V článku přináším pohled na využití mentálních map v předškolním vzdělávání. Vysvětlení základních pojmů lze nalézt v již uveřejněných článcích na Metodickém portálu RVP.CZ. Jako příklad jednoho z nich lze uvést článek s názvem Myšlenkové (mentální) mapy. Teoretický úvod je nutný pro celkové pochopení problematiky. Čtenáři, kteří mají hlubší zájem, najdou další doplňující a zajímavé informace v uvedené použité literatuře vztahující se k textu.
Co je mentální mapa?
„Mentální mapa nahrazuje lineární myšlení. Uvádí v činnost mozek jako celek. Proniká všemi směry a zachycuje myšlenky z různých úhlů.“
Michael Michalko, Cracking Creativity (Úžasná tvořivost)
Buzan k problematice uvádí, že mentální mapa je nejdokonalejším organizačním nástrojem našeho mozku, a také nejsnadnějším prostředkem, jak do něj dostávat informace a následně s nimi pracovat. Jde o tvůrčí a efektivní způsob zaznamenávání poznámek, který „mapuje“ naše úvahy. Dá se přirovnat k plánu města, kde střed mapy připomíná městské centrum, to je nejdůležitější představa. Hlavní třídy vedoucí do centra představují hlavní myšlenky našeho myšlenkového procesu, vedlejší ulice pak méně podstatné myšlenky atd. Obrazové symboly pak zachycují zajímavé představy.
Mentální mapy jsou pomocníkem paměti, umožňují zorganizovat si fakta a myšlenky tak, aby se mozek mohl od samého počátku pracovně angažovat způsobem, který je mu vlastní. Společné je pro ně použití barev, symbolů a přirozená struktura šířící se z centra. Tím se výčet informací promění v barevné, dokonale uspořádané, snadno zapamatovatelné schéma, které funguje v souladu s tím, jak je od přírody náš mozek zvyklý pracovat. Myšlenkové mapy nám pomáhají snáze se učit a dokonaleji si zapamatovat získané informace. Pokud pochopíme, jak lze mozku umožnit dobře pracovat, budeme moci uvolnit a více využít duševní a fyzický potenciál. (Buzan, 2007)
Také Gradner v knize Dimenze myšlení v kapitole o teorii mnohačetných inteligencí zdůrazňuje, že ačkoliv vyrůstáme ve společnosti, která upřednostňuje lineární myšlení, je nutné si uvědomit, že toto není jediná forma, jak lze pracovat s informacemi. Nebereme v úvahu myšlení, které je blízké osobám s rozvinutou intrapersonální a interpersonální inteligencí. Mnoho umělců, spisovatelů, vědců či lidí z kultur, kde není preferováno lineární myšlení, využívá ve svých poznámkách zcela jiný, paprskovitý způsob práce s informacemi. Tento odpovídá jejich kreativnímu a širokospektrému potenciálu. Dále uvádí, že u lidí, kteří nepoužívají kreativně svůj potenciál a jsou posilováni v pouhém pamatování si a encyklopedickém používání informací, dochází k deformaci přední části mozku a ztrácí postupně své tvůrčí schopnosti, což způsobuje následně deformaci celé osobnosti. (Gardner, 1999)
Pro čtenáře, kteří mají větší zájem o praktické využití mentálního mapování v návaznosti na zapojení dětí do třídního plánování, byly vytvořeny přílohové prezentace. Ty podrobně popisují prostřednictvím fotografií s textem a spolu s podrobným metodickým popisem v článku ukazují, jak lze využít mentálního mapování v předškolním vzdělávání.
Přílohová prezentace č. 1: „Rok s kocourkem Matyáškem“
V předškolním vzdělávání lze s mentálními mapami pracovat na úrovni odpovídající věku a schopnostem dětí. Jde o seznámení se s mapami a o podporu kreativního myšlení. V rámci třídního plánování lze připravit společně s dětmi mentální mapy na začátku školního roku a následně do nich zaznamenávat vybarvováním splněná témata. Takto vzniká přehled o roční práci s dětmi a ony se samy podílejí na ročním plánování. Pokud mentální mapu umístíme na místě, které je přístupné rodičům, pak i oni mohou sledovat to, co se ve třídě aktuálně děje, o čem jsme již s dětmi mluvili a co nás ještě čeká. V rámci výchovně vzdělávací práce se snažíme v maximální míře „vtáhnout“ děti do jakéhokoliv dění a roční plánování není ničím výjimečným.
První přílohová prezentace představuje přípravu myšlenkových map vytvořených v návaznosti na metodickou publikaci: "Rok s kocourkem Matyáškem". Úvodní stránky prezentují myšlenkové mapy z tohoto metodického materiálu. Jsou připraveny v černobílém provedení ke zkopírování.
Podklad pro myšlenkovou mapu s klubíčky, kde jsou zaznamenávána splněná témata, jsme vytvářeli s dětmi obtiskáváním rukou (s využitím prstových barev).
Myšlenková mapa k ročnímu plánování je vytvořena z barevných klubíček a rozmotané vlny. V ní jsou vepsána jednotlivá témata. Podle instrukcí děti vybarvují klubíčka a vlnu na myšlenkové mapě. K určení správné barvy dětem pomáhají barevné tečky na černobílé kopii mentální mapy. Aktuálně probíhající téma pozná každý podle toho, že je vedle něj špendlíkem připevněna plyšová myška.
Barevné odlišení klubíček v mentální mapě odpovídá pěti oblastem v návaznosti na RVP PV. Vyznačuje tedy, jaké činnosti v tématu převažují, ke které konkrétní oblasti se převážně vztahují.
Ústřední motivační básničkou k roční myšlenkové mapě si s dětmi říkáme vždy, když přesouváme myšku na další téma.
VYPRAVME SE DĚTI HNED
OBJEVOVAT DĚTSKÝ SVĚT,
ZAMOTANÝ V KLUBÍČKU,
KDE KOTĚ HONÍ MYŠIČKU.
Reflexe
Jelikož myšlenkové mapy k ročnímu plánování vytváříme vždy na začátku školního roku, jejich příprava kromě jiného vedla k posílení vztahů mezi dětmi. Takto je to u všech skupinových prací, kde se děti podílejí na splnění společného úkolu. Děti vybarvování a příprava nejen zaujala, ale také po jejím dokončení všechny vědí, k čemu se vztahuje roční motivace, proto na ni lze navázat podle potřeby kdykoli. Při těchto prvních společných výtvarných činnostech získáme přehled o tom, jaké role v nově vzniklé skupině zaujímají jednotlivé děti a také celkový přehled o úrovni schopností a dovedností dětí v této oblasti.
Pro první tři přílohové prezentace je společná myšlenka, že roční plánování je zaznamenáváno postupně tak, aby toto vnímali děti i rodiče formou srozumitelnou oběma stranám. Všechny metodické soubory obsahují motivační básničky a také pracovní listy k tématům v návaznosti na myšlenkové mapy. Básničky i hotové pracovní listy jsou umisťovány v šatně, aby si je mohli rodiče spolu s dětmi číst a prohlížet.
Přílohová prezentace č. 2: „Duhový strom s pěti duhovými skřítky“
Také druhá přílohová prezentace vznikla v návaznosti na vydaný metodický materiál k ročnímu plánování, tentokrát s názvem "Duhový strom". Základem pro roční plánování je myšlenka, že dítě se má rozvíjet všestranně, ve všech pěti oblastech, opět v návaznosti na RVP PV. Každá z těchto oblastí je jednou barevnou větví z Duhového stromu a bydlí v ní Duhový skřítek s názvem, který má něco společného s nejvíce podporovanou oblastí: Kytička, Srdíčko, Písnička, Sluníčko a Obláček.
Podklad pro myšlenkovou mapu opět děti vytvářely otisky svých rukou. Ve spodní části na velkých listech je vepsána básnička, která je mottem pro ŠVP.
Soubor obsahuje opět pracovní listy, které dětem připravují právě Duhoví skřítci, a motivační básničky k jednotlivým tématům.
Přílohová prezentace č. 3: „Dobré ráno, dobrý den, pro jaro, léto, podzim, zimu“
Také myšlenkové mapy k ročnímu plánování s názvem "Dobré ráno, dobrý den, pro jaro, léto, podzim, zimu" vznikaly v přímé návaznosti na stejnojmennou metodickou publikaci, vydanou v nakladatelství Barevné kamínky.
I v tomto případě obsahuje soubor motivační básničky k jednotlivým tématům připravené společně s motivačním obrázkem v černobílé podobě tak, aby mohlo být vše kopírováno. Básničku si s dětmi říkáme každé ráno v ranním komunikačním kruhu a doprovodné obrázky se symboly k jednotlivým ročním obdobím děti individuálně vybarvují v průběhu ranních her.
Po myšlenkové mapě putuje Barevný kamínek oblečený podle toho, jaké je aktuálně roční období. Každé roční období má svůj specifický symbol a po jeho skončení děti vybarvují odpovídající část myšlenkové mapy strouhaným progresem.
Přílohová prezentace č. 4: „Za poznáním s Kostkáčkem“
Myšlenková mapa k tomuto ročnímu plánování byla vytvořena na základě dětsk&eacueacute; zábavné encyklopedie „Kostičky“. Každý z dílů tohoto cyklu je základem pro metodické zpracování týdenního tématu. V prvních měsících jsme se společně s dětmi věnovali přípravě myšlenkových map pro záznam ročního plánování. Kostkáček stojí uprostřed stavby ze zatím černobílých kostiček, které v průběhu roku vybarvujeme tak, jak jsou témata postupně plněna. Podklad jsme nejprve s dětmi vybarvili roztíraným strouhaným progresem a následně vodovými barvami. Černobílé kontury byly předkresleny lihovou fixou, aby nedocházelo k jejich rozpíjení při následném použití vodových barev.
V návaznosti na přípravu mentálních map pak děti kreslily velkou společnou práci „Kostkáčkův svět“. Také zde byla použita stejná výtvarná technika: kontura černou lihovou fixa kolorovaná vodovými barvami.
Přílohová prezentace č. 5: „NTC sytém učení, Se Šikulou za zvířátky, Odpoledne s rodiči“
Často při své pedagogické práci využívám mentální mapy k tomu, abych si uspořádala text důležitý pro práci s dětmi. Takto jsem si po přečtení metodické příručky k NTC systému učení vytvořila vlastní myšlenkovou mapu. Na ní jsou zaznamenány jednotlivé, na sebe logicky navazující fáze metody, a pro rodiče je srozumitelným přehledem její myšlenkové linie (viz níže uvedené odkazy).
Podobně vznikala myšlenková mapa pro záznam týdenních aktivit příměstského campu pražského Centra nadání s názvem „Se Šikulou za zvířátky“.
Práci s myšlenkovou mapou jsem také zařadila při odpoledním setkání s rodičů a dětí s pohádkou „O zvířátkách“ (záznam pohádky do myšlenkové mapy). Odpoledne přichystané pro děti a rodiče mělo být nejen prostorem pro společně strávené chvíle, ale také seznámením rodičů s některými prvky zmiňovaného NTC systému učení.
Pohádku si při předčítání rodiče s dětmi „zapsali“ obyčejnou tužkou do myšlenkové mapy, ze které ji následně předčítali ostatním. Děti pak „zapsaly“ za pomoci rodičů svůj vlastní vymyšlený příběh a „četly“ jej ostatním. Použití obyčejné tužky bylo záměrné k podpoře zachycení podstaty. Barevné odstíny stimulují amygdalu a děti se pak soustředí více na výtvarné vyjádření než konkrétní záznam, což by bylo v tomto případě kontraproduktivní.
Reflexe
Společné setkání s rodiči a dětmi jako obvykle přineslo mnoho pozitivních poznatků pro všechny přítomné. Děti byly nadšené z toho, že se sešly ve školce s rodiči a všichni společně pracovali. Z pozice učitelky bylo přínosné pozorovat, jak pracují ve vzájemné interakci rodiče a děti dohromady. Celé odpoledne proběhlo v příznivé a poklidné atmosféře, což bylo mimo jiné podpořeno také tím, že každé dítě mělo díky rodičům dostatek individuální dopomoci.
Praktické informace k mentálnímu mapování a zmíněnému NTC systému učení lze nalézt v mé bakalářské práci, která vznikala ve spolupráci s Mensou ČR. Text, fotografie a videa naleznete na internetových stránkách Dětské Mensy.
S tímto článkem z této bakalářské práce přímo souvisí videonahrávky, které byly prezentovány na mezinárodní konferenci Mensy v Texasu.
Dále s článkem souvisí videonahrávky uveřejněné na již jmenovaných internetových stránkách a popisují záznam komiksového příběhu, kresbu plánku města podle stavby, stavbu bludiště podle plánku a slovní diktát: "Co najdeme v lese". Tyto internetové stránky byly vytvářeny v přímé návaznosti na aktivity probíhající v rámci dopoledních činností v MŠ.
Reflexe:
Díky společnému vytváření mentálních map na začátku školního roku vzniká za pomoci dětí přehled o roční práci ve třídě. Společnou prací je také podporován rozvoj pozitivních vztahů v konkrétní sociální skupině.
Vytvořené mentální mapy vedou k pochopení záměru pedagoga formou srozumitelnou a blízkou nejen dětem, ale také rodičům.
ČERMÁKOVÁ, Marie. Využití mentálního mapování v předškolním vzdělávání. Metodický portál: Články [online]. 22. 01. 2015, [cit. 2015-01-22]. Dostupný z WWW: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/p/19409/VYUZITI-MENTALNIHO-MAPOVANI-V-PREDSKOLNIM-VZDELAVANI.html. ISSN 1802-4785.
0 komentářů:
Okomentovat