Jiří Tůma: Jak na metodu převrácené třídy

Přehled doporučení, které předkládají ve svých blogových příspěvcích odborníci na převrácenou třídu.

Využití výukového modelu převrácené třídy, který popsali mimo jiné Zuzana Kadlecová v článku „Khan Academy a ‚převrácená‘ třída“ nebo Bořivoj Brdička v článcích „Převrácená třída podle Dr. Lodge“ a „Má převrácená třída smysl?“ se stává stále více centrem pozornosti učitelů zavádějících do svých aktivit technologie. Úspěch je ve velké míře závislý nejen na schopnostech a aktivitě jednotlivých žáků, ale především na vzdělávací metodě, kterou zvolí jejich učitel. Pojem „převrácené“, nebo také aktivní učení, je termínem, který odkazuje na několik metod výuky, založených na vlastní odpovědnosti žáka za učení. Typicky se tak děje studiem výukových tutoriálu ve formě videí s výkladem dříve, než je příslušné téma řešeno ve výuce. Díky tomu, že se část aktivit přesouvá do mimoškolního prostředí, může učitel využít učební hodinu jinak než je běžné v tradiční výuce. Celý proces ale není jen prostým přenesením tradiční frontální výuky do tutoriálů bez dalších zásadních změn výukových postupů.

Vybral jsem pro vás několik podstatných informací ze zpráv, které na téma převrácené třídy na svých blozích publikovali odborníci na tuto problematiku.

Kelly Walsh

Modely převrácené třídy se zabývá např. Kelly Walsh, která v článku Flipping the Classroom Facilitates Active Learning Methods [1] uvádí 5 výukových metod pro převrácení výuky, které podporují následující modely:

1. Zkušenostní učení je jedním z modelů, které uvádí ve svém výčtu, Kelly Walch odkazuje na článek Dr. Jackie Gerstein Flipped Classroom: Full Picture for Higher Education a doporučuje navštívit výukový cyklus podle následujícího schématu.

Zkušenostní učení podle Jackie Gerstein [2]

Na obrázku je znázorněn proces převrácené třídy, který začíná nabýváním zkušeností například pomocí her, experimentů, společných projektů atd. V dalším kroku žáci objevují, co o daném tématu řekli odborníci. Informace jsou jim prezentovány prostřednictvím audio nebo video lekcí, on-line chatů. Ve třetím kroku mají žáci za úkol reflektovat pochopení toho, co se naučili v první a druhé fázi. Studenti mohou promítnout vlastní pochopení obsahu či tématu do blogů, diskuzí případně audio nebo video nahrávek. V rámci standardní třídy je to fáze kdy jsou studenti zkoušeni z dané látky. Během poslední fáze by měli žáci předvést, co se naučili, a aplikovat vědomosti způsobem který jim dává smysl. S každým novým výukovým tématem se koloběh opakuje. [2]

2. Badatelsky orientovaná výuka je charakteristická tím, že studenti musí sami nejprve dospět do situace, v níž potřebují znát určitou informaci k tomu, aby mohli řešit daný problém – tedy musí bádat. Znovu se ukazuje, že je podobný cyklus, jaký byl popsán výše nezbytný. Pouhým zadáním tutoriálu s výkladem žákům jako domácí úkol nelze zájem vyvolat a proto také pouhé převrácení tradiční třídy končí často nezdarem.

3. Projektově orientovaná výuka (PBL) klade důraz na praktické uplatňování učiva, které pomůže provést studenta celým cyklem učení. Je opět velmi podobné předchozím modelům, jen je příslušná aktivita jasněji časově i obsahově vymezena.

4. Problémově založená výuka je opět v mnoha směrech podobná předchozím modelům. I v tomto případě se jedná o praktické uplatnění vědomostí. V článku Scaffolding Techniques in the Flipped Classroom na webu Digital Sandbox učitel a ředitel Mike King vysvětluje: „Problémově založená výuka v převrácené třídě je zaměřena na prezentaci problému, nikoli přednášek, úkolů či cvičení. Vzhledem k tomu, že pouhý příjem znalostí není cílem výuky, je jím jejich aktivní použití k vyřešení problému“.

5. Konstruktivistické pojetí učení podle Walsh je založeno na aktivní účasti studentů na řešení problémů a kritickém myšlení. Studenti mají možnost ovlivnit učební postupy tak, aby pro ně byly relevantní a poutavé. Tím si budují své vlastní znalosti.

Jak vidíte, všechny modely jsou si velmi podobné, i když mají různé názvy. Jasně naznačují, že spolu se zavedením převrácené třídy je nutné též opustit tradiční výukové postupy a postoupit do světa všudypřítomných technologií, informací a propojenosti.

Další silnou teorií učení, která podporuje převrácenou výuku, kterou Walsh odkazuje, je tzv. Mastery Learning. Sams a Bergmann věnovali tomuto tématu celou kapitolu ve své knize Převraťte svou třídu: získejte každého studenta, v každé třídě, každý den. Bloggerka Tina Rosenberg vysvětluje: "V tradiční třídě učitel musí zaměřit přednášku na průměr třídy, takže se rychlejší žáci nudí a pomalejší nestíhají. Diferenciace a personalizace jsou velké výzvy. Mastery learning dovoluje každému studentovi učit se svým vlastním tempem a dosáhnout svého maxima (mistrovství)". [1] [3]

Celý článek na spomocnik.rvp.cz