Interpelace byla spolu s odpovědí předložena jako tisk 424.
Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne, kolegyně a kolegové. Děkuji za slovo, pane předsedající. Jenom upřesním - ty interpelace byly původně dvě a já tedy reaguji až po odpovědi na tu druhou.
Vážený pane ministře, 2. července 2014 jsem vás interpeloval ve věci dlouho očekávaného koncepčního materiálu Národní plán výuky cizích jazyků pro další období. V České republice chybí strategický dokument, který by podporoval rozvoj vícejazyčnosti a navrhoval systémové a dlouhodobé řešení problému v oblasti jazykového vzdělání. (Odmlka na ztišení hluku v sále.)
Budu konkrétní. Základní zjištění z výsledků testu z anglického jazyka ve druhé celoplošné generální zkoušce ověřování výsledků žáků v počátečním vzděláváním ve školním roce 2012/2013 pilotovaném na úrovni pátých a devátých a ročníků základních škol ukázala, že v testu anglického jazyka se výsledky žáků devátých tříd nejvíce negativně liší od výsledků žáků pátých tříd. V cizím jazyku jsou žáci devátých tříd v souhrnu pod hranicí očekávaného minima. (Odmlka pro hlučné prostředí.) Děkuji.
Pane ministře, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nereaguje na narůstající a dlouhodobě neřešené problémy v jazykovém vzdělávání. V odpovědi na mou interpelaci jste mě informoval, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy má připravený akční plán na podporu výuky cizích jazyků pro období v letech 2015 až 2020, který bude schválen poradou vedení do konce roku 2014, což se ale nestalo.
Dále jste v odpovědi uvedl, že výsledky vzdělávání v cizích jazycích na národní úrovni sleduje v tříletých cyklech Česká školní inspekce. Pro vaši informaci, poslední zpráva České školní inspekce k výuce cizích jazyků byla zpracována ve školním roce 2008/2009 a pro rok 2015 není v plánu hlavních úkolů České školní inspekce. Čili vaše odpověď o tom, že se to dělá v tříletých cyklech, není relevantní a mám pochybnosti o její věrohodnosti. Kdy bude provedena další tematická inspekce k výuce cizích jazyků?
Na mou druhou interpelaci ze dne 19. ledna 2015 ve stejné věci jste mi 13. února 2015 odpověděl, že ministerstvo má připraven koncepční plán Priority výuky cizích jazyků pro období 2015 až 2020. Protože vaše odpověď je naprosto vágní, ptám se vás, pane ministře, kdy tento koncepční materiál bude přijat poradou vedení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a jaká bude jeho závaznost.
Vzhledem k dlouhodobé absenci koncepčního dokumentu k jazykovému vzdělávání není tato problematika zakotvena jako prioritní oblast pro další programovací období a existuje nebezpečí, že nadále bude trvat stav, kdy v základních a středních školách nejsou prostředky na vzdělávání učitelů v cizích jazycích, na nákup moderních učebnic a nástrojů pro výuku cizích jazyků, kdy zaměstnavatelé marně hledají techniky, kteří se domluví anglicky, německy nebo rusky, nebo už vůbec je obrovský problém najít techniky, kteří se těmito jazyky domluví, ale v technické verzi nebo v odborné verzi daného jazyka, kdy zakázky končí mimo Českou republiku, protože absolventi středních i vysokých škol nemají znalosti ani jednoho cizího jazyka. Řešení už těžko snese odkladu.
Kdy přiměje kritika neuspokojivého stavu ministerstvo k formulování Národní politiky v oblasti jazykového vzdělávání a začne disponovat pravomocemi a nástroji k jejímu prosazování? Jak bude umožněno krajům komplexně a systematicky přistupovat k řešení stávajícího neuspokojivého stavu v oblasti jazykového vzdělávání s využitím zdrojů operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v období let 2014 až 2020. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, pan ministr si přeje vystoupit. Máte slovo, pane ministře.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych reagoval na písemnou interpelaci.
Vážený pane poslanče, podle toho, co jsem slyšel, co jste nám tady přečetl, mám takový pocit, že zrovna tato oblast není vůbec vaším hobby a že dost pokulhávají vaše informace o této oblasti.
Za prvé vůbec nevím, kde jste vzal informaci, že ministerstvo na to vůbec nereaguje. To je moje první poznámka.
Druhá - strategický dokument je již dávno připraven a zpracován. Momentálně prochází odbornou debatou s odborníky ze základních a středních škol a odborníky na jazykovou výuku. To je moje druhá poznámka. Probíhá na národním kulatém stole, kam vás vřele zvu, abyste si tam doplnil informace k této problematice.
Třetí - vůbec nemáte také pravdu o evropských fondech, ale vůbec. My máme připravené výzvy právě na jazykové vzdělávání s OP VK, které budou vyhlášeny ještě jako zbytkové výzvy v tomto roce, kde je právě důraz kladen na jazykové vzdělávání, a to v první řadě vzdělávání učitelů, a to ve dvou rovinách, v jedné rovině vzdělávání učitelů cizích jazyků, abychom jim umožnili prohlubování jejich znalostí například formou zahraniční stáže, dále se zabýváme také tím, aby probíhala výuka jazyků u jiných předmětů v cizím jazyce. Proto je tam druhé kolo pro učitele odborných předmětů nebo učitele jiných předmětů, aby mohli tuto výuku vést v cizím jazyce. Pro vaši informaci, na řadě i základních škol toto již dávno probíhá, takže to je druhá výzva, která je připravena. Třetí je pro žáky a pro studenty na další jazykové prohlubování v zahraničí. Takže to jsou výzvy, které jsou nyní v OP VK, takže ani nemusíme čekat na OP VVV, které bude vyhlášeno v polovině tohoto roku, kde se s touto oblastí samozřejmě také počítá.
Není pravdou, že by ve všech věkových skupinách klesala úroveň jazykových znalostí. Dokonce podle posledních průzkumů v některých skupinách, obzvláště je to ale u prvního stupně, se jazyková úroveň zvyšuje a je to především z toho důvodu, že se výrazně změnila metodika vzdělávání těchto dětí, protože když se začne v dřívějším věku, tak výuka je samozřejmě mnohem efektivnější.
Tolik z mé strany. Pokud, pane poslanče, cokoli budete potřebovat, rád vás zvu k tomu národnímu kulatému stolu, kde právě za účasti odborníků se probírá národní strategie do roku 2020, která je již dávno hotová.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu ministrovi. Zeptám se, kdo dál se hlásí do rozpravy. Pan poslanec Fiedler.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za odpověď, pane ministře. Rád se tedy zúčastním toho kulatého stolu, abych si ověřil informace, které zde uvádíte, protože informace pracovníků z oblasti školství, které se ke mně dostávají, jsou rozdílné. Čili nebudeme tady vést nějakou debatu, polemiku. Já se toho kulatého stolu rád zúčastním, abych si o tom udělal konkrétnější obraz dle vašeho návrhu.
Ano, školství není zcela moje parketa, ale dlouhodobě se zabývám technickým školstvím, kde častokrát slýchám, nebo ne častokrát, ale v podstatě na každém jednání slýchám stížnosti průmyslníků, manažerů technických nebo průmyslových firem, kteří si stěžují jednak obecně na technické vzdělávání, ale hlavně na jazykovou vybavenost, se kterou je problém.
Vy jste tady zmínil, když jste dnes odpovídal na můj příspěvek, že na prvním stupni došlo ke zlepšení, ale já jsem právě ve svém příspěvku kritizoval, že se to týká porovnání žáků devátých tříd, což je právě druhý stupeň. Takže u prvního stupně informace, které mám já, tam se asi shodujeme, ale rozdílné jsou u žáků devátých tříd.
Nebudu navrhovat žádné usnesení. Přijímám vaši nabídku na účast na kulatém stolu a potom budu eventuálně dále v komunikaci s ministerstvem nebo přímo s ministrem. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě pan ministr.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych dokonce tu debatu rád vedl, protože informace "mám tuto informaci od nějakých pracovníků školství" - tak bych chtěl vědět, od jakých pracovníků, protože je už pryč doba, kdy učitel například anglického jazyka na základní škole byl o tři lekce před žáky, protože to byl přeškolený učitel ruského jazyka. Naopak, my vám dnes rádi představíme růst zájmu o jazykové vzdělávání. Dokonce vám ukážeme jazyky, které jdou mimořádně nahoru, zájem o ně mezi dětmi. Například mimořádně se zvýšil zájem o ruský jazyk.
Pro vaši informaci, ve středu jsme měli jednání s velvyslanci Německa a Rakouska, které se týkalo právě odborného vzdělávání. Oni si ale ani tak nestěžují na problematiku jazykové vybavenosti obecné, ale odborné. To znamená, že naši studenti se umějí v té řeči například domluvit, ale nemají odbornou znalost, a tam my teď vedeme debatu, jak na odborných školách se zavádí druhý jazyk, jestli by třeba místo druhého jazyka nebyla nabídka možnosti v tom samém jazyce odborného vzdělávání, to znamená odborná angličtina, odborná němčina atd. Máme tady celou řadu německých firem, které tady mají pobočky, a stěžují si právě na snižující se kvalitu německého jazyka. Tady bych vám dal částečně za pravdu, ale není to ani tak u žáků devátých tříd, ale co je další ukazatel, že klesá úroveň třeba na úrovni střední školy, ale spíše odborného směru. To je k záležitosti jazyků.
Vy jste se dotkl i oblasti technického vzdělávání. Tam bych vám také rád ukázal kroky, které činíme v této oblasti. Když budete chtít, mít čas, chuť a náladu, tak kromě tohoto kulatého stolu vás ještě zvu k národnímu kulatému stolu v oblasti technického vzdělávání.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, s faktickou poznámkou paní poslankyně Semelová.
Poslankyně Marta Semelová: Dobré dopoledne. Já skutečně jenom pár slov k jazykovému vzdělávání. Je pravda, že nakonec i Česká školní inspekce potvrzuje, že na základních školách se jazykové vzdělávání zlepšilo, zvláště u nižších ročníků, ale problém je potom při přechodu na střední školu, kde dochází k určité stagnaci.
Podle mého názoru, a diskutovali jsme o tom, když se jednalo o rámcových vzdělávacích programech, to bylo za minulých vlád, tak by se skutečně znovu měla otevřít a přehodnotit otázka druhého povinného jazyka na základních školách, kdy se stává, že žáci, kteří mají nadání na něco úplně jiného, například na technické předměty, přírodovědu atd., nebo nemají nadání na teoretické předměty vůbec, je tam řada žáků se specifickými poruchami učení atd., tak tady si myslím, že by se mělo přistoupit k tomu, aby druhý cizí jazyk na základních školách nebyl povinný, ale byl volitelný. Ono se totiž mnohdy stává, že nakonec tyto děti, třeba různí dyslektici atd., neumějí ani jeden jazyk pořádně a druhý jazyk nezvládají vůbec. Myslím si, že by děti měly mít možnost si vybrat ve volitelných předmětech. Někdo, kdo je na jazykové vzdělání, prosím, ať se učí druhý cizí jazyk, proč ne, je to dobře, ale jiný ať si vybere třeba právě z technických předmětů nebo z předmětů jiných, jako je například pracovní vyučování, protože to nám na školách také chybí - školní dílny, kde se mohou seberealizovat právě tito žáci, kteří nemají vlohy pro studium jazyka nebo jiného teoretického předmětu. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. S další faktickou pan poslanec Benešík.
Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, vážená vládo, jenom velmi stručně. Jenom jsem chtěl informovat, že Česká republika skutečně v jazykovém vzdělávání za 25 let velmi pokročila, nicméně úrovně například Nizozemí nebo skandinávských zemí zdaleka nedosahujeme. Myslím si, že té práce zbývá udělat ještě poměrně hodně. Koneckonců potřeba vylepšit jazykové znalosti české populace se objevuje i v momentálně finišované koncepci fungování České republiky v Evropské unii.
Moje poznámka směřuje k tomu, že jazyková výuka a znalosti cizích jazyků by neměly být otázkou jenom toho klasického vyučování ve škole, ale osobně si myslím, a už jsme nějaké malé jednání vedli i s panem ministrem kultury, že by se to mělo dotýkat i např. vysílání veřejnoprávních médií, konkrétně veřejnoprávní televize, většího využívání duálního vysílání, možnosti přepnout si do originálních jazyků vysílaných pořadů a např. s českými titulky. Osobně si myslím, že by to neměla být jenom záležitost školy. Samozřejmě primárně školy, ale že ten záběr je širší. Myslím, že v tomto ohledu se můžeme např. ve skandinávských zemích nebo v už zmiňovaném Nizozemí poučit. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Dále do rozpravy nikoho nevidím, takže končím... Tak ještě pan ministr.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Jenom dvě poznámky k řečeným faktickým poznámkám, pane předsedo. Ano, debata probíhá o tom, jaká úroveň je toho druhého jazyka na základních školách, ale teď se otevřela právě na tom národním kulatém stole spíše jiná debata, že nemají děti možnost pokračování v druhém jazyku na střední, např. odborné škole nebo učilišti, takže tam připravujeme alternativu, že tam musí být zajištěna aspoň nabídka. To je jedna stránka věci.
Jinak souhlasím s tím, že škola všechno nestihne. Ta debata o tom jít tou formou severských států, kde v podstatě neexistuje dabing a jede se všechno vlastně v původním znění, tak samozřejmě někam posouvá jazykovou znalost např. angličtiny v severských státech úplně někam jinam. Na druhou stranu i v oblasti školství můžeme udělat celou řadu kroků. Proto uvažujeme také o tom snížit povinnost vzdělávání z toho třetího ročníku do prvního ročníku, ideálně potom minimálně do jednoho roku předškolního vzdělávání, ale tam se bavíme o vzdělávání učitelů, kdo to bude učit právě v tom předškolním vzdělávání, abychom vyšli vstříc tomu trendu, že čím dříve se s tím jazykem začne, tím lépe. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě je tady faktická poznámka pana poslance Hegera.
Poslanec Leoš Heger: Děkuji, dobré dopoledne. Já nechci rozšiřovat diskusi typu, kdo má řidičák, tak mluví o silničním provozu, ale přece jenom situace, kdy se tady v rámci školství mluví o náplni toho školství a o vzdělávání a ne o penězích nebo malérech, které se dějí, je velmi vzácná, tak já si dovolím přidat svoji zkušenosti. Já jsem vyrůstal v generaci, která se učila asi devět let ruštinu, a myslím, že tento typ učení, který byl, lze nazvat vyrovnání délky učení s rychlostí zapomínání a dostane se každý žák do jakési úrovně stabilního stavu, kdy se ty dvě veličiny rovnají a ten pokrok není. Já jsem měl příležitost zažít v zahraničí několikrát výuku dětí, která byla naopak velmi intenzivní, a musím říct, že i těžké jazyky jako němčinu ty děti, průměrné děti zvládaly tím aktivním přístupem, kdy se učily německy ve škole a jaksi preferenčně v tom prvním půlroce tak zvládly ten jazyk bezvadně na úrovni komunikační a zafixoval se jim, mohly na tom stavět.
A další věc, která metodicky u nás možná není dotažená do konce, je čtení, čtení jednoduchých textů, které jsou připravené speciálně pro děti, jsou upletené z několika málo slovíček na začátku, na která se postupně nabalují další slova, a dítě se, byť pasivně, učí text vnímat velmi rychle.
Tak to jenom můj příspěvek k metodikám, které jsou strašně důležité v této oblasti, a děkuji, že se ta diskuse tady otevřela.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě dvě faktické poznámky, paní poslankyně Putnová a potom pan poslanec Fiedler.
Poslankyně Anna Putnová: Dobré ráno. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já se musím obrátit na pana ministra Chládka znovu s otázkou. Překvapuje mě lehkost a snadnost, s jakou slibujete a navrhujete v předškolním vzdělávání výuku jazyků. Dobře víte, že máme učitele, kteří mají problém, a ředitele, kteří mají problém, aby měli aprobované učitele jazyka. Takže vytvářet taková očekávání u rodičů je poměrně nezodpovědné.
Já jsem před rokem publikovala článek, který jsem nazvala Nenápadný zápach populismu, a tam jsem popsala to, co se tady ve společnosti vytváří - očekávání, která v krátké době, v té historicky krátké době dětí, které jsou předškoláci, to znamená tří čtyř let, nejsme schopni naplnit. Já si myslím, že je to nezodpovědné a že bychom se takto chovat neměli.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec Fiedler faktická poznámka, potom paní poslankyně Semelová faktická poznámka, pak pan ministr zareaguje.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já bych zareagoval na to, co tady řekla předřečnice paní kolegyně poslankyně Putnová, i na to, co říkal předtím pan ministr Chládek.
Pane ministře, asi tady máme, nebo jak vyplynulo z té debaty, existuje shoda v názoru na tom, že je třeba pracovat na odborném technickém vzdělávání v oblasti jazyků. Vy jste řekl, že už naštěstí nejsme v době, kdy učitelé jazyků jsou tři lekce před žáky. A já mám dotaz: máme takto vybavené učitele pro tu odbornou technickou výuku jazyků, když jsme se sotva zbavili té úrovně učitelů, kteří byli tři lekce před žáky? Což asi odpovídá příspěvku paní poslankyně Putnové, která také vyslovuje pochybnosti o tom, jestli na to je připraven pedagogický sbor a personál. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Faktická poznámka paní poslankyně Semelové.
Poslankyně Marta Semelová: K předškolnímu vzdělávání, k jazykovému vzdělávání v mateřských školách. Byla bych velice ráda, kdybychom to nepřeceňovali. Nejsem proti tomu, pokud je bilingvní rodina, pokud je dítě speciálně nadané, ale na druhou stranu si uvědomme, že v předškolním vzdělávání by se měly rozšiřovat znalosti nebo vědomosti celkově každého dítěte a připravovat se na vstup na základní školu a nastartovat jeho budoucí vzdělávací dráha. Uvědomme si, že my jsme na prvním místě, pokud se jedná o odklady žáků - 20 %, na druhém místě je Slovensko, kde je pouze 8 % odkladů, a velká část těchto odkladů, přes 30 %, je z důvodu špatné komunikace, problémů logopedických, vyjadřování atd. atd.
Já si myslím, že mateřská škola, předškolní vzdělávání vůbec by mělo sloužit především k tomu, aby rozvíjelo řeč těchto dětí, které se připravují na základní školu, aby učilo na pohádkách, na písničkách, na básničkách vůbec vztahu k mateřskému jazyku, aby učilo děti, jakým způsobem mají vůbec sestavit větu, aby uměly vyprávět a uměly správně hovořit česky. V základních školách se setkáváme s velmi vážnými logopedickými problémy, které se táhnou do dalších ročníků, a děti s tím mají velké problémy potom, pokud se jedná o další výuku dalších předmětů, protože si to samozřejmě špatně přeříkávají atd. atd. Mateřská škola by měla sloužit v prvé řadě tomuto rozvíjení, pokud se jedná o jazykové vzdělávání, o rozvíjení českého mateřského jazyka, správné výslovnosti a správného vyjadřování.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr si přeje reagovat? Ano.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedo. Nejprve malou poznámku k logopedice. Ministerstvo vzhledem k tomu, že velké procento odkladů je právě z těchto důvodů a druhý důvod je v podstatě celková nezralost dítěte, tak připravilo několik programů právě na podporu zlepšení přípravy dětí na první třídu základní školy, protože těch odkladů je neúměrně mnoho v porovnání s celou Evropou.
Co se týká jazykového vzdělávání, tak jsem přesvědčen o tom, že čím dříve se začne, tím lépe může dítě jazyk zvládat. Měl jsem na to jednání se zástupci jazykových škol. Na řadě mateřských škol probíhá jazyková výuka naprosto bez problémů, přiměřeně věku formou hry atd.
My máme připravenou alternativu, a protože jsme zodpovědní, paní poslankyně, my máme připravenou alternativu, kdy jednáme s pedagogickými fakultami, jak by probíhala příprava právě učitelek v mateřských školách tak, abychom tam nemuseli dávat specializované pedagogy na jazykovou výuku. Je to ale krok v budoucnu z jednoho prostého důvodu, protože my nejprve z té třetí třídy se musíme dostat jazykovou výukovou do první třídy povinností, aby měli na co navázat v předškolním věku.
Já znám váš názor na jazykové vzdělávání, který jste prezentovala v médiích, byť mi přijde lehkovážný, tak ho respektuji, protože vy prohlašujete, že nejprve se musí člověk naučit pořádně česky, a pak teprve ten cizí jazyk. Já se obávám, že někteří by tedy výuku cizího jazyka nikdy nezahájili. A druhou vaši poznámku, že nejlepší je začít v pubertě. To jsem si taky přečetl a to si myslím, že je příliš pozdě. Jestli si, paní poslankyně, opravdu stále myslíte, že nejlepší je začít s výukou cizího jazyka v pubertě, myslím si, že je to velmi lehkovážné.
Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Fischerová se hlásí s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslankyně Jana Fischerová: Příjemné dopoledne vám všem. Pane předsedající, dámy a pánové, podívala jsem se shodou okolností během této písemné interpelace na stránky Poslanecké sněmovny a jsem velmi ráda, že zde můžeme uvítat Herr Robert Forker. Herzlich willkommen bei uns. Čili jsem přivítala studenta právě z Německa. Vím, že je nyní u pana předsedy Poslanecké sněmovny na stáži, a myslím, že to je vzácný příklad. Ještě více, ještě houšť, řeknu, tyto výměny, protože to jsou studenti z Německa, kteří se přihlásili na studium češtiny. A právě toto vidím jako konkrétní příklad a myslím, že to je hlavně pro mládež důležité, aby mohla po celém světě cestovat, studovat jazyky, a je to myslím i důležité pro vztahy mezi politiky. Takže já jsem chtěla s něčím pozitivním vystoupit und schönen Aufenthalt bei uns! Danke schön.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Děkuji. Jinak já jsem o tomto studijním programu včera informoval média na tiskové konferenci, takže doufám, že se ta informace dostala i mezi veřejnost.
Paní poslankyně Putnová faktická poznámka.
Poslankyně Anna Putnová: Ještě jednou dobré dopoledne. Ano, já se k těmto svým názorům hlásím a nejsou to názory, které bych měla nepodložené. Vycházejí z odborných pokynů a od lidí, kteří vyučují metodiku výuky jazyků. A trvám si na tom, že pokud je výuka kvalitní, tak v období dospívání je nevhodnější doba pro výuku jazyků. Koneckonců, dokládají to zkušenosti našich rodičů, prarodičů, kteří strávili tzv. na vekslu část prázdnin opakovaně a zvládli jazyk velmi efektivně.
Pokud jde o výchovu v mateřských školách, musím říct, že pokud se budete radit s lektory, kteří budou samozřejmě jazykovou výuku v mateřských školách zajišťovat, tak pochopitelně se dozvíte, že to je ten ideální věk. Ale potom se může stát to, že aprobovaný angličtinář vezme dítě z mateřské školy, protože doma nebude trvale přeučovat výslovnost. Takže bychom si měli tyto věci vyříkat. A jsem přesvědčená, že toto je ryze odborná věc. Patří to na odbornou debatu a já jsem připravena se jí samozřejmě zúčastnit.
Zdroj: PSP.cz
0 komentářů:
Okomentovat