Hana Kroupová: Novela školského zákona nemá ohrozit speciální školy

Dne 27. března přinesl server Česká škola stanovisko dr. Pilaře, předsedy Asociace speciálních pedagogů. Ve svém článku vyjádřil své vidění současných problémů vzdělávání (některých) žáků se zdravotním postižením. Ponejvíce se, jak je u této Asociace obvyklé, vyjadřoval ke vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením a existenci či neexistenci základních škol praktických.

Ve svém vystoupení se, mj. dopustil i dvou nepřesností. Protože jsou v současném diskurzu nad rozvířenými vodami kolem novely § 16 relativně časté, je třeba se k nim vyjádřit:

1. Pilař tvrdí, že projekt Systémová podpora inkluzivního vzdělávání (řešený dle výzvy MŠMT dva roky 2013-2015 na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci) je zaměřen na stejné věci jako projekt Národního ústavu pro vzdělávání - přímo řízené organizace MŠMT. Není tomu tak. Projekt NÚV s názvem RAMPS byl řešen v letech 2011-2014. Žádný z výstupů tohoto projektu (vycházíme s webových stránek projektu RAMPS) není totožný, shodný či překrývající se s výstupy projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání (zájemce je postupně všechny nalezne na www.inkluze.upol.cz). Pro dr. Pilaře může být jistou omluvou, že tyto nesmysly nešíří sám. Je věcí Asociace speciálních pedagogů nakolik chce být ve svých vyjádřeních pregnantní – a tudíž, ve svých stanoviscích, i respektovaná.
2. Druhá rovina vyjádření dává jistou souvztažnost mezi přijetím novely § 16 a tzv. „rušení základních škol praktických“. Hned na počátku jasné vyjádření našeho projektu k tomuto tématu: Tato problematika není předmětem našeho odborného zájmu ani se aktivit spojených s touto problematikou neúčastníme. Pokud víme, tak ve skutečnosti se nemá jednat o rušení škol – ale o rušení přílohy Rámcového vzdělávacího programu Základní vzdělávání – příloha pro žáky s lehkým mentálním postižením. Tedy tzv. příloha LMP. Zainteresovaní vědí, o jaký dokument se jedná. Pokud víme je připravován interní materiál resortu školství, který uvádí možnost zrušení této přílohy – a hledá možnosti jejího nahrazení. Zastáváme názor, že zrušení přílohy LMP bez adekvátní náhrady je rizikové a vůči žákům se skutečným lehkým mentálním postižením může být i škodlivé. Odlišnost ve vzdělávání této skupiny žáků vyvolané oslabením kognitivního výkonu přímo vyžadují adekvátní podporu. Jestli rámec pro její poskytování vytvoří dokument zvaný „příloha LMP „ – nebo dokument jiný, to je věcí Ministerstva. Znovu je však třeba zopakovat, že přijetí novely § 16 žádným způsobem tuto problematiku neřeší – a nemá na ni přímý vliv. Proč má být příloha LMP případně zrušena dr. Pilařovi jistě sdělí MŠMT.

Zbývá poslední nejdůležitější otázka: komu je určena novela § 16 a nový model podpůrných opatření? Všem žákům se speciálním vzdělávacími potřebami, ať už jsou vzděláváni v tzv. běžných školách nebo ve školách tzv. speciálních. Z povahy věci první skupina takto uvedených žáků příliš velkou podporu v minulosti od státu, resortu školství nedostávala. Je pravdou, že zejména v letech 1995 – 2005, ale v podstatě až do nedávné doby, zůstával resort školství těmto dětem hodně dlužen. Možná právě tehdejší selhání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a jeho pracovníků způsobila dnešní „pnutí“. To že dneska je více než polovina dětí se všemi zdravotními postiženími (s výjimkou postižení mentálního)
vzdělávána v běžných a ne speciálních školách je prostý fakt. Otázku jakou podporu až dosud dostávaly – si každý může zodpovědět sám. Oceňujeme proto vůli MŠMT dosavadní opomenutí nemalé skupiny žáků napravit.

Souhlasíme ale s jiným stanoviskem dr. Pilaře. Přijetí novely zákona samo o sobě jakoby „nic neznamená“. Zatím se stále jedná o prázdnou slupku. Záměr či základní kategorie. To jak bude podpora ve školách vypadat, do značné míry ovlivní až prováděcí vyhláška. Ta musí rozhodnout o podobě poskytování podpůrných opatření a zejména o jejich financování. Na to jistě všichni (nejen) ve školách čekají.

Projekt SPIV plněním svého zadání z MŠMT usiluje o naplnění dikce školského zákona: přinést dostupné kompendium speciálně pedagogické podpory žákovi na tu školu, v níž je vzděláván. Podpůrná opatření k vyrovnání znevýhodnění nesmí být jenom záležitostí „statistik a tabulek“ nebo „skončit na úrovni poradny či centra“. Podpůrná opatření musí žák dostat ve škole, kterou navštěvuje. Nic více a nic méně.

Mgr. Hana Kroupová
Za tým řešitelů projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání CZ.1.7./1.2.00/43.0003