Zamyšlení nad postupem zavádění technologií do výukového procesu s návrhem řešení prostřednictvím zapojení moderních metod výzkumu.
Plošné vybavování žáků 1:1 je poslední z dlouhé řady mýtů založených na víře, že se školství může dramaticky změnit pouhým zavedením nových technologií do výuky. Tento tzv. techno-optimismus je již více než 100 let starý. V rozhovoru z roku 1913 známý vynálezce Thomas Edison na téma výukového využití jeho nově objeveného filmu nadšeně prohlásil: „Učebnice ve školách budou brzy zbytečné. Poznání se bude uskutečňovat prostřednictvím zraku. Všechny znalosti lze získat sledováním filmů. Celý školský systém se díky tomu do 10 let ze zásady změní.“
Historie ukázala, že sny pana Edisona a dalších nadšenců minulého století se nenaplnily (viz Technologie, které měly změnit výuku). Jenže podobných předpovědí je pořád dost. Stojí za nimi většinou zájmy vývojářů a prodejců nových technologií. Riziko, že to i v budoucnosti dopadne stejně, je velké. Vzpomeňme na profesora ze Stanfordu Larry Cubana, který nás v posledních letech opakovaně varuje před zaváděním technologií do škol bez současné změny výukových metod a vzdělávacího prostředí – viz Nahá pravda o technologiích ve školách, Cubanovy zombie online vzdělávání. Až příliš často se setkáváme s tím, že se výukové výsledky žáků technologie využívajících od těch, kteří se učí tradičním způsobem, liší jen velmi málo nebo vůbec.
Vědecky tuto skutečnost jasně dokumentoval profesor University of Melbourne John Hattie v knize „Visible Learning: A Synthesis of Over 800 Meta-Analyses Relating to Achievement“z roku 2009. Své dlouholeté výzkumy, které jsou založeny na meta-analýze mnoha jiných výzkumů, profesor Hattie stále aktualizuje – viz Visible Learning: What works best for learning. Hlavním cílem jeho činnosti je definování nutných podmínek změn, jež musí být splněny, má-li existovat naděje na zlepšení výukových výsledků:
- Formativní hodnocení.
- Srozumitelnost učitele při prezentacích a demonstracích.
- Zpětná vazba během procesu učení (nikoli rozhodné testování a škatulkování).
- Samostatné formulování problémů a otázek žáky.
- Personalizace umožňující dospět každému až k maximu svých schopností (mastery learning).
- Prostor pro procvičování.
- Čas na práci.
Podobně je to s výukovými technologiemi. Pokud se nepodaří změny naznačené výše uskutečnit, nemůžeme očekávat pozitivní dopad na výukové výsledky. Projekty vybavování 1:1, dnes nejčastěji tablety, bez doprovodných systémových změn jen ještě více odhalují problémy, s nimiž se školy na celém světě potýkají. Jedná se například o tyto:
- Málo efektivní výukové postupy.
- Nízká priorita vyšších forem myšlení (Bloomova taxonomie).
- Nedostatečná motivace žáků.
- Neschopnost učitelů vyvolat zájem žáků (Třída 8.A).
- Malá připravenost žáků na reálný svět.
- Nízká podpora intelektuální jedinečnosti.
- Nedostatečný rozvoj kreativity.
- Slabé komunikační schopnosti.
- Nedostatek času na výukové aktivity.
2 komentářů:
Kopie diskusního příspěvku ze Spomocníka:
Asi tušíte, že jsem tento článek nevybral náhodou. V těchto dnech ministerstvo rozhoduje o tom, jak bude vypadat realizace naší Strategie digitálního vzdělávání. Do konkurzu na koordinátora SDV jsem se nepřihlásil, necítím se být dostatečně vybaven manažerskými schopnostmi. Přesto jsem očekával, že mě (jako spoluautora) třeba pozvou do konkurzní komise. Nakonec, asi nenajdete nikoho, kdo by o problematice psal více (Vzdělávací technologie na začátku roku 2015). Nestalo se!
Je zřejmé, že vše, co se bude dít, budeme alespoň zpovzdálí bedlivě sledovat nejen z pohledu doporučení, která předkládá Tom Reeves. V duchu si říkám, že u nás možná i dobře míněná snaha podpořit Strategii vědeckým zkoumáním faktorů potřebných změn nemusí být snadná. Každý výzkum může být jen tak kvalitní, jak dobří jsou ti, kdo ho dělají.
Jen ještě připomínám, že před časem jsme publikovali ještě jeden text, který by bylo možné chápat jako doporučení pro nasměrování Strategie a výzev OP VVV - Americká podpora vzdělávacích technologií tahem.
1.jak jest definována efektivita výuky? 2.neměli by nejdříve všichni zvládnout základní formu myšlení?3.jak motivovati žáka v glovální multikulturní tržní kapitalistické svobodné společnosti?4. jak se vyvolává zájem žáků?a zájem o co?5. jest možné definovat co je to reálný svět a kdo má toho žáka připravovat a na co konkrétně?6. jaká jest definice příp. kategorie intelektuální jedinečnosti?5+6. může být jedinec schopen kreativní komunikace,když neumí číst a není schopen říci spisovně,logicky dvě souvislé věty? (viz moderátoři čt24)7.jestliže více řasu zabere kreativní šaškování,tak na výuku opravdu času nezbývá....
Okomentovat