Jiří Zlatuška: Jak mnoho už je příliš mnoho?

neděle 5. dubna 2015 ·

"Každý se v téhle zemi stává tak zatraceně vzdělaným, že zde nezbyde nikdo na odklízení odpadků... Když si dnes stoupnete na ulici a plivnete, trefíte vysokoškoláka," říká Keller ve hře Arthura Millera "Všichni moji synové" napsané roku 1946. Vysokoškolské vzdělání se se v Americe začalo šířit od elit k masám již v 19. století, se zakládáním tzv. "land-grant colleges" (zákon přijatý na začátku Lincolnova prezidentství, před tím vetovaný prezidentem Buchananem, dával půdu a finance síti univerzit, převážně veřejných), ale největší impuls přišel se zákonem "GI Bill" z roku 1944 (péče o válečné veterány z 2. světové války), který platil vojákům, aby mohli studovat vysoké školy.


To, co se stalo v Americe, se pak stalo v 60. a 70. letech v Evropě a Japonsku, v 80. letech v Jižní Koreji a nyní po celém světě [u nás to nevdechli nejen Klaus, Zeman, Chládek nebo Hanák, ale i spousta rektorů periodicky naříkajících nad přílišným zájmem mladých vzdělání dosáhnout]. Počty studentů rostou rychleji než HDP. Svět se stal tak hladovým po vysokoškolském vzdělání, že počty studujících rostou rychleji, než nákupy vrcholného spotřebitelského produktu, tedy aut (viz obrázek). Globální poměr studujících - část odpovídající věkové kohorty studující na univerzitách - vzrostl ve dvou dekádách končících v roce 2012 ze 14 % na 32 %; počet zemí s poměrem studujících vyšším než polovina vzrostl v tomto období z pěti na 54. Jedinou oblastí světa, kde se "masifikace" zatím nijak moc neprojevuje, je subsaharská Afrika (oblast, o které se jako o vhodném místě ke štěstí musejí v noci i ve dne zdát slastné sny pánům Zemanovi, Chládkovi či Hanákovi).

Některé země, jako třeba Jižní Korea, kde jde na univerzitu téměř každý, pravděpodobně dosáhly bodu saturace. Jiné jsou stále svědky fenomenálního růstu. V Číně stouply v období 1998-2010 počty studentů z 1 milionu na 7 milionů. V dekádě končící 2009 najaly čínské univerzity téměř 900 tisíc nových akademických pracovníků na plný úvazek. Tato země dnes produkuje víc absolventů než Amerika a Indie dohromady a do roku 2020 míří k tomu, aby na univerzity nastupovalo 40 procent jejích mladých.

Všude na světě tento vzestup živí změny trhu práce (byť tomu chytrolíni z českého Svazu průmyslu dopravy a jimi ovládaní politici nerozumí), urbanizace a demografie. "Znalostní ekonomika" zvýšila poptávku po pracovnících s dobře vybavenou myslí. Když se lidé stěhují do měst, stávají se univerzity dostupnějšími a tak je také víc lidí navštěvuje. Rostoucí počty mladých tento rozmach podporují a - zvláště v arabských zemích - výbušná politika zvyšuje potřebu nabídnout příležitosti dospívajícím.

Ve většině zemí se v nadcházejícím půlstoletí počty 18-24letých scvrknou, ale poptávka po vysokoškolském vzdělání bude zřejmě tento demografický efekt víc než vyrovnávat [a je pozoruhodné, jak to v Česku zjevně neakceptují téměř žádní rektoři, plédující za nezměněné finance při poklesech studujících]. Simon Margison z Institutu vzdělávání při University College London soudí, že "tendence k růstu účasti na vysokoškolském vzdělání zřejmě nemá žádné přirozené omezení", jakmile HDP na hlavu v dané zemi stoupne nad 3000 dolarů (ČR má v paritě kupní síly HDP na obyvatele cca 27 tisíc dolarů, byť by si pánové Chládek, Hanák či Zeman zjevně přáli, abychom byli mnohem zaostalejší - zhruba na desetině naší skutečnosti).

(viz http://econ.st/1Dvw05K)

Zdroj: Jiří Zlatuška, Facebook

8 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...
5. dubna 2015 v 0:50  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Josef Soukal řekl(a)...
5. dubna 2015 v 1:03  

Některé z myslí už jsou tak dobře vybavené, že zaměňují VŠ diplom za vzdělání. Nu, máme to mezi uchazeči o křeslo ministra školství pěkné chytrolíny.
To je asi tak všechno, co z článku vyplývá.

Simona CARCY řekl(a)...
5. dubna 2015 v 7:07  

Zajimave postrehy ale i zjevne chybne uvahy: ....Když se lidé stěhují do měst, stávají se univerzity dostupnějšími a tak je také víc lidí navštěvuje....
To prijde Ruzena za Karlem a rika: "co kdybychom se odstehovali do mesta?" A na to Karel: "to je prima napad! A navic to budu mit bliz na univerzitu!"
Pan profesor lehce zaměňuje pricinu a dusledek. Lide migruji do mest kvuli pohodli a dostupnosti sluzeb. Z mest potom kvuli dostupnosti prirody a vymaneni se z nekterych spolecenskych vazeb. S logikou pana profesora by naopak v dobe uprku obyvatel mest do satelitnich vesnickych sidel muselo vysokoskolaku ubyvat.

Unknown řekl(a)...
5. dubna 2015 v 10:11  

Se stoupajícím početem uchazečů o vysokoškolské vzdělání (v mnoha případech jenom o "nějaký" diplom) se budou vysoké školy muset nutně diferencovat. Budou vysoké školy prestižní s vysokými nároky na studenty i vyučující, vysoké školy průměrné, kde se při troše snahy dá úpěšně "projít" a vysoké školy "profláknuté", kde nějaký diplom obdrží každý, kdo si za něj zaplatí. Možná, že časem vzniknou i vysoké školy zvláštní či praktické, což by ovšem mohlo být vnímáno jako diskriminace.

Zdeněk NUTZ řekl(a)...
6. dubna 2015 v 8:19  

Tak jsem to četl dvakrát, ale bohužel jsem asi úplný tupec, protože jsem nepochopil, co se nám zde pan autor a stínový ministr ANO vlastně snažil říct. Až se budou vysoké školy zodpovídat za uplatnění svých absolventů a stát bude tato informace zajímat a bude podle ní i jednat, tak se ta hranice někde najde. Ale že by o tom rozhodovala nějaká migrace obyvatel? To moc nechápu.

Unknown řekl(a)...
6. dubna 2015 v 9:31  

Pánové Soukale a Nutzi, já také často nevím, co chce tento stínový pan profesor sdělit a už jsem měla obavy, že ta chyba je v mém chápání.

6. B řekl(a)...
6. dubna 2015 v 19:30  

Otázka je, jestli pan stínový sám to ví.

Unknown řekl(a)...
7. dubna 2015 v 18:34  

Chvílemi jsem také ztrácel představu o tom, co nám Jiří Zlatuška chtěl říci.
Jako vysokoškolský učitel však musím konstatovat, že ona hranice není pouze záležitostí demografickou, ale i znalostní. Již dnes chodí na vysoké školy studenti bez zájmu se něco naučit nebo dozvědět. Jak tu někdo výstižně napsal, nejde jim o vzdělání, ale o diplom. Vlastně možná ani o ten diplom ne... jen si chtějí prodloužit mládí. Vysoké školy snižují nároky (trojčlenka nebo procenta jsou pro některé studenty VŠ téměř neřešitelný problém, o jazykovém projevu nemluvě) a mnozí kantoři nostalgicky vzpomínají na časy, kdy studenti něco uměli a měli o výuku zájem. Chcete jim vyčítat volání po starých časech, kdy bylo na vysokých školách 15 % mladé populace?
A ještě jedna poznámka k tomu, že rektoři chtějí více peněz, i když se počty studentů snižují. Vysokoškolský pedagog je jedna z mála profesí, kde platy šly v poslední době dolů nejen reálně, ale i nominálně. Dnes už mají vyšší platy i učitelky na ZŠ. Je tato situace důstojná státu, který považuje vzdělání za svou prioritu?