Většina lidí si myslí, že Komenského škola hrou znamená, že děti si mají ve škole hrát. Ale to je omyl. Komenský měl na mysli školu divadelní hrou. Napsal i několik dramat, jejichž hraním se děti měly učit latinsky.
Podobně jako slovo hra má více významů i slovo bavit. A jeho dva významy vnášejí neobyčejný zmatek do diskusí o fungování školy. A mám dojem, že často i do komunikace mezi žáky a učiteli.
Na jedné straně je zde bavit jako obveselovat, pobavit se - zábava, kratochvíle, rozptýlení, odreagování, ve smyslu „být baven“, typickým příkladem je estráda. A na druhé straně je zde slovo bavit ve významu zajímat, dělat se zaujetím, ve smyslu „práce mě baví“. Budu proto rozlišovat bavit-estráda a bavit-zaujetí.
Zatímco baví-estráda směřuje spíše k utrácení času, baví-zaujetí směřuje k naplnění zájmů. Baví-estráda nevyžaduje žádné úsilí ani námahu, baví-zaujetí naopak často potřebuje úsilí, překonávání překážek, i těch nepříjemných a namáhavých. Baví-estráda je většinou pasivní a zpravidla nemá cíl. Naopak baví-zaujetí je vždy aktivní.
Horolezec Radek Jaroš na otázku, proč leze na osmitisícovky, odpovídá: „Protože mě to baví.“ Těžko má na mysli baví-estráda, lézt na osmitisícovky vyžaduje velké úsilí a námahu a většinu času to žádná kratochvíle není. To je ovšem extrémní případ. Ale i když někdo řekne, že ho práce baví, neznamená to jistě, že do práce chodí jako do kina, ba ani to, že nevyžaduje úsilí a překonávání překážek, ale to, že do práce chodí rád, že z ní má celkově dobrý pocit, vidí v ní smysl, chce ji dělat.
Baví vás vaše práce?
Zvláštní rozdíl je ještě v tom, že baví-estráda je krátkodobé, v omezeném čase, zatímco baví-zaujetí je často dlouhodobé, viz „baví mě práce“. To ale také znamená, že v rámci baví-zaujetí mohou a většinou jsou i chvíle, kdy mě to nebaví. Ale důležité je, že i tyto nezábavné části jsou součástí smysluplného celku, který baví-zaujetí.
Někteří lidé jsou ovšem přesvědčení, že skutečná práce je jedině to, co člověka nebaví. Ti pak předpokládají, že děti ve škole skutečně pracují, jen když je učení nebaví. A že to je ta správná příprava na práci. Přitom je to vlastně právě naopak – děti se skutečně učí hlavně, když je učení baví-zaujme. A pak ani o tom, že se učí, nemusejí vědět.
Děti budou v životě muset dělat i věci, které je nebaví. Mají se to cíleně učit ve škole?
Škola mě nebaví
Co ale znamená, když žák řekne, že ho škola nebo učení nebaví? Není spokojen s tím, že výuka není dost velká estráda, nebo mu vadí, že ho daná věc nebaví, že ho nezaujala? Snad se najdou i žáci, kteří pokládají školu za druh estrády, ale já takové neznám. A rozhodně nejsou v prvních třídách. Tam děti přicházejí s touhou se učit, nečekají estrádu, ale že to bude zajímavé.Znám ale hodně dětí, které učení nebaví. To, co a jak se učí, je nezaujalo, nezajímá je to, nepokládají to za smysluplné. A to celkově, dlouhodobě. Málokdy se stane, že žák řekne: „baví mě dějepis, ale nebaví mě Francouzská revoluce“, nebo „baví mě matematika, ale nebaví mě složené zlomky“.
Stalo se vám někdy, že vás celý předmět bavil, ale nějaká část ne?
Někteří z nich by se i učili rádi, s úsilím, překonávali by překážky, klidně by se i něco našprtali, kdyby je to ovšem bavilo (-zaujetí). Problém může být v obsahu i ve formě, někdy je v obojím. Ale platí Komenského: „Kdo nedbá, aby byl vyučován, toho budeš marně vyučovati, dokud u něho neprobudíš vřelý zájem o učení“. Je to jasné a jednoduché a není třeba být Učitelem národů ani vystudovat psychologii, aby na to člověk přišel. Učit žáky, které to nebaví (-zaujetí), je marné.
Bohužel, někteří učitelé se domnívají, že když žák řekne „mě to nebaví“, že chce estrádu. Mám hypotézu, proč to tak je: Většina výuky je stále ještě frontální, žák je pasivní, učitel žáka baví-estráda. A tak, když to žáka nebaví, reaguje učitel buď tak, že jeho estráda je špatná a snaží se jí vylepšit. Nebo si prostě řekne, že učení není žádná estráda, a tak není důvod, aby žáky učení bavilo (-estráda). To je pravda, učení není estráda. Ale nesmí se při tom zapomínat, že když učení žáky nebude bavit (-zaujetí), budeme je učit marně.
Učení nemusí žáky bavit, ale musí je bavit.
Když žáky učení nebaví, je to podle vás taková závada, že by učitel měl kvůli tomu třeba i změnit, co žáky učí?
Převzato z autorova blogu na Aktuálně.cz
12 komentářů:
A koho učení nebaví, ať do školy nechodí, a neváže na sebe čas a energii učitelovu. Ten ušetřenou energii určitě rád věnuje žákům, které to baví.
Není neobvyklé, že se občas nějaký žák ozve s tím, že ho to "nebaví".
Pak s oblibou pokládám otázku: "Kdo rozhoduje o tom, co ho baví a co ne?"
Případně: "Co by se dalo/co by on mohl udělat pro to, aby ho to bavilo?".
Obecně ale velmi rád učím něco, co žáci mohou hned použít, něco u čeho oni sami mají potřebu se to naučit a není to jen ve stylu:
- tohle budeš potřebovat na dalším stupni/střední/vysoké
- nikdy nevíš co budeš potřebovat tak se to preventivně nauč
- my co tomu rozumíme jsme rozhodli, že se to máš naučit
- musíme to učit protože je to v osnovách/rvp/švp
Ať se daří
Koho to tu nebaví, ať udělá čárku:
|
Další věc k zamyšlení, dobrovolnost a možnost výběru.
Tady je to pro většinu dobrovolné. Koho to tu nebaví, nemusí sem chodit.
Předpokládám, že diskutující mají na mysli bavit-zájem.
diskutující mají na mysli bavit-zájem
Jako že
'O učení nemusejí mít žáci zájem, ale musí mít o něj zájem'?
velmi rád učím něco, co žáci mohou hned použít
Prakticky nedělám nic jiného. Tedy namátkou:
funkce a použití digitálních zařízení, jejich technické parametry pro výběr při koupi, bezpečný provoz zařízení, programů a služeb, autorský zákon, komunikační technologie, správa datových souborů, práce s textem, výpočty, grafy, grafika, fotografie, videa, databáze, tvorba prezentací, publikování na webu, programování, počítačové sítě atd. atd.
Ale vesměs je to marné, je to marné, je to marné... Copak asi dělá trenér fotbalového oddílu, když se mu přihlásí chlapci, kteří fotbal neradi, ale peníze a slávu by chtěli.
RE. bavit-zájem
Ano.
RE. Trenér fotbalového oddílu:
Budu hádat. Začne vybírat víc peněz za vedení oddílu a sežene si šikovného asistenta s ideály?
Příspěvek učitelky z praktické:
většina našich dětí se do školy těší.Protože se doma katastrofálně nudí a mají fádní život,tudíž život školní je psina. Před každými prázdninami dělám hlasování - "Děti,kdo nechce prázdniny"? A hlásí se celá třída. Na to já vtipně odpovídám, že mě do školy nikdo nedostane a tak mají smůlu.
To myslím vážně. Jen to asi není to,co chtěl říci pan Štefll.
Samozřejmě jsem měl na mysli "oblíbené kolující vláčky" a jiné, ale teď mi dochází, že i jim odzvonilo - kdo jste naposledy zadržel nějaký ten psaný vzkaz?
---
Jinak bych nadpis ještě parafrázoval: "Učení nemusí učitele bavit, ale musí je bavit". Když mne žáci aspoň jednou denně nerozesmějí, začínám o sobě pochybovat.
---
V informatice jim dokonce na začátku roku sděluji, že mám právo se v hodinách dostatečně "vyblbnout" a tudíž nemohou čekat žádné volné hodiny, žádné brouzdání po internetu, ale v duchu "computer science without computers" vybarvování čtverečků podle kódu, rozklady ve dvojkové soustavě pomocí kartiček, apod.
Pane Krtku.
Žáci, když je to nebaví, umisťují tu čárku do základního geometrického útvaru s názvem kosočtverec.
Že Vy čtete časopis Moderní vyučování (2014/11-12, s.14), pane Šteffle? ;-)
Okomentovat