Česká populace není finančně gramotnější než před 9 lety

pondělí 9. března 2015 ·

Finanční gramotnost české populace se za posledních 9 let téměř nezměnila. Podle aktuálního průzkumu České bankovní asociace (ČBA) ve spolupráci s SC&C jsou pojmy jako RPSN, debetní a kreditní karta pro značnou část národa stále velkou neznámou. Stejně tak jako základní principy zodpovědného hospodaření s financemi. Důsledkem je pak předlužování obyvatelstva, růst počtu exekucí, nebo podceňování vytváření si finančních rezerv včetně rezervy na stáří. Šanci na zlepšení dává finanční vzdělávání veřejnosti založené na úzké spolupráci mezi školami, neziskovými organizacemi a finančním trhem v čele s bankami. Česká bankovní asociace v rámci European Money Week představuje vybrané projekty finančního vzdělávání a na svých akcích podporuje otevřený dialog právě mezi bankami, školami a neziskovým sektorem.


„Při srovnání výsledků dvou průzkumů realizovaných s odstupem devíti let, které se zabývaly úrovní finanční gramotnosti, jsme zaznamenali jen velmi mírné zlepšení. V roce 2006 činil Index finanční gramotnosti české populace v průměru 66 bodů, letos v únoru jsme dospěli k hodnotě 71 bodů,“ říká Jana Hamanová, ředitelka výzkumu agentury SC&C. Více jak polovina lidí například nechápe rozdíl mezi kreditní a debetní kartou, zhruba pětina se neorientuje v tom, co je to RPSN. Každý pátý Čech netuší, k čemu slouží finanční plán. Téměř třetina domácností si nevytváří žádné finanční rezervy a 78 % lidí v zabezpečení na stáří spoléhá především na starobní důchod od státu.

Špatné finanční návyky a nízké znalosti dostávají lidi do obtížně řešitelných problémů

„Čísla z průzkumu naznačují, že značná část lidí nemění své špatné finanční návyky a nedoplňuje si finanční znalosti. Tento stav je o to horší, že je v dnešní době finanční trh plný lákavých nabídek snadných půjček od predátorských poskytovatelů úvěrů. Dochází tak ke zvyšování rizika, že lidé snáze podlehnou relativně snadno dostupným finančním nabídkám, které jsou pro ně v konečném důsledku velmi nevýhodné až likvidační,“ říká Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace.

Banky mohou pomoci školám s výukou, jen je třeba odstraňovat bariéry

Právě finanční vzdělávání dětí, mládeže a pedagogů je klíčovou prioritou vzdělávacích programů, které iniciují nebo na nich participují banky. Jednou z cest, jak mohou banky školám pomoci je zprostředkování odborných externích lektorů se zkušenostmi z praxe.

Podle únorové ankety mezi řediteli základních škol polovina z nich staví výuku finanční gramotnosti výhradně na svých kmenových pedagozích. Druhá polovina kombinuje vlastní pedagogy s externími lektory. Výuky založenou jen na externích lektorech nemá žádná z oslovených škol. I přesto, že se ředitelé shodují na nesporných výhodách externích lektorů, kterými jsou především jejich zkušenosti z praxe (podle 88 % respondentů) a lepší znalost problematiky (52 %), vidí bariéry, které brání jejich většímu využívání. Mezi důvody proč školy externí lektory pro výuku v oblasti finančního vzdělávání nevyužívají, respondenti nejčastěji uváděli obavu z přílišné komerčnosti (37 %), nedostatečné zkušenosti externích lektorů s výukou (31 %), časovou náročnost při sjednávání lektorů (27 %), nedostatek kvalitních lektorů (20 %), ale také finance (16 %). „Pokud chceme školám s výukou pomoci, je nezbytné, abychom tyto zjevné bariéry odstraňovali. A za bankovní sektor školám dokázali pomoci zorientovat se v nabídce, přesvědčit je o kvalitě a získat si tak jejich důvěru,“ doplňuje Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace.

European Money Week jako příspěvek k otevřenému dialogu na téma finanční vzdělávání

Průzkum potvrdil naléhavou potřebu dalšího rozvoje finančního vzdělávání v České republice. „K tomu je nezbytná úzká spolupráce mezi školami, neziskovými organizacemi a finančními institucemi. Banky jsou již dnes významným článkem finančního vzdělávání a i do budoucna chtějí být v popředí snah o zlepšení,“ doplňuje Pavel Štěpánek. I proto se Česká bankovní asociace rozhodla v letošním roce připojit k projektu European Money Week, do kterého je zapojeno 23 evropských států, a jehož hlavním cílem je finanční vzdělávání žáků a studentů základních a středních škol. V rámci projektu ČBA pořádá dvě výrazné akce: Kulatý stůl s odborníky na téma zlepšení finanční gramotnosti (9. 3. 2015) a Jarmark finančního vzdělávání (12. 3. 2015) určený pro pedagogy základních škol. Cílem zejména Kulatého stolu je hledání odpovědí na otázky, jak dále rozvíjet aktivity přispívající ke zvyšování finanční gramotnosti v České republice.

Zvláštní pozornost dětem, mládeži a znevýhodněným skupinám

Téměř všechny banky v České republice se aktivně zapojují do aktivit v oblasti finančního vzdělávání. V centru jejich pozornosti je, vedle finančního vzdělávání dětí a mládeže, také vzdělávání seniorů a znevýhodněných skupin, jako jsou děti v dětských domovech, matky v azylových domech, nízkoprahová a komunitní centra. Banky nejčastěji organizují semináře, podporují výrobu výukových her, vytvářejí edukativní webové stránky, někde zajišťují koučink, pomáhají s výukou pracovníků neziskových organizací. Do finančního vzdělávání zapojují jako dobrovolníky své vlastní zaměstnance, včetně zaměstnanců poboček.

O výzkumu

Výzkum byl realizován 13. – 26. února 2015 v rámci celé ČR. Celkem se výzkumu zúčastnilo 1 055 respondentů ve věku 18–79 let. Jako metoda dotazování byla využita kombinace telefonického a online dotazníku.

9 komentářů:

Jiri Janecek řekl(a)...
9. března 2015 v 16:19  

No, nevim... Cekal bych nejake hlasy odborniku ve smyslu, ze skola by nemela skakat podle toho jak banksteri piskaji...
Otazka taky je, jak gramotnost (tj kompetence) souvisi se znalosti pojmu RPSM ci rozdilem mezi debetni a kreditni kartou (coz jsou veci, ktere se lze jen nabiflovat; mimoto - kde budou karty za 15 let? kdo dnes pouziva sekove knizky). Osobne si myslim, ze kdyby se decka ve skole misto techto nesmyslnych pojmu ucily taroky, bylo by to uzitecnejsi...
No, o tom, ze lide nevytvari rezervy a exekutori radi, zertovat nebudu, to jsou opravdu vazne problemy. Bankam to dost mozna vadi proto, ze clovek v exekuci uz asi nesplati vse a clovek bez rezerv si misto zajimavych financnich produktu koupi radeji treba rum... Nebo zaplati obedy deckam do skoly....

Jana Karvaiová řekl(a)...
9. března 2015 v 18:05  

Jednou k nám na přednášku přišli nějací mladí a neklidní,že budou učit finanční gramotnosti. Ke konci přednášky mi bylo jasné, že hlavně přišli agitovat pro druhý pilíř důchodové reformy.

Nicka Pytlik řekl(a)...
9. března 2015 v 18:45  

coz jsou veci, ktere se lze jen nabiflovat; mimoto - kde budou karty za 15 let?

Přesně tak, pane Janečku!
K tomu je ještě nutno dodat, že se i v tomto ohledu děti, a nakonec všichni občané nesmějí bát chyb. Napůjčoval jsi si a utratil vícnež jsi schopen splatit? Nevadí. Chybka se čas od času vloudí.
Ale, jak píšete bez diakritiky, předpokládám, že jste myslel 'exekutoři radí', a né 'řádí'.
A nakonec mne napadlo, co si asi tak o finanční gramotnosti myslí takový človíček třeba z dětského domova, na kterého v osmnácti vlítnou exekutoří, protože jeho matička nezaplatila za odpady nebo s ním jela tramvají načerno.
To je ale teprvá chlív chlívů.

poste.restante řekl(a)...
9. března 2015 v 19:07  

Ale vždyť je tu institut osobního bankrotu.
To naděláte dluhy, koupíte auto, barák, jezdíte čtyřikrát ročně na Kanáry, dvakrát za zimu do Alp,... Žijete, užíváte, na rozdíl od těch blbců, kteří se pinoží v práci.
Pak to praskne. Dřív nebo později musí. Obrátíte se na soud, je dobré mít tou dobou mimino a barák prodaný nějakému příbuznému, který Vás tam za malý nájem nechá bydlet.
Soudkyně uroní slzu a pak vás "skřípne". Pět let jste na životním minimu, cokoliv navíc vám seberou na aspoň nějaké umoření dluhů. Ale střechu nad hlavou mít musíte a co do huby taky.
Po pěti letech jste čistí jak lilie. Ale ty zážitky předtím už Vám nikdo nevezme.

Ten čuník byl ze všech nejtlustší a když přišla doba zabíjaček, šel první na řadu.
Zabili ho?
No. Ale ty ostatní potom taky. Ale jenom ten jeden si mohl opravdu říct: "Byl jsem v žitě."
Vrchní prchni, Pohádka o čuníkovi v žitě

Jiri Janecek řekl(a)...
10. března 2015 v 7:36  

"K tomu je ještě nutno dodat, že se i v tomto ohledu děti, a nakonec všichni občané nesmějí bát chyb."
Musim s pokorou priznat, ze v celostnim komentovani a propojovani ruznych obsahu mam proti vam, pane Pytliku, jeste rezervy... (nebo lepe - velky potencial dalsiho rozvoje). A to jsem ten clanek z Hodonina take cetl...

Anonymní řekl(a)...
10. března 2015 v 18:31  

Myslím si že toto téma vůbec na stránky ČŠ nepatří. Jisté podobě výuky FG se učitelé přirozeně věnovali vždy - kdo je praktik a učí - tak to může potvrdit). Ale ty bankovní představy banksterů nejsou podkladem pro činnost škol. Pane Wagnere opravdu jsou toto problémy které dnes a denně před tabulí a ve sborovně řešíme ??? Asi ne.

Nicka Pytlik řekl(a)...
10. března 2015 v 20:53  

A to jsem ten clanek z Hodonina take cetl...

Tak ještě jeden dodatek, a snad Vás tím, pane Janečku, nezklamu, ale já ten článek vůbec nečetl. Tak jak činím, či spíš nečiním často. Přečetl jsem si jej až teď, když jste mne nasměroval do místa mého rodiště.
Nu, co dodat.
... Svobodná slovácká škola. 'Inspirujeme se waldorfskou i montessori pedagogikou, kooperačním i projektovým učením, vzdělávacím programem Začít spolu a respektující výchovou.'
Tedy já bych v tom měl asi poměrně značný maglajs. Leč
'Máme jasno v tom, že naši školu chceme vést úplně jinak než klasicky,' uvedla jedna ze zakladatelek
Myslím, že pro začátek to úplně stačí. I tak práce až po stařečkove.

obyčejná učitelka řekl(a)...
13. března 2015 v 16:31  

'Inspirujeme se waldorfskou i montessori pedagogikou´
"poměrně značný maglajs"


off topic: Maglajs je slabé slovo, když uvážím, že waldorfská a Montessori pedagogika jsou jako ... (nebe a dudy je divné, pes a kočka pokulhává, černí a bílá - to by se někdo určitě ptal, která je která) ... tak tedy jsou neslučitelné! Odporují si! Jak to někdo může dávat dohromady?

Nicka Pytlik řekl(a)...
13. března 2015 v 19:06  

Tak hlavně, že v tom mají na Slovácku jasno. Tady chybí už jen něco jako divergentně konvergentní myšlení nebo inkluzivní integrace. Dort Pejska a Kočičky mi pak přijde jako až nevšedně fádní.
Nikdo pořádně neví, co co znamená, ale má toho plná ústa a popsané stohy papíru.
Pak to může dopadnout i tak, jako když se mně, zavilému herbartovci, kdysi kdosi poškleboval, že 'to jsou ty tvoje moderní metódy'.