Se stále širším využíváním technologií ve vzdělávání i jako důsledek bouřlivého nástupu masově otevřených online kurzů (MOOC) se proměňuje podoba vysokoškolských přednášek. Aktivní učení jako protiklad pasivního zapisování poznámek na přednáškách přispívá podle řady studií ke zlepšení výkonu studentů zejména v oborech STEM.
Nejprestižnější americké univerzity jako je MIT, Harvard a Stanford věnují charakteru přednášek velkou pozornost a ve zprávě The MIT Future of Education je nastíněna představa vysokoškolského studia v nepříliš vzdálené budoucnosti:vysoká škola plná dílen a kuticích koutků, kde studenti zkoušejí nové nápady a spolupracují, dlouhé kurzy rozdělené do kratších a flexibilních modulů, méně prostoru věnovaného přednáškovým sálům a víc místa pro laboratoře a možnosti praktické aplikace poznatků. Na změněnou podobu vysokoškolských přednášek by měla své žáky připravovat už střední škola.
Zdroj: EdWeek.org
Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání provedlo výzkumné oddělení společnosti Scio.
12 komentářů:
"Na změněnou podobu vysokoškolských přednášek by měla své žáky připravovat už střední škola."
A u nás, bude?
Opakovaně se ptám každý rok maturantů, zda někdy slyšeli o MOOC, a opakovaně o tom ví sotva každý dvacátý (i když se to trochu zlepšuje), je to pořád skoro nic.
Je to v dnešním světě, jako by nevěděli, že existuje něco jako nanotechnologie nebo že mohou studovat kdekoliv v EU (což jistě mnozí nevědí).
Prosím Vás, řekněte jim o tom!
Ukažte jim nějaký kurz. Pokud umíte, projděte ho s nimi. Pomůžete jim. Měli by o tom vědět, než se rozhodnou pro obor VŠ studia.
Nejhůře placení učitelé jsou vysokoškolští. U nás se pozornost výuce na VŠ nevěnuje (projekty!, projekty!) a logicky to vede k tomu, že se oslabuje i na středních školách. Pozornost se naopak věnuje vytváření testů a "standardů". Ovšem jak studenty něco naučit, jak výuku vylepšit, už se nijak neřeší (a jestli, tak pouze okrajově).
Ono záleží na typu školy - ukazoval jsem studentkám v prvním ročníku OA přípravné kurzy z matematiky z Coursera, víc už je na ně příliš nesrozumitelné (z hlediska obsahu). Občas upozorním někoho, kdo jde na vysokou školu informatického typu. Ale když průměr má problém s pochopením významu proměnné, je MOOC zbytečné.
Jen jestli to "pasivní zapisování poznámek" taky nebylo k něčemu dobré. Ono totiž není až tak "pasivní", jak by se mohlo na prvý pohled zdá. Stíhat zapisovat vysokoškolské přednášky tak, že si musím vypíchnout, co je důležité, a umět to zapsat tak, abych tomu při přípravě na zkoušku rozumněl, není až tak jednoduché a docela by mne zajímalo, kolik VŠ studentů by to v porovnání s předcházejícími generacemi zvládalo. Naschvál píšu by to, protože dneska zápisy přednášek na VŠ a probraného učiva na SŠ téměř vymyzely, děti mají sktipta na netu, prezentace k dispozici a kopírky. Leč mozečky začínají mít děťátka zakrnělé, protože ony ty zápisy dle mého soudu mozek kdysi hezky promázavaly.
Vysoká škola by měla svým studentům poskytovat především systém daného vědního oboru,jeho metodologii, základní poznatky a praktické dovednosti jejich získávání a ověřování.
Představa vysokoškolského studia v nepříliš vzdálené budoucnosti:vysoká škola plná dílen a kuticích koutků připomíná spíše způsob práce v Montessoriovských mateřských školách.
"Vysoká škola plná dílen a kuticích koutků, kde studenti zkoušejí nové nápady a spolupracují..." to přece nemusí evokovat montessoriovskou mateřskou školu. Vždyť například v Německu existují i Montessori gymnázia.
Podstatný je způsob práce se studujícími. Nemá přece cenu zapisovat si přednášku, která je v nějaké podobě dostupná na internetu. To pravé učení začíná v okamžiku, kdy se pokládají otázky, rozvíjí se diskuse a kdy začne fungovat známé "learning by doing".
Jenže, pane Václavíku, jak píše paní Adamová výše, ono zapisování není tak bezúčelné. Já nevím jak Vy, ale já si z kurzů MOOC dělám zápisky, protože jsem zvyklý se tak učit. Vytisknout si je mi nestačí.
Výuka na vysokých školách probíhá převážně formou přednášek a seminářů.Během přednášek by studenti měli získat kvalifikovaný vhled do obsahu učiva,osvojit si vědní systém daného oboru a jeho metodologii.
K procvičování učiva slouží hlavně semináře, kde je možné diskutovat, klást otázky, vymýšlet problémy a jejich řešení. Ty dvě formy jsou osvědčené, vyzkoušené a nejsou v žádném rozporu.
Jak si studenti zaznamenávají přednášky záleží hlavně na jejich stylu učení. Někteří si píší poznámky, jsou i tací, kteří si přednášky nahrávají pomocí různých technických zařízení. Většina vyučujících už dnes používá různé technické didaktické prostředky, ale přednáška by asi neměla spočívat v promítání prezentací a videí.
Když se studenti připravují na zkoušky, většina z těch, kterých jsem se tázala, se učí "z papíru", to znamená, z učebnice, ze skript a svých poznámek zapsaných na přednáškách.
Asi jako když si nechám domů přivést kuře pěti chutí a pustím si k tomu videozáznam čínské opery.
Mám sice plný žaludek i hlavu, jinak nic moc...
Všichni skuteční géniové a určující postavy světových dějin prošli vzděláním založeným na paměťovém učení textu. Snaha obejít tento koncept spolu s demokratizací VŠ spustila děj, na jehož konci jsou UJAK a práva v Plzni. A snaha téměř všech ošulit skoro všechno.
Leč mozečky začínají mít děťátka zakrnělé, protože ony ty zápisy dle mého soudu mozek kdysi hezky promázavaly.
Samozřejmě máte pravdu, student by měl vnímat všemi smysly. Mám to ověřené. Již "hotové" výsledky nic nerozvíjí.
Okomentovat