Linka EDA bude sloužit především jako psychologická podpora rodinám ve chvílích krize. Na linku se mohou obrátit členové rodiny, kteří se dozvědí například závažnou diagnózu či se musí vypořádat s následky těžkého úrazu dítěte. Zdravotní postižení totiž zasáhne nejen samotné dítě, ale také ty nejbližší, a to jak psychicky a fyzicky, tak i ekonomicky a sociálně. Rodič je tak postaven do těžké životní situace, kdy se často musí umět rychle rozhodnout, jakou péči pro své dítě zvolit, kdo zůstane s dítětem doma či kdo o něj bude pečovat v případě trvalých následků. Shánění speciálních pomůcek, speciální péče či úpravy bytu změní navždy život celé rodině. A především je rodina konfrontována s obavami, strachem a úzkostí o budoucnost dítěte, s nároky o péči o něj a s extrémně nejistou budoucností, která může ohrozit či zatížit celou rodinu.
„Poté, co jsem se dověděl o tom, že se připravuje spuštění krizové Linky EDA, neváhal jsem ani na moment a rozhodl jsem se projekt podpořit, jelikož z vlastní praxe vím, jak je tato služba potřebná. Lékaři se snaží udělat pro pacienta maximum, ale mnohdy není již v jejich silách věnovat plně svou pozornost také komunikaci s rodinou,“ říká MUDr. Pavel Biskup, praktický lékař pro děti a dorost a ředitel Dětského centra ve Strančicích.
Na nutnost zavést krizovou Linku EDA poukázal kromě odborníků také výzkum, který v loňském roce provedla Raná péče EDA mezi svými klientskými rodinami. Dotazník byl zaslán 145 rodinám a celých 50 % respondentů uvedlo, že po narození dítěte s postižením vyhledali pomoc psychologa. Stejné procento rodičů se shodlo na tom, že pokud by tenkrát měli možnost zavolat na bezplatnou krizovou linku, určitě by tak učinili.
Co je to krizová intervence?
Krizová intervence je určena lidem v těžké životní situaci (akutní i dlouhodobé). Jedná se o odbornou metodu práce v situaci, kterou klient prožívá jako nepříznivou, zátěžovou nebo ohrožující a kterou není schopen zvládnout za pomoci svého okolí a svými obvyklými vyrovnávacími strategiemi. Krizová intervence pomáhá zpřehlednit a strukturovat prožívání klienta. Jejím hlavním cílem je emoční zklidnění klienta, omezení či zastavení ohrožujícího nebo kontraproduktivního chování. Linka EDA tedy představuje účinnou a zároveň méně finančně náročnou formu prevence. Krizová intervence nabízí podporu, pochopení a blízkost do problému nevtaženého člověka, který pomáhá klientovi najít nebo rozšířit inventář možných řešení, a to vše v bezpečném prostředí.Nadstandartní službou, kterou linka bude v indikovaných případech nabízet, je možnost telefonické konzultace přímo s některými odborníky (pediatr, dětský neurolog, oftalmolog, fyzioterapeut). Pokud bude rodičům například řečeno, že dítě potřebuje operaci, nicméně konečné rozhodnutí je na nich, budou se moci obrátit na Linku EDA s žádostí o zprostředkování konzultace s příslušnými odborníky.
Kromě linky bude na webových stránkách www.eda.cz v provozu také chat, který je určen lidem, kteří se raději vyjadřují písemně, či těm, kdo z nějakého důvodu nemohou využít hlasový projev.
Jaké jsou výhody telefonické krizové intervence?
Krizová intervence po telefonu je pro řadu klientů bezpečná, protože je anonymní. Klient může volat ve chvíli, kterou si sám určí, a z místa, které si zvolí. Může také hovor kontrolovat bez ohledu na to, v jaké je situaci. On je tím, kdo může hovor kdykoli ukončit nebo přerušit. Voláním na EDA linku nevznikají klientům žádné finanční náklady. Pracovníci Linky EDA jsou vázáni etickým kodexem České asociace pracovníků linek důvěry. Všichni konzultanti Linky EDA jsou zkušenými odborníky, kteří prošli 150 hodinami kurzu Telefonické krizové intervence a chatovacím výcvikem, zároveň mají již bohaté zkušenosti s prací na jiných krizových linkách. Všichni pracovníci linky jsou pod pravidelnou supervizí a intervizí a účastní se průběžného vzdělávání.„Linka EDA je takový náš velký narozeninový dárek k 25. výročí rané péče. Věřím, že linka pomůže mnoha rodičům, kteří se ocitnou ve zdánlivě bezvýchodné situaci. Například když se dozví těžkou diagnózu svého dítěte, se kterou si sami neumí poradit,“ uzavírá ředitelka Rané péče EDA Petra Mžourková.
Výpověď klientky Rané péče EDA – příběh maminky, které se narodilo nedonošené miminko
„Matýsek se narodil předčasně, ve 25. týdnu. Než přišel na svět, byla jsem vyděšená, ustrašená. Nechápala jsem, co se děje. A proč se to děje zrovna nám. Přes vážné zdravotní komplikace (krvácení do mozku) nakonec své místo na světě vybojoval. Jak nám doktoři řekli, jedním z častých zdravotních rizik nedonošených dětí je retinopatie (onemocnění nezralé sítnice). V praxi to znamená, že Matýsek v podstatě nevidí, vnímá a rozlišuje světlo a tmu. Levé oko je na tom trošku lépe, neboť rozlišuje velké objekty. Jeho psychomotorický vývoj je zpožděný, má dětskou mozkovou obrnu.V nemocnici dělali vše pro to, aby Matýska zachránili. Vše se mi snažili vysvětlit. Asi jsem spoustu věcí nemohla nebo nechtěla slyšet a měla jsem dojem, že mi doktoři říkají málo. Asi se mi to snažili vysvětlit, ale nemohla jsem se soustředit, myslet, poslouchat. Byla jsem hrůzou bez sebe. Přes časté manželovy návštěvy jsem se cítila strašně sama.
Kdybych v nemocnici věděla, že můžu někam volat a s někým mluvit o tom, jak mi je, určitě bych to udělala. Protože pocit, že se vám hroutí svět tak, jak ho znáte, jak si ho plánujete, je pro jednoho člověka strašně těžký. Stejně jako bezmoc, že s tím nemůžete nic udělat.“
0 komentářů:
Okomentovat