Z článku Tomáše Feřteka v RESPEKT.cz vybíráme:
Ti z nich, kteří jsou profesí učitelé, krom toho říkali, že jim tyhle školy daly víc než všechno další studium včetně vysoké - protože vědí, jak to udělat, aby děti vyučování zajímalo. A asi podstatná je zmínka jednoho absolventa základní a střední waldorfské školy, který dnes končí studium medicíny, že dřív měl ze školy i hodně emocí a zážitků a díky tomu si věci lépe pamatoval. Kdežto teď jako by na přednášky chodila jen jeho hlava. Což je podstatný postřeh. Tradičně vedená škola bývá především intelektuální příprava na život, který teprve přijde, kdežto alternativní škola chce být už tím reálným životem. Proto děti víc baví.
10 komentářů:
Kdo jedl domácí prasátko nebo kuřátko, pozná rozdíl proti "rychlokuřátku" nebo "rychloprasátku" z velkochovu.
Kdo má domácí vajíčka, potvrdí Vám, že jsou "jiná" než kupovaná.
A teď ta zvláštní otázka. PROČ si každý doma nechová své vlastní prase a slepice, když je to takový rozdíl?
No, ja si dovolim ocitovat vetu, ktera zaujala mne: "Prostě předpokládali, že i všude jinde to bude tak zajímavé a podnětné a lidé komunikativní. Což se často nestalo."
Ani, zivot neni nepretrzite zajimavy, zabavny a podnetny, a nebude takovy ani v 21. stoleti bez pary... Proto skola, ktera chce pripravit na zivot jaky je ci jaky bude, musi byt obcas i nudna a otravna...
Myslím, že není nezbytné, aby do alternativních škol chodili úplně všichni. Důležité je, aby ti, co takovou zlušenost mají, dokázali o ní dostatečně poutavě vyprávět.
To je jako s těma letama na Měsíc...
QUAELIBET VULPES CAUDAM SUAM LAUDAT
Jak je to s úrovní absolventů alternativních škol přesně nevím, žádný seriózní srovnávací výzkum se, pokud vím, u nás zatím nekonal.
Ale vzpomínám si, že moje neteř Angelika, která žije ve Frankfurtu nad Mohanem, s úspěchem absolvovala základní vzdělání ve Waldorfské škole.
Když pak chtěla pokračovat ve studiu na střední škole, nebyla tam přijata a musela si své vědomosti doplnit na běžné škole.
Žáci alternativních škol nejsou reprezentativním vzorkem populace. Aby rodiče dali dítě do alternativní školy, musí se přinejmenším nad otázkou vzdělávání svého dítěte zamyslet. To nedělá úplně každý rodič. Není tedy divu, že se absolventi alternativních škol jeví nadprůměrní -- skoro jistě měli i nadprůměrně vzdělané (či ekonomicky situované) rodiče nebo se jim rodiče nadprůměrně věnovali.
Tedy, kolego Keršlágere, nestydíte se používat znalosti, které vám přece správně vůbec k ničemu nemají být? Nebo nám chcete říct, že jste se učil latinsky jen proto, že jste už tehdy věděl, že to na České škole jednou použijete?
Zase pan Feřtek recykluje nesmysl o tom, že škola, tedy škola hlavního proudu, je někde mimo reálný svět. Cožpak ve škole nejsou reální lidé, reálné vztahy, reálné zkušenosti? Spíš opak je pravdou, protože alternativní školy jsou světem skleníkovým, ve kterém se daří především skleníkovým rostlinkám.
alternativní školy jsou světem skleníkovým
No, nemyslete si... Ono třeba umět sehrát nějaký povedený divadelní kus nebo umět zorganizovat maškarní průvod, to se člověku v životě hodí.
Problém je v tom, že třeba na Hradě se najde uplatnění vždy jen pro jednoho tiskového mluvčího nebo šéfa hradního protokolu.
Cituji z EDUinu, jaké měli tito absolventi obtíže:
"Cítím nedostatek kontaktu v mladém věku s jinými částmi populace než jen s elitou."
Může být ještě něco výmluvnějšího???
Okomentovat