Přečtěte si: Rozhovor s Danem Francem

6. 11. 2014 byl hostem Bloku expertů Daniel Franc, který se krom jiného věnuje rozvoji uživatelských a vývojářských komunit ve společnosti Google a od ledna 2015 působí již naplno jako programový manažer Googlu. Před přednáškou s názvem “Globální komunity místo umírajících institucí” jsme si povídali o potenciálu a hrozbách rychlého rozvoje technologií, o proměnách společnosti, ale také o Google User Groups nebo o českém školství.


Z rozhovoru s Danem Francem v Inflow.cz vybíráme:

Vraťme se možná o krok zpět k tématu rychlosti rozvoje technologií a společnosti. Říkáte, že školství a stát nestíhá. V jakém smyslu?

Začnu od základních škol. Pokud polovina profesí zanikne, ptejme se, jaké zůstanou. Zůstanou profese neautomatizovatelné, tvořivé, kde je hlavní nějaký lidský vstup nebo vedení. Otázka je, jestli základní školy na tyto profese děti připravují. Základní školy, alespoň ty které nenaskočily na vlnu nové doby, připravují na svět mechanizované práce.

Podobně u středních škol. V ČR proběhla nedávno úvaha o tom, kam směřovat střední školství do budoucna. Významný hlas měla komise odborníků, což se mi libí, jde o multidisciplinární záležitost. Jenže v této komisi bylo mnoho zástupců klasického mechanického průmyslu, kteří hájí svoje zájmy. Výstupem komise bylo doporučení rozvoje přesně těch oborů, o kterých některé studie tvrdí, že zaniknou.

Vysoké školy aktuálně prochází velmi zajímavým vývojem. Tam působí rozvoj technologií pro vzdělávání, jako jsou MOOC kurzy, klasické e-learningy, vůbec digitální obsah pro instituce založené na klasických skriptech. A s touhle proměnou se vysoké školy perou a často ji nezvládají, existuje problém střetu kultury vysokoškolských institucí a otázky, jak se popasovat s otevřeným přístupem ke znalostem a informacím. Před lety jsem dělal v ČR s jednou paní docentkou něco jako MOOC pro 200 studentů angličtiny. Ona ze strany instituce zažila silnou averzi k tomuto přístupu ke vzdělávání a potom toho dokonce nechala. Druhým problémem je stav, kdy se v oblasti digitálního průmyslu situace mění každý rok a univerzita není připravena na tak častou aktualizaci studijních programů a učitelského sboru.

Vrací se i spor digital natives, kteří jsou zvyklí informace si vybírat a sdílet s ostatními, a profesorů, kteří hodinu a půl čtou přednášku ze skript. A mladší generace jim to už nebude brát.