postřehy při dívání se na noční souhvězdí překvapily.
"A co je to tam, pančiteli, za světýlka?"
"A jak je tam pověsili?"
"A dá se to nějak vypnout? Jakože ovladačem."
No, nepřekvapili...
Já si tedy určitě myslím,že by překvapili.Většinou si to hned zapisuji,protože to jsou opravdu nezapomenutelné výroky.Jednou vydám knihu a přilepším si k důchodu učitelky.
Zde zářný příklad, jak učitelé podceňují ty "méně studijně nadané".
Jaképak podceňování, realita všedního dne...
Podceňovat znamená pouze předpokládat že......Když s nimi pracujete, je fakt, že vás často překvapí,ale je to oběma směry - pozitivně i negativně. Předpokladat, že ty děti mají v sobě jen pozitivní je - být špatným psychologem a učitelem,víte. Když budu naivní,doplatím na to. Nejlépe je nikdy nic nepředpokládat a být rychlokreativní ve chvíli, kdy vám ty děti něco předvedou.
Včera na ČT24 zprávy po 22 hodině.
Zaujal mne pan Svoboda (bývalý primátor Prahy), který řekl, že v přijímacích zkouškách na školy by měla být matematika a uvedl jejich zkušenost z lékařské fakulty, kde je fyzika u přijímaček.
Řekl, že největší korelace mezi úspěšností dostudování jejich fakulty je právě s výsledky z fyziky.
Zajímavé. Přitom doktor přece fyziku nepotřebuje...
Už jsem to tu psal mnohokrát.
Bývalí žáci, o kterých vím, že studují bez problému třeba právě tu medicínu nebo práva, neměli zpravidla problémy s binární soustavou a funkcí IF. A naopak, kdo má se studiem problém, tyto věci na sš vesměs nezvládal.
Z části to je věc intelektu, z části pak schopností se přimět i k práci v oblasti která nekoresponduje s mými aktuálními představami o zábavě. Což právě u medicíny a práv je velmi, ale velmi důležité.
Okomentovat