Jan Hrabák: Douglas Engelbart není jen myš

Připomínka známého inovátora a výzkumníka na poli ICT, který se proslavil v 60. letech minulého století svou demonstrací, v níž jako první představil myš, grafické rozhraní pro ovládání počítače a videokonferenci. Jako vynálezce měl i svou vlastní filozofii, kterou formuloval v několika bodech.

Jen velmi málo lidí je schopno dát lidstvu objev, vynález nebo jen myšlenku, která má schopnost masového rozšíření. Douglasu Engelbartovi se to povedlo hned v několika případech a jeho myšlenky byly natolik vizionářské, že k jejich naplnění dochází až v dnešní době.

Douglas Engelbart se narodil v Portlandu v Oregonu v roce 1925. V SRI (Stanford Research Institute) založil ARC (Augmentation Research Center), kde se zabýval vývojem pomůcek pro zdokonalení komunikace člověka se strojem, tedy s počítačem. Ačkoli není tento významný vynálezce ve světě příliš známý, stál u zrodu počítačové myši, internetu, videokonferencí nebo například též teorie kolektivní inteligence. Zpočátku byl považován za podivína, který mluvil o něčem, co nesouviselo s tehdejší realitou. Engelbart však nemyslel na současnost ani na zítřek, uvažoval o vzdálenější budoucnosti a střípky z ní zaváděl do svého světa. Na sklonku života se dočkal realizace a běžného využívání většiny svých velkolepých vynálezů a nápadů. V roce 2013, bohužel, ve spánku zemřel [1][2].

Hlavním snažením Engelbarta a jeho týmu spolupracovníků bylo zefektivnit práci člověka pomocí výpočetní techniky. Je nutné připomenout, že v době, kdy Engelbart uvažoval o spolupráci lidí prostřednictvím počítačů, o snadném a rychlém ovládání počítače a především o způsobu jeho nasazení jako prostředku každodenní efektivní individuální práce, existovaly pouze počítače sálové, obsluhované mnoha pracovníky a práce s nimi nebyla vůbec snadná, rychlá a mnohdy nebyla ani příliš efektivní. Počítače byly objemné, náročné na údržbu a velmi drahé. [1]

Cíle, na kterých Engelbart pracoval a ke kterým se snažil přiblížit, vycházejí z jeho vlastní filozofie, jejíž zásady byly v češtině publikovány na stránkách root.cz [3] (mírně upraveno podle ang.wikipedie):

1. Chci svou kariéru zaměřit na to, aby byl svět lepším místem k životu.
2. Snaha o zlepšení světa vyžaduje organizované úsilí.
3. Klíčem je využívat naší inteligenci společně k efektivnímu dosažení cíle.
4. Pokud dokážeš zásadně zlepšit, jak se něco dělá, měl bys vyvinout veškeré úsilí k řešení důležitých problémů – čím dříve tím lépe.
5. Počítače by mohly být nástrojem, který naše schopnosti dramaticky zlepší.

Mezi převratné myšlenky, které Engelbartův tým přinesl společnosti, patří například myšlenka zpracování dat v souboru postupně, tedy možnost vracet se k práci, spolupracovat s někým dalším na jednom souboru, atd. (zahrnuto do přednášky v roce 1968), tedy zpracovávání a tvoření konečného výsledku postupně. Jednalo se o novinku v porovnání s dávkovým zpracováním dat, které v té době bylo běžné. Myšlenka zahrnovala i možnost spolupráce více osob v rámci jednoho systému. Lze říci, že se vlastně jedná o budoucí terminálové řešení počítačové sítě. Rozpracovaná data navrhoval Engelbart ukládat do souboru, který by bylo možné v rámci počítačové sítě otevřít na různých zařízeních a byla by tak možná jeho úprava různými uživateli. Do návrhu zakomponoval i zasílání zpráv a pro práci se souborem navrhl grafické rozhraní, kterým v té době počítače ještě nedisponovaly. Pro ovládání počítače Engelbart používal klávesnici, ale v rámci zjednodušení některých úkonů navrhl i tzv. „X-Y ukazatel“, předchůdce dnešních myší [1][2].

První prototyp počítačové myši

Všechny tyto i další myšlenky a produkty své práce použil Engelbart na konferenci v San Francisku v roce 1968, kde předvedl práci se souborem pomocí jednoduchého grafického rozhraní. K práci využíval předchůdce dnešních počítačových myší i klávesnici a vše doplnil o obrazovou i zvukovou obousměrnou komunikaci se svými spolupracovníky z laboratoře ARC Jeffem Fulifsonem a Billem Paxtonem. Dnes, kdy máme k dispozici grafická prostředí, internet, komunikační programy a nejrůznější ergonomické ovládací prvky počítače, se jeví technologie představené v přednášce, později nazvané „Mother of All Demos“, jako zcela běžné. Je nutné si však uvědomit, že se odehrála v době, kdy se počítače těm dnešním podobaly jen velmi málo[1].

Celý dochovaný záznam Mother of All Demos

Celý článek na spomocnik.rvp.cz.