Právní rozbor, který má společnost Scio k dispozici, potvrzuje, že tzv. pilotní ověřování jednotných přijímacích zkoušek vyhlášené MŠMT a realizované organizací CERMAT vytváří stav právní nejistoty, který by mohl vyústit v žaloby ze strany rodičů a škol. Pochybnosti vyjadřují i samotné školy a zřizovatelé.
Stav právní nejistoty a možné žaloby
Podle rozsáhlého právního rozboru, který má k dispozici společnost Scio, vytváří vyhlášení a forma užití pilotního ověřování jednotných zkoušek v rámci přijímacího řízení stav právní nejistoty.
- V nejistém postavení se ocitnou rodiče, neboť pilotní ověřování není v souladu s platnou právní úpravou přijímacího řízení na střední školy. Toto pilotní ověření by mohlo být uskutečněno na základě dobrovolnosti a nezávaznosti ze strany účastníků, jeho zařazení do vlastního přijímacího řízení však nemá oporu v zákoně. Je sice vyhlášeno ministerstvem na základě § 171 odst. 1 školského zákona, ovšem využití výsledků z experimentálního ověření v případě „ostrého“ přijímacího řízení již neodpovídá tomu, že by mělo jít o „experimentální ověření“. Pozice studentů přijatých na základě pilotního ověření tak bude právně nejistá.
- Z toho plyne také právní nejistota pro ředitele škol. O zařazení pilotního ověřování do kritérií přijímacího řízení ve výsledku musí rozhodnout ředitel. Pouze ředitel je také ze zákona odpovědný za kritéria přijímacího řízení. Ředitelé jsou ale často nuceni ze strany zřizovatele v součinnosti s MŠMT zařadit jako součást řízení zkoušku, která není v souladu se zákonnou úpravou přijímacího řízení (probíhá mimo závazný termín přijímacích zkoušek, může být společná pro obě školy, na které se uchazeč hlásí – případný neúspěch tak není možné napravit při druhém pokusu atd.), nýbrž je stanovena pouze vyhláškou ministerstva. Proto i pozice ředitelů, kteří pilotní ověřování zařadí do kritérií přijímacího řízení, je právně nejistá.
Co by se podle právního posudku mohlo stát?
- Stav právní nejistoty by mohl vyústit až v soudní žaloby.
- Uchazeči, resp. jejich rodiče, by mohli podat žalobu na zásah třetích osob do zákonných kompetencí ředitele školy.
- Rodiče by mohli (např. v případě neúspěchu jejich dítěte) žalovat ředitele škol, že zařazují do přijímacího řízení jako kritérium přijímací zkoušku, která není v souladu s platnou právní úpravou.
- V rámci podobných žalob by žalující mohli podat žádost o vydání předběžného opatření, které by mohlo konání přijímacích zkoušek v uvažovaném modelu třeba i zastavit.
Stanovisko společnosti Scio
Vzhledem k tomu, že společnost Scio byla ze strany organizace CERMAT a ministra školství Marcela Chládka opakovaně osočena ze střetu zájmů, nechceme ještě přilévat olej do ohně tím, že bychom podnikali konkrétní právní kroky. Především bychom tím totiž dále zkomplikovali již taknezáviděníhodnou situaci školám a rodičům.
Ovšem chceme poskytnout rodičům a školám informace z nezávislého právního rozboru, který máme k dispozici, a upozornit na případná rizika, neboť ministerstvo školství a CERMAT o nich důsledně mlčí, případně je nevhodným způsobem zlehčují.
Dodatek – citace z právního rozboru
„Pokusné experimentální ověřování je z právního hlediska velmi sporný nástroj, neboť při jeho využití se dostávají především účastníci vzdělávání (tedy děti, žáci či studenti), ale také zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků do nejistého postavení, neboť ten aspekt jejich vzdělávání, který je předmětem daného pokusného ověřování, není upraven žádnými právními předpisy, ale pouze daným vyhlášením pokusného ověřování. Může se z podstaty věci týkat pouze institutů, které sice nejsou upraveny právními předpisy (právní předpisy s nimi dosud nepočítají), nejsou však s právními předpisy v rozporu (nelze pokusně ověřovat něco, co právní předpisy výslovně zakazují). Teoreticky možným překročením takového zákonného imperativu by zřejmě bylo možné provedení pokusného ověření procesů na „živém vzorku“ žáků a studentů výhradně na bázi dobrovolnosti a současně nezávaznosti, tj. bez jakýchkoli důsledků, pozitivních i negativních, pro jednotlivé participanty. To však v posuzovaném případě rovněž neplatí, když výsledky tohoto experimentu budou pro přijetí uchazečů v jeho rámci určující.“Vyjádření ředitele gymnázia
„V principu nemám výhrady k případným jednotným přijímacím zkouškám na střední školy. Ovšem způsob, jakým bylo přistoupeno k pilotnímu ověřování a jak je plánována povinná realizace již v příštím školním roce, musím jednoznačně odmítnout. Legislativní problémy a případné letošní hrozící soudní spory se dají pro příští rok vyřešit změnou zákonů. Ovšem vážné obavy vyvolává zejména to, jak jsou prezentovány důvody zavedení jednotných přijímacích zkoušek a čeho se má takto dosáhnout. Rozhodně nemohou přispět k větší kvalitě středoškolského vzdělávání, jak je proklamováno. A již vůbec by neměly být přijímací zkoušky zaváděny jako prostředek donucující žáky 9. tříd zodpovědněji přistupovat k výuce. I takto je totiž tento záměr často prezentován. Domnívám se, že přijímací zkoušky nemohou být trestem za laxní přístup k výuce – na to má základní škola určitě dostatek prostředků, jak motivovat žáky. A pokud má ministerstvo tento záměr, nevím, proč ustoupilo od plánovaného celoplošného testování žáků 9. tříd, které bylo navíc již vyzkoušené a systém připravený.Vzhledem k okolnostem jsem přesvědčen, že hlavním cílem MŠMT bylo (na základě požadavků z jednotlivých krajů) najít průchodnou metodu, jak rozmístit absolventy ZŠ na jednotlivé střední školy podle preferencí politiků. Čím budou tyto preference zejména ovlivňovány, se můžeme jen dohadovat na základě předchozích aktivit. Bohužel, kvalitní vzdělání a dobré uplatnění absolventů bylo dle mých zkušeností většinou až na posledním místě.
Protože podobnou zkušenost má v Ústeckém kraji většina ředitelů zejména gymnázií, staví se k tomuto záměru vesměs podobně odmítavě (téma se rozebíralo na schůzce Asociace ředitelů gymnázií z Ústeckého kraje). Přesto, až na některé výjimky, se většina gymnázií přihlásila k pilotnímu ověřování alespoň pro uchazeče z 9. tříd. Vyšli jsme tak vstříc požadavku vedení kraje a odboru školství, abychom vstřícným přístupem umožnili vyzkoušení této metody.“
Miloš Štyks, ředitel Gymnázia Josefa Jungmanna Litoměřice
7 komentářů:
Nedelejte z reditelu nesvepravne hlupaky, kdyz se vam to hodi do kramu. Kdyz se reditel rozhodne, ze prijme ty zaky, kteri prinesou pytlik kastanu a preskoci patnik, tak jsou to kriteria stanovena reditelem skoly v rozsahu jeho pravomoci. A pokud se rozhodne tato kriteria rozsirit o bezplatne prijimacky Cermatu, je to opet jeho vec. Ze Sciu vadi, ze k prijeti staci pytlik kastanu, je smutne, protoze zjevne ztraci byznys s kastany. C ´ est la vie...
"Domnívám se, že přijímací zkoušky nemohou být trestem za laxní přístup k výuce"
Jaké? Jen ty státní? A co Scio testy, které vyžadují specifickou (a placenou) přípravu? Ty jsou trestem za co? Boj o byznys je zcela zřejmý.
Ad Simona Carcy:
1. Dejme tomu, že k přijetí bude stačit přeskočit patník. Pak jsou dvě možnosti:
a) patník se musí pokusit povinně přeskočit všichni, pak se jedná o přijímací zkoušku, a ta se podle zákona musí konat ve stanoveném termínu;
b) patník nemusí povinně zkoušet přeskočit všichni, pak se nejedná o přijímací zkoušky (tj. je to něco na úrovni např. biologické olympiády), ale žáci mají dostat jinou podobně hodnocenou možnost, jak prokázat, že umějí skákat.
O Scio nemějte obavu, protože čím víc dětí bude dělat nějaké jednotné přijímačky, tím víc rodičů si koupí přípravu. Fakt to tak je.
Ad H. Hucin
Skakani pres patnik si stanovi jako kriterium jeden reditel a pytlik kastanu druhy reditel. A jako doplnek si zvoli pilotni prijimacky. A je vcelku lhostejno, kdy byl donesen pytik a kdy preskocen patnik, tedy je i lhostejno, kdy reditel prihledne k vysledkum pilotniho overovani. Kdyz byl jedinou podminkou v minulosti prospech do 1,5, tak take toho prospechu bylo dosazeno drive a ne ve vami zbozstenem dnu konani prijimacek. Tak tak sverepe netrvejte na hloupe podmince, k niz jste si omylem zakoupili nepouzitelny pravni rozbor.
"O Scio nemějte obavu, protože čím víc dětí bude dělat nějaké jednotné přijímačky, tím víc rodičů si koupí přípravu."
Ale od koho? To je oč tu běží. Scio se snaží zůstat ve hře: to je pochopitelné. Nepochopitelné je tvářit se, že o to vůbec nejde.
Nakonec se ukáže, že ten patník je velikosti dlažební kostky.
Ad Simona Carcy:
Skakani pres patnik si stanovi jako kriterium jeden reditel a pytlik kastanu druhy reditel. A jako doplnek si zvoli pilotni prijimacky. A je vcelku lhostejno, kdy byl donesen pytik a kdy preskocen patnik, tedy je i lhostejno, kdy reditel prihledne k vysledkum pilotniho overovani.
Vaše argumentace bohužel prozrazuje neznalost příslušných předpisů. Koná-li se v prvním kole přijímacího řízení přijímací zkouška, tj. soutěží-li povinně všichni uchazeči ve stejné disciplíně, je pro ni podle § 60 odst. 8 Školského zákona stanoven termín zvláštním předpisem. Tím je i v letošním školním roce Vyhláška č. 671/2004. Skákání přes patník tedy není možné dřív, ledaže by šlo o talentovou zkoušku, ale ta má úplně jiné termíny.
Kdyz byl jedinou podminkou v minulosti prospech do 1,5, tak take toho prospechu bylo dosazeno drive a ne ve vami zbozstenem dnu konani prijimacek.
Děkuji za názorné ukázky pro seminář o argumentačních klamech a faulech, který zanedlouho povedu.
Úhybný manévr neboli red hering: jak to bylo v minulosti, není pro dnešek vůbec podstatné. Dnes je klasifikace možnou součástí kritérií a uvádí ji odst. 13a Školského zákona, z něhož plyne, že je to něco jiného než přijímací zkouška.
Argumentace ad hominem: termín přijímaček není mnou zbožštěný, nýbrž vyplývá z Vyhlášky č. 671/2004 Sb.
Okomentovat