Otázka může být, o jaké škole mluvíme?
V základní škole je téma nejvýraznější, je povinná a tam se učíme "základní" věci pro život. A umění společného soužití lidí je základní věcí pro život v demokratické společnosti. I mateřské a střední školy existují jako "speciální". U mateřských škol může být velmi důležitá příprava na společné vzdělávání na základní škole. A po základní škole jsou důležité otevřené cesty k dalšímu vzdělávání i maturitnímu a vysokoškolskému bez nespravedlivých překážek.Je někde hranice inkluze?
Pokud budeme chtít, téměř úplně všichni se mohou učit společně v jedné škole. I díky informačním technologiím můžete být i na dálku přítomni v jakékoli skupině. A díky odborníkům, poradenství a individualizované péči v rámci běžné školy je možné pomoci jak jednotlivcům, tak celým skupinám. Uspořádat vše tak, aby to pro všechny bylo přínosem.Jsou na to peníze?
Inkluze je mírně dražší, protože klade nároky na individuální přístup. Vždy je levnější umístit určitou skupinu dohromady, ne vždy je to nejlidštější a nejefektivnější. Celkově je levnější, děti se naučí žít spolu a vytvářet spolupracující společnost a nebude třeba investovat do spravování rozervané, konfliktní společnosti.Neptejme se už inkluze ano/ne, ptejme se "jak nejlépe?"
Lze například jako "přechodový model" vzdělávat žáky v odlišných skupinách v rámci jedné budovy školy a umožnit jim zažívat společně aktivity, kdy je to možné. V jedné třídě lze střídat práci ve skupinách dle talentu, úrovně dovednosti a zájmu dítěte s prací ve skupině náhodně navolené, tak jak to je pro všechny nejvhodnější. Diferenciace může být užitečná dětem v určitých situacích a v určitých je naopak na škodu. Asistent dítěte je někdy užitečný a někdy by měl umět být neviditelný.Proč to vůbec dělat?
Inkluze je o vzájemném obohacování, učení se od druhých, odlišných a jedinečných lidí. Můžeme dostat velmi významné dovednosti, lásku nebo jinou hodnotu od člověka, který má výrazný hendikep, od člověka, který mluví jinou řečí, od úplného mimina i od starého nemohoucího prarodiče. A zejména je důležité říct, každý máme své hendikepy nebo je budeme mít během svého života. Inkluze je humanistický přístup k nám všem, například i k dětem obecně. Jsou děti rovnocenně začleněny ve společnosti nebo mají podřadné postavení? Pokud mají podřadné postavení, naučíme se všichni jako děti podřazenosti, které se už nikdy zcela nezbavíme.Inkluze je jednoduše o základních lidských právech, mám právo sdílet veřejný prostor stejný jako ty, mám právo chodit do stejné školy jako ty. A škola nakonec může být jedním z veřejných prostor, kde se setkáváme a vzájemně se učíme.
Jako dobrý vhled do inkluze doporučuji dokumentární snímek "Berg Fidel" (Všichni spolu) v případě zájmu o promítání včetně diskuse k filmu rád kdykoli pomohu zorganizovat.
Převzato z Britských listů
7 komentářů:
A nebo by se druhým stupňům základních škol mohl přiklepnout statut nižších gymnázií. Přínosem by byl v mezinárodním srovnání poměrně zajímavý nárůst počtu žáků gymnázií, což by nezpochybnitelně vedlo i k výraznému zvýšení vzdělanosti populace.
Inkluze je mírně dražší, protože klade nároky na individuální přístup.
Tak to mne uklidnilo. Někde jsem četl něco o nějakých miliardách. Ale to je asi úskok zarytých odpůrců inkluze.
mám právo sdílet veřejný prostor stejný jako ty, mám právo chodit do stejné školy jako ty.
Pokud chci!!!
A ne proto, že musím, protože mi jinou, pro mne třeba i lepší možnost ze zřejmě ekonomických důvodů zrušili.
Myšlenka inkluze je hezká, ale vychází z předpokladu, že všechny kompenzační aktivity utáhne škola sama, případně že rodiče žáků budou spolupracovat tak, jak si zastánci inkluze přejí. To je podle mého názoru v současné situaci předpoklad chybný. Na rodinách záleží víc, než si zastánci inkluze myslí nebo než si jsou ochotni připustit. Vlastně i konfliktnost a rozervanost společnosti není podle mě způsobena primárně vzdělávacím systémem, ale neutěšenou situací rodin. Jak se mají děti naučit žít spolu a snášet rozdíly, když takto nejsou schopni spolu žít a snášet se jejich rodiče?
Česká společnost na inkluzi v podobě, jak je navrhována, bohužel není připravena. A nemá cenu jí inkluzi vnucovat silou. Otázka tedy podle mě zní: "Kdy bude příhodný čas na zavedení inkluze?"
Teda chlapi řeknu vám, že už začínám být unavená tím neustálým přesvědčováním odborníků a expertů o tom, že nejde dělat finské školství za české peníze a za českých podmínek.Tak jsem si našla jednoduchý příměr- já bych taky chtěla nový barák.Začít ho stavět se 300 tisíci, bez pozemku ,bez stavebního povolení.To by byl úlet. Podobný úlet se tu chystá. nejřív příjde povolení,potom přijde "půjčka", pak za draho koupím pozemek, pak nebudu schopná splácet a nakonec si z toho hodím mašli. To je inkluze po česku.
A ještě Vás obviní z toho, že jste líná a ...
Tleskám Vačim příspěvkům, protože mají hlavu a patu a nejsou psány od stolu, ale od tabule.
A k tomu si pár lidí založí živobytí na čerpání veřejných peněz na pořádání seminářů, kde budou vysvětlovat, že 'začít ho stavět se 300 tisíci, bez pozemku, bez stavebního povolení' je jedině správná cesta výstavby, protože stavebníci se v takových podmínkách budou ale doopravdy hodně bavit.
Anebo to dopadne tak, že z EU fondů v tomto programovém období postavíme několik kilometrů exkluzivní inkluzivní dálnice, na jejíž pokračování nebudou po jeho skončení peníze, a zůstane slepá. A tato varianta reálně hrozí.
Okomentovat