Z článku Tomáše Feřteka v RESPEKT.cz vybíráme:
Pan Hanák opakovaně tvrdí, že technické vzdělání je jistá cesta k zaměstnání, na rozdíl od studia všeobecně vzdělávacích a humanitních škol. Každý se může podívat na sever infoabsolvent.cz, aby zjistil, že to není pravda. Naopak, nezaměstnanost absolventů gymnázií a vysokých škol je dlouhodobě minimální, nejrizikovější jsou právě učiliště a střední odborné školy. Lže ta statistika? Má pan Hanák jiná čísla? Pokud ne, kdo zaplatí náklady takové transformace školství, o níž Chládek s Hanákem mluví? Nebo náklady na neúspěšné a nezaměstnané absolventy středního odborného vzdělávání pana Hanáka nezajímají, protože ty zaplatí stát? A jde mu prostě jen o to, aby firmy měly větší výběr lidí do výroby a o odpadlé ať se stará někdo jiný?
37 komentářů:
Vysoké množství gymnázií odčerpá všechny studijní typy. Na středních školách pak bereme i ty, kteří na to nemají a v učňácích je jen nevzdělávatelný okraj. Vysokou mírou počtu gymnázií trpí nejen gymnázia (musí snížit požadavky, aby nabrala plný stav), ale i střední školy (nemají dostatek žáků se studijními předpoklady), ale i ty učiliště. Firmy pak oprávněně říkají, že nemají kde brát, protože nikdo šikovný z učiliště nevyjde (dříve se říkalo fachman). Od nás (střední škola strojní a elektro) je to samé - naši bývalí studenti, kteří mají vlastní firmu, si stěžují, že naši absolventi jsou nevýrazní, nesnaživí, bez jiskry, bez širokého záběru a samostatnosti. My prostě takové studenty nemáme, protože právě takoví jsou ti "lepší" a ti šli na gymnázia, kde z nich pak jsou ti horší absolventi... V tomto proto s panem Chládkem souhlasím.
Říkávám některým našim žákům: 'Buď rád, že tu můžeš pobývat. Na učilišti by tě nejspíš záhy kopli do zadku.'
4. března 2015 23:32
To už dávno neříkám, pač jsem došel k závěru, že i paní řídící by mě mohla kopnout do zadku. Strach z toho, že by mně tito žáci třeba šéfovali v technických službách mě dohání k loajalitě vůči vedení nevídané.
4. března 2015 21:04
Učím na ZŠ i průmyslovce. Mám tak přehled o tom, koho si ze ZŠ přeposílám na SŠ. Dříve to byli dvojkaři a maximálně nějaký trojkař. Nyní jde většinou o trojkaře a čtverkaře. Je nám na SŠ úplně jasné, že většina těch žáků s dostatečnou státní maturitu jednoduše nedá. Přijmout je musíme, protože i my chceme být z něčeho živi. Ani neobviňuji druhý stupeň ZŠ. Na osmileté gymnázium se letos u nás hlásí 38% všech žáků pátých tříd. Přijato bude nejméně 30%. Pak nemá cenu se vůbec vzrušovat. Na učební obory tak žáci budou chybět i nadále. Pan Chládek a průmyslníci prostě nemají kde brát! Kde nic není, ani čert nebere.
Ach jo, zase ty řeči, které se tu objevují pravidelně před podáváním přihlášek na SŠ.
Moc prosím, než sem zase budete něco psát o příliš velkém počtu gymnázií a žáků nastupujících na gymnázia, zkuste si o tom alespoň něco vygooglovat.
Děkuji za pochopení.
Pár faktů:
Do prvních ročníků gymnázií (včetně víceletých gymnázií) nastoupilo v roce 2013-14 necelých 22 % žáků. Zdroj: http://www.infoabsolvent.cz/Temata/ClanekAbsolventi/0-0-01/Pocty-a-podily-nove-prijatych-zaku.
V období okolo revoluce (1989), tedy v období vlády dělnické třídy, v období těžkého průmyslu, nastupovalo do gymnázií cca 17 %.
Do víceletých gymnázií odchází ze základních škol cca 10 % žáků. Při průměrné naplněnosti tříd ZŠ 22 žáky – jak uvádí MŠMT, odchází z každé třídy na víceletá gymnázia cca 2 žáci!!!
Do 1. ročníků oborů s výučním listem nastoupilo v roce 2013-14 31,2 % žáků. V roce 2012 -13 to bylo dokonce 32,1 % - zdroj tentýž.
Tj. téměř třetina všech žáků chodí na obory s výučním listem. Je to nejvyšší podíl v celé Evropě. V roce 2013 bylo 25 % čerstvých absolventů těchto oborů nezaměstnaných.
Ve 3. čtvrtletí roku 2014 bylo v ČR celkem evidováno 312 700 nezaměstnaných, z toho s výučním listem 125 100, tedy 40 % !!!
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/A8002AB394/$File/25012814q338.pdf
Tak jaký nedostatek!? Do tohohle systému chcete nahnat další? Naprostý nesmysl. Je třeba se nejdřív postarat o to, aby ta třetina, která na obory s výučním listem chodí, našla uplatnění a pak teprve se ukáže, jestli by obory s výučním listem mělo absolvovat více lidí.
5. března 2015 10:35
A kde máte v té Vaši statistice zařazeny průměrné prospěchy jednotlivých žáků? Nemáte, protože je jednoduše nevygooglujete. Mám obavy, že Vám normální ZŠ neříká vůbec nic. A tím neříkám, že je chyba jen v žácích a učitelích.
Do své statistiky dosazujete průměr, což je taky ošidné. To může platit pro velká města, ale neplatí to zákonitě pro maloměsta, kde máte 2 ZŠ. Počet narozených je 70, počet přijatých na osmileté gymnázium bude 30. To je potom pohroma, milý pane. A to jak na SŠ, tak na učilištích.
Fando, Vaše dojmologie je až dojemná. Ve velkých městech je to přesně naopak než píšete.
Pokud jde o prospěch, je to trochu jako s těmi černými sanitkami, co jezdí po městě a kradou lidi kvůli orgánům, víte.
Dám Vám radu. Požádejte gymnázia o informace o prospěchu přijatých žáků. Musí Vám je poskytnout.
Myslím, že budete koukat, jaké blbosti se tu šíří. I když uznávám, že pár gymnázií je problematických a měla by se místně řešit. Ale opravdu to není žádný globální problém.
V našem okresním městě byl průměr přijatých do osmiletého gymnázia 1,04 a do čtyřletého gymnázia 1,19.
To snad uznáte za slušné, ne?
Někteří tu občas píší, že znají žáka přijatého se čtyřkou, ale na gymply je každý rok přijato cca 20 000 žáků. I kdybyste znal 100 nebo 200 přijatých čtyřkařů. Je to v tom počtu směšné.
Nehledě na to, že podle mých mnohaletých zkušeností neříkají známky ze ZŠ o žácích vůbec nic.
PS: Víte, co je to průměr? Pokud tedy z Vaší školy ze 3 tříd vezmou na víceleté gymnázium 30, tedy 10 ze třídy, znamená to, že z jiných 15 tříd nevezmou nikoho. Tj. 5-7 z 6-8 škol Vaše gymnázium nijak nepoznamenalo.
Zručný školníku: vaše argumentace se rozchází s realitou. V roce 1991 jsem maturoval na G v okresním městě, kapacita G byla kolem 400. Dnes je 515+400 po přibrání víceletého G a optimalizované zdrávky. A gymnázií přibyly desítky a desítky. Než něco napíšete tak si to také ověřte.
"V našem okresním městě byl průměr přijatých do osmiletého gymnázia 1,04"
Zase jeden čtenář-statistik-amatér.
Viděl jste někdy, jak vznikají známky na prvních stupních?
V našem okresním městě byl průměr přijatých do osmiletého gymnázia 1,04 a do čtyřletého gymnázia 1,19.
To snad uznáte za slušné, ne?
To je bezesporu víc než jen slušné. A nemyslím si, že by se to jinde nějak dramaticky lišilo.
Zajímavé ovšem je, že v poměrně krátké době se žáci s takto víc než slušným průměrem rozloží prakticky ve všech klasifikačních úrovních.
A to mi poněkud vrtá hlavou. Skoro mi to přijde, jako kdyby se nám ti ve skutečnosti dostateční žáci pro přijetí na školu maskovali za výborné. Nechápu, jak se jim to může dařit až tak úspěšně. A pak, proč v té kamufláži nepokračují až do maturity...
Ošidnost statistiky spočívá v tom, že poskytuje objektivní informace.
Bohužel nikdy se ale nedozvíme, zda například stejný průměr známek odpovídá stejným znalostem.
Zda srovnáváme srovnatelné.
A už vůbec nic nám data neříkají při srovnávání těchto údajů v průběhu let. Podmínky se totiž mění. V místě i čase.
Zručný školníku, ptám se znovu. Znáte vůbec jak to vypadá na ZŠ?
Má vůbec osmileté gymnázium, tak jak jsem Vám ho popsal, naději? Znovu tedy čísla. Počet narozených 70, počet přijímaných do primy 30, počet ZŠ 2.
V otázce prospěchu jsme si zřejmě nerozuměli. Měl jsem na mysli prospěch žáků, kteří zbyli na ZŠ. Pravdou je, že učitelé na prvním stupni dávají žákům nejhorší známku dobrou. Při zjištění, že žák jde na osmileté gymnázium se trojky rychle mění na dvojky. Asi docela běžná praxe. A ještě jedna otázka. Kolik je vlastně těch problémových gymnázií?
Milý učiteli 23 let praxe, když jste maturoval v roce 1991, jak jste získal oněch 23 let? To snad celou dobu učíte neaprobovaně, bez absolvování VŠ? Vaše argumentace by tomu docela odpovídala.
Zručný školník předestřel procenta žáků v prvních ročnících SŠ ve školním roce 2013/2014 (i se zdroji dat). Z nich vyplývá, že cca 47 % procent daného populačního ročníku studuje nějaký typ SOŠ. Je-li tedy některý typ SŠ hypertrofován, nejsou to v žádném případě gymnázia - počet jejich absolventů od r. 1989 vzrostl o pouhých cca 5 %. Co je na tom těžkého k pochopení? Kolega Keršláger tato fakta také zjevně ignoruje. O důvodech se rozepisovat nechci.
Zajímavé ale je, že za ne zcela optimální práci ZŠ a SŠ mohou gymnázia (za ZŠ víceletá, za SŠ čtyřletá). Jak české, jak pohodlné. Našli jsme nepřítele, je třeba jej zničit. Pak nastane ráj na zemi - ZŠ se promění v Komenského officiny humanitatis a SOŠ budou mít nejskvělejší studijní typy. Nezbývá mi, než zvolat s Mistrem Janem - svatá prostoto! (Nebo někoho poslat tam, kde končí záda a ztrácejí své slušné jméno...)
6. března 2015 8:28
Učil jste pak někdy v šesté třídě, kde odešlo tak velké množství žáků pátých tříd na osmileté gymnázium? Chybí tzv. tahouni. Zbytky těch dobrých se rychle přizpůsobily průměru ve třídě. A o tom podprůměru nemusíme ani spekulovat. Znovu opakuji čísla: 70 narozených dětí, 2 ZŠ a prima, která letos bere 30 žáků. Tedy i taková místa v ČR se najdou. Tedy nějaké statistické průměry neříkají vše o daných lokalitách. To samé funguje třeba i v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Průměr je jedna věc, skutečnost v Ústeckém kraji, Karviné, střední Moravě, je pak o něčem jiném. A do toho všeho nám pan ministr naordinuje ještě inkluzi.
"počet jejich absolventů od r. 1989 vzrostl o pouhých cca 5 %"
Pane Krátký, pokud dokážete napsat výše uvedené a myslíte to vážně, tedy "pouhých", pak bych si dovolil pochybovat o Vašem zdravém rozumu.
Nechám na Vás, proč slovo "pouhých" je nesmyslné, naschvál, jestli na to přijdete.
Nápověda: Porodnost!
A jedna také lokální zkušenost.
Od r. 1990, byly v našem okresním městě zrušeny dvě úplné základní školy.
Ve stejném městě přibylo jedno víceleté gymnázium, stávající se přeměnilo na víceleté.
Ze zrušených základek je jedna vyšší odborná škola a z druhé střední škola.
O zrušení třetí základní školy si štěbetají vrabci, je otázka času, kdy k tomu dojde.
Doporučuji od čtení statistik si odpočinout a rozhlédnout se po okolí.
Statistika není všechno a pokud dotyčný nedokáže data správně interpretovat (jako např. pan Krátký), stává se velmi nebezpečnou zbraní.
Pro p. Krátkého: od 18ti let učím dodnes, v těch 23 letech je rok vojny, jsem absolventem dvou vysokých škol, magistr učitelství odborných i všeobecně vzdělávacího předmětu, UP Olomouc a UTB Zlín. Summa cum laude, pane kolego. Ano, musel jsem studovat devět let na dvou univerzitách dva obory a tři aprobace abych učil žáky a četl Vaši trapnou poznámku. Nikdo mě od maturity neživil ani den.
Teda Milane, Fando, učiteli s 23 lety praxe a hodinkový anonyme, s Vámi je opravdu legrace. Hejného matematiku a kurzy čtení s porozuměním na vás.
Pro Učitele 23 let praxe
„A gymnázií přibyly desítky a desítky. Než něco napíšete tak si to také ověřte.“
Ve školním roce 1995/96 bylo v ČR 365 gymnázií (z toho 285 veřejných), v roce 2012/13 jich bylo 369 (z toho 280 veřejných)! Zdroj: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/zakladni-udaje-o-skolach-v-regionalnim-skolstvi-za-obdobi.
Pro dokreslení: Ve školním roce 2003/04 bylo na gymnáziích 5 134 tříd, v roce 2013/14 to bylo 4 898 tříd. Zdroj: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/vykonova-data-o-skolach-a-skolskych-zarizenich-2003-04-2013.
Kde máte prosím ten dramatický nárůst? Než něco napíšete tak si to také ověřte.
V roce 1991 jsem maturoval na G v okresním městě, kapacita G byla kolem 400. Dnes je 515+400 po přibrání víceletého G a optimalizované zdrávky.
Opět jeden z častých omylů. To, že má škola s víceletým gymnáziem vyšší kapacitu vůbec neznamená, že bere do 1. ročníků více žáků a že má více absolventů!!! Čtyřleté gymnázium se čtyřmi třídami, tedy s cca 120 absolventy (žáky přijatými do 1. ročníku) má kapacitu 480 žáků. Gymnázium, které má také 120 absolventů (žáků přijatých do 1. ročníku, ale ve dvou třídách osmiletého gymnázia a ve dvou třídách čtyřletého gymnázia musí mít kapacitu 720 žáků. Podle Vašich čísel pravděpodobně na Vašem gymnáziu maturuje stejný počet žáků jako za Vás, jen někteří tam jsou déle.
Pro anonymního, Pytlíka a poste.restante:
Viděl jste někdy, jak vznikají známky na prvních stupních?¨
Nějak Vám nerozumím. Jednou je víceletým gymnáziím vytýkáno, že berou trojkaře a čtyřkaře a když je průměr přijatých 1,06 tak se zase řekne, že ty známky vznikají nějak divně. Tak si vyberte a argumentujte prosím konzistentně, ať vím k čemu se mám vyjadřovat.
PS: Četli jste můj příspěvek na, který reagujete? Psal jsem: „Nehledě na to, že podle mých mnohaletých zkušeností neříkají známky ze ZŠ o žácích vůbec nic.“
Pro Fandu:
Má vůbec osmileté gymnázium, tak jak jsem Vám ho popsal, naději? Znovu tedy čísla. Počet narozených 70, počet přijímaných do primy 30, počet ZŠ 2.
Těžko říci, napište, o jaké jde město! Ať víme jakou má spádovou oblast, kolik je kolem dalších gymnázií, jaká je dojezdnost atd. Ale pokud Vám to gymnázium ve městě vadí, není nic jednoduššího než ho zrušit. Máme demokracii. Kandidujte, nechte se zvolit a konejte! Jen pláčem nic nevyřešíte.
„Pravdou je, že učitelé na prvním stupni dávají žákům nejhorší známku dobrou. Při zjištění, že žák jde na osmileté gymnázium se trojky rychle mění na dvojky. Asi docela běžná praxe.“
Vy to děláte, máte důkazy? Udělali to učitelé pro Vaše děti? Prosím o jména konkrétních učitelů. Jinak to jsou jen hospodské kecy!
PS: V mnou uváděném případě (průměr 1,04 při 60 přijatých) by to museli měnit na jedničky. Cvičení: Kolik mělo oněch 60 žáků celkem dvojek. Přibližný počet známek na vysvědčení žáka zjistěte samostatně.
“Kolik je vlastně těch problémových gymnázií?“
Pokud trochu rozumíte statistice, jistě snadno pochopíte, že jich moc není (konkrétní číslo nelze uvést). U nás v kraji s více než 20 gymnázii jsou 2, a to miniaturní – odsouzená k zániku.
Pro anonymního:
„Pane Krátký, pokud dokážete napsat výše uvedené a myslíte to vážně, tedy "pouhých", pak bych si dovolil pochybovat o Vašem zdravém rozumu.“
Pane anonymní, o pouhých 5 % se zvýšil podíl žáků nastupujících na gymnázia z celkového počtu žáků dané věkové kategorie. Chápete to? Co byste pak řekl na to, že podíl žáků nastupujících na maturitní obory SOŠ a SOU stoupl od roku 1989 o 15 % (z 32 na 47 %)? A na to, že mezi lety 1989 a 2006 stoupl počet SOŠ ze 400 na 900? Zdroj: Zpráva o vývoji českého školství od listopadu 1989, č.j.: 25461/2009 – 20, publikovaná MŠMT (čísla jsou vyčtena z grafu, a tudíž přiměřeně zaokrouhlena).
K tomu počtu gymnázií. Podle ročenek UIV u nás bylo v roce 1989 celkem asi 200 G. Dnes je jich necelých 400 na území dnešní ČR. V našem okrese byla gymnázia dvě. Dnes jsou čtyři a na hranici okresu další dvě v mestečkách na úrovni střediskové obce. Co na to říci ???
Pro anonymního, Pytlíka a poste.restante:
Viděl jste někdy, jak vznikají známky na prvních stupních?¨
Nějak Vám nerozumím. Jednou je víceletým gymnáziím vytýkáno, že berou trojkaře a čtyřkaře a když je průměr přijatých 1,06 tak se zase řekne, že ty známky vznikají nějak divně. Tak si vyberte a argumentujte prosím konzistentně, ať vím k čemu se mám vyjadřovat.
Pro Zručného Školníka:
A to máme vydat nějaké společné prohlášení?
Ani si neuvědomuji, že bych kdy zalkal, že bereme trojkaře a čtyřkaře. Vždyť my snad na okrese takové žáky v základních školách ani nemáme.
Jedině, že jsem se pozastavil nad úkazem, že u nás takoví žáci z těch přijatých jedničkářů vznikají.
Jsa osloven, reaguji.
Tuto debatu jsme zde vedli už několikrát. Vy prostě argumentujete celkovými čísly, průměry a statistikou. Já Vám opakovaně tvrdím, že statistika nemůže zachycovat lokální excesy, ke kterým dochází. Že nekontrolovaný vznik soukromých gymnázií situaci jen zhoršuje. Že gymnázia jsou v pozici posvátných krav, chráněných komunálními i vrcholovými politiky.
Ale hlavně, že i samotní gymnaziální učitelé by uvítali, kdyby mohli přijímat žáky podle schopností a studijních předpokladů a nikoliv podle kusů hlav.
Celý problém je ale někde úplně jinde. Po revoluci se podařilo totálně zlikvidovat systém technického vzdělávání na základním i středním stupni. Propracovaný systém práce s mládeží, který nám ve světě právem záviděli. Nyní jen sklízíme ovoce tržního přístupu. (A za to gymnázia opravdu nemohou.)
Oni by totiž ti "průmyslníci" klidně zaměstnávali i absolventy gymnázií, kteří by uměli to, co potřebují. A škola není jediné místo, kde může člověk získat technické vzdělání.
Pane učiteli s 23 lety praxe, Vy asi nemáte přírodovědné vzdělání, že?
Zkuste být prosím korektní.
Ve Vámi uváděné ročence Zpráva o vývoji českého školství od listopadu 1989, Č.j.: 25461/2009 – 20 (mohu se jen domnívat, že jsem našel tu pravou, protože nejste schopen korektně uvést zdroj) se píše:
"Po roce 1989 se v České republice rozšířila síť středních škol. Vzniklo velké množství většinou malých středních škol s poměrně roztříštěnou strukturou oborů, přičemž svůj vliv sehrál rovněž rozvoj nestátního (soukromého a církevního) školství a geograficky nerovnoměrný vývoj v jednotlivých krajích. Od roku 1991/92 můžeme sledovat prudký nárůst počtu středních odborných škol, jejichž počet začíná významněji klesat až po roce 1996/97, kdy střední odborné školy nenaplnily první ročník v důsledku zavedení povinné devítileté školní docházky do základní školy. Podobné tendence lze pozorovat i u gymnázií i u středních odborných učilišť, ovšem v mírnější podobě. Počet gymnázií je od roku 1999/00 (tj. 15 let – moje poznámka) víceméně stabilizovaný a k žádným výrazným výkyvům zde nedochází."
A teď fakta:
Počet gymnázií v roce 1989 nebyl 200, ale cca 220 (odhad z grafu), v roce 2007/08, kdy zpráva končí, jich bylo 373. V roce 2013/14 jich bylo 366 (zdroj: http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp - tabulka x D1.2.2 ). Vy píšete necelých 400. Tj. přírůstek 146 gymnázií. Vy jste ho opticky nadsadil o 54 škol, tj o 37 %!!!
Tomu opravdu nelze říkat solidní argumentace!!!
Počet gymnázií tak stoupl o 66 %.
Podívejme se na SOŠ. Těch bylo v roce 1989 dle stejného zdroje 375 (odečteno z grafu), v roce 1995/96 jich bylo 1010!!! (nárůst o 169 %, tj. bylo jich najednou 2,7x tolik). To nastartovalo neskutečný boj o žáky, rušení přijímacích zkoušek, a to bohužel v zájmu zachování existence (jako reakce na zrušení přijímaček na SOŠ) i na řadě gymnázií. V roce 2007/08 jich bylo 860 a dnes jich je 835 (zdroj: http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp - tabulka x D1.3.2)
Tj. nárůst o 123 % proti roku 1989.
Takže, abych to shrnul, SOŠ od revoluce přibylo přibližně 2x tolik než gymnázií a podíl žáků do nich docházejících se zvýšil o 15 %, zatímco u gymnázií jen o 5 %.
Pro poste.restante
Já přeci vůbec netvrdím, že neexistují lokální excesy, ale ty je třeba řešit lokálně.
To nemá s paušálním tvrzením, že je moc gymnazistů a moc víceletých gymnázií vůbec nic společného.
S tím, že gymnázia chrání politici se velmi mýlíte. Gymnázia naštěstí chrání veřejnost. Kdyby to bylo na politicích, už by dávno měla podíl žáků menší než za komunistů.
Gymnázia naštěstí chrání veřejnost.
Ale no tak. :-)
Zřizovateli středních škol jsou kraje a jejich politici se většinou při provádění "optimalizace" veřejnosti na názor neptali. Jinak by nemohla projít likvidace technických lyceí, slučování gymnázií s ekonomkami, nebo dokonce zdravotními školami a jiné podobné nesmysly.
Jenže většina politiků jsou buďto absolventi gymnázií, nebo tam mají své potomky.
Jo a pokud se týče nárůstu počtu SOŠ, nezapomeňte, že mnohé z nich byly původně učiliště, která se zavedením maturitních oborů transformovala.
Ale to opravdu není podstatné.
Jak už jsem psal, jádro problému je jinde.
Pokud jde o technické vzdělávání vysokoškoláků, mám pro Vás také pár čísel:
V roce 2001 absolvovalo technické obory vysokých škol 25,9 % vysokoškoláků (celkem jich bylo 5 498).
V roce 2013 to bylo 21,7 % (celkem ale 8 348 vysokoškoláků).
Tj. počet technicky vzdělaných vysokoškoláků stoupá. Politici prostě lžou.
Kolik technicky vzdělaných vysokoškoláků absolvovalo v roce 1989 bohužel nevím. Budu rád za nějaký případný zdroj.
Pokud k nim přidáme přírodovědce, jsme v roce 2013 na 29 % a na 11 052 absolventech (proti 6 674 v roce 2001). Tj. je jich už skoro 2x tolik než v roce 2001.
Mluvím o magisterských oborech.
A nárůst by mohl pokračovat, protože do prvních ročníku technických a přírodovědných fakult v roce 2013 nastoupilo celkem 23 520 studentů. To je 33 % všech vysokoškoláků nastoupivších do 1. ročníků.
A pak, že o technické a přírodovědné VŠ není zájem!
Zdroj: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/data-o-studentech-poprve-zapsanych-a-absolventech-vysokych
"Ale no tak. :-)"
Ba, ba. Rušení řady gymnázií brání opravdu lokální politici, ale v naprosté většině jen proto, že by je příště ve městě už nezvolili.
Lycea, díky krátké tradici neměla mezi veřejností dost podporovatelů (rozuměj voličů).
Slučování gymnázií se SOŠkami (což není nijak masový jev) často prošlo díky souhlasu ředitelů (viz např. Gymnázium Vsetín).
To, že většina politiků jsou absolventi gymnázií nebo tam mají své děti můžete nějak doložit? Zrovna od Vás bych dojmologii nečekal.
PS: Byť jen školník, byl jsem u řady jednání, kdy politici chtěli omezovat gymnázia, aby zvýšili počet učňů. :-) nebo raději :-(
V roce 2001 absolvovalo technické obory vysokých škol 25,9 % vysokoškoláků (celkem jich bylo 5 498).
V roce 2013 to bylo 21,7 % (celkem ale 8 348 vysokoškoláků).
No vidíte. A já myslel, že procenta jsou dobrá pro porovnávání podílů při různých základech. A ona je to lež a mají se porovnávat čísla absolutní.
Je to stejné, jako když pan Feřtek argumentuje podílem zaměstnaných absolventů, ale přitom mu uniká, že absolventi VŠ nastupují na místa středoškoláků a často mimo svůj obor studia.
Cituji:
Nepoměr odpovědí na humanitně a technicky zaměřené pozice potvrzuje, že absolventi sociálních věd, filozofie či ekonomie končí po škole mnohem častěji v jiném oboru, než studovali.
"Berou za vděk jakoukoliv prací," říká Dombrovský. Začít kdekoliv, třeba na recepci, je podle něj u humanitního zaměření nutné. Bez potřebné praxe totiž není šance posunout se dál, na pozici, která více odpovídá kvalifikaci absolventa.
viz http://www.investujeme.cz/aktualne-cz/kam-po-vysoke-skole-tvrda-cisla-o-srazce-s-realitou/
(To berte jen jako přátelský šťouchanec a nikoliv jako podnět k dalšímu sporu.)
To, že většina politiků jsou absolventi gymnázií nebo tam mají své děti můžete nějak doložit? Zrovna od Vás bych dojmologii nečekal.
Jaká dojmologie?
Sice pochybuji, že je někde na webu k dispozici zdroj, ze kterého by bylo možné čerpat údaje o profesním složení rodičů na různých typech škol, ale Vy snad chcete toto tvrzení rozporovat?
I při vědomí, že například otec lékař, je současně komunálním politikem?
Zručný školníku, neodpověděl jste mně na jedno. A neskákejte při tom jako papírový čertík. Učil jste někdy na ZŠ? Znáte tamní poměry? Obyvatelstvo ČR tedy není tvořeno jen absolventy osmiletých gymnázií. Co s tím "zbytkem" žáků, kteří zůstanou na ZŠ v 6.-9. třídě? Co s nimi, když ještě do těchto tříd započteme inkluzi? Co myslíte, je to super učit na ZŠ (2. stupeň) 30 žáků z nichž část má vskutku IQ okolo 70? Tedy školství řešit komplexně v rámci tří proudů - osmiletá gymnázia, ZŠ hlavního vzdělávacího proudu, speciální školy.
Taky píšete, že ve vašem kraji jsou tak 2 problémová gymnázia. To tedy značí,že dle statistických průměrů by se mělo jednat až o 30 problémových gymnázií ( 14 x 2). To už je docela velký počet.
Pro poste.restante
Opět jste mne troch zklamal. Myslím, že Vám je zcela jasné, že když politik nebo průmyslník říká, že je stále méně technicky vzdělaných vysokoškoláků, že je nemůžou sehnat, myslí tím opravdu počet fyzických lidí a nikoliv jejich podíl mezi vysokoškoláky.
A já jen ukazuji, že lže!
Asi jste mě opravdu chtěl jen popíchnout :-)
Na zbytek nemá cenu reagovat, tolik času nemáme ani jeden z nás.
Pro Fandu:
Taky píšete, že ve vašem kraji jsou tak 2 problémová gymnázia. To tedy značí,že dle statistických průměrů by se mělo jednat až o 30 problémových gymnázií ( 14 x 2). To už je docela velký počet.
Hm,... To tedy opravdu neznačí :-)
Jinak, Vy mi pořád nechcete rozumět. Zkusím to ještě jednou. Naposledy. Celorepublikově odchází na víceletá gymnázia cca 10 % žáků ZŠ. K tomu ještě jen část (ta větší) z 5. tříd a zbytek ze 7. tříd. Z pátých tříd odchází průměrně ani ne 1,5 žáka a ze 7. tříd necelý jeden. Celkově odejdou předčasně z každé třídy ZŠ průměrně 2 a kousíček žáka.
Samozřejmě existují lokálně gymnázia, kde odčerpávají své okolní ZŠ více. Jinde jich pak zákonitě zase odčerpávají méně.
Čím extrémnější gymnázia existují (jak říkám, pár jich je), tím menší odchody jsou jinde.
To je nejen statistika, ale realita.
Lokální extrémy nelze šmahem odsoudit. Je třeba znát další okolnosti.
Pokud místně vadí, je třeba je také místně řešit a ne říkat, že máme moc gymnazistů a víceletých gymnázií.
V příštích volbách k tomu máte příležitost. Dejte si to do programu a třeba uspějete.
K tomu snižování úrovně. Ne, na ZŠ jsem nikdy neučil. Jsem přeci pouhý školník a hlavně jsem přesvědčen, že takové věci se nedají posuzovat na úrovni osobní zkušenosti.
Zkuste tuhle studii SCIO, ti mají dat dost.
Zdroj: https://www.scio.cz/download/kea_stzs/TK_09_2012/kea_analyza_2005_2011_souhrn.pdf
Tam se píše: "Odchod žáků na víceletá gymnázia je jedno z nejdiskutovanějších témat v souvislosti s regionálním školstvím.
Jedním z nejčastěji uváděných argumentů je, že odchod nejlepších žáků ze základních škol má negativní vliv na studijní výsledky žáků, kteří na ZŠ zůstali (odešli „tahouni“, od nichž se učili slabší žáci). Prozkoumali jsme tedy relativní posun žáků na základních školách a souvislost s podílem žáků, kteří odešli po 5. třídě na víceleté gymnázium. Nezkoumali jsme problematiku změny atmosféry třídy apod.
Z grafů je patrné, že relativní posun
žáků ZŠ (v matematice ani v češtině) se neliší podle toho, jaký podíl žáků odešel po 1. stupni na gymnázium. Neplatí tedy, že ve školách, kde odešel velký počet žáků na gymnázia, dosahují zbylí žáci menšího učebního pokroku ve srovnání se školami, odkud neodešel nikdo nebo jen málo žáků."
A ještě pár mých osobních poznámek k odchodu tahounů:
1. Není pravda, že ze základní školy odejdou všichni nejlepší žáci. Spousta rodičů ani nechce, aby jejich dítě studovalo někdy gymnázium, řada jich má za to, že jejich dítě je ještě příliš nezralé, někteří nechtějí opustit svůj oblíbený kolektiv, jiným vadí dojíždění.
2. Odchody žáků ze ZŠ jsou dobré pro rozvoj dalších osobností a pro korekci těch již „silných“.
3. Každá větší ZŠ má nejméně jednu specializovanou třídu (na matematiku, na jazyky, na sport, atd.) Běžně do ní soustředí "nadanější" žáky ze dvou svých tříd a udělají si třídu, ve které zůstane ta slabší polovina dětí. Řada takových škol bere do svých výběrových tříd z okolních ZŠ více žáků než blízké gymnázium. To ale nikomu na ZŠ nevadí. Zajímavé.
4. Existence hrozby odchodu žáků na osmiletá gymnázia velmi motivuje ZŠ ke zlepšování.
Běžně do ní soustředí "nadanější" žáky ze dvou svých tříd a udělají si třídu, ve které zůstane ta slabší polovina dětí.
Selekce jak poleno! Kde jsou rovné podmínky pro vzdělání?
A do které z nich se inkludují 'Zemanovy' děti?
Zručnému školníkovi: vyvozujete naprosto chybné nebo pochybené závěry z vyřčeného i nevyřčeného v této diskusi (z kontextu a konotací). Prostě řečeno: nemáte pravdu. Na Vaše tvrzení z předchozího (7. března 2015 10:40)lze napsat dvoustránkovou oponenturu třeba do Učitelských novin - ale tady by to asi nikdo už nečetl a blogger na tak velké příspěvky není vhodný. Jen doufám že nejste ředitel školy. To bych považoval za hodně divné (dost málo toho víte...). Nashledanou v Pedagogické komoře ČR, pokud někdy vznikne.
Zručný školník
1) Od segregace žáků na dobré a špatné a jejich umístění do různých tříd se snad již dávno ustoupilo. Nevím nic o tom, že by k tomu v našem okrese došlo. Ono to dost často ani nejde, pač z ekonomických důvodů jsou třídy naplňovány na 30 žáků, popřípadě na výjimku 34. A část škol má v ročníku pouze jednu třídu. opravdu si nedokáži představit třídu s 30 žáky s IQ žáků mezi 70 - 80. To by vskutku z oné školy odváželi jednoho učitele za druhým na psychiatrii. Netvrdím však, že někde to takto dělají. A pokouší se o matematické a jazykové třídy. Tady si však myslím, že narážejí na bariéry typu RVP-ŠVP.
2)Na osmiletá (šestiletá) gymnázia by dle mého měli nastupovat pouze velmi nadaní žáci. Tedy 1-2 taková gymnázia na okrese. Samozřejmě se nebavím o čtyřletých gymnáziích, pač tomuto typu gymnázia fandím. Většina žáků, kteří mají 15 let již aspoň trochu ví, čím chtějí být a co chtějí dělat.
3)Ještě takový drobný postřeh.
"Existence hrozby odchodu žáků na osmiletá gymnázia velmi motivuje ZŠ ke zlepšování." Chápu to dobře tak, že ti zbylí žáci ze ZŠ začnou masově vyhrávat matematické, chemické, fyzikální, dějepisné,.. olympiády?
Ono totiž po odchodu těch výborných a chvalitebných z páté třídy mnohý ředitel dost často rezignuje, protože zjistí , že je to boj s větrnými mlýny. Tedy výsledek veškerého snažení nula Většina ZŠ běžného vzdělávacího proudu se totiž podobá jako vejce vejci. Mnohdy si to nechceme přiznat, ale bohužel je to tak. Základní školství nám pomalu a jistě chřadne. A inkluze bez dostatečného přílivu financí, kvalitních asistentů toto dílo zkázy dokoná.
4) Opravdu dál již nechci rozebírat situaci SŠ po nástupu žáků z běžných ZŠ, pač se to popírá s oněmi výzkumy SCIO.
Pro Fandu:
Fando, Váš problém je v tom, že se nechcete rozhlédnout, nechcete hledat zdroje a skutečná fakta. Vám stačí dojmy, kterých jste nabyl ze svého okolí.
A já opravdu nemám čas, chuť a ani energii to dělat za Vás.
Považoval jsem jen za nutné fakty vyvrátit zde šířené nesmysly. To už jsem splnil a další čtenáři již budou vědět, jakou váhu některé zdejší řeči mají.
Takže poslední reakce:
ad 1) Specializované třídy a vnitřní selekce
Bohužel nemáte pravdu. Zkuste si projít webové stránky větších základních škol a přesvědčte se sám. Specializovaných tříd (dokonce s přijímacími zkouškami) jako máku. Podstatně víc než tříd víceletých gymnázií.
ad 2) 1-2 víceletá gymnázia na okres, a to jen pro ty velmi nadané
Toto je v principu nerealizovatelné. Protože to přináší nerovný přístup k tomuto typu vzdělávání. Okresy jsou různě velké, různě lidnaté a mají různou dopravní obslužnost. Omezí to přístup dětem z okrajových obcí okresu a dětem z chudších rodin.
Tyto školy by musely vybudovat internáty. Řada rodičů by tam pak ty malé nadané děti ani nedávala.
ad 3)""Existence hrozby odchodu žáků na osmiletá gymnázia velmi motivuje ZŠ ke zlepšování." Chápu to dobře tak, že ti zbylí žáci ze ZŠ začnou masově vyhrávat matematické, chemické, fyzikální, dějepisné,.. olympiády?"
Ne, nechápete. Vede to ZŠ ke zlepšování nabídky volitelných předmětů, zájmových aktivit, k větší péči o vybavení školy a k vytváření lepší atmosféry.
A pokud jde o ty soutěže. Viděl jste někdy výsledky okresních kol? Určitě ne. Jinak byste věděl, že na ZŠ zůstavá spousta vynikajících žáků, kteří dosahují i výborných výsledků v soutěžích. Mrkněte např. sem, tady mají výsledky pěkně soustředěné i za více let. http://soutezekhk.ssis.cz/ (archiv za minulé školní roky je ve spodní části stránky).
Okomentovat