Česká škola: Michal Černý: Vybrané nástroje na podporu digitálního kurátorství

Mimo nástěnky existuje velké množství podstatně více propracovaných a lépe designovaných technologií, které digitální kurátorství skutečně umožňují. V této části nemůžeme (ostatně stejně jako v případě online nástěnek) popsat všechny nástroje, ale pokusíme se upozornit na některé, které jsou typologicky zajímavé a učitelům (především s ohledem na tuzemské prostředí) by mohly být prospěšné a užitečné.

Nejde v prvé řadě o nějaký taxativní výčet, ale jednotlivé aplikace je nutné vnímat v kontextu určitých struktur taxonomií vzdělávacích cílů či aktivit. Obrázek, jehož autorem je Jeff Dunn[1], je velice zajímavý – obsahuje 62 aplikací pro iPad, které jsou rozdělené dle zjednodušené Bloomovy taxonomie do kategorií s přiřazenými činnostmi. Ve vnitřním kruhu je vlastní vrstva pyramidy, následují slovesa identifikující určitou činnost, další kruh je zaměřený na konkrétní činnosti a následuje výběr aplikací. Řada z nich je dostupná také jako online služba či je alespoň multiplatformní, případně by pro ni bylo možné najít určitou alternativu.

Obrázek pěkně zachycuje důležitou skutečnost, že ač lze využít většinu uvedených nástrojů pro digitální kurátorství, mohou mířit na různé vrstvy taxonomie a studenty rozvíjet skutečně způsobem, jaký pedagog bude preferovat. Kurátorství tak nemusí být primárně zacíleno na jednu rovinu taxonomie, ale lze je vnímat jako určitý styl práce.

Scoop.it

Scopit.it je platforma sloužící pro online publikování zajímavých materiálů různého typu – lze vkládat odkazy na webové stránky, videa, prezentace atp. Základní myšlenkou je přitom důraz kladený na kurátorství. Uživatel si vytváří stránky (či magazíny), do kterých tyto prvky umísťuje, doplňuje je klíčovými slovy a ústním popiskem. Jednotlivé příspěvky se řadí automaticky podle data přidání, ale lze s nimi různě manipulovat. Díky tomu lze vytvářet hodnotná, cíleně budovaná portfolia informací, které se dají filtrovat, procházet a určitým způsobem využívat.

Díky tomuto nástroji lze velice snadno vytvářet tematicky ucelená portfolia, která se dají používat přímo ve výuce. Lze například vytvořit stránku věnovanou středověku a návštěvník si může pomocí klíčových slov vyfiltrovat II. světovou válku, případně videa k nim. Pokud je tvůrce portfolia pečlivý a Scoop.it skutečně ke kurátorství používá, pak každý materiál bude obsahovat také didaktický komentář, zařazení do RVP atp. Během několika málo kliknutí tak má učitel materiály, které se hodí pro jeho výuku i s návodem, jak je vhodně zařadit a co obsahují.

Aplikace se v tomto ohledu výborně hodí na spolupráci mezi školami nebo v profesních organizacích, které mohou vytvářet velice bohatá a kvalitně zpracovaná portfolia. V takovém případě je dobré mít po ruce kurátora, který bude schopen dopředu nabídnout vhodný způsob jednotného zpracování, seznam používaných klíčových slov a řadu dalších kroků, které povedou k efektivnímu sdílení materiálů.
Platformu lze ale používat více způsoby, třeba jako multimediální doplňkovou učebnici ke klasickým hodinám pro studenty, jako jeden ze zdrojů zájmové činnosti nebo třeba pro prezentaci osobních materiálů, které tvoří vědecký či odborný profil každého učitele. Připravovaný kariérní řád chce intenzivně podporovat především ty učitele, jejichž vliv přesahuje hranice školy. Možnost takto se prezentovat prostřednictvím Scoop.it je například v oblasti materiálových věd nebo třeba jiných témat, která jsou ve výkladu možná minoritní, ale ostatním učitelům mohou velice pomoci.

Scoop.it je nejkomplexnějším nástrojem pro kurátorskou činnost a je vidět, že je s ohledem na to navrhován. Aplikace je v základním provedení zdarma, ale za některé pokročilé funkce je pak nutné platit (například podpora SEO, spolupráce větších týmů, analýza chování návštěvníků atp.).

Pinterest je jednou z deseti největších sociálních sítí a svou cílovou skupinu nachází nejen mezi anglicky hovořícími uživateli. Z hlediska genderového je pro ni typická zásadní dominance žen. Základní myšlenka spočívá v tom, že si každý uživatel vytváří nástěnky dle různých tematických klíčů – například podzim ve škole, zábava, inspirace pro experimenty nebo třeba čistě osobní móda či kočky. Každá nástěnka má přitom unikátní adresu, takže je možné je snadno vystavovat, sdílet, odkazovat atp.
Základním způsobem, jak přidávat příspěvky na nástěnku, je udělování pinů. Pin (tedy připínáček) je možné dát libovolnému obsahu, který na Pinterestu najdeme. V základní variantě tedy procházíme obsah a hledáme, co nás zaujme, a tyto obrázky si dáváme také na vlastní nástěnku (či nástěnky). Jestliže chceme nějaký obsah nahrát, je to možné také, ale síť skutečně slouží primárně pro sdílení obsahu druhých a v tom je její hlavní síla.

Nástěnky mohou být různého druhu – lze mít striktně privátní, veřejné nebo takové, které jsou sdílené jen s určitou úzkou skupinou uživatelů. Pinterest tak může posloužit jako nástěnka pro osobní inspiraci, zdroj dat pro rodiče (například jaké experimenty byly prováděny) nebo pro propagaci aktivit školy směrem k širší obci. Užitečné také je, že na jedné nástěnce může participovat tvořivým způsobem větší množství uživatelů. Lze tak například dělat nástěnky, které buduje celý kabinet nebo oborová rada.
Jestliže se ve všech dokumentech týkajících se hodnocení školy a pedagogických pracovníků píše, že jednou z klíčových vlastností pozitivního hodnocení je schopnost vlastní zkušenosti a „know-how“ předávat dál, tak Pinterest je zajímavou platformou, která toto umožňuje a silně podporuje mezinárodní propojení. Celá síť je založená na práci s obrazem, což snižuje jazykovou bariéru. Pokud jsou obrázky vytvořeny vhodným způsobem, tak pro popis aktivity často vystačí jen velice jednoduchý komentář. Ke každému obrázku je mimo textu možné připojit další údaje, jako jsou URL adresa, popisek, klíčová slova nebo třeba místo. Nástěnka školy nebo aktivního učitele může být zajímavým zdrojem dat a inspirace pro široké okolí.

Registrace je možná buď prostřednictvím účtu na Googlu či Facebooku, případně lze využít obyčejný e-mail. Služba bohužel nenabízí žádné možnosti exportu dat do RSS nebo jiného kanálu, který by bylo možné snadno propojit s webem.

Možnosti využití Pinterestu mohou být jistě rozdílné, vždy bude záležet na konkrétním zaujetí, stylu práce a myšlení pedagoga, přesto však lze nabídnout některé možné zdroje inspirací nebo alespoň směrů, kterými se lze vydat.

Sdílení nápadů s dalšími učiteli prostřednictvím tematických nástěnek. Můžete sdílet nápady, zdroje, videa, novinové články, infografiky či obrázky a přitom nemusíte být s cílovou skupinou ve fyzickém kontaktu. Jestliže máte data univerzálního charakteru, je dobré zvážit, zda není vhodnější je prezentovat v anglickém jazyce (anglické popisky i názvy nástěnek), neboť tím můžete získat podstatně větší publikum.

Sdílení zdrojů se studenty je druhou zajímavou oblastí. Pinterestové nástěnky mohou být použity pro strukturovaný seznam zdrojů, například pro studenty píšící nebo bádající o určitém tématu. Web je příliš široký a pro studenty může být obtížné (zvláště pokud se v tématu příliš nevyznají) dostat se k důležitým zdrojům. Učitel zde vystupuje jako kurátor, který umožní žákům vytvořit si základní představu o tématu, a přitom může snadno pohlídat, aby se k nim dostaly také důležité detaily a souvislosti.

Studenti mohou pracovat na skupinovém projektu, dávat dohromady nástěnku nápadů a zdrojů. Učitel pak může nástěnku navštívit a prostřednictvím komentářů k jednotlivým pinům nebo analýzou celé koláže nabídnout zpětnou vazbu. Studenti jsou tak vedeni k tomu, aby kvalifikovaně pracovali se všemi zdroji, uměli vyhledávat a zasadit si informace do kontextu.
Participativní učení je další z variant využití Pinterestu. Umožňuje do procesu zpracování tématu vtáhnout také žáky. Ti jsou pak asi těmi, kteří rozhodují o obsahu a dílčí náplni jednotlivých aktivit. Je zřejmé, že není možné například ve výtvarné výchově probrat všechny konceptuální umělce, takže není důvod, proč výběr děl, událostí a autorů, o kterých se chceme bavit, nenechat na žácích samotných.

Dostupné z: https://cz.pinterest.com/

Další nástroje

Mimo to však existuje řada dalších nástrojů, které se k určitému kurátorství dají využít. V řadě případů může jít o relativně běžné nástroje, které se použijí dostatečně tvůrčím způsobem. Příkladem může být Tumblr (dostupné z: https://www.tumblr.com/), který umožňuje vést blog (webové stránky nebo nástěnku s obsahem) s různými materiály – podporováno je přímé vkládání videí, fotografií, textu, citátů, odkazů nebo třeba audia. Lze v něm snadno zakládat jednotlivé tematické sekce. Jednotlivé příspěvky je pak možné filtrovat či prohledávat podle klíčových slov nebo pomocí fulltextového vyhledávání. Velkou předností tohoto nástroje je jak snadné ovládání, tak také velice estetické a v moderním designu zpracovávané šablony. Výsledek tedy může vypadat profesionálně, i když do vzhledu neinvestujeme příliš velké úsilí. V tomto nástroji lze také dobře vytvářet statické stránky, což může být v kombinaci s dynamičtějším blogem funkční spojení.

Druhým rozměrem služby je podpora sociálního kontaktu, respektive lze říci, že Tumblr není nutné používat jen pro pasivní vystavování informací, ale také jako sociální službu. V „administračním módu“ je viditelná zeď, na které se objevují zajímavé blogové příspěvky, které by se mohly líbit konkrétnímu uživateli. Ten má možnost nastavit si odběr vybraných blogů, nebo jen oceňovat vybrané konkrétní příspěvky. Další funkcí je reblogování příspěvku, který vydal někdo jiný. Ten je možné zařadit na svůj blog a Tumblr se sám postará o citace. Samozřejmě je možné se s více uživateli domluvit na společném publikačním projektu.

Podobně lze využít například Blogger či WordPress, ale oba se více blíží ke konceptu klasického blogování, takže aspekty spojené s kurátorstvím do nich implementovat lze, ale již ne tak přímočaře. Pokud se rozhodneme pro práci jen s jedním médiem, lze většinou využít implementovaných funkcí typických služeb. Například na YouTube lze takto vytvářet playlisty, jinde pracovat s fotografiemi atp. Tyto přístupy ale není možné zcela doporučit.

Příspěvek byl napsán v rámci projektu INTERES. CZ.1.07/1.3.00/51.0035.
Předchozí díly:

[1] DUNN, Jeff. Integrate iPads Into Bloom’s Digital Taxonomy With This ‘Padagogy Wheel’.

Zdroj: http://interes.blogy.rvp.cz/2015/01/12/online-nastroje-pro-tvorbu-nastenek-ve-skolnim-prostredi/