Bořivoj Brdička: Neviditelné hodnocení

Článek se zabývá využitím technologií k průběžnému formativnímu hodnocení žáků a popisuje experimentální projekt profesorky Florida State University Valerie Shute, která tuto metodu nazývá "neviditelným hodnocením".

O tom, že technologie pronikají do sektoru vzdělávání stále více, asi již nikdo nepochybuje. Jsme ve stádiu, kdy je nějakým přístrojem vybaven již v podstatě každý žák, jen naše schopnosti využít tuto skutečnost k výukovým účelům dost pokulhávají. Opakovaně mluvíme o tom, jak přenést část výukových aktivit do světa online, kde se naši žáci tak rádi vyskytují, bohužel většinou zcela odděleni od toho, co se děje ve škole. Cest vedoucích k pokroku v tomto směru je více. Nejčastěji mluvíme o potřebě přítomnosti vhodně zprostředkovaných vzdělávacích témat v online prostředí našich žáků (Učitel jako online kurátor). Tato cesta je mimořádně obtížná, protože funguje pouze tehdy, podaří-li se vyvolat skutečný zájem žáků o danou problematiku.

Další známou cestou k pronikání do mimoškolního světa žáků je tzv. převrácená třída (Má převrácená třída smysl?). Zde se předpokládá, že žáci získají základní faktické informace o probírané látce z online tutoriálů k těmto účelům vytvořených, a samotná prezenční výuka pak může být věnována dosažení vyšších forem pochopení souvislostí. I při implementaci těchto postupů však často dospíváme do slepé uličky. Mnoho žáků o učení zájem nemá, a tak jejich samostatná práce mimo dosah přímého řízení ze strany školy má nevalné výsledky.

Nemalá část učitelů, a často bohužel i zodpovědných vedoucích pracovníků školství, se v situaci, kdy se nedaří aplikovat konstruktivně (na vlastní zájem žáků) orientované výukové metody, obrací zpět a nevidí jinou možnost, než použít metodu „biče“, tj. utužovat kontrolu, zavádět standardy podobné osnovám, prosazovat rozhodné plošné testování. I když by se mohlo zdát, že důsledky, k nimž tato politika vede, jsou známé a dávno prodiskutované (Skutečné možnosti využití daty řízeného školství), podobné snahy jsou, zdá se, nesmrtelné.

Tématy spojenými s analýzou výukových výsledků či daty řízeným školstvím se zabýváme poměrně často (Jsou velká data velkým potenciálem nebo velkou chybou?). Rád bych, než půjdu dál, ještě připomněl přehled vývoje počítačového hodnocení výukových výsledků podle Bundersona [1] popsaný v článku Nový pohled na schopnost technologií ověřovat výukové výsledky. Podle jeho klasifikace se ve vývoji hodnocení žáků nacházíme na přechodu mezi 2. (Adaptivní počítačové testování) a 3. generací (ze 4) označené jako Průběžné hodnocení. Zásadním rozdílem mezi nimi je překonání tradičních metod odděleného učení a ověřování výsledků (typicky formou sumativního hodnocení pomocí testů) směrem k poskytování soustavné zpětné vazby umožňující nejen hodnotit, ale zároveň též okamžitě nasměrovat další výuku (formativní hodnocení).

Měli bychom si uvědomit, že průběžné formativní hodnocení výukových výsledků je ve skutečnosti již dnes možné implementovat i do aktivit, které žáci dělají prostřednictvím technologií, aniž by to bylo na první pohled patrné. Profesorka Florida State University Valerie Shute ho označuje pojmem „stealth assessment“ [2]. Mělo by tedy být stejně jako známé letouny americké armády neviditelné.

Na Floridě ověřují neviditelné formativní hodnocení prostřednictvím různých počítačových her. Jdou přitom dál, než např. GlassLab, o němž jsme nedávno referovali (Herní výukový systém GlassLab). Jejich snahou je analyzovat takové kompetence, jako je kreativita, řešení problémů, vytrvalost, spolupráce a chápání principů. Vyvinuli též vlastní výukovou hru Newton’s Playground (nově Physics Playground), kterou nabízejí zájemcům k otestování.

Jedná se o 2D simulaci prostředí, v němž platí základní Newtonovy zákony – kinetická energie závislá na hmotě, setrvačnost, akce a reakce, gravitace. Úkolem hráče je trefit míčem balónek a použít k tomu vhodné nástroje, které si ale hráč musí sám navrhnout. Může vytvořit (prostě nakreslit) odrazovou plochu, páku, kladku, kyvadlo, pružinu, lano a vše okamžitě aplikovat (šťouchnutím do balonu). Aplikace má již přes 80 úrovní [3].



Celý článek na spomocnik.rvp.cz