Denisa Kera ze Státní univerzity v Singapuru okomentovala na sociální síti vyjádření prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka v rozhovoru pro Aktuálně.cz, který prohlásil, že by zrušil většinu víceletých gymnázií a namísto nich otevřel střední a učňovské školy s obory, po jejichž absolventech firmy volají...
"To v Cechach asi mame nekde skrytou time hole, kterou obcas prolezou navstevnivi z 50.let ... Ta jeho predstava prumyslu je snad desivejsi nez vsechny ostatni blaboly, slovo inovace ani nezazni, a naprosto me urazi co rika o elitach... Proste v jeho svete otroku, dobry remeslnik a clovek s technickou znalosti (coz jako popis odpovida kde cemu, moc filozoficky na muj vkus) je proste neco jak z matrixu, uzitecna soucastka nejakyho mega centralizovanyho prumyslu co ridi podobne hloupi lide jako je autor sam....
Technicky vzdelani lide nejsou myslici a autonomni bytost je jediny, co z toho blabolu vychazi. Tento komunisticky klon ze spatne SF je chodici ostuda svazu, ktery ho nechal takle bleptat, a aktualne.cz udela lip kdyz prenecha rozhovory tohotu typu pro blesk.... Ten pak dela medvedi sluzbu jakykoli diskusi o vzdelani i prumyslu, a rikam si, ze asi nejlepsi bude zrusit ten Svaz nostalgickych duchodcu, at si jdou hrat s masinkama nekde v klubu (a to ted urazim radu fantastickych lidi, vlastne nevim, kam tento klon z minulosti patri).... Takle mi po ranu zkazit snidani, to uz radsi budu cist zpravy o ISIS, skoda ze nepotrebujou par odborniku s radikalnimi nazory, toho bych exportovala jako zaskodnou cinnost."
Z rozhovoru Petry Horákové s Jaroslavem Hanákem v Aktuálně.cz vybíráme:
A co by se podle vás mělo stát?
Ten problém je velký už nyní a bude se zvětšovat. Nedá se vyřešit za rok ani za pět let, ale musí se konečně začít. A na experimenty už není čas. Kraje by měly především výrazně omezit víceletá gymnázia. Víte, já neříkám všechna, to určitě ne. Potřebujeme elitu, skvělé lékaře, právníky. Ale není možné, aby se na tak výběrové školy dostávali trojkaři a čtyřkaři. Kraje naopak musí podpořit učňovské školy a střední odborné školy. Vím, že jde o proces na celou jednu generaci, ale je životně nutný, jinak se z této země skutečně stane pouhá montovna.(...)
Jedna věc je zrušit víceleté gymnázium a otevřít učňovskou školu, druhá věc je ovšem přimět děti a jejich rodiče, aby měli o technické obory zájem…
Naprosto souhlasím. Právě proto jsme spustili projekt Rok průmyslu a technického vzdělávání, který má sloužit také k tomu, aby přesvědčil rodiče a hlavně maminky, že práce pro průmyslové firmy má pro jejich děti budoucnost, že jde o práci v nejmodernějších provozech, že na špinavé ruce a montérky můžou zapomenout. A je i na firmách, aby se lidem otevřely a ukázaly, že práce pro ně může znamenat skutečně zajímavou kariéru a jistotu solidního výdělku.
Všechno za rok nevyřešíme, ale předpokládám, že po roce získáme tolik podnětů a materiálů, že budeme umět navrhnout podstatné legislativní změny.
Přečtěte si: Představa průmyslu je snad děsivější než všechny ostatní bláboly
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
21 komentářů:
Já tomu Hanákovi tak trošku i rozumím. Osmiletá gymnázia totiž absolvují i děti, které v deseti letech netuší, že by jim bylo bližší technické vzdělání, ale když už na tom gymplu jsou, tak to nějak těch osm let přetrpí a mnoho z nich pak nezamíří na VŠ technickou, na kterou si mnohdy netroufnou jen díky absenci povinné maturity z matematiky, ale jinou. Před třiceti lety se na maturitní školy technického zaměření hlásili žáci s nejvýš několika trojkami, kteří byli po maturitě na úrovni dnešních Bc. Před padesáti lety byli tito studenti na úrovni dnešních Ing. Dneska se na tyto maturitní obory hlásí čtverkaři od vrchu až dolů, kteří jsou po maturitě v praxi nepoužitelní a na VŠ nemají. Na technické učební obory se hlásí v podstatě už jen propadlíci. Přispívá k tomu i zrušení povinné technické výchovy v rámci pracovních činností na ZŠ. Fyzika sama na rozvoj technického myšlení nestačí a dnešní kluci jsou technikou nepolíbení. K CNC se pak nemá kdo postavit. Jenže, co s tím?
Nic proti autorce výroku, ale možná by neuškodila alespoň základní informace.
Třeba to že oblastí jejího zájmu je: Research interests in Interactive Media Design, Science and Technology Studies and topics in Digital Culture and Art.
Anebo aspoň to, koho nebo co reprezentuje. Řekl bych, že v daném okamžiku sama sebe.
Pan Hanák, se kterým můžeme nesouhlasit, reprezentuje Svaz průmyslu a obchodu.
Já si třeba, na rozdíl od něj, nemyslím, že cestou jak přitáhnout děti znovu k technice je rušení víceletých gymnázií. Ale tuhle zemi živila v minulosti strojírenská výroba a v budoucnu ji může živit třeba robotika. Gender studies, nebo kulturologie jen těžko.
Státní univerzita v Singapuru - zřejmě dobrý oddíl.
Jsem rád, že vystoupení pana Hanáka vyvolalo takový celosvětový zájem, aspoň se nemluví o panu prezidentovi. Co kdyby v Singapuru sestavili vědecký tým snažící se naše zaostalé školství pozvednout?
Pardon, já to špatně pochopil: http://www.lupa.cz/autori/denisa-kera/, paní Kera se zabývá filosofickými a uměleckými aspekty nových technologií a pochází z Čech.
No, nevim, kolik toho dela absence diakritiky a uzivani obecne cestiny, ale z toho komentare moc moudry nejsem... To aby si clovek kreslil grafy souveti, jak na zakladni skole, aby poznal, co patri k cemu. A obcas to stejne nejde. Toto je ta humanitni vzdelanost?
PS: Rozhovor s Hanakem jsem prirozene necetl, ale pokud v nem nezaznelo ani jednou slovo inovace, ma ode mne male plus...
Je úplně jedno,co si myslí ten pán nebo ta paní v rozhovorech. Technicky vzdělané děti nejsou a nebudou do té doby, dokud někdo dětem a rodičům nevysvětlí, že pokud chci studovat, musím studovat. Možná to zní jako blábol,ale dovysvětlím. Každému je nad slunce jasné, že na technické obory musíte umět matiku, fyziku,chemie, prostě přírodovědné obory. A jejich učení někdy dost bolí (pokud nejste rodilí géniové).Snahou dnešní většinové mládeže je studovat lehce,bez bolesti, pohoda,klídek ,tabáček. Proč se dřít na technice, když nemusím?. Je samozřejmé, že je třeba obojího - i humanitních oborů. Jenže když se v devadesátých letech v okolí začaly objevovat školy s názvem"...podnikatelská..", bylo mi jasné, že to půjde do kelu. Dětičky si udělaly maturity v těchto obskurních školách, dnes jsou asi i adekvátně podobné paskvily v podobě vysokých. Nejhorší je, že na to dává stát tolik dotací. A to se ještě "sluníčkoví" lidé dohodli, že jít na učňák je hanbou nebo diskriminací či co.
Každopádně diktát korporací nepodporuji v žádném ohledu. Hlavně, že se necháme oblbovat.
Paní Denisa Kera jenom plive, nemá jediný věcný argument. A evidentně se nikdy nebyla ani okem podívat na střední technické škole.
To co říká pan Hanák je zcela stupidní a opravdu velmi nebezpečné, protože je pro řadu lidí autoritou.
Nejhorší na tom ale je, že tato „autorita“ buď záměrně lže nebo vůbec neví o čem mluví.
"Kraje by měly především výrazně omezit víceletá gymnázia. Víte, já neříkám všechna, to určitě ne. Potřebujeme elitu, skvělé lékaře, právníky. Ale není možné, aby se na tak výběrové školy dostávali trojkaři a čtyřkaři. Kraje naopak musí podpořit učňovské školy a střední odborné školy..“
Tak se podívejme na konkrétní čísla. Použiji ta z roku 2012, která mám k dispozici. Novější se mi teď nechtějí hledat, ale budou +- stejná, spíše v neprospěch pana Hanáka.
Na gymnázia, včetně těch víceletých, nastupuje necelých 22 % populace. Z toho na víceletá gymnázia cca 10 % populace. Předpokládejme, že by panu Hanákovi stačilo snížit podíl žáků odcházejících na víceletá gymnázia na 5 % populace.
Co by to znamenalo pro gymnaziální vzdělávání:
1) Zrušení 218 tříd, tj. více než 2/3 kraji zřizovaných tříd
2) Ostatní zřizovatelé, na které kraj nemůže, mají 93 tříd, zatím velmi málo naplněných. Pokud se rozhodnou je zaplnit 30 žáky, bude nutné zrušit ještě dalších 29 tříd krajských gymnázií. Zbyde tak pouze 63 tříd zřizovaných kraji a 93 tříd ostatních zřizovatelů!!!
3) V krajských gymnáziích se tak bude vzdělávat pouze 2 % populace!! Většina žáků na víceletých gymnáziích bude ve školách ostatních zřizovatelů.
4) Podíl žáků nastupujících na gymnázia poklesne na 17 %. Tolik jich na gymnázia chodilo za komunismu, v době vlády dělnické třídy a těžkého průmyslu. Dlouhodobý záměr ČR ale požaduje nejméně 25 % žáků ve všeobecném vzdělávání.
5) Z gymnázií, která mají v současnosti 1 třídu víceletého a 1 třídu čtyřletého gymnázia, tj. 360 žáků (to je nejčastější model v ČR) vzniknou neufinancovatelná čtyřletá gymnázia se 120 žáky. To se bude muset řešit buď jejich zrušením nebo sloučením s jinými školami. Bude se to týkat většiny z 369 gymnázií.
6) Tento typ vzdělávání (zejména víceletého) se stane pro děti ze vzdálenějších míst nedostupný nebo tam nebudou chtít dojíždět.
7) Tento typ vzdělávání (zejména víceletého) se stane ekonomicky nedostupným pro řadu sociálně slabších rodin.
Co by to přineslo ostatním typům škol:
1) Do každé třídy ZŠ by se vrátilo 1,5 žáka.
2) Na 1 třídu SOŠ a SOU se tím získá 1,7 žáka!!! Ale jen za předpokladu, že opravdu přistoupíme na 17% podíl gymnazistů v populaci a nenahradíme zrušené víceleté třídy gymnázií čtyřletými.
Vše vypočteno z dat na delta.uiv.cz (Statistické ročenky školství. Výkonové ukazatele)
To se opravdu vyplatí!
... pokračování
Pokračování...
„Jsem v tamní tripartitě a zastupitelé se s tím opravdu nemazlí. Reagují na potřeby trhu, mají odvahu, klidně zavřou osmileté gymnázium a otevřou střední odbornou školu. Jsem přesvědčen, že stejně musí postupovat i stát,…“
Podívejme se na SOŠ. Těch bylo v roce 1989 375 (odečteno z grafu ve Zprávě o vývoji českého školství od listopadu 1989, Č.j.: 25461/2009 – 20), v roce 1995/96 jich bylo 1010!!! (nárůst o 169 %, tj. bylo jich najednou 2,7x tolik). To nastartovalo neskutečný boj o žáky, rušení přijímacích zkoušek, a to bohužel v zájmu zachování existence (jako reakce na zrušení přijímaček na SOŠ) i na řadě gymnázií. V roce 2007/08 jich bylo 860 a dnes jich je 835 (zdroj: http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp - tabulka x D1.3.2)
Tj. nárůst o 123 % proti roku 1989.
Takže, žáků je polovina, SOŠ je více než 2x tolik a my budeme otevírat další!
Panu Hanákovi opravdu nestačí, že na obory s výučním listem chodí skoro třetina populace, což je nejvíc v Evropě a že z nich čtvrtina je hned po skončení školy nezaměstnaná, že ve 3. čtvrtletí roku 2014 bylo v ČR celkem evidováno 312 700 nezaměstnaných, z toho s výučním listem 125 100, tedy 40 % ?!!!
Nestačí mu, že na maturitní SOŠ a SOU chodí 47 % (tedy téměř polovina všech dětí)?
Já myslím, že pan Hanák potřebuje jen co nejlevnější pracovní sílu! Myslím, že kdyby páni průmyslníci vytvořili svým zaměstnancům lepší pracovní podmínky a více je zaplatili, nouzi by neměli.
A s těmi známkami je to také velice úsměvné! Na víceletá gymnázia chodí trojkaři opravdu ale opravdu výjimečně (to si může pan Hanák snadno zjistit). O čtyřkařích nemá cenu ani mluvit. Stačí se podívat, jaké mají děti v 5. třídách známky na vysvědčení. Vždyť tam se čtyřky snad ani nedávají!
PS: Páni průmyslníci si pravděpodobně také nevšimli jedné podstatné věci a tou je pokles porodnosti (demografická křivka). Snaží se zachovat nebo zvýšit počet svých firem, zvyšovat výrobu i svůj zisk - tzv. ekonomický růst. Jenže se jim rodí polovina zaměstnanců a brzy budou mít také polovinu odběratelů.
Nejspíš je čeká optimalizace!
Omlouvám se okopírování mého příspěvku z jiné diskuse, ale myslím, že to sem také patří.
Pokud jde o technické vzdělávání vysokoškoláků, mám pro Vás také pár čísel:
V roce 2001 absolvovalo technické obory vysokých škol 25,9 % vysokoškoláků (celkem jich bylo 5 498).
V roce 2013 to bylo 21,7 % (celkem ale 8 348 vysokoškoláků).
Tj. počet technicky vzdělaných vysokoškoláků stoupá. Politici a průmyslníci prostě lžou.
Kolik technicky vzdělaných vysokoškoláků absolvovalo v roce 1989 bohužel nevím. Budu rád za nějaký případný zdroj.
Pokud k nim přidáme přírodovědce, jsme v roce 2013 na 29 % a na 11 052 absolventech (proti 6 674 v roce 2001). Tj. je jich už skoro 2x tolik než v roce 2001.
Mluvím o magisterských oborech.
A nárůst by mohl pokračovat, protože do prvních ročníku technických a přírodovědných fakult v roce 2013 nastoupilo celkem 23 520 studentů. To je 33 % všech vysokoškoláků nastoupivších do 1. ročníků.
A pak, že o technické a přírodovědné VŠ není zájem!
Zdroj: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/data-o-studentech-poprve-zapsanych-a-absolventech-vysokych
Tak jste nám to pěkně rozebral kvantitativně. Otázkou však zůstává, jak je to s těmi absolventy technických oborů po stránce kvalitativní.
Když se řekne A, musí se říct i B, C, ... Z.
1) Počet gymnázií vzrostl o 140, počet učilišť klesl o 100.
2) Dnes na gymnázia chodí procentuálně více dětí než na učiliště, některé gymnaziální třídy (tzv. lycea) na SOŠ nepočítaje.
3) Průměrná SOŠ má 355 žáků, průměrné SOU 236 a průměrné G má 201 žáků.
Tím nehájím průmyslníky, jen dokresluji čísla.
Myslíte, tedy, že když do každé té třidy SOŠ a SOU přidáme těch 1,7 žáka ze zrušených víceletých gymnázií, že zásadně stoupne kvalita absolventů technický oborů?
Jistě sama uznáte, že v těch víceletých gymnáziích, která vidí pan Hanák jako největší problém, to nebude.
Pokud chceme kvalitnější techniky, musíme to řešit úplně jinak než rušením víceletých gymnázií.
Krtku, kam na ta čísla chodíte? Můžete prosím uvést zdroj?
To, že na gymnázia chodí větší procento žáků než na učiliště, je naprostý nesmysl!
I ostatní čísla neodpovídají oficiálním datům.
Do prvních ročníků gymnázií (včetně víceletých gymnázií) nastoupilo v roce 2013-14 necelých 22 % žáků. Zdroj: http://www.infoabsolvent.cz/Temata/ClanekAbsolventi/0-0-01/Pocty-a-podily-nove-prijatych-zaku.
V období okolo revoluce (1989) nastupovalo do gymnázií cca 17 % (Zdroj: Zpráva o vývoji českého školství od listopadu 1989, Č.j.: 25461/2009 – 20).
Tj. nárůst podílu je 5 %.
Počet gymnázií v roce 1989 byl cca 220 (odhad z grafu ve výše uvedené zprávě), v roce 2007/08, kdy zpráva končí, jich bylo 373. V roce 2013/14 jich bylo 366 (zdroj: http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp - tabulka x D1.2.2 ).
Tj. přírůstek 146 gymnázií.
Počet gymnázií tak stoupl o 66 %.
Z téže zprávy je zřejmé, že na maturitní obory SOŠ a SOU chodilo v roce 1989 32 % žáků. Dnes je to 47 %. Nárůst podílu o 15 %.
Počty SOŠ a jejich přírůstek 123 % viz příspěvek výše.
Takže, abych to shrnul, SOŠ od revoluce přibylo přibližně 2x tolik než gymnázií a podíl žáků do nich docházejících se zvýšil o 15 %, zatímco u gymnázií jen o 5 %.
Lycea jsou v oficiálních statistikách řazena k odbornému vzdělávání. Někteří politici je účelově zařazují do všeobecného vzdělávání a Vy dokonce ke gymnáziím. Hm...
Do 1. ročníků oborů s výučním listem nastoupilo v roce 2013-14 31,2 % žáků. V roce 2012 -13 to bylo dokonce 32,1 % - zdroj tentýž.
Tj. nastupuje do nich podstatně více žáků než do gymnázií.
Počet učilišť nepoklesl. V roce 1989 jich bylo cca 630 (z grafu výše uvedené zprávy), dnes jich je 682.
Ale poklesl proti roku 1989 podíl učňů s výučním listem z 52 % na 31,2 %. na populaci žáků stejného věku. Také nemáme těžký průmysl, zavřeli jsme doly, pokročila automatizace, ...
PS: Počty škol jednotlivých typů nemají vliv na školy ostatních typů. Důležitý je podíl populace, který na ně nastupuje. Jestliže jeden druh škol zvýší svůj podíl, bere žáky jiným typům škol.
Roste-li počet škol jednoho typu při konstantním podílu, má tento typ škol problémy s naplněností tříd.
K ostatním číslům:
Průměrná SOŠ má 355 žáků, průměrné SOU 236 a průměrné G má 201 žáků.
Průměrný počet žáků v ČR ve školním roce 2013/14:
Průměrné gymnázium má 351 žáků.
Průměrná SOŠ má 223 žáků.
Průměrné SOU má 146 žáků.
Zdroj: delta.uiv.cz. Vypočteno tak, že jsem počet žáků na daném typu školy vydělil počtem škol daného typu.
Ale nějak nechápu, k čemu ta čísla jsou. Je to dost komplikované, protože ty školy mohou být sloučeny do větších celků a o ničem to nevypovídá.
Můj zdroj: časové řady Ceského statistického úřadu. Počítal jsem stejně. Průměrné počty z roku 2012/2013. Včetně toho procentuálního podílu, který pro G vyšel vyšší než na SS.
Krtku, ve svých úvahách nad čísly z ČSÚ jste udělal několik chyb.
1) "Průměrná SOŠ má 355 žáků, průměrné SOU 236 a průměrné G má 201 žáků."
Zde jste zaměnil gymnázia a SOŠ!
Správně má být: Průměrné G má 355 žáků, průměrné SOU 236 a průměrná SOŠ má 201 žáků.
Je také otázka, jestli do výpočtu zahrnovat i žáky jiného než denního studia jak to děláte.
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/320181-14#12
2) Stejně jako naši politici a průmyslníci počítáte špatně podíl gymnazistů na populaci středoškoláků.
Do jejich podílu na populaci příslušného věku (SŠ) započítáváte i žáky nižšího gymnázia!
To je pro účely stanovení výše zmíněného podílu naprostý nesmysl!
To je jako kdybyste u firem počítal podíl na trhu a některým tam počítal výrobky za 8 let a jiným za 4 roky.
V roce 2012/13 uvádí Váš zdroj 130 385 žáků na gymnáziích, ale bude z nich pouze 90 464 absolventů (ti jsou teď na vyšším a čtyřletém gymnáziu a jsou ve věku SŠ, tj. jsou součástí poměřované populace). Těch 39 921 žáků z nižšího gymnázia nemůžete nyní do podílu se žáky ve věku SŠ počítat. Ti se tam budou počítat až budou ve věku ostatních středoškoláků. Snad je to srozumitelné.
Když budete správně počítat jen žáky věkem odpovídající středoškolákům získáte ta procenta, která jsem tu již několikrát napsal. Tj. 47 % SOŠ a SOU s maturitou, 22 % G a 31 % SOU s výučním listem.
To jsou také oficiální čísla.
Tzn. v žádném případě není podíl gymnazistů vyšší než učňů!
3) Nevím, proč používáte čísla z ČSÚ. Školství má u nás na starosti MŠMT. To stanoví terminologii, metodiku vykazování a má také čísla přímo ze školních matrik. ČSÚ má čísla zprostředkovaná a ještě deformovaná jejich jinou terminologií a metodikou.
Čísla z matrik jsou sumarizována zde: delta.uiv.cz. Další oficiální statistiky MŠMT jsou na stránkách MŠMT.
Krtek děkuje za poučení.
Jen jestli on ten tlak na přesun žáků z gymnázií na učňáky nemá z pozice Chládka a ČSSD úplně jiné důvody, než si myslíme.
Kapacita SŠ je naplněna ze 65 %. Gymply samozřejmě naplněny jsou. Nejhorší je situace na SOŠ a SOU a bylo by potřeba situaci řešit a některé z nich zrušit, protože je propočítáno, že i v budoucích letech, kdy nastoupí do SŠ silnější ročníky, bude kapacita naplněna ze 75 %. Jenže SŠ zřizují kraje, rušení škol je značně nepopulární krok a krajské volby jsou za rohem. K tomu je potřeba přičíst, že ve většině krajů vládne ČSSD a mohlo by jim to prohrát volby. Omezení gymnázií si ČSSD otestovala ve Zlínském kraji, kde měla v plánu zrušit na prestižních gymnáziích dvě třídy, jenže u veřejnosti těžce narazila. Ověřila si, že takto tedy ne a teď nejspíš zkouší řešit přesun žáků na učňáky na celostátní úrovni přes MŠMT formou jednotných přijímacích zkoušek, což by krajská vedení nemělo v krajských volbách tolik ohrozit.
Z tohoto pohledu to vypadá, že Chládkova starost o budoucí zaměstnatelnost absolventů je jen zástěrka a že se jedná čistě o politické hrátky.
Stále nechápu to, proč se někteří stále tak úporně brání povinné maturitě z matematiky na všech gymnáziích a SŠ v ČR. Netýkalo by se to pouze uměleckých škol. Po dnešním doučování dvou budoucích maturantů jsem opravdu zdrcen jejich znalostmi v matematice. A to měli v pololetí známku chvalitebnou a dobrou. Mimochodem maturují z ČJ, AJ. Možná i tady je ten zakopaný pes.
Nemyslím si, že by bylo nutné, aby byla povinná maturita z matematiky na všech SŠ. Docela by stačilo se vrátit k modelu z dřívějška, kdy byla povinná maturita z matematiky na přírodovědných větvích gymnázií, ekonomkách a na technických SŠ. Na humanitních větvích gymnázií, pedagogických SŠ, zdravkách apod. povinná maturita z matematiky nebyla. Ono totiž právě to, že se hovoří i povinné maturitě z matematiky i na humanitně zaměřených školách, vzbuzuje největší odpor, přitom by skutečně stačila zavést tam, kde kdysi byla a nebláznit. Ono totiž méně je někdy více či jinak, kdo chce víc nemá nic.
Okomentovat