Jak mohou školy a učitelé přispět ke zlepšení přípravy středoškoláků teď hned?
Během projektu ECVET Tour II jsme měli několik schůzek se školami i zaměstnavateli a zjistili jsme zajímavou věc: všichni se snaží, chtějí to nejlepší, ale bez většího efektu… Jak je to možné? Každý se drží "svého kopyta", nedochází k účinné interakci mezi školami a firmami. Studenti mají málo praxe a výsledky výuky se minimálně potkávají se skutečnými nároky na zaměstnance. Možná tak dva - tři maturanti z jedné třídy střední odborné školy (SOŠ) by byli okamžitě použitelní i v praxi. Obrazně řečeno, nadarmo bude absolvent technicky zaměřené SOŠ ovládat integrály, když pak v zaměstnání neumí zapojit kabel. Případně, když narazíte na recepčního či číšníka se "šarmem vězeňského dozorce", zvednete se od stolu a odejdete. Není divu, že firmy o takové zaměstnance nestojí. Musí pak vynakládat nadbytečné prostředky, čas a energii na jejich adaptaci či rekvalifikaci nebo hledat nové, lepší, a těch je málo. Odpověď je snadná, její naplnění těžší: je zapotřebí spolupracovat se zaměstnavateli a připravit takové absolventy, o které se na trhu práce poperou.
To, že je třeba spolupracovat, nezní až tak složitě…
Dobrá zpráva je, že školy i zaměstnavatelé chtějí diskutovat a jsou otevření změnám. Pokud jde o učitele, je třeba říct, že mnozí milují své poslání, velmi se snaží a v současné složité situaci ve školství někdy sahají až na dno své energie a schopností. Zátěží jsou pro ně časté změny ve státních vzdělávacích programech, které je zároveň s předepsanými hodinami drží v jistých mantinelech, nadměrná administrativa, a také obrovské společenské změny, na které koncepce školství nestíhá reagovat. Postoj žáků je také velmi rozdílný, záleží na rodinném prostředí. Existuje tedy řada faktorů, které brání lépe reagovat na výzvy trhu. Je ale zajímavé, že například v oboru kuchař využívali kdysi školy pro praktickou přípravu v mnohem větší míře než dnes spolupráci šéfkuchařů z praxe. Přitom ani dobrá mistrová nemůže šéfkuchaře s praxí plně nahradit, protože poznání nových trendů přichází právě s praxí. Bylo by nejlepší, kdyby byl na praxi s žákem šéfkuchař i mistr současně.
Pomohou situaci zlepšit projekty podobné mezinárodnímu ECVET TOUR II?
I když se Slovensko připravuje na reformy ve školství, bude ještě chvíli trvat, než se dopracujeme ke zdárnému výsledku. Legislativní změny jsou během na dlouhé tratě a pro školy je výhodné, pokud se k řešení obrátí čelem a vlastními silami se přiblíží k žádanému výsledku. V našem projektu jsme se snažili právě o to, aby se zaměstnavatelé zapojili do vzdělávacího procesu, aby poskytli své názory na obsah výuky a aby si studenti i učitelé vyzkoušeli něco nového a perspektivního. Východiskem a oporou celého projektu je systém ECVET (Evropský systém přenosu kreditů v odborném vzdělávání a přípravě), který se pomalu, ale jistě rozšiřuje po EU a jehož hlavním cílem je zajistit transparentnost a uznávání získaných kvalifikací napříč Unií.
A přestože kredity se ve více zemích EU ve středním školství nepoužívají, ukázalo se, že ECVET využívá dva velmi efektivní nástroje - vzdělávací jednotky a mobility (výměnné pobyty). Vzdělávací jednotka hovoří o tom, co umí student prakticky provést z pohledu přesného popisu konkrétní části učiva a jeho praktických výsledků. Když student takovou jednotku absolvuje například někde v zahraničí během mobility nebo i jenom doma ve své škole, a pak přijde na jinou školu či k zaměstnavateli na praxi, všichni okamžitě vědí, na co všechno je student využitelný a na jaké místo by mohl být efektivně umístěný. Ze zpětné vazby učitelů, kteří na tvorbě vybraných vzdělávacích jednotek v oborech KUCHAŘ a RECEPČNÍ pracovali, vyplývá, že jsou životaschopné a budou je používat i nadále. Takto vybavená škola se s radostí pustí už s menší náročností i do dalších podobných projektů.
Jak vzniká dobře popsaná vzdělávací jednotka a jak může škola pro žáky zajistit co nejlepší výměnné pobyty?
Vzdělávací jednotky jsou krásným příkladem sjednocení potřeb škol, které musí mít svůj vzdělávací plán a potřeb zaměstnavatelů, kteří potřebují vědět, čeho je absolvent nebo praktikant skutečně schopný. Při jejich přípravě může škola oslovit nejen zaměstnavatele, ale i různá sdružení či asociace, které se orientují v problematice a doporučí na co se zaměřit, aby její absolventi byli na pracovním trhu ti nejlepší. Příklady takových jednotek pro obory kuchař a recepční můžete najít na webu našeho projektu (ecvettour2.eu). Co se výměnných pobytů týká, je dobré mít v každé zemi, kam chcete poslat své studenty, spolehlivého partnera, zodpovědného za školy, které doporučí.
Výměnné pobyty, zvláště ty zahraniční, bývají pro studenty atraktivní. Jaké reakce jste zaregistrovali a jaké další benefity přinesl projekt pro žáky i pro školy?
Nové znalosti, zkušenosti, známosti, rozšiřování obzorů a motivace pracovat na sobě jsou jen špičkou ledovce. Může se stát, že ze začátku budou reakce studentů rozdílné - jedni se budou radovat, že mohou vyzkoušet něco nového, jiní se budou možná obávat, zda zvládnou cestovat do jiné země, samostatně tam pracovat a dorozumět se v cizojazyčném kolektivu. Všechno to obvykle nakonec překryjí zážitky z pobytů. A benefity pro školy? Mobility působí pozitivně vně školy i dovnitř. Všichni dobře víme, že dnešní společnost velmi nepodporuje řád a disciplínu, co si budeme namlouvat, čest výjimkám. Zahraniční studenti však přinášejí nový vítr do plachet. Během našich mobilit měla přítomnost vyslaných studentů ve škole velmi dobrý vliv i na chování domácích žáků. Chovali se lépe, na hodinách byli aktivnější, chtěli se ukázat před zahraničními kolegy. Najednou bylo chození do školy příjemnou záležitostí. A co víc, zahraniční studenti jim ukázali, že i takový školní „dress code“ (uniforma) nemusí být jejich úhlavním nepřítelem. Stalo se i to, že pokud studenti považovali na své škole něco za zbytečnost, po návratu z jiného prostředí to vnímají jinak. Otevírají se jim oči, umějí ocenit užitečné věci. A svůj pohled a motivaci přenášejí často i na své spolužáky. Z vnějšího pohledu získává taková škola na atraktivitě, protože nabízí svým žákům cosi navíc. Ukazuje, že modernizuje své vyučování, že je ve spojení se světem, že její žáci mají vyšší šance na trhu práce a nebudou mít problémy najít dobré zaměstnání.
Zní to výborně, zatím hovoříme o pozitivních dopadech. Byly i negativní stránky a dá se jim vyhnout?
Někdo by mohl oponovat, že projekty jsou administrativně náročné. Při správném rozvržení práce se to však dá zvládnout bez větších komplikací. Řeknu vám, k čemu jsme dospěli my při realizaci našeho projektu, a jak se dá výdej energie optimalizovat. Za prvé, musíte vědět, co je vaším hlavním cílem a s kým chcete do projektu jít. Prověřte si předem vaše případné partnery, zjistěte si, jak fungovali v předešlých projektech, abyste se vyhnuli zbytečným nepříjemnostem. Partner se sice někdy dá vyměnit i během projektu, ale bere to energii. Za druhé, pokud chcete být přímým žadatelem (výhodou je, že projekt si škola naplánuje sama, případně s pomocí ostatních partnerů, takže bude velmi dobře přizpůsoben konkrétním potřebám školy), ale projekt jste ještě nepsali a nepodávali, obraťte se na někoho, kdo to už dělal. Je dobré vyhnout se školáckým chybám a také je dobré znát zákonitosti konkrétního programu, od kterého žádáte grant. Pomůže Vám to k dobře finančně i kapacitně naplánovanému projektu, vyhnete se problémům při následném vykazování nákladů i výstupů projektu. V případě, že sami nejste žadatelem projektu, ale jste do něj zapojeni, tak si předem ověřte, co od projektu můžete čekat vy a co bude projekt očekávat od vás. Co za to dostanete a co vás to bude stát. Za třetí, musíte se obklopit do projektu zapálenými nadšenci - lidmi, kteří jsou ochotni vydat energii navíc, neboť kreativní projekty nejsou běžným chozením do práce. Za čtvrté, pokud jste zapojeni do mezinárodního projektu, ověřte si, zda a nakolik budete muset komunikovat v cizím jazyce a podle toho si připravte personální kapacity.
Řekněme, že mluvíte s ředitelem nebo s učitelem SOŠ, kterého jste právě inspirovali. Jak má postupovat, aby se k takovému projektu vůbec dostal?
Pro začátek můžete být partnerem nebo spolupracující institucí projektu, abyste se nejdříve naučili, jak tyto projekty v praxi dělat, přičemž administrativní náročnost a finanční odpovědnost necháte na bedrech koordinátora. Projekty jako byl ten náš, jsou spolufinancované Evropskou komisí, neboť ve školství se prostředky "navíc" nehledají snadno. Agentur, které poskytují finanční podporu různým druhům projektů, ať už mobilitních nebo vzdělávacích pro studenty, ale i pedagogy, je hned několik, například pod ministerstvem školství. Každá z nich má svou webovou stránku, kde pravidelně zveřejňuje výzvy k předkládání projektů, takže stačí je sledovat. Pokud je škola nováčkem a nemá tip na dobré partnery, může si je vyhledat například v databázi ADAM, kde jsou shrnuty informace o všech projektech financovaných Evropskou komisí a partneři jsou tam samozřejmě uvedeni. Případně se může napojit na stávající sítě škol a institucí nebo neziskových organizací.
Projekt ECVET TOUR II byl financován s podporou Evropské unie.
0 komentářů:
Okomentovat