Za ideál považujeme "všem stejně". Je to komunistické mystérium. Nejsme stejní, ale všichni můžeme mít radost. Ve třídě může mít i slabý žák radost z toho, že něco objevil, říká pedagog Milan Hejný v rozhovoru na DVTV.
Video: Dobrý učitel matematiky ji nemusí tolik umět, tvrdí pedagog
čtvrtek 5. března 2015
·
Štítky:
interview,
matematika,
video
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
15 komentářů:
Dobrý učitel angličtiny ji nemusí tolik umět.
Řekl bych, že tím myslel "na akademické úrovni". Člověk, který dělá v oboru výzkum, publikuje atd. nemusí být nutně zároveň také dobrý učitel (spíš je to výjimka). Dle mého by učitel měl být ve svém oboru dobrý praktik a měl by mít slušné sociální IQ.
To říkám pořád. Nikdo přece nemůže chtít po trenérovi atletů, aby běhal rychleji, než jeho svěřenci.
Sám velmi dbám na to, abych toho náhodou neuměl víc, než moji žáci. Nedělá to dobrou krev.
5. března 2015 10:39
A nepopírá se to náhodou s chystaným kariérním řádem? Tento praktik-učitel zřejmě nikdy nepostoupí do 2 nebo 3
Aha, to mě nenapadlo. Doteď jsem si myslel, že učitelé matematiky pracují na "matematických" pracích a běžně publikují na odborná témata :-)
Ještě bych prosil vysvětlit "dobrý praktik" a je to všechno :-).
Kdybyste to řekl o učiteli fyziky, dílen, přírodopisu, informatiky, dokáži si to představit. Ale matematik-praktik, nevím. Možná číšník, hospodský, prodavačka - bez moderních pomůcek, ti jsou praktikové, ale jak k tomu přijde ten učitel matematiky, nevím.
Možná by praktikem mohl být každý člověk, který vůbec spočítá čas od času nějaký procenta, půjčku, pak ano.
Ovšem potom stačí napsat, že učitel matematiky nemůže být prostě blbec.
Diferencovanou výuku jsem zažil na vlastní kůži v 8 třídě ve školním roce 1969/1970.
Učitel měl aprobaci na první stupeň a k tomu brannou výchovu. Díky tomuto pánovi jsem začal matematiku chápat, mít ji dokonce rád a na stará kolena si ji na přírodovědě dostudovat, a to i přes dávno ukončené vzdělání na VUT-čku.
Petr
Hora porodila myš. Co se týče příkladů použitých v rozhovoru, ty se přece běžně používají už teď. Jenom si neumím představit učitele, který umí tvořit otázky a neumí matematiku. Vždyť to by musel klást otázky intuitivně a nevěděl by, kam otázkama směřuje.
Mám profesora rád, má spoustu hezkých postřehů, ale považovat jakoukoliv metodu za univerzální? Jak říkali mí profesoři didaktiky na vysoké škole: "Já nevím."
A je to tady! Já to tušil...
Za to, že mnohá děcka neumějí matematiku pořádně, mohou ti učitelé, kteří ji pořádně umějí.
Také jsem si myslel, že bych jako študovaný technik mohl být ve výuce matematiky přínosem, protože tu matematiku, jak ji miluju, pojímám tak nějak přiměřeně.
Nedopadlo to ale dobře. Za čtyři týdny záskoku jsem nasbíral skoro tři měsíce zpoždění za tématickým plánem, a někteří rodiče si stěžovali, že děti toho mají v sešitech málo napsáno. S tím svým pedagogickým maximem jsem nevěděl totiž, že se v matematice musí učebnice přepisovat do sešitu.
Jenom si neumím představit učitele, který umí tvořit otázky a neumí matematiku.
Vzpomínám si, jak jsem jednou v jakémsi záchvatu zřejmě abstinenčního šílenství zadal žákům test, ve kterém si k danému tématu měli sami položit určitý počet otázek, na které by si dokázali odpovědět.
Dopadlo to ale naprosto katastrofálně. Mnozí žáci nebyli schopni formulovat ani takové otázky, na které by se mohli pokusit odpovědi alespoň tipnout.
Od té doby radši pravidelně beru, abych se takových pošetilostí vyvaroval.
Největším neštěstím je, že se Hejného metoda za přispění novinářů a i za přispění samotného pana Hejného staví do opozice k "tradiční" výuce matematiky. Každý matematik, který vyučuje na ZŠ, vám po vyslechnutí rozhovoru řekne, že přesně takové vyvozování obvodů, obsahů a objemů se využívá i při "tradiční" výuce. Možná bychom se divili kolik výborných matematiků, kteří vyučují "tradiční" Hejného metodou, na školách máme.
Mne se na Hejneho metode nejvic libi, jak profesor Hejny od pondeli do patku vyrabi na univerzite klasicke biflovaci ucitele, aby je pres vikend - za sedm kil - predelaval na ucitele, kteri budou ucit matiku tak, aby ji decka chapala...
Na druhou stranu, ve skolstvi jsou asi vetsi problemy nez jeden profesor ochotny delat maskota soukromemu nakladatelstvi...
Chcete snad naznačit, že pan profesor ve svých volných chvílích napravuje to, co v pracovním poměru pokazil? A ví o tom pan Štefl a pan Botlík? A co pan Feřtek? Mně se hroutí svět, to ne, to ne, to NEE!!!
Mně už se svět, pane krtku, zhroutil.
Vyšlo tady najevo, že ani čtyřsetstránkové školní vzdělávací programy nezamezily tomu šílenému biflování a panického strachu dětí z hromadění chyb.
Onehdy jsem, pane Krtku, poukazal (pod jednim clankem T. Ferteka o Hejneho metode) na to zastitovani soukromeho byznysu verejnopravni znackou... Odpoved byla neco ve smyslu, ze nevidi nic spatneho na tom, kdyz se par ochotnych lidi rozhodne pomoci panu profesoru propagovat jeho moderni metody...
Ale tady jde o to, že pedagogické fakulty špatně připravují a pan profesor Hejný se svou zázračnou metodou to napravuje. A teď se ukazuje, že je ve střetu zájmů - já třeba v takovém případě doučuji zadarmo.
Okomentovat